Stavební spoření

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Stavební spoření, slangově též stavebko, je typ spoření. Vzniklo za účelem umožnit širokému spektru obyvatel formou výhodných podmínek spoření řešit a realizovat vlastní bytovou otázku. Stavební spoření vytváří za spoluúčasti státu podmínky pro tvorbu vlastního kapitálu, které neumožňuje žádná jiná forma spoření, a společně s výhodným úvěrem prostředky pro financování bydlení.

Obsah

[editovat] Historie stavebního spoření

Question book-new.svg Tato část článku potřebuje ověřit zdroje. Můžete ji vhodně vylepšit.

Jak by měly články vypadat, popisuje stránka Ověřitelnost.


Myšlenka stavebního spoření vznikla již v 18. století v Anglii z často neúspěšné snahy zařídit si samostatně vlastní střechu nad hlavou. Spojilo se více lidí, kteří si chtěli postavit vlastní dům, a začali spořit společně. Poté byla naspořená částka dána k dispozici tomu jedinci, který potřeboval postavit dům co nejrychleji. Ten dále nespořil, ale platil splátky. Celá situace se opakovala tak dlouho, až byly uspokojeny potřeby všech.

Nejvýznamnějším se tento produkt stal v Německu, kde první stavební spořitelna byla založena již v roce 1855. Velkého rozvoje se stavební spoření dočkalo po první světové válce v letech 1924–1929, kdy vznikla potřeba výstavby nových bytů. Koncem 30. let 20. století došlo ke změně systému přidělování. Dosavadní podmínky pro přidělení peněžních prostředků na bydlení závisely pouze na losu, nové byly založeny na tzv. hodnoticím čísle. Druhá vlna rozvoje byla zaznamenána po druhé světové válce, znovu kvůli nedostatku bytů. Do roku 1948 bylo evidováno kolem 300 tisíc smluv o stavebním spoření, o 23 let později se tento stav výrazně změnil na více než 12 milionů smluv.[zdroj?]

Na český trh se stavební spoření dostalo až v 90. letech 20. století, z iniciativy Ústřední rady družstev, schválením zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření. Další úpravy přinesly novely zákona o stavebním spoření (zákon č.83/1995Sb., zákon 423/2003Sb a zákon 292/2005Sb). V ČR tedy patří mezi nejmladší finanční produkty. Na českém finančním trhu je od počátku 90. let 20. století šest stavebních spořitelen.

[editovat] Stavební spoření v různých zemích

[editovat] Stavební spoření v České republice

Podrobnější informace naleznete v článku Stavební spoření v Česku.

V Česku je v současnosti stavební spoření díky svým parametrům jedním z nejoblíbenějších spořicích produktů a je třetím nejrozšířenějším způsobem financování vlastního bydlení.[1]

Hlavní myšlenkou stavebního spoření je možnost získat levný úvěr na bydlení. Účastníkem stavebního spoření může být fyzická nebo právnická osoba, která uzavřela písemnou smlouvu o stavebním spoření (za nezletilé uzavírá smlouvu zákonný zástupce). Za uzavření smlouvy o stavebním spoření si stavební spořitelny účtují poplatek, který se pohybuje kolem 1 % z cílové částky. Poté klient začne spořit.

Státní podpora: od 1. 1. 2011 vešla v platnost novela zákona o stavebním spoření a o daních z příjmu. Od tohoto data stát podporuje tuto formu spoření státní podporou ve výši 10 % z vložené částky, a to až do výše 2 000 Kč ročně (při uložené částce 20 000 Kč ročně). Státní podpora za rok 2010, tedy připsaná v roce 2011, má ale jedno specifikum. Připsaná státní podpora bude zdaněna o 50 %. Od roku 2011, tedy připsaná dotace v roce 2012, klient již dostane max. státní dotaci 2 000 Kč. Další změnou od 1. 1. 2011 je zdanění výnosu o 15 %.

Jednotlivé platby je možné poukázat buď v měsíčním intervalu, v ročním intervalu, nebo nepravidelně. Ke své naspořené částce klient obdržel ještě státní podporu ve výši 15 % z ročně uspořené částky, maximálně však 3 000 Kč.[zdroj?] Optimální ročně uspořená částka je tedy 20 000 Kč.[zdroj?] Navíc jsou vklady a státní podpory úročeny 1–2 % p. a., dle smlouvy o stavebním spoření. Nárok na státní podporu však vzniká pouze při dodržení vázací doby 6 let, tzn. že klient peníze nemůže vybrat dříve než za 6 let. To platí pro smlouvy uzavřené po 1. 1. 2004 do 31. 12. 2010. U smluv uzavřených před tímto datem byla státní podpora ve výši 25 % z ročně uspořené částky, nejvíce však 4 500 Kč (optimální roční částka je 18 000 Kč) a vázací doba byla 5 let. Na státní podporu nemají nárok právnické osoby. Státní podpora se připisuje na rodné číslo, takže 1 osoba nemůže pobírat více státních podpor ze stavebního spoření, ale smluv může mít kolik chce. Výjimkou je situace, kdy účastník stavebního spoření, který pobírá na svoji smlouvu státní podporu, další spořící smlouvu se státní podporou zdědí.

Po uplynutí vázací doby si buď může klient peníze vybrat a použít je podle svého uvážení, nebo může spořit dál, dokud nedosáhne cílové částky. Ta se ale dá zvýšit a tím se prodlouží možnost spoření se státní podporou. Další výhodou je, že po uplynutí vázací doby si klient může peníze vybrat kdykoliv. Z rozdílu staré a nové cílové částky však opět zaplatí poplatek pohybující se kolem 1 %.

[editovat] Stavební spoření třetí největší v Evropě

22. května 2011 Evropské sdružení stavebních spořitelen zjistilo, že stavební spoření v České republice je třetí největší v Evropě a je hned za Německem a Rakouskem. Za ČR následuje Slovensko, potom Maďarsko, potom Chorvatsko a pak Rumunsko.

Paradoxní je to k tomu, že v roce 2010 vzhledem k roku 2009 ubylo nejvíc smluv o stavebním spoření (o 1,6 %, a to ze 4 850 000 smluv).[2]


Tabulka počtu smluv o stavebním spoření (podle Evropského sdružení stavebních spořitelen)

Pořadí státu podle
velikosti stavebního
spoření k 22. 5. 2011
v Evropě		 Stát Rok 2009 Rok 2010 Procentuální navýšení
počtu smluv z roku
2009 na rok 2010
1. Německo 30 109 800 29 982 925 − 0,4 %
2. Rakousko 5 096 658 5 176 567 1,6 %
3. Česko 4 926 183 4 845 319 − 1,6 %
4. Slovensko 1 011 753 1 007 322 − 0,4 %
5. Maďarsko 590 820 606 580 2,7 %
6. Chorvatsko 330 165 334 179 1,2 %
7. Rumunsko 253 017 316 026 24,9 %

[3]

[editovat] Řádný úvěr ze stavebního spoření

Hlavní podstatou stavebního spoření je levný[zdroj?] úvěr, úročený 3–6 %, na který má klient ze zákona nárok při splnění tří podmínek: dosažením určité výše hodnoticího čísla (dle podmínek konkrétní stavební spořitelny), které se odvíjí od toho, kolik a jak často klient spoří, splněním naspoření určitého procenta z cílové částky (kolem 40 %) a také spořením po určitou dobu (obyčejně minimálně kolem 2 let). Samozřejmě musí ale také splnit schopnost splácet úvěr, tedy tzv. bonitu a dostatečné zajištění (dle výše a typu úvěru někdy bez zajištění, zpravidla však musí mít zajištění pomocí ručitelů, příp. se stavební spořitelně dává do zástavy nemovitost).

Stavební spoření a úvěr

Pokud však klient potřebuje prostředky na financování bydlení dříve, než splní tyto podmínky, i tato situace se dá řešit. Jde o tzv. meziúvěr neboli překlenovací úvěr. Na jeho přidělení ale klient nemá nárok ze zákona, vše závisí na posouzení stavební spořitelny. Úroková sazba tohoto druhu úvěru je ale vyšší než z klasického úvěru ze stavebního spoření, klient splácí úroky z výše meziúvěru (ale nesplácí jistinu) a dále také dospořuje, aby splnil podmínku naspoření určitého procenta vlastních prostředků z cílové částky a byl mu přidělen úvěr ze stavebního spoření, čímž by začal splácet i jistinu (musí ale splnit i ostatní podmínky pro přidělení úvěru) a skladba splátky by se změnila: místo úroků z meziúvěru a dospořování by hradil úrok z přiděleného úvěru a umořoval by jistinu (zbývající dluh). Produkt bývá nastaven tak, aby se celkové finanční zatížení klienta před přidělením cílové částky a po něm příliš nelišilo. Doba do přidělení tedy bývá při poskytnutí překlenovacího úvěru delší, než při samotném spoření. Klient může vyššími úložkami tuto dobu ovlivnit (zkrátit).

Úroky z úvěru ze stavebního spoření je možné si odečíst od základu daně a to až do výše 300 000 Kč na rodinu ročně.

Stavební spoření je považováno za jeden z nejbezpečnějších a nejvýhodnějších finančních produktů na českém trhu. Právo provozovat stavební spoření mají pouze specializované banky na základě zvláštního oprávnění a zároveň zákon omezuje obchodní aktivity stavebních spořitelen. Navíc klient již při podpisu smlouvy přesně ví, kolika procenty se mu budou prostředky úročit, jaké jsou podmínky pro státní podporu a jaká bude úroková sazba případného úvěru. Výnosnost smluv o stavebním spoření se při zpětném přepočtu pohybuje kolem 6 % ročně a to vše téměř bez jakéhokoliv rizika. Svojí výnosností se tak dá srovnávat s investicí na kapitálovém trhu, ovšem pouze při spoření optimálních částek.

[editovat] Použití peněz ze stavebního spoření

Naspořené peníze lze po uplynutí vázací doby použít bez jakéhokoliv omezení, částku získanou jako úvěr pouze na účely stanovené zákonem jako koupi, výstavbu či opravy ubytovacích prostor či jejich pevně vestavěného vybavení (např. ústředního topení). Prostředky získané úvěrem smí klient využít na stanovené účely i ve prospěch osoby blízké (viz ustanovení zákona).

Pokud se klient rozhodne stavební spoření ukončit před uplynutím vázací doby a vybrat peníze, může tak učinit, ale ztrácí veškerou státní podporu a případně musí zaplatit i pokutu ve výši 0,5 % z cílové částky.

[editovat] Banky poskytující stavební spoření v Česku

K 1. 1. 2011 existujovalo na finančním trhu v ČR 5 stavebních spořitelen:

[editovat] Reference

  1. ↑ http://stavebko.info/ – článek o stavebním spoření
  2. ↑ http://www.ctk.cz/sluzby/slovni_zpravodajstvi/ekonomicke/index_view.php?id=640928 – článek Asociace: tuzemské stavební spoření je třetí největší v Evropě na stránkách ČTK
  3. ↑ http://byznys.lidovky.cz/ceske-stavebni-sporeni-je-treti-nejvetsi-v-evrope-fvr-/firmy-trhy.asp?c=A110523_154938_firmy-trhy_nev – článek České stavební spoření je třetí největší v Evropě na stránkách Lidových novin

[editovat] Externí odkazy

Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo v něm chybí důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Stavebn%C3%AD_spo%C5%99en%C3%AD&oldid=8092823“
Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Tisk/export
Nástroje
V jiných jazycích