Staré Čívice
| Staré Čívice | |
|---|---|
 Staré Čívice zámeček | |
| Lokalita | |
| Charakter | část města |
| Obec | Pardubice |
| Okres | Pardubice |
| Kraj | Pardubický kraj |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°1′2″ s. š., 15°41′34″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 164 (2021)[1] |
| Katastrální území | Staré Čívice (5,67 km²) |
| PSČ | 530 06 |
| Počet domů | 343 (2011)[2] |
  Staré Čívice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 154172 |
| Kód k. ú. | 754170 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Staré Čívice (původně jen Čívice, německy Alt Cziwitz, v letech 1939–45 Alt Tschiwitz) jsou částí městského obvodu Pardubice VI, součástí města Pardubice se obec stala 30. dubna 1976 a k 1. lednu 2008 měly cca 900 obyvatel. Nejstarší zmínka o obci je z 29. dubna 1264, kdy byl držitelem obce olomoucký biskup Bruno. Na konci 19. století se jako její osada uváděly i Nové Čívice. Rozkládají se na západním okraji města Pardubice při silnici na Přelouč, která po celé délce je Přeloučskou ulicí.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Rozdělením panského dvora roku 1849 na západě Čívic vznikla ves Nové Čívice. Původní ves nazvána Staré Čívice s ní časem splynula a jméno Nové Čívice bylo zapomenuto. Bývalé majitele čívického panství připomínají: Dubánkova ul. rod Dubánků, Chotkova ul. hrabata Chotky, obě na východě Čivic. Kokešova ulice ve středu Čivic připomíná Emanuela Kokeše. Na počest významných rodáků, bratrů Emanuela Vašáka (1818-1891) a Josefa Vašáka (1808-1875) byla pojmenována Vašákova ul. ve středu Čívic. V lese asi 800 m severně od zámečku je dub letní zvaný Antonín obvod do 450 cm, výška 12 m, staří 400 let.[3]
Tvrziště[editovat | editovat zdroj]
_01.JPG)
Na západním okraji vsi jsou terénní zbytky vodní tvrze Dubánků z Čijevic (tvrziště Na valech) s akropolí a mohutnými valy z konce 14. století, zaniklé po roce 1591 v důsledku sloučení statku s pardubickým panstvím. Tvrz zde vznikla nejspíše ve 14. století. K roku 1398 se po Čívicích píše Hereš. Roku 1404 je připomínán Frencl z Popovce, roku 1451 Dubánek z Duban a Čijevic. Vilém Dubánec z Čívic, straník krále Jiřího z Poděbrad, padl při obléhání hradu Konopiště v roku 1468. Vnitřní těleso tvrziště, vyhrazené dnes již zaniklé obytné zástavbě, obklopují mohutné valy jako pozůstatek vnějšího opevnění, k jehož vybudování posloužil materiál vytěžený z okružního příkopu. Tvržiště měří v průměru 25 m, jeho valy dosahují výšky 4–5 m a u paty jsou široké až 12 m. Blízká vodoteč bývala pravděpodobně využita jako vodní zdroj, ze kterého mohl být napájen zaniklý vodní příkop tvrze.[4] Je to doklad poměrně rozlehlého, ve své době důležitého šlechtického sídla. Je evidován v Památkovém katalogu Národního památkového ústavu jako kulturní památka pod katalogovým číslem 1000158441.[5]
.jpg)
Zámeček[editovat | editovat zdroj]
Melioraci na dříve zabahněných pozemcích čívického velkostatku provedl před rokem 1916 známý meliorant Emanuel Kokeš, statkář, zemědělský podnikatel, poslanec Českého zemského sněmu (1901-1913) a podporovatel veřejných i soukromých meliorací v Čechách. To umožnilo postavit v roce 1916 na těchto pozemcích zámeček v novogotickém stylu.[6] Je situován na rozhraní rozlehlého anglického parku a lesní obory s daňky. Jedná se o patrovou budovu s členitým přízemím a vysokou věží.[7] Provedenou rekonstrukcí po roce 1989 bylo venkovské sídlo proměněno v rodinný resort SIESTA s hotelem a restaurací, kde se - mimo možnosti ubytování - pořádají nejrůznější rauty, svatby a hostiny. V areálu resortu je letní bistro ve stylu amerických 50. let bistro FIFTIE´S. Zámeček je veřejnosti nepřístupný.[8] Na jaře 2020 provedena postupná revitalizace zázemí tenisových kurtů.
Emanuel Kokeš (1862-1932) roku 1909 zakoupil od hraběte W. Chotka velkostatek Čívice, postavil čívický zámeček a roku 1930 založil v lesích při přeloučské silnici továrnu na zpracování zemědělských produktů. Po Emanuelu Kokešovi se tato lokalita nazývá Kokešov. Na jeho památku je ve středu Starých Čívic Kokešova ulice.[9]
Průmysl[editovat | editovat zdroj]
V obci se nachází městská průmyslová zóna, kde je zaměstnáno přes 2200 lidí. V průmyslové zóně se nacházejí výrobní závody:
- Panasonic Automotive Czech – první velký zahraniční investor v průmyslové zóně, v současné době se připravuje přístavba velké skladové haly.
- Kyb Manufacturing Czech – výroba tlumičů pro automobily
- JTEKT, dříve Toyoda – výroba přesných mechanických dílů do převodovek osobních automobilů.
- Ronal – výroba litých kol pro automobily
Sídlí zde i vývojové centrum a podnikatelský inkubátor – TechnoPark. [10]
Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]
- Jan Kolář (1868–1958), profesor mostního stavitelství a rektor ČVUT
- Emanuel Vašák (1818-1891)
- Josef Vašák (1808-1875)
- Josef Šulc (1907-1977), vícenásobný mistr republiky v maratónském běhu, československý rekordman a účastník Letních olympijských her v Berlíně v roce 1936
- Zdeněk Mareš (1932-2007),
- Jan Křivka (1920-2013), viceprazident FIM, někdejší šéfkonstruktér sportovních a závodních motocyklů JAWA
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Staré Čívice [online]. Pardubice: Klub přátel Pardubicka [cit. 2019-01-04]. Dostupné online.
- ↑ ČÍŽEK, Jiří. Tvrz Staré Čívice [online]. Hrady.cz, 12.6.2009 [cit. 2019-01-04]. Dostupné online.
- ↑ Archeologické stopy tvrziště Staré Čívice [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-01-04]. Dostupné online.
- ↑ NOVÝ ZÁMEK V ČIVICKÉ OBOŘE U PARDUBIC. Světozor. 30.8.1923, roč. 1922-1923 (23.), čís. 25, s. 613. Dostupné online.
- ↑ KAMLER, M. Staré Čívice (zámek) [online]. M.Kamler - KrásnéČesko.cz [cit. 2019-01-04]. Dostupné online.
- ↑ Rodinný resort [online]. Pardubice: MMC Pardubice s.r.o [cit. 2019-01-04]. Dostupné online.
- ↑ Kokešova ulice [online]. Pardubice: Klub přátel Pardubicka [cit. 2019-01-04]. Dostupné online.
- ↑ domovská stránka TechnoParku. www.techpark.cz [online]. [cit. 2011-07-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-15.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Staré Čívice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Čivice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Staré Čívice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Rodinný resort
