Staromaďarský Nářek Panny Marie

Staromaďarský Nářek Panny Marie (maďarsky Ómagyar Mária-siralom) je jednou z nejstarších maďarských jazykových památek a první zachovaná báseň v maďarštině. Jako přebásněná latinská báseň byla ve 13. století přepsána do latinského Lovaňského kodexu. V roce 1922 ho objevili v materiálu, který Katolická univerzita v Lovani zakoupila v jednom mnichovském knihkupectví k doplnění knihovního materiálu zničeného Němci za první světové války. Vzácný kodex se v roce 1982 dostal do vlastnictví maďarského státu.

Popis

Jedná se o jazykovou památku, která byla napsaná staromaďarským pravopisem. Předpokládaným autorem původního díla je ve 12. století žijící dominikánský mnich Gotfrid, který byl zástupcem převora v pařížském augustiniánském kanonickém opatství St. Viktor.

Maďarský autor této básně správně vycítil, že latinské verše se dělí na dvě rytmické jednotky a svou báseň napsal v dvojtaktovém druhu verše. V maďarském přízvučném taktu ještě nebyl počet nepřízvučných slabik vázaný, což umožňovalo větší svobodu a varianty tvoření veršů. V této první maďarské básni jsou již vyspělé rýmy a hezky a vědomě použité aliterace. Mění se i umístění rýmu: vyskytují se sdružené rýmy (aabb), polorýmová řešení (xaxa) a tirádové rýmy (aaa).

V básni mluví Marie, matka ukřižovaného Ježíše, v 1. osobě jednotného čísla. Prožívajíc největší utrpení, pozorujíc synovu smrt v mukách, zmítá se v bezmocném zoufalství. Oplakává svůj zbědovaný stav, oslovuje syna mateřskými pojmenováními, přerušujíc to hořekováním. Prosí o smrt a nabízí sebe místo svého dítěte, pak úpěnlivě prosí Ježíšovy mučitele o milost. Na konci básně se ozve šílený výkřik matky: když již nemůže zachránit svého jediného syna, chce se s ním alespoň podělit o smrt.

Nářek Panny Marie se nachází v Lovaňském kodexu na zadní straně 134. listu. Většina textu básně je sotva čitelná, protože neustálým používáním se pergamen jednoduše opotřeboval. V minulosti se rozšířil názor, že jako text v nesrozumitelném jazyce ho odtud vymazali; jakékoliv stopy, které by poukazovaly na vymazání, však neexistují.

Žánr: nářek (planctus)

Text básně

Původní podoba	Dnešní přepis		V dnešní maďarštině (s doslovnými českými překlady)
		(Verze podle Vizkeletyho/Mészölye)		(Verze podle Ference Molnára)
Volek ſyrolm thudothlon ſy rolmol ſepedyk. buol oʒuk epedek ··	Volék sirolm tudotlon. Sirolmol sepedëk, búol oszuk, epedëk,	Nem tudtam, mi a siralom. Most siralommal zokogok, bútól aszok, epedek.	Nevěděla jsem, co je to žal. Teď ze žalu pláču, ze smutku chřadnu, sužuji se.	Nem ismertem a siralmat, Most siralom sebez, Fájdalom gyötör, epeszt.	Nepoznala jsem žal, teď mě žal zraňuje, bolest mě trápí, sužuje.
Walaſth vylagum tul ſydou fyodumtul eʒes urumētuul.	Válȧszt világumtúl, zsidóv fiodumtúl, ézës ürümemtűl.	Zsidók világosságomtól, megfosztanak én fiamtól, az én édes örömemtől.	Židé mě o moje světlo, o syna mě oberou, o moji sladkou radost.	Zsidók világosságomtól, Elválasztanak fiamtól, Édes örömemtől.	Židé mě od mého světla, odloučí od syna, od mé sladké radosti.
O en eſes urodū eggen yg fyodum ſyrou a / / niath thekunched buabeleul kyniuhhad.	Ó én ézës urodum, ëggyen-igy fiodum, síróv ȧnyát teküncsed, buȧbelől kinyúchchad!	Ó, én édes Uram, egyetlenegy fiam, síró anyát tekintsed, bújából őt kivonjad!	Ó sladký Bože můj, mám jediného syna, pohleď na plačící matku, vytáhni ji ze smutku.	Ó, én édes Uram, Egyetlen egy fiam, Síró anyát tekintsed, Fájdalmából kivonjad!	Ó sladký Bože můj, mám jediného syna, pohleď na plačící matku, vyveď ji z bolesti.
Scemem kunuel arad en iunhum buol farad the werud hullothya en iū / hum olelothya	Szëmëm künvel árȧd, junhum búol fárȧd, te vérüd hiollottya én junhum olélottya.	Szemem könnytől árad, szívem bútól fárad. Te véred hullása szívem alélása.	Oči mám zaplavené slzami, srdce je unavené ze smutku. Prolévání tvé krve, ochabnutí mého srdce.	Szememből könny árad, Szívem kíntól fárad, Te véred hullása, Szívem alélása.	Z očí se mi hrnou slzy, srdce je unavené z bolesti, prolévání tvé krve, ochabnutí mého srdce.
Vylag uila ga viragnak uiraga. keſeru / en. kynʒathul uoſ ſcegegkel werethul.	Világ világȧ, virágnȧk virágȧ, keserűen kínzatul, vos szëgekkel veretül!	Világnak világa, virágnak virága, keservesen kínzanak, vas szegekkel átvernek!	Světe světa, květe květu, těžko tě trápí, železnými hřeby tě protlučou!	Világ világa, Virágnak virága, Keservesen kínoznak, Vas szegekkel átvernek!	Světe světa, květe květu, těžko tě trápí, železnými hřeby tě protlučou.
Vh nequem en fyon eʒes meʒuul Scege / nul ſcepſegud wirud hioll wyʒeul.	Uh nëkem, én fiom, ézës mézűl, szégyënül szépségüd, vírüd hioll vízől.	Jaj nekem, én fiam! édes vagy, mint a méz, de szépséged meggyalázzák, véred hull, mint a víz.	Ach, synu můj, sladký jsi jako med, tvoji krásu hanobí, tvá krev teče jako voda.	Jaj nekem, én fiam, Édes, mint a méz, Megrútul szépséged, Vízként hull véred!	Ach, synu můj, sladký jako med, oškliví tvou krásu, tvá krev teče jako voda.
Syrolmom fuha / ʒatum therthetyk kyul en iumhumnok bel bua qui ſumha nym kyul hyul	Sirolmom, fuhászȧtum tertetik kíül, én junhumnok bel búa, ki sumha nim híül.	Siralmam, fohászkodásom belőlem kifakad, én szívemnek belső búja, mely soha nem enyhül.	Můj žal, povzdych vytryskává ze mě, je to niterný bol mého srdce, který nikdy nepoleví.	Siralmam, fohászkodásom Láttatik kívül, Szívem belső fájdalma Soha nem enyhül.	Můj žal, povzdych se ukazuje, niterná bolest mého srdce nikdy nepoleví.
Wegh halal engumet / egge dum illen / maraggun uro dum / kyth wylag felleyn	Végy hȧlál engümet, ëggyedüm íllyën, maraggyun urodum, kit világ féllyën!	Végy magadhoz engem, halál, egyetlenem éljen. Maradjon meg az én Uram, világ tőle féljen!	Vezmi si mě k sobě, smrti, můj jediný ať žije. Ať ještě zůstane naživu můj Pán, ať se ho bojí svět!	Végy halál engemet, Egyetlenem éljen, Maradjon meg Uram, Kit a világ féljen!	Vezmi si mě smrti, můj jediný ať žije, ať zůstane ještě můj Pán, kterého by se bál svět!
O ygoʒ ſymeonnok beʒʒeg ſcouuo ere en erʒem ez bu / thuruth / kyt niha egyre.	Ó, igoz Simëonnok bëzzëg szovo ére: én érzëm ez bú tűrűt, kit níha ígére.	Ó, az igaz Simeonnak bizony érvényes volt a szava. Én érzem e bú tőrét, melyet egykor jövendölt.	Ó, pravda Simeonovi, skutečně pravdivá byla jeho slova. Já cítím tyto osidla žalu, která kdysi předpověděl.	Ó, az igaz Simeonnak Biztos szava elért, Érzem e fájdalom-tőrt, Amit egykor jövendölt.	Ó pravda Simeonovi, pravdivá slova měl, já cítím tyto osidla bolesti, co kdysi předpověděl.
Tuled ualmun de num ualallal / hul yg kynʒaſſal / fyom halallal.	Tűled válnum, de nüm vȧlállȧl, hul így kínzȧssál, fiom, hȧlállȧl!	Tetőled válnom kell, de nem ily szörnyű valósággal, mikor így kínoznak, én fiam, halálosan!	Musím se od tebe odloučit, ale ne tak strašnou skutečností, když tě takhle mučí, tebe, synu, smrtelně!	Ne váljak el tőled, Életben maradva, Mikor így kínoznak Fiam, halálra!	Neodloučím se od tebe, zůstávajíc živá, když tě takhle mučí, můj synu, na smrt!
Sydou myth theʒ turuentelen / fyom merth hol byuntelen / fugwa / huʒtuʒwa wklel / / ue / ketwe / ulud.	Zsidóv, mit tész türvéntelen? Fiom mért hol bíüntelen? Fugvá, husztuzvá, üklelvé, këtvé ülüd!	Zsidó, mit téssz törvénytelenül? Fiam miért hal bűntelenül? Megfogván, rángatván, öklözvén, kötözvén megölöd!	Žide, co to děláš protiprávně? Proč můj syn umírá nevinně? Chycený, škubaný? ubitý, svázaný, zabiješ ho!	Zsidó, mit tész törvénytelen! Fiam meghal, de bűntelen! Megfogva, rángatva, Öklözve, megkötve Ölöd meg!	Žide, co to děláš protiprávně? Můj syn umírá, ale nevinně! Chycený, škubaný, ubitý, svázaný, zabiješ ho!
Kegug / gethuk fyomnok / ne leg / kegulm mogomnok / owog halal kynaal / anyath eʒes fyaal / egembelu ullyetuk.	Kegyüggyetük fiomnok, ne légy kegyülm mogomnok! Ovogy hȧlál kináȧl ȧnyát ézës fiáȧl ëgyembelű üllyétük!	Kegyelmezzetek fiamnak, nem kell kegyelem magamnak! Avagy halál kínjával, anyát édes fiával vele együtt öljétek!	Omilostněte mi syna, netřeba milost mně! Anebo mukami smrti matku s jejím drahým synem s ním společně zabijte!	Kegyelmezzetek meg fiamnak, Ne legyen kegyelem magamnak, Avagy halál kínjával, Anyát édes fiával Együtt öljétek meg!	Omilostněte mi syna, netřeba milosti mně! Anebo mukami smrti matku s jejím drahým synem společně zabijte!

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ómagyar Mária-siralom na maďarské Wikipedii.

Literatura

• A magyar irodalom történetei. Szegedy-Maszák Mihály (ed.), 2007. Internetová verze
• Mezey László: Leuveni jegyzetek az Ómagyar Mária-siralomról. It, 1971. 366.
• Martinkó András: Az Ómagyar Mária-siralom hazai és európai tükörben. Bp. 1988.
• Horváth János: A magyar irodalmi műveltség kezdetei. Bp. 1931.
• Jakubovich-Pais: Ómagyar olvasókönyv. Pécs 1929.

Externí odkazy

• Zvukové nahrávky, nyelvemlekek.oszk.hu
• Interpretace (PDF)
• Magyar Folklór Múzeum
• Magyar Virtuális Enciklopédia
• Francouzský překlad a latinský originál textu
• Nářek Panny Marie anglicky – Webová antologie Babel
• Vizkelety András. "Világ világa, virágnak virága..." : Ómagyar Mária-siralom [online]. [cit. 2010-10-05]. Dostupné online. 

Portály: Literatura | Maďarsko | Středověk