Starořímský kalendář
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Starořímský kalendář v době republiky měl několik podob.
Původně měl jen 10 měsíců, po přibližně 30 dnech. Zimní období o délce přibližně 2 současných měsíců nepatřilo do žádného speciálního měsíce.
Později měl dvanáct měsíců tvořících dohromady 355 dnů. Pro vyrovnání s tropickým rokem se přibližně každý druhý rok vkládal pomocný měsíc Mercedonius o 28–29 dnech, a to „dovnitř“ měsíce Februaria – 5 dnů před jeho konec. Neexistovalo pravidlo pro vkládání Mercedonia ani pro jeho délku, stanovovali je určení kněží (pontifikové) podle svého uvážení a libovůle. Tak se stalo, že v době občanských válek na sklonku republiky, došlo k vynechání měsíců a rok se zcela rozešel s tropickým.
Zmatek ukončilo až zavedení juliánského kalendáře.