Staré Těchanovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Staré Těchanovice
Lázeňský dům v Jánských Koupelích
Lázeňský dům v Jánských Koupelích
Znak obce Staré TěchanoviceVlajka obce Staré Těchanovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecVítkov
Obec s rozšířenou působnostíVítkov
(správní obvod)
OkresOpava
KrajMoravskoslezský
Historická zeměSlezsko
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel132 (2023)[1]
Rozloha7,49 km²[2]
Katastrální územíStaré Těchanovice
Nadmořská výška480 m n. m.
PSČ749 01
Počet domů68 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduStaré Těchanovice 48
749 01 Vítkov 1
oust.techanovice@seznam.cz
StarostaBc. Filip Haferník
Oficiální web: www.staretechanovice.cz
Staré Těchanovice
Staré Těchanovice
Další údaje
Kód obce568198
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Staré Těchanovice (německy Alt Zechsdorf[4]) se nachází v okrese OpavaMoravskoslezském kraji. Leží v nejvyšších polohách Opavska, v krajině Červenohorské plošiny, nedaleko údolí řeky Moravice s místní částí Jánské Koupele v údolí řeky. Nachází se v podhůří Nízkého Jeseníku blízko Kružberské přehrady. V obci žije 132[1] obyvatel.

Název[editovat | editovat zdroj]

Jméno vesnice bylo odvozeno od osobního jména Těchan. Původně šlo o pojmenování obyvatel vsi, Těchanovici, které znamenalo "Těchanovi lidé". Ves byla pojmenována po olomouckém kanovníkovi Těchanovi (polatinštěně Techontiovi) doloženém v letech 1268-1308. Německé jméno vsi vzniklo z českého. Přívlastek Staré doložen od konce 15. století.[5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínky o dnešní obci Staré Těchanovice pocházejí z roku 1377. Tehdy docházelo k dělení Opavska a ves náležela Alšíkovi z Těchanovic. Později byla vesnice v držení Mníška z Těchanovic, který je spolu s Dolními Těchanovicemi roku 1431 prodal Dědochovi z Šumvaldu. V roce 1516 držel Staré a Nové Těchanovice zástavou od Bernarda Bírky z Nasile Václav z Fulštejna na Bílovci. Nejprve patřily k vikštejnskému panství a od druhé poloviny 17. století panství Melč.

Staré Těchanovice patřily do okresu Opava. Výjimkou byla léta 1949-1960, kdy byl jejich správním městem Vítkov. Od roku 1960 se Staré Těchanovice staly součástí Kružberku, s nímž pak byly integrovány k Budišovu nad Budišovkou v roce 1979. Samostatnou obcí se Staré Těchanovice staly opět v roce 1990, přičemž Jánské Koupele se k nim po odtržení od Budišova nad Budišovkou připojily o dva roky později.

Ve Starých Těchanovicích stojí od roku 1838 kostel sv. Petra a Pavla s dřevořezbami obou světců a krucifixem z 18. století a kaple Čtrnácti Božích pomocníků z roku 1928. Tu hodlá obec získat do svého vlastnictví a rekonstruovat.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Lidé žijící ve Starých Těchanovicích se v minulosti zabývali převážně těžbou v místních břidlicových dolech, zemědělstvím a prací v lese. Dnešní obyvatelé dojíždějí za prací do Opavy, Vítkova a Budišova nad Budišovkou. Staré Těchanovice se však přesto řadí na Opavsku k obcím s největší nezaměstnaností.

Malebná příroda vesnice, která je součástí přírodního parku Moravice Mikroregionu Moravice a jejího okolí, poskytuje řadu možností pro pěší turistiku. Přes obec vede cyklotrasa Moravice.

Obec se snaží v současné době[kdy?] využívat dotací z Programu na obnovu venkova. Podařilo se jí tak získat peníze na rekonstrukci hřiště, jehož součástí se má stát i společenský areál a prostranství pro malé děti. Další rozvoj vesnice, která by měla být v následujících letech[kdy?] plynofikována, bude zabezpečován v souladu s územním plánem, kterým Staré Těchanovice disponují od roku 1995.

V roce 2018 byla u obce dokončena Těchanovická vyhlídka.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 778. 
  5. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 577, 578.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]