Stanovice (okres Karlovy Vary)
| Stanovice | |
|---|---|
 Selský statek, v pozadí Krušné hory | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Karlovy Vary |
| Obec s rozšířenou působností | Karlovy Vary (správní obvod) |
| Okres | Karlovy Vary |
| Kraj | Karlovarský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°9′55″ s. š., 12°52′26″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 624 (2023)[1] |
| Rozloha | 31,61 km²[2] |
| Nadmořská výška | 558 m n. m. |
| PSČ | 360 01 |
| Počet domů | 189 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 4 |
| Počet k. ú. | 3 |
| Počet ZSJ | 5 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Stanovice 44 360 01 Stanovice ou@obecstanovice.cz |
| Starostka | Alice Kondelčíková |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Stanovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 555550 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Stanovice (německy Donawitz) jsou obec v okrese Karlovy Vary, kraj Karlovarský. Leží na návrší na levém břehu Lomnického potoka, na kterém byla v letech 1973–1978 vybudována nádrž Stanovice zásobující pitnou vodou Karlovy Vary a okolí.[4] Obec má čtyři části: dva kilometry vzdálené Nové Stanovice, tři kilometry vzdálený Dražov a pět kilometrů vzdálené Hlinky. Celkem v nich žije 624[1] obyvatel. V obci se nacházejí tři architektonické památky: statky s budovami franckého typu se zděným přízemím, hrázděným patrem a zdobenými štíty.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Raná historie[editovat | editovat zdroj]
První doložená písemná zmínka o obci pochází z roku 1358. Původ obce je zřejmě slovanský, vzhledem k nejstaršímu známému názvu "Stanovišť" (ve významu stanoviště či hlídka). Další dochované tvary názvu jsou Tanovic, Donavic a Donawitz. Ještě před nejstarší zmínkou o obci se dochoval záznam o stanovickém kostele z 19. června 1358. V roce 1407 se vesnice stala majetkem Oldřicha Zajíce z Reisenenburka. V době po husitských válkách přešel kraj pod správu německého rodu Šliků. Z let 1771–1772 je dochována zpráva o kruté zimě a velkém hladomoru. V průběhu doby se pod správu obce Stanovice přidávaly a zase se oddělovaly okolní menší obce: dnešní Dražov (roku 1976), Nové Stanovice a Hlinky (roku 1976).
Poválečná historie[editovat | editovat zdroj]
V roce 1930 čítala samotná část obce Stanovice 924 obyvatel. V době konce druhé světové války čítala obec Stanovice kolem 1300 občanů, vesměs německé národnosti. Dále 165 uprchlíků z Německa a z Horního Slezska a 81 ze Slovenska.[5] Směrem na Nové Stanovice byly po válce objeveny tři hroby se šesti oběťmi pochodu smrti. Po konci války došlo k odsunu sudetských Němců, a tím i ke značnému poklesu počtu obyvatel, který pomalu opět zvyšovali nově příchozí osídlenci, zejména české a slovenské, ale i několika dalších národností. Po odsunu zůstalo pouze 20 německých rodin odborníků pracujících jako horníci či v březovské porcelánce a antifašistů. V roce 1955 bylo v obci Stanovice celkem 394 obyvatel, z toho 171 občanů české, 26 slovenské, 62 německé, osm maďarské a pět rusínské národnosti. Dětí bylo 174.[5]
Na konci druhé světové války měla obec 139 čísel popisných. Po odsunu zůstaly některé usedlosti neobydleny. Během následujících let bylo 31 budov zbouráno a rozebráno pro jejich špatný stav, dalších 26 bylo využito jako hospodářské budovy. Materiál z většiny bouraných budov byl použit na stavbu nové stáje JZD. Obyvatelé obce byli v té době rozdělení do dvou táborů, část jich podporovala společné hospodaření v některém z typů družstva (JZD) a druhá část chtěla hospodařit sama na svém. Koncem roku 1949 vznikl v obci přípravný výbor JZD a 2. září 1950 bylo po ujednání slavnostně s hudbou provedeno rozorání mezí. V roce 1949 se Stanovice staly střediskem újezdu, do kterého náležely obce Dražov, Teplička, Kolová, Háje (přejmenovaný Funkenstein), Pila a Stanovice.
Již na konci roku 1945 se v obci utvořil český sbor dobrovolných hasičů, který převzal vybavení po Němcích.[6] Původní německý hasičský spolek byl založen již v roce 1877. V obci byl založen fotbalový klub a v roce 1948 byl sloučen s tělocvičnou jednotou Sokol. V roce 1955 působily v obci s větší či menší aktivitou oficiálně tyto spolky: Hasičská jednota, nově vzniklý Svazarm a Pionýři, Československý svaz mládeže, místní odbočka SČSP, vesnická organizace KSČ, Osvětová beseda a tělovýchovná jednota Sokol.[5]
Nedaleko obce Stanovice došlo v roce 1951 k přestřelce. V noci ze 14. na 15. října 1951 došlo k zřejmě k největšímu hromadnému útěku z komunistických lágrů. Jedenácti vězňům se podařilo uprchnout z šachty č. 14 jáchymovských uranových dolů nedaleko Horního Slavkova. Útěk se skupině nezdařil, druhý den byla většina uprchlých vězňů chycena či zastřelena u Stanovic. Z obklíčení se podařilo uniknout jen Františku Čermákovi, který byl později zastřelen při přechodu státních hranic u Malacek, a Miroslavu Hasilovi, který se dostal až do Dolních Bojanovic, kde byl později prozrazen Státní bezpečnosti. Není jasné, zda se zastřelil sám, nebo ho zastřelil příslušník StB. Z jedenácti útěkářů přežili jen Karel Kukal a Zdeněk Štich, ostatní byli buď zastřeleni na útěku či odsouzeni k trestu smrti.[7]
Ve Stanovicích působil od sedmdesátých let 20. století do roku 2019 farář Josef Mixa, nositel titulu monsignore, který sem byl přeložen v rámci komunistické perzekuce. Od roku 1836 se dochovala kronika farnosti a od roku 1914 i válečná a následně další kroniky obce až do současnosti. Tyto kroniky jsou k dispozici v naskenované podobě na internetu.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 854 obyvatel (z toho 391 mužů), z nichž bylo 849 Němců a pět cizinců. Až na jednoho evangelíka byli římskými katolíky.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 924 obyvatel: dva Čechoslováky, 918 Němců a čtyři cizince. Kromě čtyř evangelíků a sedmi lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[9]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1185 | 1295 | 1207 | 1207 | 1091 | 1030 | 1076 | 359 | 382 | 309 | 543 | 457 | 489 | 564 |
Části obce[editovat | editovat zdroj]
- Stanovice
- Dražov
- Hlinky
- Nové Stanovice
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Dům čp. 1, tzv. selský dvůr Stanovice, dříve zvaný Hainův dvůr, býval i v minulosti nejvýstavnějším ve farnosti. Jedná se o několik budov franckého typu se zděným přízemím a hrázděným patrem s typickým zdobením štítu. Po roce 1883 se sem vrátil a na penzi usadil Dr. Antonín Hain, který je jednou z nejvýznamnějších postav obce. V současné době je po navrácení majitelům v restituci celý dvůr nově kompletně zrestaurován a tvoří dominantu obce.
- Dům čp. 72, původních majitelů rodu Kuglerů, je další typickou stavbou franckého typu s hrázděným patrem.
- Kostel Zjevení Páně – původní gotický kostel v centru obce je zmiňován již ve 14. století. Nově byl kostel na místě původního založen roku 1678 v raně barokním stylu. Na jeho stavbě se podílel i zednický mistr M. Hergert z Ostrova.[4] Po požáru byl kostel v roce 1904 obnoven do dnešní podoby.[11] Součástí zařízení jsou varhany z roku 1904 od Wilhelma Schussera. Ve čtvercové věži na západním průčelí je umístěn funkční manuálně natahovaný hodinový stroj s vyzváněním.
Vodní dílo Stanovice[editovat | editovat zdroj]
V letech 1972 až 1978 byla zbudována na Lomnickém potoce vodní nádrž Stanovice, určená pro zásobování Karlových Varů a okolí pitnou vodou.[4] Sypaná hráz má výšku přes 60 metrů a je v ní umístěna malá vodní elektrárna. Po koruně hráze vede místní silniční komunikace spojující obce Stanovice a Kolová. Nedaleko hráze se tyčí železobetonová odběrná věž spojená s břehem ocelovým příhradovým mostem. V údolí potoka byl na místě dnes zatopeném přehradou stanovický mlýn čítající několik budov a kapli. Celková plocha nádrže je 127 ha. Nádrž je v ochranném pásmu se zákazem přístupu.[11]
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
-
Selský statek Stanovice, hlavní vjezd -
Stanovice, kostel Zjevení Páně a fara -
Vodní dílo Stanovice – hráz a odběrná věž -
Stanovice, hrázděný dům čp. 72 (2012) -
Stanovice, fotbalové hřiště s kabinami a krytou tribunou(2012) -
Hrázděný dům Stanovice 69
.JPG)
,_kostel_T%C5%99%C3%AD_kr%C3%A1l%C5%AF_a_fara2.jpg)
,_dum_c.72_(2012).jpg)
,_fotbalov%C3%A9_h%C5%99i%C5%A1t%C4%9B_SC(2012).jpg)
,_pohled_z_jihu.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ a b c Jaroslav Kocourek, Český atlas, Západní Čechy, freytag&berndt, 2003, 1. vydání, ISBN 80-7316-130-3, s. 44–45
- ↑ a b c Kronika obce Stanovice 1949-56, 1. díl Dostupné online
- ↑ Dějiny Stanovic a stanovické farnosti, Dalibor Lounek, Dostupné online
- ↑ František Šedivý: Tragédie u Stanovic. Zpravodaj Konfederace politických vězňů, 5/2001, roč. 8., prosinec 2001, str. 12–13. [1] - upravená elektronická verze téhož článku.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 257.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 393.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-12-11]. Dostupné online.
- ↑ a b Stanislav Wieser, Slavkovský les, průvodce po České republice, Olympia, 2006, 1. vydání, ISBN 80-7033-920-9, str.125, 126
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- František Šedivý: Tragédie u Stanovic. Zpravodaj Konfederace politických vězňů, 5/2001, roč. 8., prosinec 2001
- Stanislav Wieser, Slavkovský les, průvodce po České republice, Olympia, 2006, 1.vydání, ISBN 80-7033-920-9
- Jaroslav Kocourek, Český atlas, Západní Čechy, freytag&berndt, 2003, 1.vydání, ISBN 80-7316-130-3
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Stanovice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Stanovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Katastrální mapa katastru Stanovice na webu ČÚZK
- Stanovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Kaple u stanovického mlýna
- Kostel sv. Tří králů
- Naskenované kroniky školy, fary a obce
