Stanley Fischer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Stanley Fischer
Novokeynesiánství
Stanley Fischer.jpg
Datum narození 15. října 1943 (71 let)
Severní Rhodesie
(dnes Zambie)
Národnost Izrael Izrael
Instituce Banka Izraele 2005–
Citigroup 2002–05
MMF 1994–01
WB 1988–90
MIT 1973-88, 1990–94
Pole oblasti finanční ekonomie
Vzdělání MIT (Ph.D.)
LSE (B.Sc., M.Sc.)
Vlivy Franklin M. Fisher
Ovlivnil N. Gregory Mankiw
Ben Bernanke
Kenneth Rogoff

Stanley Fischer (hebrejsky: סטנלי פישר, narozen 15. října 1943) je izraelský ekonom a v letech 2005-2013 guvernér Izraelské centrální banky.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Severní Rhodesii (dnešní Zambie) a v letech 1962 až 1966 studoval v bakalářském a magisterském oboru ekonomii na London School of Economics a v roce 1969 v doktorském oboru rovněž ekonomii na Massachusettském technologickém institutu (MIT).[1] V letech 1977 až 1988 byl profesorem na MIT Sloan School of Management, kde během svého působení sepsal ekonomické učebnice Macroeconomics (společně s Rüdigerem Dornbuschem a Richardem Startzem) a Lectures on Macroeconomics (s Olivierem Blanchardem). Byl též školitelem Bena Bernankeho, předsedy Federálního rezervního systému (FED).

Od ledna 1988 do srpna 1990 byl viceprezidentem a hlavním ekonomem Světové banky a poté od září 1994 do srpna 2001 působil jako první náměstek generálního ředitele Mezinárodního měnového fondu (MMF). Koncem roku 2001 se stal členem washingtonské ekonomické organizace Group of Thirty. Po odchodu z MMF pracoval od února 2002 do dubna 2005 v Citigroup, kde zastával funkce místopředsedy, prezidenta Citigroup International a předsedy Public Sector Client Group.[1]

Guvernér Izraelské banky[editovat | editovat zdroj]

Dne 1. května 2005 se stal guvernérem Izraelské banky a na tomto postu vystřídal Davida Kleina, jehož mandát vypršel k 16. lednu téhož roku. Před vlastním jmenováním se stal izraelským občanem, což byl nezbytný krok pro to, aby se mohl stát guvernérem. S izraelskou národní bankou přišel do kontaktu již v minulosti, a to v roce 1985, kdy působil jako americký vládní poradce pro plán ekonomické stabilizace Izraele. 2. května 2010 zahájil své druhé funkční období v pozici guvernéra.[2]

Pod jeho vedením byla Izraelská banka roku 2010 zařazena Mezinárodním institutem pro rozvoj managementu (IMD) na první místo mezi centrálním bankami pro své efektivní fungování.[3]

Fischer si získal uznání pro to, jak nastavil izraelskou ekonomiku po světové finanční krizi. V září 2009 byla Izraelská banka první bankou v rozvinutém světě, která navýšila své úrokové sazby.[4]

V roce 2009 a 2010 získal hodnocení „A“ v rámci Central Banker Report Card publikované časopisem Global Finance.[5][6]

V říjnu 2010 byl Fischer časopisem Euromoney vyhlášen nejlepším guvernérem banky roku 2010 a na výroční schůzi Světové banky a Mezinárodního měnového fondu ve washingtonském hotelu Willard InterContinental mu byla udělena cena Guvernéra Centrální banky pro rok 2010.[7] Časopis ocenil „především Fischerovu schopnost docílit ideální rovnováhy mezi zmírněním inflace a podporou ekonomického oživení.“[8] K Fischerovu výběru dále uvedl: „Odolnost Izraele během finanční krize i během jejího doznívání dokazuje, že Stanley Fischer si zaslouží úctu, které se mu v nejvyšších kruzích finančního společenství dostává.“[8]

V červnu 2011 oznámil kandidaturu na post výkonného ředitele Mezinárodního měnového fondu, který se uvolnil po rezignaci Dominique Strausse-Kahna.[9] Podle průzkumu agentury Reuters z května téhož roku byl přitom Fischer označen 21 z 56 předních světových ekonomů za nejvhodnějšího nástupce Strausse-Kahna.[10] Stejný průzkum však zároveň za největšího favorita a nejpravděpodobnějšího nástupce označil francouzskou ministryni financí Christine Lagardeovou.[10]

V červnu 2013 bylo premiérem Netanjahuem oznámeno, že Fischera po vypršení jeho funkčního období na pozici guvernéra centrální banky vystřída Jacob A. Frenkel, který tuto pozici již zastával v letech 1991 až 2000.[11]

V roce 2006 mu byl udělen čestný doktorát na Hebrejské univerzitě.[12]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stanley Fischer na anglické Wikipedii.

  1. a b Stanley Fischer [online]. Ministerstvo zahraničních věcí Státu Izrael, 2005-05-01, [cit. 2011-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. FILUT, Adrian. Stanley Fischer sworn in for second term [online]. Globes, 2001-05-02, [cit. 2011-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. VINIAR, Olga. Israel's economy most durable in face of crises [online]. Ynetnews, 2010-05-20, [cit. 2011-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. LEVY, Tal; BASSOK, Moti. Israel central bank first in developed world to raise interest [online]. Haaretz, 2009-08-25, [cit. 2011-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. World's Top Central Bankers 2009 [online]. Global Finance, 2010-09-28, [cit. 2011-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Global Finance Magazine names the World’s Top Central Bankers 2010 [online]. Global Finance, 2010-09-09, [cit. 2011-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Stanley Fischer chosen top central banker [online]. The Jerusalem Post, 2010-10-10, [cit. 2011-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b Stanley Fischer vyhlášen Nejlepším guvernérem banky roku. Mozaika. říjen 2010, roč. 6, čís. 5, s. 6. Dostupné online.  
  9. Do čela MMF se přihlásil i Izraelec Stanley Fischer [online]. iDNES.cz, 2011-06-12, [cit. 2011-06-12]. Dostupné online.  
  10. a b Poll: Fischer 'best suited' for IMF chief [online]. Ynetnews, 2011-05-23, [cit. 2011-06-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ELIS, Niv. Jacob Frenkel to return as Bank of Israel governor [online]. The Jerusalem Post, 2013-06-23, [cit. 2013-06-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Stanley Fischer: The Israeli economy [PDF]. Bis.org, [cit. 2011-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]