Stanislav Petrov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Stanislav Petrov
Rodné jméno Станислав Евграфович Петров
Narození 1939
Občanství Sovětský svaz a Rusko
Povolání voják
Titul podplukovník
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Stanislav Jevgrafovič Petrov (vlevo) v únoru 2013 při přebírání ceny Dresden Preis 2013.

Pplk. Stanislav Jevgrafovič Petrov (rusky Станислав Евграфович Петров; * 1939) je bývalý příslušník sovětské armády (protivzdušná obrana), který byl 26. září 1983 ve funkci operačního důstojníka na centrálním velitelském stanovišti systému včasné výstrahy před jaderným útokem Serpuchov-15 (Objekt 455, utajená radarová základna v tehdejším SSSR, ležela 90 km od Moskvy) ve chvíli, kdy systém spustil poplach - hlásil odpal 5 balistických střel proti SSSR. Petrov poplach správně vyhodnotil jako falešný a nedal tak podnět k odvetnému sovětskému jadernému útoku, který by s nejvyšší pravděpodobností vedl k jaderné apokalypse.[1][2][3]

Tento incident byl tajný až do roku 1990, kdy jej popsal ve svých memoárech bývalý sovětský generálplukovník Jurij Votincev, jenž byl první osobou, která byla o události zpravena.[2]

Pozadí[editovat | editovat zdroj]

V té době byly vztahy mezi supervelmocemi SSSR a USA velmi napjaté. O tři týdny dříve (1. září 1983) sestřelil sovětský stíhací letoun Suchoj Su-15 civilní letadlo Boeing 747 letu KAL 007 jihokorejských aerolinek poblíž ruského ostrova Sachalin. Pilot Su-15 major Genadij Osipovič tehdy uposlechl rozkazu nadřízených, velení se domnívalo, že jde o špionážní let. Při sestřelu zahynulo všech 269 osob na palubě včetně Larryho McDonalda, člena Kongresu USA.[2]

Mezi oběma jadernými mocnostmi platila doktrína vzájemně zaručeného zničení, šlo o vzájemné jaderné odstrašování. Zjednodušeně řečeno se opírala o tezi, že napadení nepřítele jadernými zbraněmi by vyvolalo odvetu a skončilo zničením obou stran. V SSSR mělo velitelství systému včasné výstrahy ihned uvědomit politické vedení, které mělo rozhodnout o odvetném úderu. Sovětský systém včasné výstrahy byl znám jako Oko, používal družice Kosmos operující na vysokých eliptických oběžných drahách a sledující odpaly balistických střel zejména z území USA. První družice byla vynesena na svou dráhu již v roce 1972, ale systém byl zprovozněn až roku 1982. Byl nový a občas se vyskytly poruchy.[2]

Tehdejší prezident Ronald Reagan prosazoval projekt SDI lidově známý jako „hvězdné války“, jehož cílem bylo vytvořit strategickou obranu proti jaderným zbraním, především balistickým raketám.

Vlastní událost[editovat | editovat zdroj]

26. září 1983 v 00:15 místního času se spustil alarm a na obrazovce se rozsvítil červený čtverec, který signalizoval místo odpalu. Vzápětí byly detekovány další čtyři odpaly. Petrov vyzval operátory, aby podali hlášení a mezitím analyzoval situaci. Systém včasné výstrahy byl uveden do provozu teprve nedávno a již dříve se vyskytly poruchy. Doktrína vzájemného zničení byla všeobecně známá. Petrov uvažoval, že odpálení pěti raket nedávalo smysl, nenapáchaly by značné škody a naopak USA se tím vystavovalo riziku plného odvetného jaderného útoku znamenajícího téměř jistě vyhlazení. Podplukovník požádal o prověření informací z dalších zdrojů (pozemní radary, radary protiraketové obrany a lodě s anténami pro sledování kosmických objektů). Doba letu raket s jadernými hlavicemi byla cca necelou půlhodinu, tolik času bylo na prověření. Útok se podařilo vyloučit za 18 minut, nebyl potvrzen z radarových stanic. Petrov mohl informovat nadřízené o celém incidentu. Vyšetřování později potvrdilo poruchu systému, zmatení družice měl na svědomí odraz slunečního paprsku z vrstvy vysoké oblačnosti. Jeho jednání bylo označeno nejprve za správné a generálplukovník Jurij Votincev mu následně udělil pochvalu. Posléze se však stal nepohodlným, protože odhalil chybu systému, na kterém pracovali vlivní vědci. Petrov byl jako nespolehlivý převelen na „méně exponované místo“ a poté odešel předčasně do výslužby.[2][3]

Reakce a ocenění[editovat | editovat zdroj]

Petrov podotkl, že neví, jestli by se měl považovat za hrdinu. V rozhovoru pro dokumentární film The Red Button and the Man Who Saved the World uvedl: „Byla to má práce. Dělal jsem jednoduše svou práci, byl jsem tím správným člověkem na správném místě, to je celé. Ani moje žena o tom 10 let nevěděla. 'A co jsi udělal?', zeptala se mě. 'Neudělal jsem nic.'“[4]

  • 21. května 2004 organizace ze San Francisca Association of World Citizens (Asociace světových občanů) udělila Petrovovi cenu World Citizen Award (Cena světového občana) a odměnu 1 000 USD.[5]
  • V lednu 2006 byl oceněn na mítinku OSN v New Yorku.[5]
  • 17. února 2013 obdržel v německých Drážďanech cenu Dresden Preis 2013 za svou roli při zabránění rozpoutání nukleární války. Cena zahrnovala i finanční odměnu 25 000 eur.[5]


Američané by v Rusku vyhladili 100 milionů lidí. I my bychom vygumovali nejméně polovinu amerického obyvatelstva. S jediným rozdílem: Kdo by byl zaútočil jako první, žil by o 20 minut déle.[6]
— Stanislav Petrov

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Časopis 100+1 zahraniční zajímavost, číslo 8/2012, str. 16-17
  2. a b c d e Jediné stisknutí tlačítka dělilo svět od 3. světové války. Už několikrát, Technet.iDNES.cz, citováno 1. 12. 2013
  3. a b Tony Long: Sept. 26, 1983: The Man Who Saved the World by Doing ... Nothing, wired.com (anglicky)
  4. Ewa Pieta. The Red Button & the Man Who Saved the World [Flash]. logtv.com, [cit. 2006-09-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c Stanislav Petrov Averts a Worldwide Nuclear War, Bright Star Sound (anglicky)
  6. Před 29 lety mohla začít třetí světová válka. Omylem, ČT24, citováno 9. 12. 2013

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]