Šindžuku (nádraží)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nádraží Šindžuku v noci
Dopravní špička na nádraží Šindžuku

Stanice Šindžuku (japonsky: 新宿駅, Šindžuku-eki) je železniční stanice v tokijské městské části Šindžuku. Je hlavním přestupním uzlem mezi tokijskou městskou železniční dopravou, metrem a příměstskými a dálkovými linkami západním směrem. Denně nádraží používá zhruba 3,60 milionů lidí, což z něj činí nejvytíženější nádraží na světě. V blízkosti se také nachází autobusové nádraží pro dálkové linky.

Provoz

Historie

Stanice byla otevřena roku 1884 jako mezilehlá zastávka na tehdejší spojnici Akabane - Šinagawa. Tehdy bylo Šindžuku tiché západní předměstí, a tak i nádraží bylo zpočátku malé. Intenzita provozu postupně narůstala se spuštěním linie Čúó (1889), linie Keió (1915), linie Odakjú (1923) a metra (1959).

V letech 1968 a 1969 se nádraží stalo centrem studentských protestů, které byly největšími občanskými nepokoji v historii poválečného Japonska.

Několikrát se v historii také objevily plány na začlenění nádraží do sítě rychlodráhy Šinkansen, konkrétně se mělo stát výchozím bodem Džóecu-Šinkansenu do Niigaty. Tento plán se nakonec neuskutečnil a vlaky do Niigaty odjíždějí z tokijského hlavního nádraží. Nicméně v prostoru pod stanicí stále zůstává v platnosti stavební uzávěra a s nástupišti pro Šinkansen se do budoucna počítá. V budoucnu by tudy mohla vést magnetická rychlodráha Čúó-Šinkansen.

5. května 1995 zde došlo k pokusu o teroristický útok. Pokoušela se o něj sekta Óm-Šinrikjó, která už měsíc před tím zaútočila sarinem na tokijské metro. Tentokrát se útok nezdařil, personálu stanice se podařilo včas zneškodnit hořící nádobu s kyanidovým plynem.

Zdroje

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Shinjuku Station na anglické Wikipedii.