Staškovce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Staškovce
pohled na obec
pohled na obec
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška271 m n. m.
Časové pásmoStředoevropský letní čas
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajPrešovský
OkresStropkov
Tradiční regionŠariš
Staškovce
Staškovce
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha8,4 km²
Počet obyvatel251 (2021)[1]
Hustota zalidnění29,7 obyv./km²
Etnické složeníslovenské 72%, rusínské 21%
Náboženské složenířeckokatolíci 79%, římskokatolíci 5%, pravoslavní 5%
Správa
Statusobec
StarostaPeter Gojdič
Vznik1408 (první písemná zmínka)
Oficiální webwww.staskovce.sk
Telefonní předvolba054
PSČ090 23 (pošta Havaj)
Označení vozidel (do r. 2022)SP
NUTS527823
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Staškovce jsou obec na Slovensku v okrese Stropkov. První zmínka o obci je z roku 1408. Současná obec vznikla v roce 1960 sloučením Malého a Velkého Staškovce. Žije zde 251[1] obyvatel.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Obec se nachází v Nízkých Beskydech, na přechodu z Ondavské vrchoviny do Laborecké vrchoviny, a na obou březích potoka Chotčianky v povodí Ondavy. Střed obce leží v nadmořské výšce 280 m n. m. a je vzdálen 14 km od Stropkova.

Sousedními obcemi jsou Pstriná na severu, Vladiča na severovýchodě, Havaj na východě a jihovýchodě, Makovce na jihu, Bukovce na západě a Gribov na severozápadě.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Současná obec vznikla v roce 1960 sloučením obcí Malé Staškovce (do roku 1927 „Malé Stažkovce“ nebo „Zemplínské Stažkovce“) na levém břehu a Veľké Staškovce (do roku 1927 „Veľké Stažkovce“ nebo „Šarišské Stažkovce“) na pravém břehu.

První písemná zmínka o Staškovcích pochází z roku 1408 jako Staskenhaw. Obec ležela přímo na hranici hrabství Sáros a Semplin, takže ve středověku patřila část na pravém břehu k panství Makovica, zatímco část na levém břehu k panství Stropkov. V novověku se obě části dostaly pod toto panství. Obyvatelé pracovali jako zemědělci a lesní dělníci.

Do roku 1918 patřila obec, která ležela v okrese Semplín, k Uherskému království a poté k Československu (dnes Slovensko). Po druhé světové válce bylo v roce 1952 založeno místní Jednotné zemědělské družstvo (zkráceně JRD), které však bylo o rok později zrušeno. Někteří obyvatelé dojížděli za prací do průmyslových oblastí.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání lidu z roku 2011 žilo ve Staškovcích 255 obyvatel, z toho 173 Slováků, 62 Rusů, 8 Romů, 2 Ukrajinci a 1 Čech. Devět obyvatel neuvedlo svou etnickou příslušnost.

212 obyvatel se hlásilo k řeckokatolické církvi, 18 obyvatel k římskokatolické církvi, 10 obyvatel k pravoslavné církvi, 4 obyvatelé k evangelické církvi A. B., a jedno obyvatel se hlásil k protestantsko-metodistické církvi. Osm obyvatel bylo bez vyznání a vyznání dvou obyvatel nebylo zjištěno.[2]

Památky[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Cesta III. třídy 3587 mezi Makovcemi a Malou Poľanou vede přes Staškovce přes Vladiču a Mikovou, a na obou koncích se napojuje na Cestu II. třídy 575. Kromě toho v obci začíná Cesta III. třídy 3548 do Pstriné a Miroľa.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava.
  2. SODB 2011. udaje.statistics.sk [online]. [cit. 2022-01-15]. Dostupné online. 
  3. http://www.grkatpo.sk/?schematizmus&show=farnost&id=114

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VARCHOLÍK, Š.: Sprievodca sakrálnej architektúry Stropkovského protopresbyteriátu. Prešov : Vydavateľstvo GTF PU, 2016, 124 s., ISBN 978-80-555-1669-1.
  • Encyklopédia miest a obcí Slovenska / Peter Šüle, Peter Šüle ml. – Lučenec : PS LINE, 2005. 960 s. ISBN 80-969388-8-6.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]