Státní znak Lichtenštejnska
| Státní znak Lichtenštejnska | |
 |
|
| Informace | |
|---|---|
| Subjekty oprávněné užívat znak | Knížectví Lichtenštejnsko Lichtenštejnové |
| Přijato | 4. června 1957 |
| Klenot | Knížecí koruna |
Státním znakem Lichtenštejnska je znak panovnického domu. Jeho používání je vyhrazeno pro členy knížecího domu a státních orgánů, soukromé osoby mohou používat státní znak, je-li to ve státním zájmu. Znak je složen ze znaků různých oblastí Evropy, ve kterých knížecí rod v historii figuroval.
Štít je složen z:
- 1. pole – znaku Slezska
- 2. pole – znaku rodiny Kuenringů
- 3. pole – znaku Opavska
- 4. pole – znaku hraběcí rodiny Rietbergů
- 5. pole (vsunuté mezi 3. a 4.) – znaku Krnovska
- Srdeční štítek – znaku Lichtenštejnů
Pokud je štít položen na knížecí hermelín s knížecí korunou, jedná se o velký znak. Je-li použit pouze znak knížecí rodiny s korunou, jde o malý znak.
-
Knížecí koruna
-
Malý státní znak
-
Starší vyobrazení velkého znaku
-
Státní znak na cestovním pasu
Podobnost znaku Kuenrigů se Saskem[editovat]
Ferdinand II povolil zakladateli rodu Karlovi I. z Lichtenštejna roku 1620 užívat znak roku 1594 vymřelého rodu Kuenringů.
Znak Kueringů je dělen osmkrát a začíná zlatou. Na rozdíl od velmi podobného erbu Saska, který je dělen desetkrát a začíná černou. Zelená diamantová koruna je prohnutá, zatímco v Saském znaku rovná.
Související články[editovat]
Reference[editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku http://de.wikipedia.org/wiki/Wappen_Liechtensteins na německé Wikipedii.
.
