New York (stát)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Stát New York)
Skočit na: Navigace, Hledání
State of New York
Vlajka amerického státu New York Pečeť amerického státu New York
Vlajka státu New York Pečeť státu New York
Znak amerického státu New York
Znak státu New York
Přezdívka: The Empire State (česky Mocný stát)
New York na mapě USA
Úřední jazyky angličtina
Hlavní město Albany
Největší město New York
Rozloha
 - Celkem
 - Z toho souš
 - Z toho vodstvo
27. v USA
141 205 km²
12 559 km²
1 809 km² (13,3 %)
Obyvatelstvo
 - Obyvatel
 - Hustota zalidnění
3. v USA
19 190 115
155,18/km² 7. v USA
Počet okresů 62
Časové pásmo UTC-5/-4 (letní čas)
Souřadnice
 - Zeměpisná šířka
 - Zeměpisná délka

40°29'40" s.š. - 45°0'42" s.š.
71°47'25" z.d. - 79°45'54" z.d.
Nadmořská výška
 - Nejvyšší bod
 - Průměrná výška
 - Nejnižší bod

1 629 m
305 m
0 m
Guvernér Andrew Cuomo (D)
Senátoři Charles Schumer (D)

Kirsten Gillibrand (D)

Oficiální zkratky
 - Oficiální (též poštovní) zkratka
 - Tradiční zkratka
 - ISO 3166-2

NY
N.Y.
US-NY
Přistoupení do unie 26. července 1788 (11.)
Oficiální web www.state.ny.us

New York (anglická výslovnost zvuk [nuːˈjɔrk] IPA) je jeden z padesáti spolkových států a současně jeden ze 13 původních členů Spojených států amerických. Rozkládá se na severovýchodě země při hranicích s Kanadou na jezerech Erie, Ontario a řece sv. Vavřince až k pobřeží Atlantského oceánu. Sousedí se státy Vermont, Massachusetts, Connecticut, New Jersey a Pensylvánie.

Nejvyšším bodem je Mount Marcy (1 629 m) v Adirondack Mountains na severovýchodě, nejnižším hladina oceánu ve městě New York na jihu. Z plochy státu 141 205 km² připadá na souš 122 409 km². S 19 miliony obyvatel je New York třetím nejlidnatějším státem USA. Hlavním městem státu, který patří mezi 13 původních členů Unie, je nevelké Albany (93 919 obyvatel v roce 2003), ležící při řece Hudson, 200 km severně od faktické metropole státu a celé země – osmimilionového New Yorku. Dalšími většími městy jsou Buffalo, Rochester, Syracuse, Yonkers a Binghamton.

Ve státě New York se nachází též město Niagara Falls s proslulými Niagarskými vodopády a Vojenská akademie Spojených států ve městě West Point. Lyžařské středisko Lake Placid dvakrát hostilo olympijské hry (1932 a 1980).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Odhaduje se, že historie New Yorku začala kolem roku 10 000 př. n. l.., kdy do oblasti dorazili první lidé z Asie.

Nové Nizozemí (1614–1667)[editovat | editovat zdroj]

První Evropan, který navštívil New York, byl Giovanni da Verrazano v roce 1524. V roce 1609 jej osídlili Holanďané. V roce 1614 postavili první evropské osídlení, Fort Nassau, dnešní Albany. Fort Nassau byl nahrazen Fort Orangem v roce 1624. Předchůdce New York City, Fort Amsterdam byl založen v roce 1626. Stal se z něj New Amsterdam, největší osídlení v Novém Nizozemí. V prvních dekádách se kolonie stala závislá na obchodu s kožešinami. Od roku 1650, pod vedením Petera Stuyvesanta se kolonie stala největším exportérem tabáku, dřeva a pšenice. Většina komodit prošla přes Beverwijck, předchůdce Albany. Překvapivý útok ohromující silou dovolil Anglii dobýt Nové Nizozemí v roce 1664. Kolonie i město byly přejmenovány na New York, Beverwijck byl přejmenován na Albany. Obyvatelstvo Nového Nizozemí v době zabrání Nové Anglie čítalo 7000 až 8000 lidí.

Provincie New York (1664–1775)[editovat | editovat zdroj]

Populace během tohoto období značně rostla, v prvním sčítání obyvatelstva (1698) byla populace vyčíslena na 18 067 lidí, v posledním (1771) obývalo oblast 168 007. Největší část imigrantů tvořili Angličané, Skoti a Irové. Ale obchod s otroky do oblasti přivedl i mnoho černochů. V jednom období byl New York oblastí s největší populací černochů severně od Mason-Dixon Line. Politické scéně dominovali obchodníci a hostinští. Vliv měly také panské rodiny. Kolonie byla centrem konfliktu mezi Anglií a Francií během 18. století. Francouzsko-indiánská válka zuřila přes 70 let. New York byl jednou ze dvou kolonií, které pravidelně ubytovávaly britská vojska před rokem 1775.

New York (od 1775)[editovat | editovat zdroj]

Válka o nezávislost[editovat | editovat zdroj]

New York hrál významnou roli v Americké válce za nezávislost. Do popředí politiky se dostávali Synové svobody. Kolonie podporovala obcházení Kolkového zákona. Když propukla válka, New York hrál klíčovou roli. Poloha New Yorku umožňovala kontrolovat ostatní kolonie a obě strany o něj měly eminentní zájem. Anglie sestavila největší loďstvo století. 30 000 britských vojáků zakotvilo na Staten Islandu. George Washington stěží opustil New York city i s armádou. Britové drželi do bitvy o Saratogu postavení. Vítězství v bitvě u Saratogy je považováno za klíčový zlom války.

Unie[editovat | editovat zdroj]

Válka definovala hranice New Yorku, kraje východně od jezera Champlain se staly Vermontem a západní hranice byla určena k roku 1786. Mnoho Iroquoisů bylo ve válce zabito, přeživší obvykle podporovali Brity, především kvůli obavám z budoucích amerických expanzí. Ti, kteří zůstali v novém státě, žili v rezervacích. Stát adoptoval konstituci v dubnu roku 1777, vytvořil silnou exekutivu a striktně oddělil moc výkonnou, zákonodárnou a soudní. Debata o federální konstituci v roce 1787 vedla ke zformování skupin známé jako federalisté, kteří usilovali o silnou federální vládu. V roce 1787 Alexandr Hamilton, vedoucí New Yorských federalistů napsal esej Federalist Papers. Svými texty podporoval konstituci Spojených států. Antifederalisté nesouhlasili s argumenty, ale stát New York v roce 1788 ratifikoval ústavu a připojil se jako jedenáctý člen k Unii. Město New York se v roce 1785 stal hlavním městem USA, George Washington byl inaugurován před Federal Hall v roce 1789. Sídlo hlavního města státu se několikrát přesouvalo mezi New York city, Kingstonem, Poughkeepsie a Albany. Statut hlavního města nakonec připadl Albany.

Na začátku 19. století se stal New York centrem rozvoje dopravy. V roce 1807 Robert Fulton zahájil parníkovou linku z New Yorku do Albany, což byl první úspěšný podnik tohoto typu. V roce 1815 bylo Albany státním centrem výběru mýta, což z něj udělalo místo, přes které proudili poutníci na východ Buffala a do Michiganského teritoria. V roce 1825 byl otevřen Erijský kanál, který zabezpečoval ekonomickou dominanci New Yorku. Jeho dopad byl enormní, spojil Atlantik a Velká jezera, vytvořil ekonomické zázemí pro New York city. Během této doby se všechny okresy, a většina municipalit připojila. Území přibližně odpovídalo tomu dnešnímu. V roce 1831 železnice Mohawk and Hudson zahájila první úspěšnou pravidelnou linku. Rozvoj dopravy vedl k osídlení Mohawských a Gennesseeiských údolí a Niagarských hranic. Z Buffala a Rochesteru se stala boom-města. Znatelná migrace Yankeeů z Nové Anglie do centrálních a západních částí státu vedla k malým konfliktům s usedlými Yorkery, kteří obvykle byli německého, holandského a skotského původu. Více, než 15% obyvatel v roce 1850 bylo narozeno v Nové Anglii. Západní část státu během tohoto období rychle rostla. Do roku 1840 se New York stal domovem sedmi největších měst USA. New Yorská kultura v první polovině 19. století kvetla. V roce 1809 Washington Irving napsal satirickou knihu A History of New York pod pseudonymem Dietrich Knickerbocker. První baseballové týmy se v New York city zformovaly v po roce 1840, včetně New York Knickerbockers.

Občanská válka[editovat | editovat zdroj]

Statisíce mladých new yorských mužů bojovaly ve válce Severu proti Jihu, což bylo více než z kteréhokoliv jiného státu. Válka neprospívala obchodu, protože před válkou byla většina obchodu založena na transportu zboží vyrobeného v jižanských státech. Velká komunita Demokratů se obávala dopadu zvolení Abrahama Lincolna zvoleného v roce 1860. Od roku 1861, kdy proběhla bitva o Fort Sumter, zmizely rozpory mezi politiky, a New York brzy vyhověl Lincolnovu požadavku na dodání vojáků a vybavení. I když bitvy neprobíhaly na území New Yorku, stát nebyl imunní vůči konspiracím konfederace. V roce 1863 Lincoln vydal the Emacipation, tzv. Emancipační prohlášení, což osvobodilo otroky ve státech, které byly proti Unii. V březnu 1863 federální vláda navrhla změnu zákona, která umožnila odvod mužů ve věku mezi 20 až 35 lety, v případě že nebyli oddáni, odvodní povinnost pro ně platila až do 45 let. V případě, že zaplatili 300 USD, byli odvodu ušetřeni.

Poválečné období[editovat | editovat zdroj]

V následujících dekádách New York upevňoval svou dominantní pozici ve finančních a bankovních odvětvích. I průmysl pokračoval v růstu. V tomto období byl založen Eastman Kodak, General Electric. Niagarské vodopády se staly atraktivním místem pro mnoho továren díky přístupu k vodní energii. Jak průmysl kvetl, pracující se začali spojovat, v New Yorku už v raných 20. letech 19. století. V roce 1882 měli Knights of Labor v New York city kolem 60 tisíc členů. V roce 1867 odbory měly dostatečnou sílu na to, aby stanovily limit pro pracovní dobu. Počet imigrantů rostl. Začal s irským bramborovým hladomorem ve 40. letech 19. století. New York se stal hlavním vstupním bodem, ve kterém imigranti hledali nový život ve Spojených státech. Odhaduje se, že mezi lety 18551890 prošlo asi 8 miliónů lidí přes Castle Clinton v Battery Parku na Manhattanu. Nejvíce imigrantů přišlo z Německa a Irska. V roce 1892 byl otevřen Ellis Island, mezi 1880 a 1920 byla většina imigrantů Německého, Židovského, Polského nebo východoevropského a jihoevropského původu. Od roku 1925 populace New York city překročila populaci Londýna, což z něj udělalo nejlidnatější město na světě. Jeden z nejznámějších symbolů New York city, Socha svobody, dárek od Francie byla postavena v roce 1886. Stal se z ní symbol naděje pro imigranty.

20. století[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1900 byl New York nejbohatším a nejlidnatějším státem. Došlo ke spojení pěti částí New York city (Manhattan, Bronx, Brooklyn, Staten Island a Queens) do jednoho města. V tomto období se staly symbolem města mrakodrapy. První nejvyšší budovou na světě v NYC byla Woolworth Building postavená v roce 1913.[1] Ta byla překonána budovou na 40 Wall Street v roce 1930, která byla ve stejném roce překonána Chrysler Building. V roce 1931 byla postavená Empire State Building, která byla nejvyšší budovou světa do roku 1972, kdy byly na Lower Manhattanu postaveny dvě věže World Trade Center. V roce 1974 byla v Chicagu postavena Sears Tower, která byla nejvyšší stavbou světa až do roku 1998. Ekonomika New Yorku prudce rostla během dvacátých let (tzv. období Roaring Twenties), ale byla těžce zasažena Velkou krizí, která začala krachem na Wall Street v roce 1929. Franklin Delano Roosevelt, jež byl v roce 1928 zvolen guvernérem, musel čelit 25% nárůstu nezaměstnanosti v New Yorku. Jeho dočasný program Emergency Relief Agency, vytvořený v roce 1931 byl prvním work relief programem v zemi a ovlivnil Federal Emergency Relief Administration. Franklin Delano Roosevelt byl zvolen prezidentem v roce 1932, protože slíbil rozšířit svůj New Yorský program do celé země pomocí reformě ekonomického a sociálního programu New Deal. V roce 1932 Lake Placid hostilo III. zimní olympijské hry.

Druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]

Stát New York opět dodával nejvíce zdrojů ze všech amerických států, počet obětí byl 31 215. Druhá světová válka byla poslední průmyslovou érou, od té doby se hospodářství přesunulo směrem k produkci služeb. Firmy se přesunovaly na západ a jih hledajíc nižší daně, nižší náklady a pracovníky, kteří nejsou sdružení v odborech. Přibývalo příslušníků střední třídy, která tvořila předměstí, např. Long Island. Rozvoj automobilového průmyslu toto urychlil. Velká města přestala růst kolem roku 1950. Růst pokračoval pouze v New Yorku v 80. letech. Populace Buffala se zmenšila mezi lety 19502000 na polovinu. Populace mezi 70. a 80. lety poprvé klesala. Kalifornie a Texas se staly lidnatějšími než New York.

Poslední dekády 20. století[editovat | editovat zdroj]

V posledním období 20. století mnoho New Yorčanů zaměstnávalo telekomunikační a technologické odvětví. Podnikatelé zakládali malé technologické firmy. Změny v policii a urbanismu dramaticky zredukovaly kriminalitu a množství chátrajících čtvrtí, což vedlo k přepětí v kultuře. New York se opět stal kulturním centrem. Rapová kultura se stala nejpopulárnějším žánrem. Imigrace do New Yorku i do NYC rostla. NYC, známá velkou homosexuální komunitou byla sužována mnoho úmrtími na AIDS.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Jezero Lake Placid v Adirondackém Národním Parku. Ve stejnojmenném městě se dvakrát konaly Olympijské Hry, a to v roce 1932 a 1980.

Ve státě New York žije 18 976 457 lidí[2]. Velká část z toho (přes 8 milionů) žije ve městě New York.

Etnické skupiny[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelé hispánského původu, bez ohledu na rasu, tvořili 16,2 % populace.

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

křesťané 77 % (římští katolíci 38 %, protestanti 30 %), židé 5 %, islám 3 %, jiná náboženství 2 %, bez vyznání 13 %

Politika[editovat | editovat zdroj]

Současným guvernérem New Yorku je od 12. března 2008 demokrat David Paterson, který je prvním afroamerickým guvernérem tohoto státu. Bývalý guvernér, Elliot Spitzer, odstoupil 12. března 2008 kvůli skandálu s prostitutkou.

Hlavním městem státu je Albany, největším pak New York city. Ve státě, stejně jako na celém severovýchodě USA a v Nové Anglii, převládá demokratická strana. Venkovské oblasti severně od New Yorku jsou potom více republikánské a konzervativní.

Administrativní členění[editovat | editovat zdroj]

Mapa hlavních regionů státu New York.

Administrativní divize New Yorku jsou velmi odlišné od většiny amerických států. Tři typy obcí jsou City, Village a Town. City a Village jsou klasická města (village je pochopitelně menší a ve státě New York i méně autonomní), zatímco Town je okrsek (v Česku by se dal přirovnat k něčemu mezi okresem a obcí), který má většinou na starost menší městečka bez vlastní samosprávy.

  • Stát New York
    • Okres (county)
      • Město (city)
      • Okrsek (town)
        • Menší město (village)
        • Sídlo bez samosprávy (hamlet)
      • Indiánská rezervace

Sídla ve státě mají status nikoliv podle jejich velikosti, ale podle způsobu správy, který byl vybrán obyvateli a schválen státem. Tak se může stát, že například Hempstead má 55 000 obyvatel, i když je to village (vesnice), zatímco Sherill má status city (město) a má jen 3 147 obyvatel.

Stát New York má 62 okresů (county), které se dále dělí na 932 okrsků (town), 62 měst (city) a 14 Indiánských rezervací.

County (okres)[editovat | editovat zdroj]

Celý stát má 62 okresů, 5 z nich jsou části města New York, a proto nemají vlastní samosprávu.

Albany | Allegany | Bronx | Broome | Cattaraugus | Cayuga | Chautauqua | Chemung | Chenango | Clinton | Columbia | Cortland | Delaware | Dutchess | Erie | Essex | Franklin | Fulton | Genesee | Greene | Hamilton | Herkimer | Jefferson | Kings (Brooklyn) | Lewis | Livingston | Madison | Monroe | Montgomery | Nassau | New York (Manhattan) | Niagara | Oneida | Onondaga | Ontario | Orange | Orleans | Oswego | Otsego | Putnam | Queens | Rensselaer County | Richmond (Staten Island) | Rockland | Saratoga | Schenectady | Schoharie | Schuyler | Seneca | St. Lawrence | Steuben | Suffolk | Sullivan | Tioga | Tompkins | Ulster | Warren | Washington | Wayne | Westchester | Wyoming | Yates

City (větší město)[editovat | editovat zdroj]

V New Yorku termín City znamená vysoce autonomní obydlenou oblast ležící v jednom z okresů. Město zajišťuje svým obyvatelům veškeré služby a má vlastní samosprávu a práva. Nejmenším městem s titulem city je Sherill s 3 147 obyvateli, zatímco největší je New York City s populací přesahující 8 milionů.

Town (správní oblast, obec)[editovat | editovat zdroj]

Zatímco jih státu pokrývá aglomerace města New York, na severu se nachází rozsáhlé lesy a malá městečka, jako například Chestertown v Adirondackém národním Parku.

Slovo Town je sice v překladu město, ve státě New York se však od obyčejného města výrazně liší. Je to totiž divize okresu a ne sídlo, jak je slovo town chápáno v jiných anglicky mluvících zemích. Town zajišťuje většinu služeb pro obyvatele takzvaných osad (anglicky hamlet) a jiných komunit, a vybrané služby pro obyvatele menších měst (village). Tyto dva názvy (hamlet a village) však neurčují velikost sídla, ale jen typ jeho administrativy (viz kapitoly níže). Každý občan státu New York, který nežije v city nebo indiánské rezervaci žije právě ve okrsku. Největší town je Hempstead, který má 756 000 obyvatel. Towns mají velké rozlohy, většinou desítky až stovky čtverečních kilometrů, a obsahují několik komunit, někdy jen jednu, někdy i desítky; typický town však obsahuje jen komunitu stejného jména a k tomu dvě až čtyři jiné menší komunity.

Hlavní komunitou townu je většinou komunita stejného jména (stejně jako obce v Česku), někdy se však stává, že town obsahuje sídla a komunity naprosto odlišných názvů, z toho důvodu někdy nemusí být název okrsku nalezen na mapě, protože v mapách zpravidla nalezneme sídla, a ne administrativní divize.

V českých podmínkách je town něco mezi okresem a obcí.

Village (menší město)[editovat | editovat zdroj]

Village vyjadřuje menší město, které leží uvnitř okrsku (Town). Má určitou vlastní samosprávu, ale vybrané služby mu poskytuje obec. Village je méně autonomní, než city. Slovo village je sice v překladu vesnice, ale v New Yorku nemají sídla status podle velikosti ale podle formy administrativy. Největší village má 55 000 obyvatel. Village ale musí mít minimálně 500 obyvatel a nesmí přesahovat 13 čtverečních kilometrů celkové rozlohy. Ve státě je celkem 553 těchto villages. V přirovnání k České republice je to v podstatě část obce, která je natolik velká, že se její obyvatelé rozhodli vytvořit samostatnou správu a administrativu.

Hamlet (městečko, vesnice)[editovat | editovat zdroj]

Ve státě New York je Hamlet obydlená oblast ležící ve okrsku (town), která není součástí village, většinou je to menší městečko nebo vesnička. Slovo hamlet by se dalo přeložit jako osada, i když v tomto případě má jiný význam než v ČR, protože ve státě hraje roli forma samosprávy, a ne velikost sídla, proto může mít hamlet klidně několik tisíc obyvatel (hamlet Ronkonkoma má 20 tisíc obyvatel). Hamlet nemá legální status (kromě osad v Adirondackém parku) a závisí na obci (town), která mu poskytuje služby. Hamlet totiž nemá žádnou vlastní samosprávu. Hamlet se dá přirovnat ke čtvrti nebo městské části u větších měst. Hranice těchto hamletů nejsou přesně definovány, mohou být jednoduše definovány podle směrovacího čísla. Hamlet má obvykle vlastní poštu, školu a hasičský sbor. Někdy se osady označují jako komunity bez vlastní správy (unincorporated community). Větší komunity mohou být rozeznány i americkým úřadem pro sčítání, který je pak definuje jako samostatnou entitu. Tyto hamlety se dají nejlépe přirovnat k vesnicím a částem obce v ČR.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Study for Woolworth Building, New York [online]. 1910-12-10, [cit. 2013-07-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Podle: United States Census Bureau, sčítaní z roku 2000

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie New York ve Wikimedia Commons