Sršeň asijská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxSršeň asijská
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Třídahmyz (Insecta)
Řádblanokřídlí (Hymenoptera)
Podřádžahadlovití (Aculeata)
Čeleďsršňovití (Vespidae)
Rodsršeň (Vespa)
Binomické jméno
Vespa velutina
Lepeletier, 1836
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sršeň asijská (též sršeň čínská[1]; Vespa velutina) je zástupcem jedovatého sociálního blanokřídlého hmyzu z čeledi sršňovitých. Je to spíše menší až středně velký druh, velikostí nepřesahuje 30 mm. Jde o útočnou a dravou sršeň, která se specializuje na lov včel. Vytváří množství poddruhů, jež až do roku 2004 obývaly pouze některé části jižní, východní a jihovýchodní Asie. V roce 2004 byl poddruh V. v. nigrithorax zavlečen do francouzské Akvitánie, odkud se jako invazní druh rychle šíří do dalších oblastí. Z Francie se již dostal do Itálie, Belgie, Španělska, Portugalska, Německa a Velké Británie (stav k roku 2017).[2][3][4] Rovněž se invazně rozšířil na Korejský poloostrov a nejnověji do Japonska.[5]

Popis

Ve Francii se objevil poddruh nigrithorax, u něhož ve zbarvení těla převládá tmavá barva. Hlavu, trup a zadeček pokrývá zlatavé chmýří. Hlava je shora tmavohnědá, zpředu žlutá až oranžová. Třetí článek zadečku nese užší, čtvrtý naopak široký žlutooranžový pásek. Holeně jsou nápadně žluté. Jiné poddruhy mohou mít zbarvení mírně či výrazněji (více žluté barvy) odlišné. Dělnice měří na délku přibližně 20 mm, královna do 30 mm a samci 18–23 mm;[2] je tedy asi o 10 až 20 % menší než sršeň obecná.

Biologie

Hnízdo druhu Vespa velutina
Muzejní kus sršně čínské

Přezimují pouze oplodněné královny. Kolik z nich se z jednoho hnízda dožije jara, je zatím předmětem výzkumu. Na rozdíl od jiných příbuzných druhů nebuduje Vespa velutina jedno celosezónní hnízdo, ale nejdříve jakýsi provizorní útulek velikosti kopacího míče. Po vychování dostatečně početné populace vybuduje v koruně stromu druhé hnízdo o průměru 60–80 cm. První malé hnízdo zcela opustí. Materiálem obou obydlí je pro všechny druhy vos typická dřevitá papírovina. Pravděpodobně existuje nějaká souvislost mezi dvouetapovým hnízděním a monzunovým podnebím oblastí původního rozšíření. Hnízda si staví na stromech, na keřích, pod střechami budov a někdy i pod zemí.[3]

Vespa velutina zakládá velmi početná společenství. Na Tchaj-wanu či v Hongkongu byla pozorována hnízda až o 20 tisících jedincích. V Evropě jsou běžná hnízda o 6000 jedincích, což je podstatně více, než u hnízd sršní obecných.[3] Životní cyklus hnízda trvá od dubna do listopadu.[3]

Potrava

Dospělci se živí především sacharidovou stravou, tedy nektarem, mízou a ovocnými šťávami. Například ve Francii jsou jejich hlavními zdroji kamélie, břečťan a hroznové víno.[3] Pro své larvy loví různé druhy hmyzu a jiné malé členovce, ale konzumují též zdechliny a maso. Jako škůdci se projevují v plenění včelích úlů, jejichž osazenstvo zabíjí v podstatně větším množství než sršeň obecná. Loví tak, že hlídkují u česna a napadají navracející se včelí dělnice.[6] Ty tvoří asi 1/3 až 2/3 podílu proteinů průměrného sršního hnízda.[3] Evropské včely (Apis mellifera) se nedokážou na rozdíl od včel asijských (Apis cerana) efektivně bránit. Včely asijské i evropské mají vyvinuto několik obranných strategií (propojený koberec, obalení a zadušení sršně aj.), ale asijské včely je používají podstatně efektivněji než evropské.[3]

Predace

Několik druhů živočichů se může živit sršni asijskými. Jedná se o včelojeda lesního, vlhu pestrou, sojku obecnou, slepice a jezevce.[3] Příležitostně zabije sršeň asijskou i sršeň obecná.[7] Obecně ale nemá predace na početnost sršní zásadní vliv.[2]

Šíření sršně asijské v Evropě, stav k roku 2015

Invaze

Domovem druhu Vespa velutina je jihovýchodní Asie. V roce 2004 bylo nechtěně dopraveno obsazené hnízdo tohoto druhu v kontejneru s čínskými bonsajemi do francouzského Bordeaux. Od té doby podle údajů sdružení francouzských včelařů UNAF se areál výskytu vetřelce každoročně posune o 100 km všemi směry. V Evropě se dostala již na Britské ostrovy, do Itálie, na Pyrenejský poloostrov, do Belgie a do Německa.[8][2]

Výskyt a šíření sršně se negativně projevuje na turistickém ruchu dotčených oblastí a hospodářské škody zaznamenává francouzské včelařství.

Člověka v blízkosti hnízda zuřivě napadá a zatímco evropská sršeň obecná zhruba po 20 m v pronásledování ustává, Vespa velutina v útoku většinou pokračuje, dokud vetřelce nedostihne. Tato agresivita je známá především z Asie, v Evropě se sršeň chová vůči lidem méně útočně.[3]

Hlavní metodou, i když zatím ne příliš účinnou, jak s tímto druhem bojovat, je likvidace hnízd.

Jed

Bodnutí sršní asijských je velmi bolestivé. Jejich jed je směsicí látek s nízkou, střední i vysokou molekulární hmotností. Obsahuje zejména peptidy a proteiny s enzymatickou funkcí. Peptidy jsou podobné melitinu ze včelího jedu a podílejí se zejména na uvolňování histaminu z mastocytů. Proteiny tvoří především trojice verutoxinů.[9]

Reference

  1. ↑ MACEK, Jan, STRAKA, Jakub; BOGUSH, Petr; DVOŘÁK, Libor; BEZDĚČKA, Pavel; TYRNER, Pavel. Blanokřídlí České republiky I.: Žahadloví. Praha: Academia, 2010. S. 149. 
  2. ↑ a b c d GÖRNER, Tomáš. Vespa velutina var. nigrithorax [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2016-08-09 [cit. 2018-09-18]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f g h i MONCEAU, Karine; BONNARD, Olivier; THIÉRY, Denis. Vespa velutina: a new invasive predator of honeybees in Europe. Journal of Pest Science. 2013-11-17, roč. 87, čís. 1, s. 1–16. Dostupné online [cit. 2018-09-16]. ISSN 1612-4758. DOI 10.1007/s10340-013-0537-3. (anglicky) 
  4. ↑ MONCEAU, Karine; THIERY, Denis. Vespa velutina: current situation and perspectives. In: Atti della academia nazionale Italiana di Entomologia. [s.l.]: [s.n.], 2016-11-01. Dostupné online.
  5. ↑ TAKEUCHI, T.; TAKAHASHI, R.; KIYOSHI, T. The origin and genetic diversity of the yellow-legged hornet, Vespa velutina introduced in Japan. Insectes Sociaux. 2017-02-16, roč. 64, čís. 3, s. 313–320. Dostupné online [cit. 2018-09-16]. ISSN 0020-1812. DOI 10.1007/s00040-017-0545-z. (anglicky) 
  6. ↑ PAZ, Cesar Galdo. Ataques avespa asiática ás colmeas (vespa velutina nigrithorax) [online]. 2016-07-20 [cit. 2018-09-16]. Dostupné online. 
  7. ↑ YOUTUBEUSER. Vespa crabro vs velutina [online]. 2017-10-21 [cit. 2018-09-16]. Dostupné online. 
  8. ↑ Evropské včely ohrožuje dravá sršeň z Asie. Novinky.cz. 2018-04-28. Dostupné online [cit. 2018-09-18]. 
  9. ↑ PATOČKA, Jiří. Sršeň asijská dobývá Evropu. toxicology.cz [online]. 2013-07-21 [cit. 2018-09-18]. Dostupné online. 

Odkazy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Sršeň asijská

Literatura

  • MĚŠŤAN, Bohumil. Co jsou Žluté nohy zač?. Včelařství, časopis ČSV. Leden 2010, roč. 63, čís. 1, s. 24–27. Dostupné online. ISSN 0042-2924. 
  • MACEK, Jan, STRAKA, Jakub; BOGUSH, Petr; DVOŘÁK, Libor; BEZDĚČKA, Pavel; TYRNER, Pavel. Blanokřídlí České republiky I.: Žahadloví. Praha: Academia, 2010. 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Sršeň_asijská&oldid=16562182“