Srdeční cyklus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Práce při srdečním cyklu na schématu příčného řezu srdce. Levá komora s mitrální chlopní (vpravo), pravá komora s trikuspidální chlopní (vlevo).

Srdeční cyklus nebo srdeční revoluce je termín, který popisuje tok krve mezi dvěma tepy srdce. Rychlost srdečního rytmu je u jednotlivce proměnlivá, ale u každého organismu druhově specifická. Rozlišují se čtyři fáze srdečního cyklu[1]:

Systola (vypuzování) a diastola (plnění)
  1. Napínací – izovolumická fáze , vede k systolické ozvě.
  2. Vypuzovací – ejekční fáze, vede k diastolické ozvě.
  3. Fáze izovolumické relaxace
  4. Plnící fáze

Během srdečního cyklu se mění tlak krve. U člověka se v klidu se srdeční cyklus opakuje asi 70krát za minutu[2].

Průběh[editovat | editovat zdroj]

Na konci diastoly komor se depolarizuje sinusový uzel, síně se stahují a hned potom jsou aktivovány komory. Nitrokomorový tlak stoupá a převýší tlak v síních, takže se uzavírají cípaté chlopně (mitrální a trikuspidální). Končí diastola (enddiastolický objem je 120 ml v klidu v komorách).

Začíná první, tedy napínací fáze systoly komor, během níž se komory kontrahují (všechny chlopně jsou uzavřeny – izovolumická kontrakce – první srdeční ozva), takže nitrokomorový tlak dále velmi rychle stoupá. Když dosáhne tlak v levé komoře hodnoty okolo 80 mm Hg, překročí tlak v aortě a otevřou se poloměsíčité chlopně (aortální a pulmonální chlopeň).

Tím je zahájena vypuzovací fáze, během níž dosáhne tlak v levé komoře a v aortě maxima okolo 120 mm Hg (systolický tlak). V této fázi je rychle vypuzena největší část tepového objemu, síla proudu krve na začátku aorty stoupá na maximum. Poté ustupuje podráždění myokardu a nitrokomorový tlak začíná klesat, až nakonec klesne pod hodnotu tlaku v aortě a v arterii pulmonalis, takže se uzavřou poloměsíčité chlopně (druhá srdeční ozva). V komoře pak zůstává endosystolický objem asi 40 ml.

Nyní začíná diastola komor svou izovolumickou relaxační fází. Mezitím se opět naplnily síně, čemuž napomohl sací účinek komorové systoly způsobený snížením ventilové roviny během vypuzovací fáze. Nitrokomorový tlak prudce klesá a tlak v síních mezitím stoupl, takže se cípaté chlopně opět otevírají.

Plnící fáze začíná. Krev teče z předsíní do komor tak rychle, že se komory naplní z osmdesáti procent již během první čtvrtiny trvání diastoly. Plnění se zpomaluje a nakonec se kontrahují síně. Kontrakce síní přispívá při normální srdeční frekvenci k plnění komor pouze asi z 1 %. Rytmická srdeční činnost vyvolá tlakovou tepovou vlnu, která se šíří arteriálním řečištěm rychlosti tepové vlny, která je znatelně vyšší než rychlost proudu krve (v), která je v aortě maximálně 1 m/s, a je tím vyšší, čím je cévní stěna méně poddajná.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cardiac cycle na anglické Wikipedii.

  1. Archivovaná kopie. old.lf3.cuni.cz [online]. [cit. 2008-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-09-20. 
  2. Archivovaná kopie. www.vysokeskoly.cz [online]. [cit. 2008-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-20. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]