Spojené arabské emiráty

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Na tento článek je přesměrováno heslo SAE. Tento článek je o arabském státu. O průmyslovém profesním sdružení pojednává článek SAE International.
Spojené arabské emiráty
الإمارات العربيّة المتّحد
Al-Imārāt al-‘Arabīyah al-Muttahidah
vlajka Spojených arabských emirátů
vlajka
znak Spojených arabských emirátů
znak
Hymna
Ishy Biladi
Geografie

Poloha Spojených arabských emirátů
Poloha Spojených arabských emirátů

Hlavní městoAbú Zabí
Rozloha83 600 km²
Nejvyšší bodDžabal Bil Ajs (1910 m n. m.)
Časové pásmo+4
Poloha
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Hustota zalidnění99 ob. / km² (110. na světě)
HDI 0,818 (velmi vysoký) (41. na světě, {{{HDI aktuální k}}})
Jazykarabština (úřední)
Náboženstvíislám
Státní útvar
Státní zřízeníFederativní absolutistická monarchie
Vznik2. prosince 1971 ()
PrezidentChalífa ibn Saíd al-Nahaján
Předseda vládyMuhammad ibn Rašíd Al Maktúm
Měnadirham (AED)
HDP/obyv. (PPP)69 971[1] USD (6. na světě, {{{HDP aktuální k}}})
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1784 ARE AE
MPZUAE
Telefonní předvolba+971
Národní TLD.ae, .امارات
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Spojené arabské emiráty (SAE) jsou federací sedmi konstitutivních emirátů na Blízkém východě, rozkládající se v jihozápadní Asii ve východní části Arabského poloostrova při pobřeží Perského zálivu. Na pevnině sousedí s Ománem a Saúdskou Arábií a rovněž sdílí námořní hranici s Katarem, Íránem a Pákistánem.

Přírodní podmínky

Většinu území zaujímá plochá nížina, která je z větší části pokrytá pouští. Pobřeží je lemováno ostrovy (na jednom z nich leží hlavní město Abú Zabí). Podnebí je tropické a suché. Průměrné srážky dosahují asi 100 mm. Velice časté jsou silné písečné bouře.

Historie

Dubaj v polovině 20. století
Abú Zabí

Pravěké osídlení  bylo archeologicky doloženo již před 7000 lety. Ve starověku bylo území pod vládou Persie. Souvislé trvání osady při zálivu sahá do 3000 př.n.l. V 8. století proniká na území islám a vznikají samostatné emiráty.

Od 13. století soupeří o toto území Persie, Portugalsko, Omán a Turecko.

Od středověku se obyvatelstvo živilo hlavně sběrem mořských perel, rybolovem a dálkovým obchodem. Emiráty se  v závěru 18. století staly místem hospodářského a politického zájmu Britů, kteří ovládli celé území a od roku 1787 vytvořili síť vojenských základen - typové pevnosti na čtvercovém půdorysu se čtyřmi válcovými věžemi a dvěma podzemními patry. .

V letech 1841-1892 sužovala obyvatelstvo epidemie pravých neštovic.

Ozbrojená síla Británie v zálivu bojovala s pirátstvím, které zde bylo nadmíru rozšířené. Někdy bývá toto území nazýváno Pirátským pobřežím. Britové začlenili území roku 1892 do protektorátu Smluvní Omán. I tak měl každý emirát svého vládce. Hranice mezi jednotlivými emiráty však byly dlouho nejasné a příslušnost jendotlivých lokalit ke konkrétnímu emirátu byla otázkou loajality obyvatel území. V 50. letech 20. století se tuto problematiku rozhodla vyřešit britská vláda, když do tehdejšího Smluvního Ománu vyslala diplomata Juliana Walkera[2]. Během terénního průzkumu a vyjednávání se však podařilo objasnit jen část hranic. Po nalezení ropy v roce 1958 se Dubaj stala zájmovým územím Francie. Proti cizímu kapitálu se emiráty roku 1968 spojily k jednáním o nezávislostim začaly spolupracovat a bohatly. Spojené arabské emiráty (SAE) vznikly roce 1971 po odchodu britských vojsk. Tvoří je federální stát se sedmi autonomními emiráty. Zbývající dva emiráty, Bahrajn a Katar, se k SAE nepřidaly a vyhlásily svůj vlastní samostatný stát. SAE udržují úzké vztahy s Brity a vychází mírově se svými sousedy. SAE stály na straně spojenců při operaci Pouštní bouře v roce 1990. Všechny emiráty tvořící SAE jsou absolutistické monarchie. Pouze emirát hlavního města Abú Zabí má ústavu. Vládci emirátů jsou členy Nejvyšší rady. Emírové ze svého středu volí prezidenta a viceprezidenta federace a jmenují čtyřčlenný poradní orgán. Parlament emirátů se schází jednou ročně a schvaluje federální zákony, řada vyhlášek a zejména tradičních zvyklostí zůstává v jednotlivých emirátech odlišná.

Obyvatelstvo

Emirát Šardžá

Občané SAE tvoří jen asi 20 % obyvatelstva, (z toho 70% Arabové). Islám vyznává 96 % z nich, z čehož 82% jsou sunnité a 18 % šíité.

Zbytek, tedy přibližně 80 % obyvatel tvoří přistěhovalci, především z Indie, Pákistánu, Bangladéše a Íránu, kteří vyznávají náboženství svých mateřských zemí, tedy především Islám a Hinduismus.

Drtivá většina obyvatel žije na pobřeží. Z toho 60 % obyvatel jen ve městech Abú Dhábí a Dubaji. Přes 95 % území je v podstatě liduprázdné. K roku 2007 trpělo celkem 19,5 % obyvatel SAE ve věku od 20 do 79 let cukrovkou a tímto podílem obyvatel trpící zmíněnou chorobou se SAE dostaly na první místo na světě.[3]

Hospodářství

Vývoz v roce 2006

Do poloviny 19. století zde bylo hlavním zdrojem obživy lov perel, ryb a obchod s kořením. Hospodářství doznalo proměny poté, kdy vznikla v Abú Zabí kolem roku 1930 první ropná společnost. Vývoz ropy byl zahájen roku 1962. Díky vývozu ropy počala nová éra masivní výstavby budov a celkové zlepšování úrovně života. Nyní je hospodářství země založeno z 85 % na těžbě a zpracování ropy a zemního plynu. SAE se tak staly jedním z nejbohatších států světa. Průmysl je velice rozvinutý. Vyrábí se cement a hliník, dále se kromě ropy těží také mramor. Zemědělství je zanedbatelné. Obdělává se asi 0,5% plochy a to buď v oázách nebo na územích s umělým zavlažováním. Hlavní plodinou je palma datlová. 80% potravin a spotřebního zboží se musí dovážet.

Země má kvalitní silnice, velké přístavy (Abú Zabí či Dubaj) a čtyři mezinárodní letiště. Zdravotnictví a školství (jsou zde i vysoké školy) jsou na velice vysoké úrovni a jsou zcela bezplatné pro občany Spojených arabských emirátů.

Administrativní členění

Autonomní emiráty (anglicky)
Nejvyšší mrakodrap světa Burdž Chalífa v Dubaji

Země se skládá ze sedmi autonomních emirátů:

Zahraniční politika a vztahy

Ze strany americké vlády byly SAE kritizovány ve zprávě pro lidská práva v roce 2008 za právo šaría ve svém soudním systému.[4] Cizincům hrozí v zemi pokuta nebo vězení za líbání na veřejnosti nebo v případě, že budou přistiženi pod vlivem alkoholu.[5]

V březnu 2014 zrušily Spojené arabské emiráty vízovou povinnost pro občany České republiky a dalších 12 zemí EU .[6]

Spojené arabské emiráty se v roce 2015 zapojily do vojenské intervence v Jemenu pod vedením Saúdské Arábie.

SAE jsou spojencem Spojených států a Američané využívají základny a přístavy na území SAE. 3. srpna 2016 se na tajné schůzce v Trump Tower sešel vyslanec korunních princů SAE a Saúdské Arábie s nejstarším synem Donalda Trumpa Donaldem Trumpem Jr. a nabídl pomoc Trumpově volební kampani.[7] Po Trumpově zvolení prezidentem se zástupce SAE snažil údajně ovlivňovat Trumpovu administrativu k tvrdšímu postoji vůči Kataru během katarské diplomatické krize.[8]

Odkazy

Reference

  1. Světová banka. GDP per capita, PPP (current international $) [online]. [cit. 2017-01-14]. Dostupné online. 
  2. UAE Federal Boundaries.pdf, str. 21
  3. Pocket World in Figures 2008. Londýn: The Economist, 2007. 254 s. ISBN 978-1-86197-844-8. S. 84. (anglicky) 
  4. Jeffrey T. Bergner [online]. S. 2203. Dostupné online. 
  5. Britskému páru hrozí měsíc vězení za polibek v dubajské restauraci. iDnes [online]. 15. března 2010. Dostupné online. 
  6. Bez víz více cestujeme do Emirátů. Metro Praha. Duben 2014, čís. 77, s. 18. Dostupné online. ISSN 1211-7811. 
  7. Arabští princové nabízeli Trumpovi volební pomoc. Novinky. 22. května 2018.
  8. Americký lobbista, který byl v minulosti odsouzen v Česku, platil Trumpovu sponzorovi. Novinky. 26. března 2018.

Související články

Externí odkazy