Speleoalpinismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Speleoalpinismus vůbec není podzemní horolezectví, jak se horolezecká veřejnost mylně domnívá. Je to samostatná lezecká disciplína. Oproti klasickému horolezectví, kdy lezec vystupuje terénem a lano mu slouží jako jistící prvek, se při speleoalpinismu užívá lano jako výstupový, sestupový i jistící prvek, protože podzemní terén neumožňuje bezpečný výstup (sestup) klasickou horolezeckou technikou.

Druhým základním rozdílem mezi horolezectvím a speleoalpinismem je v charakteristice užívaných lan. Horolezecké lano musí být pevné, ale i dostatečně pružné, aby bezpečně utlumilo pád lezce. Lana pro speleoalpinismus musí být nejen pevná, ale hlavně však musí mít minimální průtažnost.

Rozhodující ale je rozdíl v pojetí celého počínání. Zatímco pro horolezce je lezení smyslem celé jeho aktivity, tedy cílem, pro speleologa je speleoalpinismus mnohdy jediným prostředkem ke zmáhání vertikálních úseků, aby mohl bádat dále v jeskyni.

V počátcích zkoumání přírodních podzemních prostor byly používány pevné nebo lanové žebříky, zahájením průmyslové výroby spolehlivých lan z chemických vláken (polyamid, polyester) zhruba v 60. letech 20. století umožnilo vznik nových speleoalpinistických lanových technik.

Speleoalpinismus bývá rovněž označován jako speleologická technika (takto byl definován v dnes již neplatné vyhlášce č. 324/1990 Sb.) nebo jednolanovou technikou (z anglického single rope technique).

Osobní výstroj[editovat | editovat zdroj]

Tuto osobní výstroj musí bezpodmínečně mít každý speleoalpinista tak, aby dokázal samostatně fungovat v rámci skupiny. Nestačí však výstroj pouze vlastnit, musí ji dokonale ovládat.

  • dva na sobě nezávislé zdroje světla
  • přilba s podbradním páskem a trojbodovým upínáním
  • bederní úvaz se sníženým těžištěm a centrální maticovou karabinou
  • hrudní úvaz s trojúhelníkovou maticovou karabinou nebo tzv. "kšandy" (ypsilonka) pro držení hrudního blokantu
  • dvě odsedací smyčky (jedna kratší a jedna delší)
  • jedna odsedací smyčka propojující hrudní blokant s postrojem
  • ruční blokant s malou maticovou karabninkou a stoupací smyčkou
  • hrudní blokant
  • slaňovací brzda (buď samosvorná, nebo tzv. bugatka. Nikdy ne slaňovací osma!!!)
  • malá osobní kladka
  • pět karabin s pojistkou zámku, nejlépe oválného tvaru (1 - ruční blokant, 2,3 - odsedací smyčky, 4 - slanovací brza, 5 -osobní kladka)
  • nůž (v pevném pouzdře nebo otevíratelný jednou rukou)
  • vak na vybavení

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]