Soupeření Federera a Nadala

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Soupeření Rogera Federera a Rafaela Nadala
Federer vs. Nadal
     16–24

Soupeření Federera a Nadala představuje sérii vzájemných zápasů mezi dvěma profesionálními tenisty – Rogerem Federerem ze Švýcarska a Rafaelem Nadalem ze Španělska. Příběh jejich utkávání je řadou odborníků považován za jeden z nejsilnějších v celé historii tenisu.[1][2][3][4][5] Oba se na okruhu střetli ve 40 duelech, naposledy v semifinále Wimbledonu 2019 vyhrál Federer. Nadal udržel aktivní bilanci 24–16, což představuje úspěšnost 60 %.[6][7] Federer ukončil profesionální kariéru v září 2022.

Dvojice figurovala na první a druhé příčce žebříčku ATP nepřetržitě od července 2005 až do 17. srpna 2009, kdy mallorského rodáka na druhé pozici vystřídal Skot Andy Murray.[8] Švýcar a Španěl představují jedinou dvojici v historii mužského tenisu, která zakončila šest sezón v řadě na prvních dvou místech světové klasifikace (2005–2010).

Nadal vyhrál 14 z 16 duelů na antuce. Naopak Federer zvítězil v 11 ze 20 utkání na tvrdém povrchu a ve 3 ze 4 klání na trávě. Vzhledem ke skutečnosti, že nasazování na turnajích vychází z žebříčkového postavení, oba hráči se dvacetčtyřikrát utkali až ve finále, z toho devětkrát v boji o grandslamový titul[9] a dvanáctkrát v sérii Masters. Dalších deset střetnutí představují semifinále.[9] V 33 z 40 odehraných zápasů se stal vítězem hráč, který vyhrál úvodní set.

V letech 2006 až 2008 proti sobě nastoupili v každém finále French Open a Wimbledonu. Potkali se také v závěrečných zápasech Australian Open 2009 i 2017, stejně jako na French Open 2011. Nadal získal ve svůj prospěch šest výher, když ztratil pouze první dvě wimbledonská finále a jedno melbournské. Čtyři z devíti grandslamových klání o titul měla pětisetový průběh, konkrétně ve Wimbledonu 2007, 2008 a na Australian Open 2009 i 2017. Wimbledonské finále z roku 2008 bývá řadou tenisových analytiků označováno za nejlepší zápas historie tenisu.[10][11][12][13]

Historie[editovat | editovat zdroj]

2004: Miami[editovat | editovat zdroj]

Federer a Nadal sehráli první vzájemný zápas v březnu 2004 ve třetím kole Miami Masters, kde sedmnáctiletý Španěl figurující na 34. příčce[14] překvapivě zvítězil ve dvou sadách, i když švýcarskou světovou jedničku trápilo zranění nohy.

2005: Miami, French Open[editovat | editovat zdroj]

Podruhé se potkali opět na březnovém Miami Masters, ovšem až v pětisetové finálové bitvě 2–6, 6–7, 7–6, 6–3 a 6–1 ve prospěch Federera, jenž soupeři oplatil předchozí porážku. Zápas dokázal otočit ze stavu 0:2 na sety.[15] O dva měsíce později na sebe narazili v semifinále French Open, což znamenalo premiérové klání na antuce. Nadal vyhrál po čtyřsetovém průběhu první vzájemné utkání na Grand Slamu.

2006: Dubaj, Monte-Carlo, Řím, French Open, Wimbledon, Turnaj mistrů[editovat | editovat zdroj]

V sezóně proti sobě nastoupili k šesti střetnutím.

Federer (vlevo) s pohárem pro vítěze Wimbledonu 2006 a s Nadalem (vpravo) po slavnostním ceremoniálu

Španěl si připsal první čtyři ve svůj prospěch, když sérii výher zahájil ve finále únorového Dubai Tennis Championships. Jednalo se o premiérovou prohru švýcarského hráče v roce a také ukončení jeho šňůry 56zápasové neporazitelnosti na tvrdém povrchu, která znamenala rekord v otevřené éře tenisu.[16]

Dominanci na antuce Nadal stvrdil vítězstvími ve finále evropských turnajů Monte Carlo Masters, Rome Masters a French Open,[17] jež se stalo premiérovým duelem dvojice v grandslamovém finále. Přestože basilejský rodák získal na pařížské antuce úvodní sadu, další tři dějství připadly soupeři, který podruhé v řadě ukončil Federerovu pouť na Roland Garros.[9]

Následující měsíc na sebe narazili v boji o wimbledonský titul. Jednalo se o jejich první zápas na trávě. Švýcar potřeboval čtyři sety na dobytí čtvrté trofeje v řadě.[18][19]

V polovině listopadu pak Federer přidal vzájemnou výhru v semifinále šanghajského Turnaje mistrů, když bez ztráty sady prošel do finále, aby si připsal třetí turnajovou trofej. V závěru sezóny držel mallorský rodák aktivní bilanci zápasů 6–3.

2007: Monte-Carlo, Hamburk, French Open, Wimbledon, Turnaj mistrů[editovat | editovat zdroj]

V sezóně se proti sobě dvojice postavila pětkrát, z toho ve třech případech odešel švýcarský tenista jako vítěz.

Druhý rok za sebou se potkali ve třech antukových finále. Druhý nasazený Nadal nejdříve neztratil žádný set na dubnovém Monte Carlo Masters, kde si došel pro třetí z pozdějších osmi monackých titulů v řadě. Po třech týdnech si zahráli finále Hamburg Masters, kde Federer dosáhl na první antukové vítězství, když navíc ukončil Španělovu 81zápasovou sérii neporazitelnosti na tomto povrchu. Třetí sezónu v řadě odehráli také duel na French Open, kde Nadal po čtyřsetovém průběhu získal třetí Pohár mušketýrů v řadě.[9]

Zbylé dvě střetnutí opět kopírovaly rok 2006. V pětisetové bitvě o titul na wimbledonském pažitu a poté v šanghajském semifinále Turnaje mistrů, slavil úspěch Federer.[20]

2008: Monte-Carlo, Hamburk, French Open, Wimbledon[editovat | editovat zdroj]

V sezóně pár odehrál čtyři duely, z nichž vždy odešel vítězně Nadal. Navýšil tak příznivý poměr výher a proher na 12–6.

Na French Open 2008 vyhrál Nadal čtvrtý titul

Třetí rok za sebou se oba utkali ve třech finále na antuce. Potřetí v řadě si španělský tenista poradil se soupeřem na dubnovém Monte Carlo Masters a vybojoval čtvrtý monacký titul bez přerušení, nejvíce v otevřené éře turnaje.[9] Na květnovém Hamburg Masters vrátil Švýcarovi prohru z předešlého roku a dosáhl na premiérovu hamburskou trofej.

Do arény centrálního dvorce Philippa Chatriera vstoupili oba potřetí za sebou při finále French Open. Bez ztráty sady vyhrál Nadal čtvrtý titul v řadě.[9]

Závěrečné klání ve Wimbledonu mělo stejné složení aktérů, jako v předchozích dvou letech. Na centrálním kurtu ovšem poprvé dominoval rodák z Mallorky, který zaznamenal první trofej z nejslavnějšího turnaje světa. Utkání bylo řadou odborníků hodnoceno jako nejlepší zápas historie.[10][11][12][13] Hráči na dvorci strávili čtyři hodiny a čtyřicet osm minut, čímž se duel stal nejdelším finále ve wimbledonské historii. Vzhledem k přestávkám pro déšť bylo dohráno až před setměním.[21][22][22][23] Zápas také ukončil Federerův rekord v otevřené éře tenisu, když světová jednička na trávě prohrála po 65 vítězstvích bez přerušení, což představovalo období více než pětileté neporazitelnosti.[24]

2009: Australian Open, Madrid[editovat | editovat zdroj]

V sezóně se oba hráči utkali pouze dvakrát a výhry rozdělili stejný dílem.

Dobrou formu dvojice proměnila postupem do boje o titul na Australian Open. Pro Nadala zápas představoval premiérové finále grandslamu na tvrdém povrchu. Federer do něj vstupoval se statistikou osmi vyhraných finále majoru na tvrdém povrchu bez přerušení, když vlastnil pět titulů z US Open a tři z Australian Open.[25] Pětisetová bitva trvala čtyři hodiny a dvacet tři minut. Španělský hráč z ní vyšel vítězně.[5][25][26]

Švýcar pak rivalovi oplatil porážku na španělské půdě, když jej bez ztráty setu zdolal ve finále antukového Madrid Masters.[27] Ukončil tím šňůru pěti vzájemných proher a také završil Španělovu sérii 33zápasové neporazitelnosti na antuce. Jednalo se o jeho poslední antukové vítězství nad Nadalem. Formu basilejský rodák potvrdil o necelý měsíc později, když po výhře se Söderlingem získal jedinou trofej na French Open, čímž jako šestý tenista zkompletoval kariérní grandslam.

2010: Madrid, Turnaj mistrů[editovat | editovat zdroj]

Federer a Nadal na Dětském dnu Arthura Ashe během US Open 2010

V sezóně se opakovala situace z předešlého roku. Švýcarsko-španělský pár nastoupil ke dvěma vzájemným střetnutím s vyrovnanou úspěšností.

Po roce se oba aktéři střetli opět ve finále květnového Madrid Masters, poprvé od minulého zápasu. Nadal odčinil poslední porážku dvousetovou výhrou. Podruhé se představili na listopadové závěrečné události roku Turnaji mistrů. Jednalo se o první vzájemné finále na tomto turnaji. Federer potvrdil statisticky lepší výsledky v hale, než soupeř, kterého přehrál 2:1 na sety. Získal tím pátý titul, jímž vyrovnal Lendlův a Samprasův rekord.

2011: Miami, Madrid, French Open, Turnaj mistrů[editovat | editovat zdroj]

Oba aktéři se v sezóně utkali čtyřikrát. V Nadalův prospěch vyzněly první tři klání, Federer získal čtvrté z nich. Potřetí v kariéře proti sobě nastoupili do zápasu čtyřhry. Na březnovém Indian Wells Masters se Federer s krajanem Stanislasem Wawrinkou představili jako úřadující olympijští vítězové. Španělský pár obhájců titulu Nadala s Marca Lópeze porazili v semifinále bez ztráty sady, aby ve finále utržili porážku.

V singlové soutěži dvojice odehrála vzájemný zápas v semifinále březnového Miami Masters, kde slavil postup mallorský rodák.[28]

Opět v semifinálové fázi se potkali na antukovém Mutua Madrid Open, kde druhý rok v řadě vyhrál Španěl po třísetovém průběhu.[29]

Čtvrté vzájemné finále, a současně první od Australian Open 2009, je čekalo na French Open. Nadal ani tentokrát nenechal Švýcara přiblížit se k Poháru mušketýrů a po ztrátě třetí sady dovedl duel do vítězného konce. Připsal si tak desátý major kariéry a šestý na Roland Garros.[30]

Závěrečným střetnutím roku bylo měření sil v základní skupině londýnského Turnaje mistrů. V repríze posledního finále nedal Federer soupeři šanci a po jednoznačném průběhu, když mu uštědřil třetího kanára v kariéře, vyhrál se ztrátou pouhých tři gamů.[31]

2012: Australian Open, Indian Wells[editovat | editovat zdroj]

Do sezóny vstoupili vzájemným semifinále na lednovém Australian Open. Nadal prošel do boje o titul čtyřsetovou výhrou.

Druhý duel, opět v semifinále, odehráli v březnu na kalifornském Indian Wells Masters, kde pro změnu triumfoval švýcarský tenista bez ztráty setu. Po šestileté přestávce získal na kalifornském turnaji čtvrtý titul.

Poté, co Španěl vypadl ve druhém kole Wimbledonu s Rosolem, nehrál kvůli potížím s koleny. V srpnu oznámil, že se pravděpodobně nezúčastní ani zářijového US Open. Federer následně vyjádřil zájem a starost o zdravotní stav svého přítele.[32]

2013: Indian Wells, Řím, Cincinnati, Turnaj mistrů[editovat | editovat zdroj]

V březnu nové sezóny se dvojice střetla na Indian Wells Masters poprvé ve čtvrtfinále. Vyjma třetího kola při debutovém duelu z roku 2004 a utkání základní skupiny na Turnaji mistrů 2011, se všechny jejich dosavadní střetnutí odehrály ve finále nebo semifinále.[33] Federer do zápasu nastoupil s poraněním zad,[34] které si přivodil v předchozím kole. Ze zápasu odešel poražen 2:0 na sety. Následný Murrayho titul na Miami Masters z 1. dubna, znamenal pád Švýcara na 3. místo žebříčku ATP. Poprvé tak od 10. listopadu 2003 ani jeden z dvojice Federer–Nadal nefiguroval mezi prvními dvěma tenisty světa, k čemuž došlo po rekordním období 490 týdnů.[35]

Na antukovém Rome Masters mallorský rodák přehrál svého rivala hladce 6–1, 6–3 v utkání o titul.[36]

V polovině srpna pak hráči na sebe narazili na Cincinnati Masters, kde čtvrtfinálovou výhru slavil opět Španěl, a to přes kvalitní hru soupeře v prvním dějství, které si připsal Švýcar ve svůj prospěch. Federer se po turnaji propadl na až na 7. místo klasifikace, nejhorší umístění od 28. října 2002.

Počtvrté v roce se proti sobě hráči postavili v semifinále listopadového Turnaje mistrů, konaného v londýnské O2 aréně. Nadal vyhrál ve dvou setech a poprvé basilejského rodáka zdolal na tvrdém povrchu v hale, čímž zkompletoval výčet výher na halových površích.[37]

2014: Australian Open[editovat | editovat zdroj]

Dvojice se utkala v lednovém semifinále Australian Open. Favorizovaný první hráč světa Nadal, který měl na tomto grandslamu kladnou vzájemnou bilanci 2–0, neztratil ani set, když šestý nasazený Federer dokázal hrát vyrovnanou partii pouze první set, jenž ztratil až v tiebreaku.

2015: Basilej[editovat | editovat zdroj]

Ve finále říjnového Swiss Indoors v Basileji odehráli zápas ve dvanácté sezóně za sebou. Třetí hráč světa Federera přerušil sérii pěti výher sedmého hráče žebříčku Nadala, když jej zdolal ve třech setech.[38] Na esa zvítězil 12–0 a zahrál čtyřicet čtyři vítězných míčů.[39]

2017: Australian Open, Indian Wells, Miami, Šanghaj[editovat | editovat zdroj]

Na Australian Open dvojice postoupila do devátého vzájemného grandslamového finále, a to poprvé od French Open 2011. O vítězi rozhodla až závěrečná sada, do níž vstoupil Nadal ziskem soupeřova podání a ujal se vedení 3–1 na gamy. Následoval však obrat, když Federer získal zbylých pět her. Nejdříve využil až šestý brejkbol v setu a srovnal na 3–3. Po čisté hře na vlastním servisu si vypracoval vedení 4–3 a 0:40, ale nejdříve ani jednu příležitost podruhé prolomit podání Španěla v sadě nezužitkoval. Přesto proměnil pátou brejkovou šanci v dané hře a ujal se vedení 5–3. Obrat dokonal ziskem šestého gamu, v němž čelil soupeřovým brejkbolům. Využitým druhým mečbolem, kdy dopad míče na čáru potvrdilo jestřábí oko, dosáhl basilejský rodák po 3.37 hodinách na vítězství v Melbourne Parku. Poprvé tak Španěla na majoru porazil mimo wimbledonskou trávu.[40]

Na březnovém BNP Paribas Open se vůbec poprvé utkali v osmifinále a podruhé před čtvrtfinálovou fází. Federer se v úvodním setu ujal vedení 5–1 a zápas již dovedl do vítězného konce, když Španěla po 68 minutách přehrál Španěla ve dvou setech 6–2, 6–3. Poprvé tak basilejský rodák v sérii vyhrál tři zápasy za sebou.[41]

O dva týdny později se střetli ve finále Miami Open, které Federer ovládl za 1.34 hodin ve dvou setech. Připsal si tak čtvrté vítězství za sebou a v utkáních odehraných na tvrdém povrchu se ujal těsného vedení 10–9.[42][43]

Během premiérového ročníku týmové exhibiční soutěže Laverova poháru hraného v Praze, se jako světová jedička a dvojka stali součástí týmu Evropy v utkáním s výběrem světa. Poprvé ve svých kariérách v něm odehráli čtyřhru jako spoluhráči, když za 81 minut porazili Američany v týmu světa Sama Querreyho s Jackem Sockem po zisku rozhodujícího supertiebreaku.[44]

I při čtvrtém klání sezóny, ve finále říjnového turnaje mistrovské série Shanghai Rolex Masters, zdolal Federer za 72 minut Španěla a sérii vzájemné neporazitelnosti prodloužil na pět zápasů. V utkání využil tři ze sedmi brejkových příležitostí a ukončil 16 Nadalových zápasů bez prhry. Devadesátým čtvrtým titulem na okruhu ATP Tour se v rámci otevřené éry dotáhl na druhého v této statistice Ivana Lendla.[45]

Analýza[editovat | editovat zdroj]

Důležité aspekty[editovat | editovat zdroj]

Soupeření mezi Federerem a Nadalem představuje významnou součást profesionální kariéry každého z nich. Devětkrát proti sobě nastoupili do finále Grand Slamu, což je historický rekord dvojice tenistů.[9] Daná střetnutí zahrnují utkání o titul na French Open a Wimbledonu ve třech letech po sobě (2006–2008), jejichž vrcholem se stalo wimbledonské finále 2008, považované řadou analytiků za vůbec nejlepší zápas.[10][11][12][13] Nadal získal ve svůj prospěch šest finálových výher, když ztratil pouze první dvě wimbledonské, a jednu melbournskou, bitvu o titul (6–3). K tomu přidal další tři vítězná semifinále na Grand Slamu. Tento výsledek je v příkrém nepoměru k Federerově statistice vůči všem dalším hráčům, s nimiž se utkal v grandslamovém finále.

V roli poslední instance Nadal opakovaně překazil plány švýcarského hráče na dosažení kariérního Grand Slamu. Stejně tak mu dvakrát odepřel získat čistý (kalendářní) Grand Slam (v letech 2006–2007), když jej porazil ve finále French Open 2006, 2007 a 2008 a také v semifinále 2005. Federer pak dosáhl na kariérní Grand Slam v roce 2009, když Španěl utrpěl porážku již v osmifinále se Söderlingem, jednu ze dvou pařížských v celé kariéře.

Nadal a Federer (blíže) ve finále Turnaje mistrů konaného v londýnské O2 Areně

Naopak Federer dvakrát Španělovi odepřel zisk Channel Slamu, tj. vítězství na French Open a ve Wimbledonu během jedné sezóny. Až na třetí pokus, v roce 2008, Nadal tuto pomyslnou trofej dobyl, čímž se stal jejím prvním držitelem od roku 1980, kdy se tento výkon podařil Švédu Björnu Borgovi. V sezóně 2009 pak Channel Slam získal Federer a následující rok opět Nadal. Švýcarský tenista svému rivalovi také opakovaně znemožnil vyhrát závěrečný Turnaj mistrů, když jej v roce 2010 zdolal ve finále a v letech 2006 a 2007 v semifinále. Nadal se tak po Andrem Agassim nestal druhým mužským tenistou historie, který by vlastnil kariérní Grand Slam, zlatou olympijskou medaili z dvouhry a titul na Turnaje mistrů. Časopis Sports Illustrated tuto kombinaci trofejí pojmenoval „kariérní Super Slam“. Mallorskému rodáku tak stále chybí výhra ze závěrečné události sezóny.

Šest sezón v řadě, které dvojice zakončila na prvních dvou místech světové klasifikace mezi lety 2005–2010, vycházelo z vysokého bodového zisku obou hráčů na turnajích Grand Slamu a série Masters, kde se pravidelně dostávali do závěrečných bojů. Během tohoto období vyhráli 21 z 24 grandslamů (12 Federer, 9 Nadal), včetně 11 titulů v řadě mezi roky 2005–2007. Oba také dominovali v sérii Masters, v níž si připsali 31 titulů z 54 odehraných turnajů (18 Nadal, 13 Federer), včetně 8 z 9 trofejí v roce 2005 (oba po 4 titulech, zbývající titul připadl Berdychovi). Mimoto švýcarský hráč v této periodě čtyřikrát triumfoval na Turnaji mistrů.

Federer podává proti Nadalovi ve finále Wimbledonu 2008

Dvojice drží rekordy otevřené éry v sériích neporazitelnosti na jednotlivých površích — Federer vytvořil nejdelší šňůru 65 výher bez porážky na trávě i 56 výher v řadě na tvrdém povrchu. Nadal jej doplnil rekordní sérií 81 vítězství na antuce (na koberci rekord drží John McEnroe se 66 výhrami). Všechny tři šňůry skončili ve vzájemných utkáních. Federer tak ukončil Španělovu sérii ve finále Hamburg Masters 2007. Nadal naopak porazil Švýcara na travnatém finále Wimbledonu 2008 a na tvrdém povrchu jeho rekord přerušil během dubajského mistrovství 2006. Dominance páru nad světovým tenisem vedla k myšlence odehrát exhibici „Bitva povrchů“ na dvorci z poloviny pokrytého antukou a z druhé části trávou. Klání těsným rozdílem vyhrál Nadal.[46]

Většina vzájemných utkání se odehrála na antuce, která je statisticky nejúspěšnějším povrchem Španěla. Naopak antuka patří k nejhorším povrchům švýcarského hráče.[47] Historik a novinář píšící o tenisu Peter Bodo vysvětlil faktorem „antuky“ statisticky významně lepší celkový poměr vyhraných utkání ve prospěch Nadala, protože španělský hráč na ostatních mimoantukových površích častěji vypadl ještě před finále a proto se v takové míře nestřetl s Federerem.[48] Přesto je tento výklad nedostatečný, protože Nadal drží těsné vedení i ve statistice duelů na tvrdém povrchu.

Výkony dle povrchů[editovat | editovat zdroj]

Vzájemný poměr zápasů[6]
zápasy Federer–Nadal
celkově 16–24  
finále celkově 10–14
poměr dle turnajů
Grand Slam 3–9
finále Grand Slamu 3–6
Australian Open 1–2
French Open 0–6
Wimbledon 3–1
US Open —
Turnaj mistrů 4–1
finále Turnaje mistrů 1–0
série Masters   7–12
finále série Masters 5–7
ATP 500/Gold Series 1–1
finále ATP 500/Gold Series 1–1
poměr dle povrchů
antuka   2–14
tráva 3–1
tvrdý povrch venku 6–8
tvrdý povrch v hale 5–1
koberec —
poměr dle setů
duely na 2 vítězné sety  11–12
duely na 3 vítězné sety   5–12
duely s 5 odehranými sety 3–3

Antuka[editovat | editovat zdroj]

Nadal a Federer odehráli nejvíce vzájemných utkání na antuce, když z 16 na tomto povrchu odehraných duelů drží Španěl výrazně aktivní bilanci 14–2.

Mezi roky 2005 až 2011 Nadal zvítězil ve všech pěti duelech na French Open, z toho čtyřikrát v letech 2006, 2007, 2008 a 2011 ve finále a v roce 2005 v semifinále. V letech 2005–2010 španělský tenista vyhrál v každé sezóně nejméně na dvou ze tří antukových událostí série Masters. Z hlediska statistik ATP drží Nadal historicky nejvyšší procentuální úspěšnost ze všech hráčů na antukovém povrchu.[47] Na základě těchto výsledků jej někteří odborníci a hráči, včetně wimbledonských vítězů Pata Cashe a Conchity Martínezové, považují za nejlepšího antukáře všech dob.[49] Španělský hráč nad Federerem zvítězil ve všech osmi antukových utkáních hraných na tři vítězné sady. Jako první tenista v otevřené éře triumfoval na stejném turnaji osmkrát za sebou, když tohoto rekordu dosáhl mezi lety 2005–2012 na antukovém Monte-Carlo Masters. Stejně tak se stal prvním mužem historie tenisu, jenž vyhrál jediný grandslam – French Open, dvanáctkrát. Během deseti ročníků 2005–2014 na něm prohrál pouze jediné utkání v osmifinále 2009 se Söderlingem, ze všech zbylých 66 zápasů odešel jako vítěz, z toho 35krát bez přerušení.

Tráva[editovat | editovat zdroj]

Federer opanoval Wimbledon sedmkrát, zatímco Nadal dvakrát. Pět titulů získal švýcarský hráč bez přerušení v období 2003–2007, zbylé dva přidal v letech 2009 a 2012. Španěl na vítězství dosáhl v roce 2008 a 2010. Nejvíce oceňovaným bojem se stalo wimbledonské finále 2008, řadou odborníků označované za nejlepší zápas historie.[10][11][12][13] Basilejský rodák si navíc připsal šest singlových a jeden deblový titul na německém turnaji Gerry Weber Open.

Tvrdý[editovat | editovat zdroj]

Dvojice se na tvrdém povrchu utkala dvacetkrát.[6] Federer drží aktivní bilanci v poměru 11–9. Významný rozdíl je v odlišné úspěšnosti obou hráčů na otevřených dvorcích s tvrdým povrchem a v hale. Zatímco v utkáních konaných na krytých kurtech vede Federer 5–1, když čtyřikrát vyhrál a jednou pohrál na Turnaji mistrů a jednou triumfoval na Swiss Open, naopak pod otevřeným nebem je dominantně úspěšnější Nadal s bilancí 8–6. Stálé podmínky a rychlejší dvorce arén vyhovují více švýcarskému tenistovi. Španěl preferuje zevní proměnlivé vlivy počasí otevřených dvorců.

Federer si na tvrdém povrchu připsal deset grandslamových titulů a šest trofejí na Turnaji mistrů. K tomu sedmkrát triumfoval na Cincinnati Masters. Nadal od roku 2005 zaznamenal také řadu výher, včetně zisku zlaté olympijské medaile v Pekingu, čtyř grandslamových trofejí, když ve finále Australian Open 2009 zdolal basilejského rodáka, třikrát v letech 2010, 2013 a 2017 ovládl US Open, a vlastní několik titulů ze série Masters.

Navzdory Španělově úspěšnosti na tvrdém povrchu je některými odborníky[50] kritizován za nedostatečně vyrovnané výkony, které by vedly k jeho častějším účastem ve finále turnajů s tímto podkladem, v minulosti především na US Open. Tento fakt mohl zkreslovat Španělovy celkové statistiky s jinými tenisty. Nadal si na newyorském grandslamu zahrál přímo o titul třikrát, z toho dvakrát s Djokovićem (když Federer v prvních dvou semifinále (2010, 2011) proti Djokovićovi nevyužil dva mečboly) a jednou s Kevinem Andersonem. Španěl však po vzájemném duelu na Australian Open 2012 označil Federera za „favorita“ na „tomto povrchu“.[51] Ovšem vyjma prvních čtyř vzájemných duelů na okruhu, z nichž se tři odehrály na tvrdém povrchu, a z kterých dvakrát odešel vítězně Nadal.[12][52][53]

Poměr zápasů dle turnaje a povrchu[editovat | editovat zdroj]

Vzájemný poměr zápasů dle turnaje a povrchu
tvrdý venku antuka tráva tvrdý v hale celkem
Nadal Federer Nadal Federer Nadal Federer Nadal Federer Nadal Federer
Australian Open 3 1 3 1
Roland Garros 6 0 6 0
Wimbledon 1 3 1 3
Turnaj mistrů 1 4 1 4
Indian Wells 1 2 1 2
Miami 2 2 2 2
Monte-Carlo 3 0 3 0
Řím 2 0 2 0
Hamburk / Madrid 3 2 3 2
Cincinnati 1 0 1 0
Šanghaj 0 1 0 1
Dubaj 1 0 1 0
Basilej 0 1 0 1
celkem 8 6 14 2 1 3 1 5 24 16

Chronologie na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

     – Federer,      – Nadal, tučně – vítěz finále a turnaje
Turnaj 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019
Australian Open N N N F
French Open N N N N N N
Wimbledon F F N F
US Open

Chronologie na tvrdém povrchu a trávě[editovat | editovat zdroj]

Turnaj 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019
Australian Open N N N F
Dubaj N
Indian Wells F N F
Miami N F N F
Wimbledon F F N F
Cincinnati N
Šanghaj F
Basilej F
Turnaj mistrů F F F F N

Chronologie na antuce[editovat | editovat zdroj]

Turnaj 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019
Monte-Carlo N N N
Řím N N
Hamburk/Madrid F N F N N
French Open N N N N N N

Srovnání dovedností[editovat | editovat zdroj]

Federer je mnohými označován za nejlepšího tenistu všech dob,[54] zatímco Nadala řada odborníků hodnotí jako nejlepšího antukáře historie a jednoho z nejlepších tenistů vůbec.[55][56][57]

Federer dosahuje nejlepších výsledků na tvrdém povrchu, protože uplatňuje tvrdší, méně liftovaný a tedy rychlejší forhend s nižším odskokem, stejně jako silnější podání. Tyto údery jsou pak výhodou na tvrdém povrchu, kde míč odskakuje rychleji a soupeř má omezený čas na jeho doběh, plnohodnotnou přípravu úderu a přesnou reakci. Tvrdé podklady v krytých halách patří k nejrychlejším povrchům vůbec. Nadal uděluje základním úderům vyšší horní rotaci, čímž jsou sice jistější, ale na rychlém kurtu méně účinné. V průběhu let však Španěl vylepšil rychlost podání i jeho umístění. Přesto stále v průměrné rychlosti servisu, jeho síle, počtu es a přímých vítězných bodů zaostává za Švýcarem. Jeho nejsilnější stránkou jsou dobře zvládnuté a jisté údery od základní čáry.[58][59][60]

Nadal a Federer hrají na dvorci Philippa Chatriera o titul z Roland Garros 2006

Přestože před rychlým povrchem Nadal preferuje pomalejší antuku, dokázal na tomto typu dvorce vyhrát řadu velkých turnajů, včetně olympijských her, US Open a Wimbledonu.

Například tenista Andy Murray a Federerův trenér Paul Annacone nazvali Španěla jedním z nejlepších hráčů historie.[61] V listopadu 2010 bývalá světová jednička Björn Borg uvedla, že nejlepším hráčem je Federer, ale „Rafa má nakročeno stát se tímto tenistou“, pokud bude zdravý.[62] John McEnroe prohlásil: „… existuje důvod, proč by se v budoucnosti mohl Rafael Nadal stát nejlepším hráčem, dokonce možná už teď“.[62] Na dotaz novináře během French Open 2010, jestli je Nadal lepší než Federer, španělský tenista reagoval slovy: „Myslím, že tahle osoba o tenisu nic neví“. Novinář opáčil proč a Nadal odvětil: „… o tenisu nic nevíte. Viděl jste jeho tituly a viděl jste ty moje? V tom není srovnání. A to je odpověď. Těžko se teď mohu s Rogerem srovnávat, když on má šestnáct Grand Slamů a já šest. Jistě, trofejí ze série Masters vlastním víc než on. Ale zbytek Rogerových výsledků je téměř nemožné vylepšit“.[63][64] V podobném duchu se Španěl vyjádřil na tiskové konferenci po semifinále US Open 2010 ohledně jeho aktivní vzájemné bilance s Federerem, když uvedl: „Vzájemný poměr utkání pro mě není podstatný prvek. Je to součást statistik, ale nikoli jejich rozhodující část“.[65]

Vzájemný vztah a náhled na soupeření[editovat | editovat zdroj]

Vzájemný vztah Federera a Nadala, na osobní i profesionální úrovni, je přátelský a srdečný.[66] Přestože jsou jeden pro druhého úhlavními soupeři, respektují se a fakticky nemají důvod pro osobní animozitu.

Federer na Indian Wells Masters 2012 vyhrál čtvrtý turnajový titul

V minulosti se také v některých případech mírně kritizovali. Například Švýcar si před wimbledonským finále 2008 stěžoval na úmyslné kouskování hry ze strany španělského hráče.[67] Naopak před Australian Open 2012 se Nadalovi nelíbil Švýcarův postoj, když odmítl podpořit požadavek hráčů na vyšší prémie (v rámci přerozdělení finanční dotace) pro tenisty, kteří jsou vyřazeni v časných fázích turnaje. Následně se však španělský tenista omluvil za medializaci svého názoru a oba hráči nadále zůstali dobrými přáteli.[68]

Každý z dvojice nahlíží na vzájemné soupeření z jiného úhlu. V období, kdy Federer bezpečně kraloval světovému tenisu, zaujímal ambivalentní vztah k termínu „soupeření“ vůči o pět let mladšímu Španělovi.[69][70] To se změnilo po památném wimbledonském finále 2008, kdy připustil, že jejich soupeření je významné, a dodal: „… jak častěji hrajeme proti sobě, stávají se [naše souboje] více a více výjimečnými“.[70] O několik týdnů později, když jej Nadal vystřídal na čele žebříčku, věnoval mu Federer kompliment: „Podívejte, co všechno musel udělat, aby toho dosáhl. To je to, co rád vidím.“[71] Španělský tenista choval jejich vzájemné soupeření vždy v úctě, protože k Federerovi vzhlížel jako ke svému vzoru a měřítku úspěchu.[72][73]

Když se zájem o jejich soupeření zvýšil, pár toho využil ke spolupráci na příležitostných charitativních exhibicích, jejichž výtěžek směřoval na dobročinné účely.

Kulturní dopad[editovat | editovat zdroj]

Rivalita dvojice zvýšila všeobecný zájem o tenis. Vysoce očekávané finále ve Wimbledonu 2008 významně zvýšilo televizní sledovanost tenisu, jak na evropském kontinentu, tak v Americe.[11][74] Finále bylo také vyobrazeno na obálce časopisu Sports Illustrated, čímž se tenis na přední stranu tohoto periodika vrátil po několika letech.[12][75]

Společné výkony dvojice[editovat | editovat zdroj]

Federer po výhře nad Nadalem ve finále Australian Open 2017, kde získal 18. grandslam

Federer a Nadal:

  • v období mezi Wimbledonem 2003 a French Open 2011 vyhráli 26 Grand Slamů z celkového počtu 32 odehraných. V této periodě oba dosáhli na kariérní Grand Slam, vítězství na všech čtyřech majorech. Španěl navíc přidal trofej z dvouhry letních olympijských her a jako druhý muž vybojoval tzv. Zlatý Slam (Golden Slam),
  • představují jediné tenisty klasifikované na prvních dvou místech žebříčku ATP, kteří proti sobě nastoupili do finále French Open a Wimbledonu v jednom kalendářním roce otevřené éry tenisu. Jsou také jedinou dvojicí historie, která tento výkon zopakovala třikrát za sebou (2006–2008),
  • jsou historicky jedinými dvěma hráči, kteří proti sobě odehráli devět finále na Grand Slamu. Žádní jiní dva tenisté se tolikrát nestřetli v zápase o titul (finále: Wimbledon 2006–2008, French Open 2006–2008 a 2011, Australian Open 2009 a 2017). Tento rekord dosáhli v rozmezí jedenácti let a překonali tak sedm bitev o titul mezi Američany Billem Tildenem a Billem Johnstonem (U.S. Championships 1919–1925). Vzájemné utkání na Australian Open 2012 představovalo jejich desátý grandslamový duel, čímž vyrovnali rekord nejvíce odehraných zápasů jedné dvojice na Grand Slamu, držený Johnem McEnroem a Ivanem Lendlem.[76] Tento rekord později posunuli Federer s Djokovićem, když jejich semifinále ve Wimbledonu znamenalo třináctý zápas,
  • představují jediné dva hráče na prvních dvou místech žebříčku, kteří vyhráli jedenáct grandslamových turnajů bez přerušení (od French Open 2005 do US Open 2007). V tomto období získal Švýcar sérii tří titulů ve Wimbledonu i na US Open a dvou na Australian Open. Španěl jej doplnil třemi trofejemi z French Open,
  • se řadí ke dvěma párům v otevřené éře tenisu, které proti sobě nastoupily ke třem následným finále jednoho Grand Slamu. První dvojicí se ve Wimbledonu 1988–1990 stali Boris Becker a Stefan Edberg. Druhou pak Federer a Nadal na French Open 2006–2008 a také ve Wimbledonu 2006–2008,
  • jsou jedinou dvojicí, jejímž členům se podařilo vybojovat nejméně čtyři tituly bez přerušení na třech různých grandslamech v navazujícím časovém období (Nadal na French Open 2005–2008 a 2010–2013; Federer ve Wimbledonu 2003–2007 a na US Open 2004–2008),
  • se od Wimbledonu 2004 do French Open 2011 probojovali do 25 finále Grand Slamu z celkového počtu 28 odehraných. Oba chyběli pouze v přímém boji o titul na Australian Open 2005, Australian Open 2008 a US Open 2009,
  • společně dosáhli osmi wimbledonských titulů (2003–2010) a devíti titulů na French Open (2005–2013) bez přerušení,
  • již jako držitelé kariérního Grand Slamu nastoupili proti sobě na grandslamovém turnaji. Jednalo se o čtyři zápasy: finále French Open 2011, semifinále Australian Open 2013 i Australian Open 2015 a finále na Australian Open 2017. Druhou takovou dvojicí tvoří Roy Emerson a Rod Laver, kteří se v těchto rolích pokali dvakrát.[76]
  • nebyli poražení ve finále Grand Slamu jiným hráčem, než druhým členem dvojice, až do US Open 2009, kdy Švýcar podlehl po pětisetovém dramatu Juanu Martínovi del Potru, který mu tak znemožnil dosáhnout na šestý titul v řadě,
  • se nikdy neutkali na US Open.
  • jako jediný pár v otevřené éře spolu odehráli čtyři pětisetové finále na Grand Slamu (Wimbledon 2007 a 2008, Australian Open 2009 a 2017).

Seznam zápasů: Federer–Nadal[editovat | editovat zdroj]

Legenda
2004–2008 od 2009 Federer Nadal
Grand Slam Grand Slam 4 10
Tennis Masters Cup Turnaj mistrů 4 1
ATP Masters Series ATP World Tour Masters 1000 7 12
ATP International Series Gold ATP World Tour 500 1 1
ATP International Series ATP World Tour 250 0 0
Davis Cup Davis Cup 0 0

Dvouhra: 40 (16–24)[editovat | editovat zdroj]

č. rok turnaj povrch fáze vítěz výsledek čas sety F–N
1. 2004 USA Miami tvrdý 32 v kole Nadal 6–3, 6–3 1:10 2/3 0–1
2. 2005 USA Miami tvrdý finále Federer 2–6, 6–7(4–7), 7–6(7–5), 6–3, 6–1 3:43 5/5 1–1
3. 2005 Francie Roland Garros antuka semifinále Nadal 6–3, 4–6, 6–4, 6–3 2:47 4/5 1–2
4. 2006 Spojené arabské emiráty Dubaj tvrdý finále Nadal 2–6, 6–4, 6–4 1:53 3/3 1–3
5. 2006 Monako Monte-Carlo antuka finále Nadal 6–2, 6–7(2–7), 6–3, 7–6(7–5) 3:50 4/5 1–4
6. 2006 Itálie Řím antuka finále Nadal 6–7(0–7), 7–6(7–5), 6–4, 2–6, 7–6(7–5) 5:05 5/5 1–5
7. 2006 Francie Roland Garros antuka finále Nadal 1–6, 6–1, 6–4, 7–6(7–4) 3:02 4/5 1–6
8. 2006 Spojené království Wimbledon tráva finále Federer 6–0, 7–6(7–5), 6–7(2–7), 6–3 2:58 4/5 2–6
9. 2006 Čína Tennis Masters Cup tvrdý (h) semifinále Federer 6–4, 7–5 1:53 2/3 3–6
10. 2007 Monako Monte-Carlo antuka finále Nadal 6–4, 6–4 1:35 2/3 3–7
11. 2007 Německo Hamburk antuka finále Federer 2–6, 6–2, 6–0 1:55 3/3 4–7
12. 2007 Francie Roland Garros antuka finále Nadal 6–3, 4–6, 6–3, 6–4 3:10 4/5 4–8
13. 2007 Spojené království Wimbledon tráva finále Federer 7–6(9–7), 4–6, 7–6(7–3), 2–6, 6–2 3:45 5/5 5–8
14. 2007 Čína Tennis Masters Cup tvrdý (h) semifinále Federer 6–4, 6–1 0:59 2/3 6–8
15. 2008 Monako Monte-Carlo antuka finále Nadal 7–5, 7–5 1:43 2/3 6–9
16. 2008 Německo Hamburk antuka finále Nadal 7–5, 6–7(3–7), 6–3 2:52 3/3 6–10
17. 2008 Francie Roland Garros antuka finále Nadal 6–1, 6–3, 6–0 1:48 3/5 6–11
18. 2008 Spojené království Wimbledon tráva finále Nadal 6–4, 6–4, 6–7(5–7), 6–7(8–10), 9–7 4:48 5/5 6–12
19. 2009 Austrálie Australian Open tvrdý finále Nadal 7–5, 3–6, 7–6(7–3), 3–6, 6–2 4:23 5/5 6–13
20. 2009 Španělsko Madrid antuka finále Federer 6–4, 6–4 1:26 2/3 7–13
21. 2010 Španělsko Madrid antuka finále Nadal 6–4, 7–6(7–5) 2:10 2/3 7–14
22. 2010 Spojené království ATP World Tour Finals tvrdý (h) finále Federer 6–3, 3–6, 6–1 1:37 3/3 8–14
23. 2011 USA Miami tvrdý semifinále Nadal 6–3, 6–2 1:18 2/3 8–15
24. 2011 Španělsko Madrid antuka semifinále Nadal 5–7, 6–1, 6–3 2:36 3/3 8–16
25. 2011 Francie Roland Garros antuka finále Nadal 7–5, 7–6(7–5), 5–7, 6–1 3:40 4/5 8–17
26. 2011 Spojené království ATP World Tour Finals tvrdý (h) zákl. skupina Federer 6–3, 6–0 1:00 2/3 9–7
27. 2012 Austrálie Australian Open tvrdý semifinále Nadal 6–7(5–7), 6–2, 7–6(7–5), 6–4 3:42 4/5 9–18
28. 2012 USA Indian Wells tvrdý semifinále Federer 6–3, 6–4 1:31 2/3 10–18
29. 2013 USA Indian Wells tvrdý čtvrtfinále Nadal 6–4, 6–2 1:24 2/3 10–19
30. 2013 Itálie Řím antuka finále Nadal 6–1, 6–3 1:08 2/3 10–20
31. 2013 USA Cincinnati tvrdý čtvrtfinále Nadal 5–7, 6–4, 6–3 2:14 3/3 10–21
32. 2013 Spojené království ATP World Tour Finals tvrdý (h) semifinále Nadal 7–5, 6–3 1:19 2/3 10–22
33. 2014 Austrálie Australian Open tvrdý semifinále Nadal 7–6(7–4), 6–3, 6–3 2:24 3/5 10–23
34. 2015 Švýcarsko Basilej tvrdý (h) finále Federer 6–3, 5–7, 6–3 2:03 3/3 11–23
35. 2017 Austrálie Australian Open tvrdý finále Federer 6–4, 3–6, 6–1, 3–6, 6–3 3.37 5/5 12–23
36. 2017 USA Indian Wells tvrdý osmifinále Federer 6–2, 6–3 1.08 2/3 13–23
37. 2017 USA Miami tvrdý finále Federer 6–3, 6–4 1.34 2/3 14–23
38. 2017 Čína Šanghaj tvrdý finále Federer 6–4, 6–3 1.12 2/3 15–23
39. 2019 Francie Roland Garros antuka semifinále Nadal 6–3, 6–4, 6–2 2:25 3/5 15–24
40. 2019 Spojené království Wimbledon tráva semifinále Federer 7–6(7–3), 1–6, 6–3, 6–4 3:02 4/5 16–24
čas – hod:min; sety – odehrané/všechny možné; F–N – Federer–Nadal

Rekordy[editovat | editovat zdroj]

  • jediná dvojice, jejíž členové nastoupili proti sobě k devíti finále Grand Slamu,
  • jediná dvojice v otevřené éře, jejíž členové nastoupili proti sobě ke čtyřem finále jediného Grand Slamu,
  • jediná dvojice v otevřené éře, jejíž členové nastoupili proti sobě ke čtyřem pětisetovým finále Grand Slamu (Wimbledon 2007 a 2008, Australian Open 2009 a 2017).

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Soupeři: Federer–Nadal (1–2)[editovat | editovat zdroj]

č. rok místo konání povrch fáze vítězové výsledek poražení Federer Nadal
1. 2004 USA Indian Wells Masters tvrdý osmifinále Nadal/Robredo 5–7, 6–4, 6–3 Federer/Allegro 0 1
2. 2007 Itálie Rome Masters antuka 32 v kole Nadal/Moyà 6–4, 7–6(7–5) Federer/Wawrinka 0 2
3. 2011 USA Indian Wells Masters tvrdý semifinále Federer/Wawrinka 7–5, 6–3 Nadal/M. López 1 2

Spoluhráči: 2 (1–1)[editovat | editovat zdroj]

č. rok turnaj povrch fáze vítězové výsledek poražení výhry prohry
1. 2017 Laver Cup tvrdý (h) 2. den Federer/Nadal 6–4, 1–6, [10–5] Querrey/Sock 1 0
2. 2022 Laver Cup tvrdý (h) 1. den Sock/Tiafoe 4–6, 7–6(7–2), [11–9] Federer/Nadal[a] 1 1

Vysvětlivky

  1. ↑ Čtyřhrou na londýnském Laver Cupu 2022 ukončil Federer 23. září 2022 24letou kariéru. V supertiebreaku přitom s Nadalem nevyužili mečbol a zápas prohráli.[77]

Exhibice[editovat | editovat zdroj]

V jihokorejské metropoli Soulu nastoupili 21. listopadu 2006 Federer a Nadal k exhibici na dvorci s tvrdým povrchem. Švýcar vyhrál po setech 6–3, 3–6 a 6–3.[78]

Dominance páru nad světovým tenisem vedla k myšlence odehrát exhibici „Bitva povrchů“ na dvorci z poloviny pokrytého antukou a z druhé části trávou. Utkání proběhlo 2. května 2007 na Mallorce, Nadalově rodném ostrově. Španěl zvítězil až v tiebreaku rozhodující sady nejtěsnějším poměrem míčů 12:10 a celkovou bilancí setů 7–5, 4–6, 7–6.[79]

První část charitativního dvojzápasu dvojice proběhla v Curychu 21. prosince 2010 pod názvem „Utkání pro Afriku“. Švýcar zvítězil 4–6, 6–3, 6–3 a výtěžek rozdělila nadace Roger Federer Foundation. Následujícího dne, 22. prosince, se konal druhý díl v madridské hale pojmenovaný „Spojme síly ve prospěch dětí“. V něm triumfoval Španěl po setech 7–6, 4–6 a 6–1. Zisk pak směřoval skrze Fundación Rafa Nadal na dobročinné účely.

Do nové sezóny 2011, na Nový rok 1 ledna, nastoupil pár do finále exhibice Mubadala World Tennis Championship, konané vyřazovacím systémem na tvrdém povrchu arabského Abú Zabí. Federer si postup do boje o titul zajistil předchozím vítězstvím nad Švédem Robinem Söderlingem a Nadal zdolal Čecha Tomáše Berdycha. Španělský tenista pak finále zvládl výhrou ve dvou zkrácených hrách 7–6 a 7–6.

V aréně Matthew Knight oregonského města Eugene se dvojice střetla v jediném setu. Charitativní střetnutí se odehrálo 8. března 2011 a mallorský rodák svého rivala opět přehrál poměrem 7–5.

Oba se poté potkali na prosincové exhibici dalšího ročníku Mubadala World Tennis Championship, kde v utkání o třetí místo triumfoval Nadal 6–1 a 7–5.

Dvouhra: 7 (2–5)[editovat | editovat zdroj]

č. datum místo konání povrch vítěz výsledek F–N
1. 21. listopadu 2006 Jižní Korea Soul, Jižní Korea tvrdý (h) Federer 6–3, 3–6, 6–3 1–0
2. 2. května 2007 Španělsko Palma de Mallorca, Španělsko antuka/tráva Nadal 7–5, 4–6, 7–6(12–10) 1–1
3. 21. prosince 2010 Švýcarsko Curych, Švýcarsko tvrdý (h) Federer 4–6, 6–3, 6–3 2–1
4. 22. prosince 2010 Španělsko Madrid, Španělsko tvrdý (h) Nadal 7–6, 4–6, 6–1 2–2
5. 1. ledna 2011 Spojené arabské emiráty Abú Zabí, SAE tvrdý Nadal 7–6, 7–6 2–3
6. 8. března 2011 USA Eugene, Spojené státy tvrdý Nadal 7–5 2–4
7. 31. prosince 2011 Spojené arabské emiráty Abú Zabí, SAE tvrdý Nadal 6–1, 7–5 2–5
F–N – Federer–Nadal

Chronologické srovnání dvojice na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Podle kalendářního roku[editovat | editovat zdroj]

1999–2004[editovat | editovat zdroj]

Tenista 1999 2000 2001 2002 2003 2004
AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA
Roger Federer LQ 1R 1R LQ 3R 4R 1R 3R 3R QF QF 4R 4R 1R 1R 4R 4R 1R W 4R W 3R W W
Rafael Nadal A A 3R 2R 3R A A 3R

2005–2010[editovat | editovat zdroj]

Tenista 2005 2006 2007 2008 2009 2010
AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA
Roger Federer SF SF W W W F W W W F W W SF F F W F W W F W QF QF SF
Rafael Nadal 4R W 2R 3R A W F QF QF W F 4R SF W W SF W 4R A SF QF W W W

2011–2016[editovat | editovat zdroj]

Tenista 2011 2012 2013 2014 2015 2016
AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA
Roger Federer SF F QF SF SF SF W QF SF QF 2R 4R SF 4R F SF 3R QF F F SF A SF A
Rafael Nadal QF W F F F W 2R A A W 1R W F W 4R A QF QF 2R 3R 1R 3R A 4R

2017–2022[editovat | editovat zdroj]

Tenista 2017 2018 2019 2020 2021 2022
AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA AUS WIM USA FRA AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA
Roger Federer W A W QF W A QF 4R 4R SF F QF SF NH A A A 4R QF A A A A A
Rafael Nadal F W 4R W QF W SF SF F W SF W QF A W QF SF A A W W SF 4R

2023–2028[editovat | editovat zdroj]

Tenista 2023 2024 2025 2026 2027 2028
AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA
Roger Federer ukončení kariéry
Rafael Nadal 2R A A A A

Podle věku (na konci sezóny)[editovat | editovat zdroj]

17–21 let[editovat | editovat zdroj]

Tenista 17 let 18 let 19 let 20 let 21 let
AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA
Roger Federer A A A A Q1 1R 1R Q2 3R 4R 1R 3R 3R QF QF 4R 4R 1R 1R 4R
Rafael Nadal A A 3R 2R 3R A A 2R 4R W 2R 3R A W F QF QF W F 4R

22–26 let[editovat | editovat zdroj]

Tenista 22 let 23 let 24 let 25 let 26 let
AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA
Roger Federer 4R 1R W 4R W 3R W W SF SF W W W F W W W F W W
Rafael Nadal SF W W SF W 4R A SF QF W W W QF W F F F W 2R A

27–31 let[editovat | editovat zdroj]

Tenista 27 let 28 let 29 let 30 let 31 let
AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA
Roger Federer SF F F W F W W F W QF QF SF SF F QF SF SF SF W QF
Rafael Nadal A W 1R W F W 4R A QF QF 2R 3R 1R 3R A 4R F W 4R W

32–36 let[editovat | editovat zdroj]

Tenista 32 let 33 let 34 let 35 let 36 let
AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA
Roger Federer SF QF 2R 4R SF 4R F SF 3R QF F F SF A SF A W A W QF
Rafael Nadal QF W SF SF F W SF W QF W NH A QF SF A A W W SF 4R

37–41 let[editovat | editovat zdroj]

Tenista 37 let 38 let 39 let 40 let 41 let
AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA
Roger Federer W A QF 4R 4R SF F QF SF A NH A A 4R QF A A A A A
Rafael Nadal 2R A A A A
Legenda
tučně pár se na turnaji utkal
A turnaje se hráč nezúčastnil NH turnaje se nekonal
Q1/2 prohra v kole kvalifikace R prohra v daném kole turnaje
QF prohra ve čtvrtfinále SF prohra v semifinále
F prohra ve finále Vítěz vítězství v turnaji

Vývoj kariéry dvojice[editovat | editovat zdroj]

Federer (nar. 8. srpna 1981) je téměř o čtyři roky a deset měsíců starší než Nadal (nar. 3. června 1986). Tabulka uvádí srovnání vývoje tenisových kariér obou členů dvojice. V každém svislém sloupci je dosažný věk tenisty v konkrétní sezóně a kumulovaný zisk titulů a výher (vítězných zápasů) do konce dané sezóny. Počátek je v 18 letech stáří obou hráčů, čemuž odpovídá rok sezóny, v němž tohoto věku každý z dvojice dosáhl.

Například Federer sezónu 2004 zakončil ve věku 23 let. Do té doby vyhrál celkově 4 Grand Slamy, 61 grandslamových utkání a na okruhu ATP získal celkem 22 titulů. Sezónu zakončil na 1. místě žebříčku a na jeho čele v celé kariéře figuroval 48 týdnů. Ve srovnání s tím, Nadal ve 23 letech zakončil sezónu 2009. Do té doby zvítězil celkem na 6 Grand Slamech a vyhrál 36 titulů. Danou sezónu 2009 zakončil na 2. místě a v celé kariéře byl 46 týdnů světovou jedničkou.

Věk (na konci sezóny) 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41
Federerovy sezóny 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022
Nadalovy sezóny 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027
tituly na Grand Slamu Federer 0 0 0 0 1 4 6 9 12 13 15 16 16 17 17 17 17 17 19 20 20 20 20 20
Nadal 0 1 2 3 5 6 9 10 11 13 14 14 14 16 17 19 20 20 22 22 (22)
výhry* na Grand Slamu Federer 0 7 20 26 39 61 85 112 138 162 188 208 228 247 260 279 297 307 325 339 357 362 369 369
Nadal 6 19 36 56 80 95 120 143 157 171 187 198 203 226 247 271 282 291 313 314 (314)
tituly celkově Federer 0 0 1 4 11 22 33 45 53 57 61 66 70 76 77 82 88 88 95 99 103 103 103 (103)
Nadal 1 12 17 23 31 36 43 46 50 60 64 67 69 75 80 84 86 88 92 92 (92)
výhry* celkově Federer 15 51 100 158 236 310 391 483 551 617 678 743 807 878 923 996 1059 1080 1134 1184 1237 1242 1251 1251
Nadal 45 124 183 253 335 401 472 541 583 658 706 767 806 873 919 977 1004 1028 1066 1067 (1067)
konečný žebříček Federer 64. 29. 13. 6. 2. 1. 1. 1. 1. 2. 1. 2. 3. 2. 6. 2. 3. 16. 2. 3. 3. 5. 16. —
Nadal 51. 2. 2. 2. 1. 2. 1. 2. 4. 1. 3. 5. 9. 1. 2. 1. 2. 6. 2. 670. (654.)
týdnů světovou jedničkou Federer 0 0 0 0 0 48 100 152 204 237 262 285 285 302 302 302 302 302 302 310 310 310 310 310
Nadal 0 0 0 0 19 46 76 102 102 115 141 141 141 160 196 205 209 209 209 209 (209)
* – výhra znamená vítězný zápas

Vývoj počtu titulů k odehraným turnajům[editovat | editovat zdroj]

Tabulka u obou hráčů uvádí, kolik turnajů do zisku konkrétního titulu (horní vodorovná osa) musel hráč v dané úrovni tenisu odehrát, než získal první, druhou, třetí… turnajovou trofej.

Například Federer získal první grandslamový titul na 17. pokus, když předtím vypadl na 16 Grand Slamech a Nadal při 6. startu, když předtím odehrál 5 Grand Slamů.

↓ úroveň tenisu ↓ pořadí titulů → 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37.
Grand Slam Federer 17 19 21 22 25 26 27 29 30 31 33 34 38 40 41 43 53 69 70 72
Nadal 6 9 13 17 18 20 24 25 26 28 32 34 36 38 48 50 52 56 58 60 63
ATP Masters 1000 Federer 22 35 38 39 41 42 44 45 46 47 50 52 57 59 75 77 84 94 95 97 99 112 113 118 124 125 127 134
Nadal 10 11 12 14 17 18 22 24 25 33 35 36 40 42 43 51 52 53 59 67 69 70 72 73 74 75 81 95 102 103 109 111 112 116 117 123
Turnaj mistrů Federer 2 3 5 6 9 10
Nadal
olympijské hry Federer
Nadal 1
ATP Tour 500 Federer 12 14 15 17 18 19 21 22 25 27 28 29 35 36 37 38 39 42 43 44 46 47 48 49
Nadal 5 6 7 8 9 11 12 15 17 19 20 22 23 24 26 33 37 40 41 42 45 46 48
ATP Tour 250 Federer 23 30 40 41 42 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 62 63 66 69 70 71 75
Nadal 11 18 21 22 30 40 41 44 45 49

Vítězové Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Rok Australian Open French Open Wimbledon US Open
2003 USA Andre Agassi Španělsko Juan Carlos Ferrero Švýcarsko Roger Federer USA Andy Roddick
2004 Švýcarsko Roger Federer Argentina Gastón Gaudio Švýcarsko Roger Federer Švýcarsko Roger Federer
2005 Rusko Marat Safin Španělsko Rafael Nadal Švýcarsko Roger Federer Švýcarsko Roger Federer
2006 Švýcarsko Roger Federer Španělsko Rafael Nadal Švýcarsko Roger Federer Švýcarsko Roger Federer
2007 Švýcarsko Roger Federer Španělsko Rafael Nadal Švýcarsko Roger Federer Švýcarsko Roger Federer
2008 Srbsko Novak Djoković Španělsko Rafael Nadal Španělsko Rafael Nadal Švýcarsko Roger Federer
2009 Španělsko Rafael Nadal Švýcarsko Roger Federer Švýcarsko Roger Federer Argentina Juan Martín del Potro
2010 Švýcarsko Roger Federer Španělsko Rafael Nadal Španělsko Rafael Nadal Španělsko Rafael Nadal
2011 Srbsko Novak Djoković Španělsko Rafael Nadal Srbsko Novak Djoković Srbsko Novak Djoković
2012 Srbsko Novak Djoković Španělsko Rafael Nadal Švýcarsko Roger Federer Spojené království Andy Murray
2013 Srbsko Novak Djoković Španělsko Rafael Nadal Spojené království Andy Murray Španělsko Rafael Nadal
2014 Švýcarsko Stan Wawrinka Španělsko Rafael Nadal Srbsko Novak Djoković Chorvatsko Marin Čilić
2015 Srbsko Novak Djoković Švýcarsko Stan Wawrinka Srbsko Novak Djoković Srbsko Novak Djoković
2016 Srbsko Novak Djoković Srbsko Novak Djoković Spojené království Andy Murray Švýcarsko Stan Wawrinka
2017 Švýcarsko Roger Federer Španělsko Rafael Nadal Švýcarsko Roger Federer Španělsko Rafael Nadal
2018 Švýcarsko Roger Federer Španělsko Rafael Nadal Srbsko Novak Djoković Srbsko Novak Djoković
2019 Srbsko Novak Djoković Španělsko Rafael Nadal Srbsko Novak Djoković Španělsko Rafael Nadal
2020 Srbsko Novak Djoković Španělsko Rafael Nadal zrušeno Rakousko Dominic Thiem
2021 Srbsko Novak Djoković Srbsko Novak Djoković Srbsko Novak Djoković Rusko Daniil Medveděv
2022 Španělsko Rafael Nadal Španělsko Rafael Nadal Srbsko Novak Djoković Španělsko Carlos Alcaraz
2023 Srbsko Novak Djoković Srbsko Novak Djoković Španělsko Carlos Alcaraz Srbsko Novak Djoković
2024 Itálie Jannik Sinner

Chronologie výsledků na Grand Slamu a Turnaji mistrů[editovat | editovat zdroj]

Tabulka uvádí kombinovanou chronologii výsledků na Grand Slamu a Turnaji mistrů, jako by Nadal i Federer představovali jednoho hráče. Započítán je vždy lepší výsledek člena dvojice.

Turnaj 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 SR
Grand Slam
Australian Open Q1F 3. koloF 3. koloF 4. koloF 4. koloF VítězF SFF VítězF VítězF SFFN VítězN VítězF SFF FN SFF FN ČFN SFF VítězF VítězF FN SFF ČFN VítězN 2. koloN A 8 / 24
French Open 1. koloF 4. koloF ČFF 1. koloF 1. koloF 3. koloF VítězN VítězN VítězN VítězN VítězF VítězN VítězN VítězN VítězN VítězN ČFFN 3. koloN VítězN VítězN VítězN VítězN SFN VítězN A 15 / 24
Wimbledon 1. koloF 1. koloF ČFF 1. koloF VítězF VítězF VítězF VítězF VítězF VítězN VítězF VítězN FN VítězF 2. koloF FF FF SFF VítězF SFN FF NH QFF SFN A 10 / 23
US Open Q2F 3. koloF 4. koloF 4. koloF 4. koloF VítězF VítězF VítězF VítězF VítězF FF VítězN FN ČFF VítězN SFF FF 4. koloN VítězN SFN VítězN A A 4. koloN A 9 / 21
Turnaj mistrů
ATP Finals nekvalifikováni SFF VítězF VítězF FF VítězF VítězF ZSF SFF VítězF VítězF FF FN FF FF A SFF SFF SFF SFN DNQ ZSN A 6 / 19
Legenda
SR tituly / odehrané turnaje A turnaje se hráč nezúčastnil
Q1–2 prohra v kole kvalifikace 1.–4. kolo prohra v daném kole turnaje
ČF prohra ve čtvrtfinále SF prohra v semifinále
F prohra ve finále Vítěz vítězství v turnaji
NH turnaj se nekonal F / N výkon Federera / Nadala
DNQ nekvalifikován na turnaj ZS základní skupina
první turnaj po ukončení kariéry Federera v září 2022

Éra Federera a Nadala v roli světových jedniček[editovat | editovat zdroj]

hráč nástup do čela odchod z čela týdnů celkem
Švýcarsko Federer, RogerRoger Federer 20040202a2. února 2004 20080817a17. srpna 2008 237 237
Španělsko Nadal, RafaelRafael Nadal 20080818a18. srpna 2008 20090705a5. července 2009 46 46
Švýcarsko Roger Federer (2) 20090706a6. července 2009 20100606a6. června 2010 48 285
Španělsko Rafael Nadal (2) 20100607a7. června 2010 20110703a3. července 2011 56 102
Srbsko Novak Djoković 20110704a4. července 2011 20120708a8. července 2012 53 53
Švýcarsko Roger Federer (3) 20120709a9. července 2012 20121104a4. listopadu 2012 17 302
Srbsko Novak Djoković (2) 20121105a5. listopadu 2012 20131006a6. října 2013 48 101
Španělsko Rafael Nadal (3) 20131007a7. října 2013 20140706a6. července 2014 39 141
Srbsko Novak Djoković (3) 20140707a7. července 2014 20161106a6. listopadu 2016 122 223
Spojené království Andy Murray 20161107a7. listopadu 2016 20170820a20. srpna 2017 41 41
Španělsko Rafael Nadal (4) 20170821a21. srpna 2017 20180218a18. února 2018 26 167
Švýcarsko Roger Federer (4) 20180219a19. února 2018 20180401a1. dubna 2018 6 308
Španělsko Rafael Nadal (5) 20180402a2. dubna 2018 20180513a13. května 2018 6 173
Švýcarsko Roger Federer (5) 20180514a14. května 2018 20180520a20. května 2018 1 309
Španělsko Rafael Nadal (6) 20180521a21. května 2018 20180617a17. června 2018 4 177
Švýcarsko Roger Federer (6) 20180618a18. června 2018 20180624a24. června 2018 1 310
Španělsko Rafael Nadal (7) 20180625a25. června 2018 20181104a4. listopadu 2018 19 196
Srbsko Novak Djoković (4) 20181105a5. listopadu 2018 20191103a3. listopadu 2019 52 275
Španělsko Rafael Nadal (8) 20191104a4. listopadu 2019 20200202a2. února 2020 13 209

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Federer–Nadal rivalry na anglické Wikipedii a Rivalité Federer-Nadal na francouzské Wikipedii.

  1. ↑ Federer-Nadal rivalry as good as it gets. www.iht.com. International Herald Tribune (Associated Press), 7-07-2008. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-08-23. 
  2. ↑ WEAVER, Paul. Move over McEnroe and Borg, this one will run and run in the memory. www.guardian.co.uk. London: The Guardian, 7-07-2008. Dostupné online [cit. 2009-02-14]. 
  3. ↑ FLANAGAN, Martin. Federer v Nadal as good as sport gets. www.theage.com.au. Melbourne: The Age, 12-07-2008. Dostupné online [cit. 2009-02-14]. 
  4. ↑ BODO, Peter. Rivalry! [online]. Tennis.com, 30-01-2009 [cit. 2009-02-14]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b MACGREGOR, Jeff. Greatest rivalry of the 21st century? [online]. ESPN.com, 3-02-2009 [cit. 2009-02-14]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c Poměr vzájemných utkání: Federer vs. Nadal na stránce ATP Tour (anglicky)
  7. ↑ Ten great tennis rivalries. The Independent. 08-07-2008. Dostupné online [cit. 2010-12-08]. 
  8. ↑ JAGO, Richard. Murray reaches world No.2. The Observer. London: 15-08-2009. Dostupné online [cit. 16-08-2010]. 
  9. ↑ a b c d e f g Rafa & Roger: The Rivalry [online]. ATP World Tour, 29-01-2009 [cit. 2009-02-14]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b c d JENKINS, Bruce. The Greatest Match Ever. San Francisco Chronicle. 7-07-2008. Dostupné online [cit. 2009-02-14]. 
  11. ↑ a b c d e ALLEYNE, Richard. Wimbledon 2008: John McEnroe hails Rafael Nadal victory as greatest final ever. The Daily Telegraph. London: 7-07-2008. Dostupné online [cit. 14-02-2009]. 
  12. ↑ a b c d e f WERTHEIM, Jon. Without a doubt, it's the greatest. Tennis Mailbag. SI.com, 9-07-2008. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-08-13. 
  13. ↑ a b c d TIGNOR, Steve. W: Report Cards [online]. Tennis.com, 8-07-2008 [cit. 2009-02-14]. Dostupné online. 
  14. ↑ Rafael Nadal's 2004 Ranking History [online]. ATP's official site [cit. 2009-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-25. 
  15. ↑ Nadal proves to be the real deal. BBC Sport. 5-04-2005. Dostupné online [cit. 2009-02-14]. 
  16. ↑ Nadal Ends Federer's Winning Streak. The New York Times. 5-03-2006. Dostupné online [cit. 2009-02-14]. 
  17. ↑ Fantastic finish in Rome: Nadal edges Federer in five-hour thriller. USA Today. 2006-05-15. Dostupné online [cit. 2009-02-14]. 
  18. ↑ Wimbledon Profile: Rafael Nadal [online]. 20-06-2007 [cit. 2009-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-06. 
  19. ↑ JENKINS, Bruce. Only Nadal in way of Federer's record run. San Francisco Chronicle. 8-07-2007. Dostupné online [cit. 2009-02-14]. 
  20. ↑ CHEESE, Caroline. Federer wins historic fifth title. news.bbc.co.uk. BBC Sport, 8-07-2007. Dostupné online [cit. 2009-02-14]. 
  21. ↑ Federer, Nadal set for Wimbledon showdown. www.cbc.ca. CBC Sports (Associated Press), 5-07-2008. Dostupné online [cit. 2009-02-14]. 
  22. ↑ a b UBHA, Ravi. Nadal enters Wimbledon final with clear mental edge [online]. ESPN.com, 18-06-2008 [cit. 2009-02-14]. Dostupné online. 
  23. ↑ BODO, Peter. Karma on Nadal's side [online]. ESPN.com, 5-07-2008 [cit. 2009-02-14]. Dostupné online. 
  24. ↑ Nadal halts Federer's Wimbledon streak at five. ESPN.com [online]. 2008-07-06 [cit. 2023-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ a b Nadal defeats Federer to win Australian Open title [online]. Tennis.com (Associated Press) [cit. 2009-02-14]. Dostupné online. 
  26. ↑ TIGNOR, Steve. Oz: The A-List [online]. Tennis.com, 2-02-2009 [cit. 2009-02-14]. Dostupné online. 
  27. ↑ AP. First title of year gives boost to Federer [online]. Tennis.com [cit. 2009-05-19]. Dostupné online. 
  28. ↑ Nadal Tops Federer To Set Djokovic Final [online]. ATP Tour, Inc, 2011-04-01 [cit. 2011-11-22]. Dostupné online. 
  29. ↑ Nadal Holds Off Federer For Final Berth [online]. ATP Tour, Inc, 2011-05-07 [cit. 2011-11-22]. Dostupné online. 
  30. ↑ Nadal Denies Federer To Win Sixth Roland Garros Crown [online]. ATP Tour, Inc, 2011-06-05 [cit. 2011-11-22]. Dostupné online. 
  31. ↑ Federer Stuns Nadal, Qualifies For SFs [online]. ATP Tour, Inc, 2011-11-22 [cit. 2011-11-22]. Dostupné online. 
  32. ↑ CHIN, Marcus. Roger Federer Concerned for Rival Rafael Nadal's Prolonged Absence [online]. Bleacher Report, Inc. [cit. 2012-08-14]. Dostupné online. 
  33. ↑ BATTISTA, Judy. A Marvelous Rivalry, but With a Murky Future. The New York Times [online]. 2013-03-14 [cit. 2023-03-01]. Dostupné online. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  34. ↑ straightsets.blogs.nytimes.com [online]. [cit. 25-12-2013]. Dostupné v archivu pořízeném dne 16-03-2013. 
  35. ↑ CHASE, Chris. Roger Federer and Rafael Nadal make the wrong kind of history. USA TODAY [online]. 2013-04-02 [cit. 2023-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. ↑ Nadal dominates Federer to win in Rome [online]. 19 Mayl 2013 [cit. 2013-05-23]. Dostupné online. 
  37. ↑ GRIFFITHS, Danny. Nadal into final by finishing off fading Fed. Metro [online]. 2013-11-10 [cit. 2023-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. ↑ SWISS INDOORS BASEL: DAY 7 MEDIA NOTES [online]. ATP Tour, Inc., 2015-10-31 [cit. 2015-11-03]. Dostupné online. 
  39. ↑ Federer Denies Nadal For Seventh Basel Crown [online]. ATP Tour, Inc., 2015-11-01 [cit. 2015-11-03]. Dostupné online. 
  40. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Federer poprvé v Melbourne zdolal Nadala a má už 18 grandslamových trofejí! [online]. Tenisportal.cz, 2017-01-29 [cit. 2017-01-30]. Dostupné online. 
  41. ↑ AP. Uneventful, yet remarkable: Federer crushes Nadal in 68-minute clinic [online]. Tennis, 2017-03-15 [cit. 2017-03-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. ↑ Josh Meiseles. Swiss captures 26th ATP World Tour Masters 1000 crown [online]. ATP World Tour, Inc., 2017-04-02 [cit. 2017-04-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  43. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Federer válí dál. Nadala porazil i v Miami a slaví už třetí velký triumf v sezoně! [online]. Tenisportal.cz, 2017-04-02 [cit. 2017-04-03]. Dostupné online. 
  44. ↑ Simon Briggs. Roger Federer and Rafael Nadal unite to win Laver Cup doubles as world of tennis stops for 81 minutes to watch. Telegraph [online]. 2017-09-23 [cit. 2017-09-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  45. ↑ THE ASSOCIATED PRESS. Roger Federer Beats Rafael Nadal to Win His Sixth Title of the Year. The New York Times [online]. Shanghai: 201-10-15 [cit. 2017-10-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. ↑ Christopher Clarey. Tennis: Nadal to meet Federer in an exhibition. The New York Times. 2007-05-01. Dostupné online [cit. 2009-09-14]. 
  47. ↑ a b FedEx ATP Reliability Index [online]. [cit. 2012-04-01]. Dostupné online. 
  48. ↑ Rafa's Discontent—or Mine? [online]. Tennis.com, May 15, 2012 [cit. 2012-07-22]. Dostupné online. 
  49. ↑ Sandra Harwitt. Is Rafael Nadal the best clay-court player ever? [online]. ESPN, 2008-07-08 [cit. 2009-09-14]. Dostupné online. 
  50. ↑ Xeno-philous F. Face the Facts: There's More to Nadal and Federer Than Head-To-Head Meetings [online]. bleacherreport [cit. 2012-06-15]. Dostupné online. 
  51. ↑ JENKINS, Bruce. Australian Open semifinal to speak volumes on Federer-Nadal rivalry. Sports Illustrated. 24-01-2012. Dostupné online [cit. 2012-01-24]. 
  52. ↑ www.atpworldtour.com [online]. [cit. 25-12-2013]. Dostupné v archivu pořízeném dne 14-08-2013. 
  53. ↑ BODO, Peter. A lot at stake in the Oz finals [online]. ESPN.com, 30-01-2009 [cit. 2009-02-14]. Dostupné online. 
  54. ↑ Top 10 Men's Tennis Players of All Time. Sports Illustrated. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-18. 
  55. ↑ HARWITT, Sandra. Is Rafael Nadal the best clay-court player ever?. ESPN. 1-08-2008. Dostupné online [cit. 5-04-2010]. 
  56. ↑ Rafael Nadal retakes king of clay title with French Open win [online]. [cit. 2010-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 04-07-2010. 
  57. ↑ TANDON, Kamakshi. Weighing Rafa's dominance on dirt. sports.espn.go.com. ESPN. Dostupné online [cit. 1-07-2010]. 
  58. ↑ GARBER, Greg. Nadal has improved virtually every aspect of his game [online]. ESPN.com, 3-07-2008 [cit. 2009-02-14]. Dostupné online. 
  59. ↑ Ricoh ATP Matchfacts – Career 2nd Serve Points Won [online]. ATP World Tour [cit. 2011-04-01]. Dostupné online. 
  60. ↑ Ricoh ATP Matchfacts – Career 2nd Serve Return Points Won [online]. ATP World Tour [cit. 2011-04-01]. Dostupné online. 
  61. ↑ "Finding Spot in History Without Looking" New York Times,-08-29, 2010
  62. ↑ a b McEnroe says Nadal can surpass Federer [online]. Fox Sports, November 16, 2010. Dostupné online. 
  63. ↑ Nadal May Not Be the Best, but He Beats the Best Ever. The New York Times. June 19, 2010. Dostupné online. 
  64. ↑ Rafael Nadal 3rd Round Press Conference [online]. May 29, 2010 [cit. 2013-12-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 26-12-2013. 
  65. ↑ Federer or Nadal? Re-Analyzing the Greatest of All-Time Debate [online]. September 12, 2010. Dostupné online. 
  66. ↑ GOMES, Alaric. 'Off court, we are good friends' [online]. February 26, 2007 [cit. 2009-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-28. 
  67. ↑ BONDY, Flip. Roger Federer annoyed with Rafael Nadal's slow play on court. Daily News. New York: 5-07-2008. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-07. 
  68. ↑ Australian Open: Roger Federer 'cool' with Rafael Nadal criticism [online]. January 17, 2012 [cit. 2012-01-17]. Dostupné online. 
  69. ↑ MAHESH, S. Ram. Fierce Rivals. Sportstar Weekly. The Hindu, 26-08-2006. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-10.  Archivovaná kopie. www.hinduonnet.com [online]. [cit. 2013-12-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-04-10. 
  70. ↑ a b SMITH, Beverly. Matches with Nadal are special for Federer [online]. 20-07-2008 [cit. 2009-02-14]. Dostupné online. 
  71. ↑ TIGNOR, Steve. Player of the Year 2008. Tennis Magazine. January/February 2009. 
  72. ↑ BODO, Peter. The Death of Wanting [online]. Tennis.com, 6-07-2008 [cit. 2009-02-14]. Dostupné online. 
  73. ↑ BODO, Peter. Mentor Mine [online]. Tennis.com, 3-02-2009 [cit. 2009-02-14]. Dostupné online. 
  74. ↑ Nadal-Federer Blockbuster Draws Huge TV Ratings [online]. ATP's official site, 7-07-2008 [cit. 2009-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-16. 
  75. ↑ Kamakshi Tandon. Match of a Generation: 2008 Wimbledon Final [online]. Tennis.com, 2009-01-05 [cit. 2009-09-14]. Dostupné online. 
  76. ↑ a b HAWKINS, Keith. Federer-Nadal continue historic rivalry. espn.go.com. ESPN, 25-01-2012. Dostupné online [cit. 2012-01-25]. 
  77. ↑ JUREJKO, Jonathan. Tearful Federer waves farewell after final match. BBC Sport [online]. 2022-09-24 [cit. 2022-09-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  78. ↑ Federer downs Nadal in Seoul exhibition [online]. 21-11-2006 [cit. 2009-02-14]. Dostupné online. 
  79. ↑ Nadal wins Battle of Surfaces exhibition [online]. swissinfo.ch, 2-05-2007 [cit. 2009-07-06]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Roger Federer
Osoby
rodina
trenéři
soupeři
Sezóny
juniorské
1996 • 1997 • 1998
profesionální
1998 • 1999 • 2000 • 2001 • 2002 • 2003 • 2004 • 2005 • 2006 • 2007 • 2008 • 2009 • 2010 • 2011 • 2012 • 2013 • 2014 • 2015 • 2016 • 2017 • 2018 • 2019 • 2020
Přehledy
Související
Tituly
&    
Finále
Australian Open
2004 • 2006 • 2007 • 2009 • 2010 • 2017 • 2018
French Open
2006 • 2007 • 2008 • 2009 • 2011
Wimbledon
2003 • 2004 • 2005 • 2006 • 2007 • 2008 • 2009 • 2012 • 2014 • 2015 • 2017 • 2019
US Open
2004 • 2005 • 2006 • 2007 • 2008 • 2009 • 2015
Olympijské hry
Turnaj mistrů
2003 • 2004 • 2005 • 2006 • 2007 • 2010 • 2011 • 2012 • 2014 • 2015
Týmové soutěže
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soupeření_Federera_a_Nadala&oldid=23703704“