Soupeření Federera a Nadala

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Federer podává proti Nadalovi ve finále Wimbledonu 2008

Soupeření Federera a Nadala představuje sérii vzájemných zápasů mezi dvěma profesionálními tenistyRogerem Federerem ze Švýcarska a Rafaelem Nadalem ze Španělska. Příběh jejich utkávání je řadou odborníků považován za jeden z nejsilnějších v celé historii tenisu.[1][2][3][4][5] Oba se na okruhu střetli ve 33 duelech, v nichž Nadal drží aktivní bilanci 23–10, což představuje úspěšnost 69,7 %[6][7]

Dvojice figurovala na první a druhé příčce žebříčku ATP nepřetržitě od července 2005 až do 17. srpna 2009, kdy mallorského rodáka na druhé pozici vystřídal Skot Andy Murray.[8] Švýcar a Španěl představují jedinou dvojici v historii mužského tenisu, která zakončila šest sezón v řadě na prvních dvou místech světové klasifikace (2005–2010), a také pár, jenž na prvních dvou příčkách strávil rekordní počet 211 týdnů za sebou.

Nadal vyhrál 13 z 15 duelů na antuce, 9 z 15 na tvrdém povrchu. Naopak Federer zvítězil ve 2 ze 3 klání na trávě. Vzhledem ke skutečnosti, že nasazování na turnajích vychází z žebříčkového postavení, oba hráči se dvacetkrát utkali až ve finále, z toho osmkrát v boji o grandslamový titul, což je také rekordní zápis dvojice[9] a desetkrát v sérii Masters. Dalších osm střetnutí představují semifinále.[9]

V letech 2006 až 2008 proti sobě nastoupili v každém finále French OpenWimbledonu. Potkali se také v závěrečném zápasu Australian Open 2009French Open 2011. Nadal získal ve svůj prospěch šest výher, když ztratil pouze první dvě wimbledonská finále. Tři z osmi grandslamových klání o titul měla pětisetový průběh, konkrétně ve Wimbledonu 2007, 2008 a na Australian Open 2009. Wimbledonské finále z roku 2008 bývá řadou tenisových analytiků označováno za nejlepší zápas historie tenisu.[10][11][12][13]

Historie[editovat | editovat zdroj]

2004–2005[editovat | editovat zdroj]

Federer a Nadal sehráli první vzájemný zápas v březnu 2004 ve třetím kole Miami Masters, kde sedmnáctiletý Španěl figurující na 34. příčce[14] překvapivě zvítězil ve dvou sadách, i když švýcarskou světovou jedničku trápilo zranění nohy. Podruhé se potkali rok poté, opět na březnovém Miami Masters, ovšem až v pětisetové finálové bitvě 2–6, 6–7), 7–6, 6–3 a 6–1 ve prospěch Federera, jenž soupeři oplatil předchozí porážku. Zápas dokázal otočit ze stavu 0:2 na sety.[15]

O dva měsíce později na sebe narazili v semifinále French Open, což znamenalo premiérové klání na antuce. Nadal vyhrál po čtyřsetovém průběhu první vzájemné utkání na Grand Slamu.

2006[editovat | editovat zdroj]

sezóně proti sobě nastoupili k šesti střetnutím.

Federer (vlevo) s pohárem pro vítěze Wimbledonu 2006 a s Nadalem (vpravo) po slavnostním ceremoniálu

Španěl si připsal první čtyři ve svůj prospěch, když sérii výher zahájil ve finále únorového Dubai Tennis Championships. Jednalo se o premiérovou prohru švýcarského hráče v roce a také ukončení jeho šňůry 56zápasové neporazitelnosti na tvrdém povrchu, která znamenala rekord v otevřené éře tenisu.[16]

Dominanci na antuce Nadal stvrdil vítězstvími ve finále evropských turnajů Monte Carlo Masters, Rome MastersFrench Open,[17] jež se stalo premiérovým duelem dvojice v grandslamovém finále. Přestože basilejský rodák získal na pařížské antuce úvodní sadu, další tři dějství připadly soupeři, který podruhé v řadě ukončil Federerovu pouť na Roland Garros.[9]

Následující měsíc na sebe narazili v boji o wimbledonský titul. Jednalo se o jejich první zápas na trávě. Švýcar potřeboval čtyři sety na dobytí čtvrté trofeje v řadě.[18][19]

V polovině listopadu pak Federer přidal vzájemnou výhru v semifinále šanghajského Turnaje mistrů, když bez ztráty sady prošel do finále, aby si připsal třetí turnajovou trofej. V závěru sezóny držel mallorský rodák aktivní bilanci zápasů 6–3.

2007[editovat | editovat zdroj]

sezóně se proti sobě dvojice postavila pětkrát, z toho ve třech případech odešel švýcarský tenista jako vítěz.

Druhý rok za sebou se potkali ve třech antukových finále. Druhý nasazený Nadal nejdříve neztratil žádný set na dubnovém Monte Carlo Masters, kde si došel pro třetí z pozdějších osmi monackých titulů v řadě. Po třech týdnech si zahráli finále Hamburg Masters, kde Federer dosáhl na první antukové vítězství, když navíc ukončil Španělovu 81zápasovou sérii neporazitelnosti na tomto povrchu. Třetí sezónu v řadě odehráli také duel na French Open, kde Nadal po čtyřsetovém průběhu získal třetí Pohár mušketýrů v řadě.[9]

Zbylé dvě střetnutí opět kopírovaly rok 2006. V pětisetové bitvě o titul na wimbledonském pažitu a poté v šanghajském semifinále Turnaje mistrů, slavil úspěch Federer.[20]

2008[editovat | editovat zdroj]

sezóně pár odehrál čtyři duely, z nichž vždy odešel vítězně Nadal. Navýšil tak příznivý poměr výher a proher na 12–6.

Na French Open 2008 vyhrál Nadal čtvrtý titul

Třetí rok za sebou se oba utkali ve třech finále na antuce. Potřetí v řadě si španělský tenista poradil se soupeřem na dubnovém Monte Carlo Masters a vybojoval čtvrtý monacký titul bez přerušení, nejvíce v otevřené éře turnaje.[9] Na květnovém Hamburg Masters vrátil Švýcarovi prohru z předešlého roku a dosáhl na premiérovu hamburskou trofej.

Do arény centrálního dvorce Philippa Chatriera vstoupili oba potřetí za sebou při finále French Open. Bez ztráty sady vyhrál Nadal čtvrtý titul v řadě.[9]

Závěrečné klání ve Wimbledonu mělo stejné složení aktérů, jako v předchozích dvou letech. Na centrálním kurtu ovšem poprvé dominoval rodák z Mallorky, který zaznamenal první trofej z nejslavnějšího turnaje světa. Utkání bylo řadou odborníků hodnoceno jako nejlepší zápas historie.[10][11][12][13] Hráči na dvorci strávili čtyři hodiny a čtyřicet osm minut, čímž se duel stal nejdelším finále ve wimbledonské historii. Vzhledem k přestávkám pro déšť bylo dohráno až před setměním.[21][22][22][23] Zápas také ukončil Federerův rekord v otevřené éře tenisu, když světová jednička na trávě prohrála po 65 vítězstvích bez přerušení, což představovalo období více než pětileté neporazitelnosti.[24]

2009[editovat | editovat zdroj]

sezóně se oba hráči utkali pouze dvakrát a výhry rozdělili stejný dílem.

Dobrou formu dvojice proměnila postupem do boje o titul na Australian Open. Pro Nadala zápas představoval premiérové finále grandslamu na tvrdém povrchu. Federer do něj vstupoval se statistikou osmi vyhraných finále majoru na tvrdém povrchu bez přerušení, když vlastnil pět titulů z US Open a tři z Australian Open.[25] Pětisetová bitva trvala čtyři hodiny a dvacet tři minut. Španělský hráč z ní vyšel vítězně.[5][25][26]

Švýcar pak rivalovi oplatil porážku na španělské půdě, když jej bez ztráty setu zdolal ve finále antukového Madrid Masters.[27] Ukončil tím šňůru pěti vzájemných proher a také završil Španělovu sérii 33zápasové neporazitelnosti na antuce. Jednalo se o jeho poslední antukové vítězství nad Nadalem. Formu basilejský rodák potvrdil o necelý měsíc později, když po výhře se Söderlingem získal jedinou trofej na French Open, čímž jako šestý tenista zkompletoval kariérní grandslam.

2010[editovat | editovat zdroj]

Federer a Nadal na Dětském dnu Arthura Ashe během US Open 2010

sezóně se opakovala situace z předešlého roku. Švýcarsko-španělský pár nastoupil ke dvěma vzájemným střetnutím s paritní úspěšností.

Po roce se oba aktéři střetli opět ve finále květnového Madrid Masters, poprvé od minulého zápasu. Nadal odčinil poslední porážku dvousetovou výhrou.

Podruhé se představili na listopadové závěrečné události roku Turnaji mistrů. Jednalo se o první vzájemné finále na tomto turnaji. Federer potvrdil statisticky lepší výsledky v hale, než soupeř, kterého přehrál 2:1 na sety. Získal tím pátý titul, jímž vyrovnal LendlůvSamprasův rekord.

2011[editovat | editovat zdroj]

Oba aktéři se v sezóně utkali čtyřikrát. V Nadalův prospěch vyzněly první tři klání, Federer získal čtvrté z nich. Potřetí v kariéře proti sobě nastoupili do zápasu čtyřhry. Na březnovém Indian Wells Masters se Federer s krajanem Stanislasem Wawrinkou představili jako úřadující olympijští vítězové. Španělský pár obhájců titulu Nadala s Marca Lópeze porazili v semifinále bez ztráty sady, aby ve finále utržili porážku.

V singlové soutěži dvojice odehrála vzájemný zápas v semifinále březnového Miami Masters, kde slavil postup mallorský rodák.[28]

Opět v semifinálové fázi se potkali na antukovém Mutua Madrid Open, kde druhý rok v řadě vyhrál Španěl po třísetovém průběhu.[29]

Čtvrté vzájemné finále, a současně první od Australian Open 2009, je čekalo na French Open. Nadal ani tentokrát nenechal Švýcara přiblížit se k Poháru mušketýrů a po ztrátě třetí sady dovedl duel do vítězného konce. Připsal si tak desátý major kariéry a šestý na Roland Garros.[30]

Závěrečným střetnutím roku bylo měření sil v základní skupině londýnského Turnaje mistrů. V repríze posledního finále nedal Federer soupeři šanci a po jednoznačném průběhu, když mu uštědřil třetího kanára v kariéře, vyhrál se ztrátou pouhých tři gamů.[31]

2012[editovat | editovat zdroj]

Do sezóny vstoupili vzájemným semifinále na lednovém Australian Open. Nadal prošel do boje o titul čtyřsetovou výhrou.

Druhý duel, opět v semifinále, odehráli v březnu na kalifornském Indian Wells Masters, kde pro změnu triumfoval švýcarský tenista bez ztráty setu. Po šestileté přestávce získal na kalifornském turnaji čtvrtý titul.

Poté, co Španěl vypadl ve druhém kole WimbledonuRosolem, nehrál kvůli potížím s koleny. V srpnu oznámil, že se pravděpodobně nezúčastní ani zářijového US Open. Federer následně vyjádřil zájem a starost o zdravotní stav svého přítele.[32]

2013[editovat | editovat zdroj]

V březnu nové sezóny se dvojice střetla na Indian Wells Masters poprvé ve čtvrtfinále. Vyjma třetího kola při debutovém duelu z roku 2004 a utkání základní skupiny na Turnaji mistrů 2011, se všechny jejich dosavadní střetnutí odehrály ve finále nebo semifinále.[33] Federer do zápasu nastoupil s poraněním zad,[34] které si přivodil v předchozím kole. Ze zápasu odešel poražen 2:0 na sety. Následný Murrayho titul na Miami Masters z 1. dubna, znamenal pád Švýcara na 3. místo žebříčku ATP. Poprvé tak od 10. listopadu 2003 ani jeden z dvojice Federer–Nadal nefiguroval mezi prvními dvěma tenisty světa,[35] k čemuž došlo po rekordním období 490 týdnů.

Na antukovém Rome Masters mallorský rodák přehrál svého rivala hladce 6–1, 6–3 v utkání o titul.[36]

V polovině srpna pak hráči na sebe narazili na Cincinnati Masters, kde čtvrtfinálovou výhru slavil opět Španěl, a to přes kvalitní hru soupeře v prvním dějství, které si připsal Švýcar ve svůj prospěch. Federer se po turnaji propadl na až na 7. místo klasifikace, nejhorší umístění od 28. října 2002.

Počtvrté v roce se proti sobě hráči postavili v semifinále listopadového Turnaje mistrů, konaného v londýnské O2 aréně. Nadal vyhrál ve dvou setech a poprvé basilejského rodáka zdolal na tvrdém povrchu v hale, čímž zkompletoval výčet výher na halových površích.[37]

2014[editovat | editovat zdroj]

Dvojice se utkala v lednovém semifinále Australian Open. Favorizovaný první hráč světa Nadal, který měl na tomto grandslamu kladnou vzájemnou bilanci 2–0, neztratil ani set, když šestý nasazený Federer dokázal hrát vyrovnanou partii pouze první set, jenž ztratil až v tiebreaku.

Analýza[editovat | editovat zdroj]

Důležité aspekty[editovat | editovat zdroj]

Soupeření mezi Federerem a Nadalem představuje významnou součást profesionální kariéry každého z nich. Osmkrát proti sobě nastoupili do finále Grand Slamu, což je historický rekord dvojice tenistů.[9] Daná střetnutí zahrnují utkání o titul na French Open a Wimbledonu ve třech letech po sobě (2006–2008), jejichž vrcholem se stalo wimbledonské finále 2008, považované řadou analytiků za vůbec nejlepší zápas.[10][11][12][13] Nadal získal ve svůj prospěch šest finálových výher, když ztratil pouze první dvě wimbledonské bitvy o titul (6–2). K tomu přidal další dvě vítězná semifinále na Grand Slamu. Tento výsledek je v příkrém nepoměru k Federerově statistice vůči všem dalším hráčům, s nimiž se utkal v grandslamovém finále. Bilance proti těmto tenistům je z pohledu Švýcara významně aktivní 15–2.

V roli poslední instance Nadal opakovaně překazil plány švýcarského hráče na dosažení kariérního Grand Slamu. Stejně tak mu dvakrát odepřel získat čistý (kalendářní) Grand Slam (v letech 2006–2007), když jej porazil ve finále French Open 2006, 2007 a 2008 a také v semifinále 2005. Federer pak dosáhl na kariérní Grand Slam v roce 2009, když Španěl utrpěl porážku již v osmifinále se Söderlingem, jedinou od prvního startu (k roku 2014).

Nadal a Federer (blíže) ve finále Turnaje mistrů konaného v londýnské O2 Areně

Naopak Federer dvakrát Španělovi odepřel zisk Channel Slamu, tj. vítězství na French Open a ve Wimbledonu během jedné sezóny. Až na třetí pokus, v roce 2008, Nadal tuto pomyslnou trofej dobyl, čímž se stal jejím prvním držitelem od roku 1980, kdy se tento výkon podařil Švédu Björnu Borgovi. V sezóně 2009 pak Channel Slam získal Federer a následující rok opět Nadal. Švýcarský tenista svému rivalovi také opakovaně znemožnil vyhrát závěrečný Turnaj mistrů, když jej v roce 2010 zdolal ve finále a v letech 2006 a 2007 v semifinále. Nadal se tak po Andrem Agassim nestal druhým mužským tenistou historie, který by vlastnil kariérní Grand Slam, zlatou olympijskou medaili z dvouhry a titul na Turnaje mistrů. Časopis Sports Illustrated tuto kombinaci trofejí pojmenoval „kariérní Super Slam“. Mallorskému rodáku tak stále chybí výhra ze závěrečné události sezóny.

Šest sezón v řadě, které dvojice zakončila na prvních dvou místech světové klasifikace mezi lety 2005–2010, vycházelo z vysokého bodového zisku obou hráčů na turnajích Grand Slamu a série Masters, kde se pravidelně dostávali do závěrečných bojů. Během tohoto období vyhráli 21 z 24 grandslamů (12 Federer, 9 Nadal), včetně 11 titulů v řadě mezi roky 2005–2007. Oba také dominovali v sérii Masters, v níž si připsali 31 titulů z 54 odehraných turnajů (18 Nadal, 13 Federer), včetně 8 z 9 trofejí v roce 2005 (oba po 4 titulech, zbývající titul připadl Berdychovi). Mimoto švýcarský hráč v této periodě čtyřikrát triumfoval na Turnaji mistrů.

Dvojice drží rekordy otevřené érysériích neporazitelnosti na jednotlivých površích — Federer vytvořil nejdelší šňůru 65 výher bez porážky na trávě i 56 výher v řadě na tvrdém povrchu. Nadal jej doplnil rekordní sérií 81 vítězství na antuce (na koberci rekord drží John McEnroe se 66 výhrami). Všechny tři šňůry skončili ve vzájemných utkáních. Federer tak ukončil Španělovu sérii ve finále Hamburg Masters 2007. Nadal naopak porazil Švýcara na travnatém finále Wimbledonu 2008 a na tvrdém povrchu jeho rekord přerušil během dubajského mistrovství 2006. Dominance páru nad světovým tenisem vedla k myšlence odehrát exhibiciBitva povrchů“ na dvorci z poloviny pokrytého antukou a z druhé části trávou. Klání těsným rozdílem vyhrál Nadal.[38]

Většina vzájemných utkání se odehrála na antuce, která je statisticky nejúspěšnějším povrchem Španěla. Naopak antuka patří k nejhorším povrchům švýcarského hráče.[39] Historik a novinář píšící o tenisu Peter Bodo vysvětlil faktorem „antuky“ statisticky významně lepší celkový poměr vyhraných utkání ve prospěch Nadala, protože španělský hráč na ostatních mimoantukových površích častěji vypadl ještě před finále a proto se v takové míře nestřetl s Federerem.[40] Přesto je tento výklad nedostatečný, protože Nadal drží těsné vedení i ve statistice duelů na tvrdém povrchu.

Výkony dle povrchů[editovat | editovat zdroj]

Vzájemný poměr zápasů[6]
zápasy Federer–Nadal
celkově 10–23  
finále celkově 6–14
poměr dle turnajů
Grand Slam 2–9
finále Grand Slamu 2–6
Australian Open 0–2
French Open 0–5
Wimbledon 2–1
US Open
Turnaj mistrů 4–1
finále Turnaje mistrů 1–0
série Masters   4–12
finále série Masters 3–7
ATP 500/Gold Series 0–1
finále ATP 500/Gold Series 0–1
poměr dle povrchů
antuka   2–13
tráva 2–1
tvrdý povrch venku 2–8
tvrdý povrch v hale 4–1
koberec
poměr dle setů
duely na 2 vítězné sety  7–12
duely na 3 vítězné sety   3–11
duely s 5 odehranými sety 2–3

Antuka[editovat | editovat zdroj]

Nadal a Federer odehráli nejvíce vzájemných utkání na antuce, když v 15 z celkového počtu 31 zápasů drží Španěl výrazně aktivní bilanci 13–2.

Mezi roky 2005 až 2011 Nadal zvítězil ve všech pěti duelech na French Open, z toho čtyřikrát v letech 2006, 2007, 2008 a 2011 ve finále a v roce 2005 v semifinále. V letech 2005–2010 španělský tenista vyhrál v každé sezóně nejméně na dvou ze tří antukových událostí série Masters. Z hlediska statistik ATP drží Nadal historicky nejvyšší procentuální úspěšnost ze všech hráčů na antukovém povrchu.[39] Na základě těchto výsledků jej někteří odborníci a hráči, včetně wimbledonských vítězů Pata CasheConchity Martínezové, považují za nejlepšího antukáře všech dob.[41] Španělský hráč nad Federerem zvítězil ve všech sedmi antukových utkáních hraných na tři vítězné sady. Jako první tenista v otevřené éře triumfoval na stejném turnaji osmkrát za sebou, když tohoto rekordu dosáhl mezi lety 2005–2012 na antukovém Monte-Carlo Masters. Stejně tak se stal prvním mužem historie tenisu, jenž vyhrál jediný grandslam – French Open, devětkrát. Během deseti ročníků 2005–2014 na něm prohrál pouze jediné utkání v osmifinále 2009 se Söderlingem, ze všech zbylých 66 zápasů odešel jako vítěz, z toho 35krát bez přerušení.

Tráva[editovat | editovat zdroj]

Federer opanoval Wimbledon sedmkrát, zatímco Nadal dvakrát. Pět titulů získal švýcarský hráč bez přerušení v období 2003–2007, zbylé dva přidal v letech 2009 a 2012. Španěl na vítězství dosáhl v roce 2008 a 2010. Nejvíce oceňovaným bojem se stalo wimbledonské finále 2008, řadou odborníků označované za nejlepší zápas historie.[10][11][12][13] Basilejský rodák si navíc připsal šest singlových a jeden deblový titul na německém turnaji Gerry Weber Open.

Tvrdý[editovat | editovat zdroj]

Dvojice se na tvrdém povrchu utkala patnáctkrát.[6] Nadal drží aktivní bilanci v poměru 9–6. Významný rozdíl je v odlišné úspěšnosti obou hráčů na otevřených dvorcích s tvrdým povrchem a v hale. Zatímco v utkáních konaných na krytých kurtech vede Federer 4–1, když čtyřikrát vyhrál a jednou pohrál na Turnaji mistrů, naopak pod otevřeným nebem je dominantně úspěšnější Nadal s bilancí 8–2. Stálé podmínky a rychlejší dvorce arén vyhovují více švýcarskému tenistovi. Španěl preferuje zevní proměnlivé vlivy počasí otevřených dvorců.

Federer si na tvrdém povrchu připsal devět grandslamových titulů a šest trofejí na Turnaji mistrů. K tomu pětkrát triumfoval na Cincinnati Masters. Nadal od roku 2005 zaznamenal také řadu výher, včetně zisku zlaté olympijské medaile v Pekingu, dvou grandslamových trofejí, když ve finále Australian Open 2009 zdolal basilejského rodáka a vlastní několik titulů ze série Masters.

Navzdory Španělově úspěšnosti na tvrdém povrchu je některými odborníky[42] kritizován za nedostatečně vyrovnané výkony, které by vedly k jeho častějším účastem ve finále turnajů s tímto podkladem, především na US Open. Tento fakt může zkreslovat Španělovy celkové statistiky s jinými tenisty. Nadal si na newyorském grandslamu zahrál přímo o titul třikrát, ovšem vždy s Djokovićem (když Federer v prvních dvou semifinále (2010, 2011) proti Djokovićovi nevyužil dva mečboly). Španěl však po vzájemném duelu na Australian Open 2012 označil Federera za „favorita“ na „tomto povrchu“.[43] Ovšem vyjma prvních čtyř vzájemných duelů na okruhu, z nichž se tři odehrály na tvrdém povrchu, a z kterých dvakrát odešel vítězně Nadal.[12][44][45]

Poměr zápasů dle turnaje a povrchu[editovat | editovat zdroj]

Vzájemný poměr zápasů dle turnaje a povrchu
tvrdý venku antuka tráva tvrdý v hale celkem
Nadal Federer Nadal Federer Nadal Federer Nadal Federer Nadal Federer
Australian Open 3 0 3 0
Roland Garros 5 0 5 0
Wimbledon 1 2 1 2
Indian Wells 1 1 1 1
Miami 2 1 2 1
Monte-Carlo 3 0 3 0
Řím 2 0 2 0
Hamburk / Madrid 3 2 3 2
Cincinnati 1 0 1 0
Dubaj 1 0 1 0
Turnaj mistrů 1 4 1 4
celkem 8 2 13 2 1 2 1 4 23 10

Srovnání dovedností[editovat | editovat zdroj]

Federer je mnohými označován za nejlepšího tenistu všech dob,[46] zatímco Nadala řada odborníků hodnotí jako nejlepšího antukáře historie a jednoho z nejlepších tenistů vůbec.[47][48][49]

Federer dosahuje nejlepších výsledků na na tvrdém povrchu, protože uplatňuje tvrdší, méně liftovaný a tedy rychlejší forhend s nižším odskokem, stejně jako silnější podání. Tyto údery jsou pak výhodou na tvrdém povrchu, kde míč odskakuje rychleji a soupeř má omezený čas na jeho doběh, plnohodnotnou přípravu úderu a přesnou reakci. Tvrdé podklady v krytých halách patří k nejrychlejším povrchům vůbec. Nadal uděluje základním úderům vyšší horní rotaci, čímž jsou sice jistější, ale na rychlém kurtu méně účinné. V průběhu let však Španěl vylepšil rychlost podání i jeho umístění. Přesto stále v průměrné rychlosti servisu, jeho síle, počtu es a přímých vítězných bodů zaostává za Švýcarem. Jeho nejsilnější stránkou jsou dobře zvládnuté a jisté údery od základní čáry.[50][51][52]

Nadal a Federer hrají na dvorci Philippa Chatriera o titul z Roland Garros 2006

Přestože před rychlým povrchem Nadal preferuje pomalejší antuku, dokázal na tomto typu dvorce vyhrát řadu velkých turnajů, včetně olympijských her, US Open a Wimbledonu.

Například tenista Andy Murray a Federerův trenér Paul Annacone nazvali Španěla jedním z nejlepších hráčů historie.[53] V listopadu 2010 bývalá světová jednička Björn Borg uvedla, že nejlepším hráčem je Federer, ale „Rafa má nakročeno stát se tímto tenistou“, pokud bude zdravý.[54] John McEnroe prohlásil: „… existuje důvod, proč by se v budoucnosti mohl Rafael Nadal stát nejlepším hráčem, dokonce možná už teď“.[54] Na dotaz novináře během French Open 2010, jestli je Nadal lepší než Federer, španělský tenista reagoval slovy: „Myslím, že tahle osoba o tenisu nic neví“. Novinář opáčil proč a Nadal odvětil: „… o tenisu nic nevíte. Viděl jste jeho tituly a viděl jste ty moje? V tom není srovnání. A to je odpověď. Těžko se teď mohu s Rogerem srovnávat, když on má šestnáct Grand Slamů a já šest. Jistě, trofejí ze série Masters vlastním víc než on. Ale zbytek Rogerových výsledků je téměř nemožné vylepšit“.[55][56] V podobném duchu se Španěl vyjádřil na tiskové konferenci po semifinále US Open 2010 ohledně jeho aktivní vzájemné bilance s Federerem, když uvedl: „Vzájemný poměr utkání pro mě není podstatný prvek. Je to součást statistik, ale nikoli jejich rozhodující část“.[57]

Vzájemný vztah a náhled na soupeření[editovat | editovat zdroj]

Vzájemný vztah Federera a Nadala, na osobní i profesionální úrovni, je přátelský a srdečný.[58] Přestože jsou jeden pro druhého úhlavními soupeři, respektují se a fakticky nemají důvod pro osobní animozitu.

Federer na Indian Wells Masters 2012 vyhrál čtvrtý turnajový titul

V minulosti se také v některých případech mírně kritizovali. Například Švýcar si před wimbledonským finále 2008 stěžoval na úmyslné kouskování hry ze strany španělského hráče.[59] Naopak před Australian Open 2012 se Nadalovi nelíbil Švýcarův postoj, když odmítl podpořit požadavek hráčů na vyšší prémie (v rámci přerozdělení finanční dotace) pro tenisty, kteří jsou vyřazeni v časných fázích turnaje. Následně se však španělský tenista omluvil za medializaci svého názoru a oba hráči nadále zůstali dobrými přáteli.[60]

Každý z dvojice nahlíží na vzájemné soupeření z jiného úhlu. V období, kdy Federer bezpečně kraloval světovému tenisu, zaujímal ambivalentní vztah k termínu „soupeření“ vůči o pět let mladšímu Španělovi.[61][62] To se změnilo po památném wimbledonském finále 2008, kdy připustil, že jejich soupeření je významné, a dodal: „… jak častěji hrajeme proti sobě, stávají se [naše souboje] více a více výjimečnými“.[62] O několik týdnů později, když jej Nadal vystřídal na čele žebříčku, věnoval mu Federer kompliment: „Podívejte, co všechno musel udělat, aby toho dosáhl. To je to, co rád vidím.“[63] Španělský tenista choval jejich vzájemné soupeření vždy v úctě, protože k Federerovi vzhlížel jako ke svému vzoru a měřítku úspěchu.[64][65]

Když se zájem o jejich soupeření zvýšil, pár toho využil ke spolupráci na příležitostných charitativních exhibicích, jejichž výtěžek směřoval na dobročinné účely.

Kulturní dopad[editovat | editovat zdroj]

Rivalita dvojice zvýšila všeobecný zájem o tenis. Vysoce očekávané finále ve Wimbledonu 2008 významně zvýšilo televizní sledovanost tenisu, jak na evropském kontinentu, tak v Americe.[11][66] Finále bylo také vyobrazeno na obálce časopisu Sports Illustrated, čímž se tenis na přední stranu tohoto periodika vrátil po několika letech.[12][67]

Společné výkony dvojice[editovat | editovat zdroj]

Federer a Nadal:

  • v období mezi Wimbledonem 2003 a French Open 2011 vyhráli 26 Grand Slamů z celkového počtu 32 odehraných. V této periodě oba dosáhli na kariérní Grand Slam, vítězství na všech čtyřech majorech. Španěl navíc přidal trofej z dvouhry letních olympijských her a jako druhý muž vybojoval tzv. Zlatý Slam (Golden Slam),
  • představují jediné tenisty klasifikované na prvních dvou místech žebříčku ATP, kteří proti sobě nastoupili do finále French Open a Wimbledon v jednom kalendářním roce otevřené éry tenisu. Jsou také jedinou dvojicí historie, která tento výkon zopakovala třikrát za sebou (2006–2008),
  • jsou historicky jedinými dvěma hráči, kteří proti sobě odehráli osm finále na Grand Slamu. Žádní jiní dva tenisté se tolikrát nestřetli v zápase o titul (finále: Wimbledon 2006–2008, French Open 2006–2008 a 2011, Australian Open 2009). Tento rekord dosáhli v rozmezí šesti let a překonali tak sedm bitev o titul mezi Američany Billem TildenemBillem Johnstonem (U.S. Championships 1919–1925). Vzájemné utkání na Australian Open 2012 představovalo jejich desátý grandslamový duel, čímž vyrovnali rekord nejvíce odehraných zápasů jedné dvojice na Grand Slamu, držený Johnem McEnroemIvanem Lendlem.[68] Tento rekord později posunuli Federer a Novak Djoković, kteří se v semifinále Wimbledonu 2012 utkali pojedenácté,
  • představují jediné dva hráče na prvních dvou místech žebříčku, kteří vyhráli jedenáct grandslamových turnajů bez přerušení (od French Open 2005 do US Open 2007). V tomto období získal Švýcar sérii tří titulů ve Wimbledonu i na US Open a dvou na Australian Open. Španěl jej doplnil třemi trofejemi z French Open,
  • se řadí ke dvěma párům v otevřené éře tenisu, které proti sobě nastoupily ke třem následným finále jednoho Grand Slamu. První dvojicí se ve Wimbledonu 1988–1990 stali Boris BeckerStefan Edberg. Druhou pak Federer a Nadal na French Open 2006–2008 a také ve Wimbledonu 2006–2008,
  • jsou jedinou dvojicí, jejímž členům se podařilo vybojovat nejméně čtyři tituly bez přerušení na třech různých grandslamech v navazujícím časovém období (Nadal na French Open 2005–2008 a 2010–2013; Federer ve Wimbledonu 2003–2007 a na US Open 2004–2008),
  • se od Wimbledonu 2004 do French Open 2011 probojovali do 25 finále Grand Slamu z celkového počtu 28 odehraných. Oba chyběli pouze v přímém boji o titul na Australian Open 2005, Australian Open 2008 a US Open 2009,
  • společně dosáhli osmi wimbledonských titulů (2003–2010) a devíti titulů na French Open (2005–2013) bez přerušení,
  • již jako držitelé kariérního Grand Slamu nastoupili proti sobě na grandslamovém turnaji. Jednalo se o dva zápasy: finále French Open 2011 a semifinále Australian Open 2013. Zbylé dva duely se uskutečnily mezi Royem EmersonemRodem Laverem.[68]
  • nebyli poražení ve finále Grand Slamu jiným hráčem, než druhým členem dvojice, až do US Open 2009, kdy Švýcar podlehl po pětisetovém dramatu Juanu Martínovi del Potru, který mu tak znemožnil dosáhnout na šestý titul v řadě,
  • prohráli v průběhu jediného grandslamového turnaje pouze s Juanem Martínem del Potrem (US Open 2009) a Novakem Djokovićem (US Open 2011),
  • se nikdy neutkali na US Open.

Seznam zápasů: Federer–Nadal[editovat | editovat zdroj]

Legenda
2004–2008 od 2009 Federer Nadal
Grand Slam Grand Slam 2 9
Tennis Masters Cup ATP World Tour Finals 4 1
ATP Masters Series ATP World Tour Masters 1000 4 12
ATP International Series Gold ATP World Tour 500 0 1
ATP International Series ATP World Tour 250 0 0
Davis Cup Davis Cup 0 0

Dvouhra: 33 (10–23)[editovat | editovat zdroj]

č. rok turnaj povrch fáze vítěz výsledek čas sety F–N
1. 2004 USA Miami tvrdý 32 v kole Nadal 6–3, 6–3 1:10 2/3 0–1
2. 2005 USA Miami tvrdý finále Federer 2–6, 6–7(4–7), 7–6(7–5), 6–3, 6–1 3:43 5/5 1–1
3. 2005 FRA Roland Garros antuka semifinále Nadal 6–3, 4–6, 6–4, 6–3 2:47 4/5 1–2
4. 2006 UAE Dubaj tvrdý finále Nadal 2–6, 6–4, 6–4 1:53 3/3 1–3
5. 2006 MON Monte-Carlo antuka finále Nadal 6–2, 6–7(2–7), 6–3, 7–6(7–5) 3:50 4/5 1–4
6. 2006 ITA Řím antuka finále Nadal 6–7(0–7), 7–6(7–5), 6–4, 2–6, 7–6(7–5) 5:05 5/5 1–5
7. 2006 FRA Roland Garros antuka finále Nadal 1–6, 6–1, 6–4, 7–6(7–4) 3:02 4/5 1–6
8. 2006 GBR Wimbledon tráva finále Federer 6–0, 7–6(7–5), 6–7(2–7), 6–3 2:58 4/5 2–6
9. 2006 China Tennis Masters Cup tvrdý (h) semifinále Federer 6–4, 7–5 1:53 2/3 3–6
10. 2007 MON Monte-Carlo antuka finále Nadal 6–4, 6–4 1:35 2/3 3–7
11. 2007 Německo Hamburk antuka finále Federer 2–6, 6–2, 6–0 1:55 3/3 4–7
12. 2007 FRA Roland Garros antuka finále Nadal 6–3, 4–6, 6–3, 6–4 3:10 4/5 4–8
13. 2007 GBR Wimbledon tráva finále Federer 7–6(9–7), 4–6, 7–6(7–3), 2–6, 6–2 3:45 5/5 5–8
14. 2007 China Tennis Masters Cup tvrdý (h) semifinále Federer 6–4, 6–1 0:59 2/3 6–8
15. 2008 MON Monte-Carlo antuka finále Nadal 7–5, 7–5 1:43 2/3 6–9
16. 2008 Německo Hamburk antuka finále Nadal 7–5, 6–7(3–7), 6–3 2:52 3/3 6–10
17. 2008 FRA Roland Garros antuka finále Nadal 6–1, 6–3, 6–0 1:48 3/5 6–11
18. 2008 GBR Wimbledon tráva finále Nadal 6–4, 6–4, 6–7(5–7), 6–7(8–10), 9–7 4:48 5/5 6–12
19. 2009 AUS Australian Open tvrdý finále Nadal 7–5, 3–6, 7–6(7–3), 3–6, 6–2 4:23 5/5 6–13
20. 2009 ESP Madrid antuka finále Federer 6–4, 6–4 1:26 2/3 7–13
21. 2010 ESP Madrid antuka finále Nadal 6–4, 7–6(7–5) 2:10 2/3 7–14
22. 2010 GBR ATP World Tour Finals tvrdý (h) finále Federer 6–3, 3–6, 6–1 1:37 3/3 8–14
23. 2011 USA Miami antuka semifinále Nadal 6–3, 6–2 1:18 2/3 8–15
24. 2011 ESP Madrid antuka semifinále Nadal 5–7, 6–1, 6–3 2:36 3/3 8–16
25. 2011 FRA Roland Garros antuka finále Nadal 7–5, 7–6(7–5), 5–7, 6–1 3:40 4/5 8–17
26. 2011 GBR ATP World Tour Finals tvrdý (h) zákl. skupina Federer 6–3, 6–0 1:00 2/3 9–7
27. 2012 AUS Australian Open tvrdý semifinále Nadal 6–7(5–7), 6–2, 7–6(7–5), 6–4 3:42 4/5 9–18
28. 2012 USA Indian Wells tvrdý semifinále Federer 6–3, 6–4 1:31 2/3 10–18
29. 2013 USA Indian Wells tvrdý čtvrtfinále Nadal 6–4, 6–2 1:24 2/3 10–19
30. 2013 ITA Řím antuka finále Nadal 6–1, 6–3 1:08 2/3 10–20
31. 2013 USA Cincinnati tvrdý čtvrtfinále Nadal 5–7, 6–4, 6–3 2:14 3/3 10–21
32. 2013 GBR ATP World Tour Finals tvrdý (h) semifinále Nadal 7–5, 6–3 1:19 2/3 10–22
33. 2014 AUS Australian Open tvrdý semifinále Nadal 7–6(7–4), 6–3, 6–3 2:24 3/5 10–23
čas – hod:min; sety – odehrané/všechny možné; F–N – Federer–Nadal

Rekordy[editovat | editovat zdroj]

  • jediná dvojice, jejíž členové nastoupili proti sobě k osmi finále Grand Slamu,
  • jediná dvojice v otevřené éře, jejíž členové nastoupili proti sobě ke čtyřem finále jediného Grand Slamu,
  • pět vzájemných utkání na French Open,
  • jediná dvojice, jejíž členové nastoupili proti sobě ke dvaceti finále na turnajích ATP Tour.

Čtyřhra: 3 (1–2)[editovat | editovat zdroj]

č. rok turnaj povrch fáze vítězové výsledek poražení F–N
1. 2004 USA Indian Wells tvrdý 32 v kole Nadal/Robredo 5–7, 6–4, 6–3 Federer/Allegro 0–1
2. 2007 ITA Řím antuka 32 v kole Nadal/Moyà 6–4, 7–6(7–5) Federer/Wawrinka 0–2
3. 2011 USA Indian Wells tvrdý semifihnále Federer/Wawrinka 7–5, 6–3 Nadal/M. López 1–2
F–N – Federer–Nadal

Exhibice[editovat | editovat zdroj]

V jihokorejské metropoli Soulu nastoupili 21. listopadu 2006 Federer a Nadal k exhibici na dvorci s tvrdým povrchem. Švýcar vyhrál po setech 6–3, 3–6 a 6–3.[69]

Dominance páru nad světovým tenisem vedla k myšlence odehrát exhibiciBitva povrchů“ na dvorci z poloviny pokrytého antukou a z druhé části trávou. Utkání proběhlo 2. května 2007 na Mallorce, rodném ostrovu Nadala. Španěl zvítězil až v tiebreaku rozhodující sady nejtěsnějším poměrem míčů 12:10 a celkovou bilancí setů 7–5, 4–6, 7–6.[70]

První část charitativního dvojzápasu dvojice proběhla v Curychu 21. prosince 2010 pod názvem „Utkání pro Afriku“. Švýcar zvítězil 4–6, 6–3, 6–3 a výtěžek rozdělila nadace Roger Federer Foundation. Následujícího dne, 22. prosince, se konal druhý díl v madridské hale pojmenovaný „Spojme síly ve prospěch dětí“. V něm triumfoval Španěl po setech 7–6, 4–6 a 6–1. Zisk pak směřoval skrze Fundación Rafa Nadal na dobročinné účely.

Do nové sezóny 2011, na Nový rok 1 ledna, nastoupil pár do finále exhibice Mubadala World Tennis Championship, konané vyřazovacím systémem na tvrdém povrchu arabského Abú Dhabí. Federer si postup do boje o titul zajistil předchozím vítězstvím nad Švédem Robinem Söderlingem a Nadal zdolal Čecha Tomáše Berdycha. Španělský tenista pak finále zvládl výhrou ve dvou zkrácených hrách 7–6 a 7–6.

V aréně Matthew Knight oregonského města Eugene se dvojice střetla v jediném setu. Charitativní střetnutí se odehrálo 8. března 2011 a mallorský rodák svého rivala opět přehrál poměrem 7–5.

Oba se poté potkali na prosincové exhibici dalšího ročníku Mubadala World Tennis Championship, kde v utkání o třetí místo triumfoval Nadal 6–1 a 7–5.

Seznam exhibic[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra: 7 (2–5)[editovat | editovat zdroj]

č. datum místo konání povrch vítěz výsledek F–N
1. 21. listopadu 2006 Jižní Korea Soul, Jižní Korea tvrdý (h) Federer 6–3, 3–6, 6–3 1–0
2. 2. května 2007 ESP Palma de Mallorca, Španělsko antuka/tráva Nadal 7–5, 4–6, 7–6(12–10) 1–1
3. 21. prosince 2010 SUI Curych, Švýcarsko tvrdý (h) Federer 4–6, 6–3, 6–3 2–1
4. 22. prosince 2010 ESP Madrid, Španělsko tvrdý (h) Nadal 7–6, 4–6, 6–1 2–2
5. 1. ledna 2011 UAE Abú Dhabí, SAE tvrdý Nadal 7–6, 7–6 2–3
6. 8. března 2011 USA Eugene, Spojené státy tvrdý Nadal 7–5 2–4
7. 31. prosince 2011 UAE Abú Dhabí, SAE tvrdý Nadal 6–1, 7–5 2–5
F–N – Federer–Nadal

Čtyřhra: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

č. datum místo konání povrch vítězové výsledek poražení F–N
1. březen 2010 USA Indian Wells, Spojené státy tvrdý Federer/Sampras 8–6 Nadal/Agassi 1–0
F–N – Federer–Nadal

Chronologické srovnání dvojice na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Podle kalendářního roku[editovat | editovat zdroj]

1999–2004[editovat | editovat zdroj]

Tenista 1999 2000 2001 2002 2003 2004
AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA
Roger Federer LQ 1R 1R LQ 3R 4R 1R 3R 3R QF QF 4R 4R 1R 1R 4R 4R 1R W 4R W 3R W W
Rafael Nadal A A 3R 2R 3R A A 3R

2005–2010[editovat | editovat zdroj]

Tenista 2005 2006 2007 2008 2009 2010
AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA
Roger Federer SF SF W W W F W W W F W W SF F F W F W W F W QF QF SF
Rafael Nadal 4R W 2R 3R A W F QF QF W F 4R SF W W SF W 4R A SF QF W W W

2011–2014[editovat | editovat zdroj]

Tenista 2011 2012 2013 2014
AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA
Roger Federer SF F QF SF SF SF W QF SF QF 2R 4R SF 4R F
Rafael Nadal QF W F F F W 2R A A W 1R W F W 4R

Podle věku[editovat | editovat zdroj]

18–22[editovat | editovat zdroj]

Tenista 18 let 19 let 20 let 21 let 22 let
AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA
Roger Federer Q1 1R 1R Q2 3R 4R 1R 3R 3R QF QF 4R 4R 1R 1R 4R 4R 1R W 4R
Rafael Nadal 3R A A 2R 4R W 2R 3R A W F QF QF W F 4R SF W W SF

23–27[editovat | editovat zdroj]

Tenista 23 let 24 let 25 let 26 let 27 let
AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA
Roger Federer W 3R W W SF SF W W W F W W W F W W SF F F W
Rafael Nadal W 4R A SF QF W W W QF W F F F W 2R A A W 1R W

28–32[editovat | editovat zdroj]

Tenista 28 let 29 let 30 let 31 let 32 let
AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA
Roger Federer F W W F W QF QF SF SF F QF SF SF SF W QF SF QF 2R 4R
Rafael Nadal F W 4R

33–37[editovat | editovat zdroj]

Tenista 33 let 34 let 35 let 36 let 37 let
AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA
Roger Federer SF 4R F
Rafael Nadal
Legenda
tučně pár se na turnaji utkal A turnaje se hráč nezúčastnil
Q1/QL prohra v kole kvalifikace R prohra v daném kole turnaje
QF prohra ve čtvrtfinále SF prohra v semifinále
F prohra ve finále W vítězství v turnaji

Vývoj kariéry dvojice[editovat | editovat zdroj]

Federer (nar. 8. srpna 1981) je téměř o čtyři roky a deset měsíců starší než Nadal (nar. 3. června 1986). Tabulka uvádí srovnání vývoje tenisových kariér obou členů dvojice. V každém svislém sloupci je dosažný věk tenisty v konkrétní sezóně a kumulovaný zisk titulů a výher (vítězných zápasů) do konce dané sezóny. Počátek je v 18 letech stáří obou hráčů, čemuž odpovídá rok sezóny, v němž tohoto věku každý z dvojice dosáhl.

Například Federer sezónu 2004 zakončil ve věku 23 let. Do té doby vyhrál celkově 4 Grand Slamy, 61 grandslamových utkání a na okruhu ATP získal celkem 22 titulů. Sezónu zakončil na 1. místě žebříčku a na jeho čele v celé kariéře figuroval 48 týdnů. Ve srovnání s tím, Nadal ve 23 letech zakončil sezónu 2009. Do té doby zvítězil celkem na 6 Grand Slamech a vyhrál 36 titulů. Danou sezónu 2009 zakončil na 2. místě a v celé kariéře byl 46 týdnů světovou jedničkou.

Věk (na konci sezóny) 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33
Federerovy sezóny 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Nadalovy sezóny 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019
tituly na Grand Slamu Federer 0 0 0 0 1 4 6 9 12 13 15 16 16 17 17 17
Nadal 0 1 2 3 5 6 9 10 11 13 14
výhry* na Grand Slamu Federer 0 7 20 26 39 61 85 112 138 162 188 208 228 247 260 274
Nadal 6 19 36 56 80 95 120 143 157 171 187
tituly celkově Federer 0 0 1 4 11 22 33 45 53 57 61 66 70 76 77 79
Nadal 1 12 17 23 31 36 43 46 50 60 64
výhry* celkově Federer 15 51 100 158 236 310 391 483 551 617 678 743 807 878 923 963
Nadal 45 124 183 253 335 401 472 541 583 658 702
konečný žebříček Federer 64. 29. 13. 6. 2. 1. 1. 1. 1. 2. 1. 2. 3. 2. 6. 3.
Nadal 51. 2. 2. 2. 1. 2. 1. 2. 4. 1. 2.
týdnů světovou jedničkou Federer 0 0 0 0 0 48 100 152 204 237 262 285 285 302 302 302
Nadal 0 0 0 0 19 46 76 102 102 115 141
* – výhra znamená vítězný zápas

Vývoj počtu titulů k odehraným turnajům[editovat | editovat zdroj]

Tabulka u obou hráčů uvádí, kolik turnajů do zisku konkrétního titulu (horní vodorovná osa) musel hráč v dané úrovni tenisu odehrát, než získal první, druhou, třetí… turnajovou trofej.

Například Federer získal první grandslamový titul na 18. pokus, když předtím odehrál 17 Grand Slamů a Nadal na 7. pokus, když předtím odehrál 6 Grand Slamů.

↓ úroveň tenisu ↓ pořadí titulů → 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27.
Grand Slam Federer 17 19 21 22 25 26 27 29 30 31 33 34 38 40 41 43 53
Nadal 6 9 13 17 18 20 24 25 26 28 32 34 36 38
ATP Masters 1000 Federer 22 35 38 39 41 42 44 45 46 47 50 52 57 59 75 77 84 94 95 97 99
Nadal 10 11 12 14 17 18 22 24 25 33 35 36 40 42 43 51 52 53 59 67 69 70 72 73 74 75 81
Turnaj mistrů Federer 2 3 5 6 9 10
Nadal
olympijské hry Federer
Nadal 1
ATP World Tour 500 Federer 12 14 15 17 18 19 21 22 25 27 28 29 35
Nadal 5 6 7 8 9 11 12 15 17 19 20 22 23 24 26
ATP World Tour 250 Federer 23 30 40 41 42 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 62 63 66 69
Nadal 11 18 21 22 30 40 41

Vítězové Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Rok Australian Open French Open Wimbledon US Open
2003 USA Andre Agassi ESP Juan Carlos Ferrero SUI Roger Federer USA Andy Roddick
2004 SUI Roger Federer ARG Gastón Gaudio SUI Roger Federer SUI Roger Federer
2005 RUS Marat Safin ESP Rafael Nadal SUI Roger Federer SUI Roger Federer
2006 SUI Roger Federer ESP Rafael Nadal SUI Roger Federer SUI Roger Federer
2007 SUI Roger Federer ESP Rafael Nadal SUI Roger Federer SUI Roger Federer
2008 SRB Novak Djoković ESP Rafael Nadal ESP Rafael Nadal SUI Roger Federer
2009 ESP Rafael Nadal SUI Roger Federer SUI Roger Federer ARG Juan Martín del Potro
2010 SUI Roger Federer ESP Rafael Nadal ESP Rafael Nadal ESP Rafael Nadal
2011 SRB Novak Djoković ESP Rafael Nadal SRB Novak Djoković SRB Novak Djoković
2012 SRB Novak Djoković ESP Rafael Nadal SUI Roger Federer GBR Andy Murray
2013 SRB Novak Djoković ESP Rafael Nadal GBR Andy Murray ESP Rafael Nadal
2014 SUI Stanislas Wawrinka ESP Rafael Nadal SRB Novak Djoković

Chronologie výsledků na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Tabulka uvádí kombinovanou chronologii výsledků na Grand Slamu, jako by Nadal i Federer představovali jednoho hráče. Započítán je vždy lepší výsledek člena dvojice.

Turnaj 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 SR
Australian Open A Q1 3R 3R 4R 4R W SF W W SF W W SF F SF F 5 / 15
French Open A 1R 4R QF 1R 1R 3R W W W W W W W W W W 10 / 16
Wimbledon A 1R 1R QF 1R W W W W W W W W F W 2R F 9 / 16
US Open A Q2 3R 4R 4R 4R W W W W W F W F 4R W 7 / 14
Legenda
SR tituly/odehrané turnaje A turnaje se hráč nezúčastnil
Q1 prohra v kole kvalifikace R prohra v daném kole turnaje
QF prohra ve čtvrtfinále SF prohra v semifinále
F prohra ve finále W vítězství v turnaji

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Federer–Nadal rivalry na anglické Wikipedii a Rivalité Federer-Nadal na francouzské Wikipedii.

  1. "Federer-Nadal rivalry as good as it gets", International Herald Tribune (Associated Press), 7 July 2008. Ověřeno k 2009-02-14. 
  2. Weaver, Paul."Move over McEnroe and Borg, this one will run and run in the memory", London:The Guardian, 7 July 2008. Ověřeno k 2009-02-14. 
  3. Flanagan, Martin."Federer v Nadal as good as sport gets", Melbourne:The Age, 12 July 2008. Ověřeno k 2009-02-14. 
  4. BODO, Peter. Rivalry! [online]. Tennis.com, 30 January 2009, [cit. 2009-02-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b MACGREGOR, Jeff. Greatest rivalry of the 21st century? [online]. ESPN.com, 3 February 2009, [cit. 2009-02-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b c (anglicky) Poměr vzájemných utkání: Federer vs. Nadal na oficiální stránce ATP World Tour
  7. "Ten great tennis rivalries", July 8, 2008. Ověřeno k 2010-12-08. "Roger Federer v Rafael Nadal. Time span: '04-present (18 matches). Head to head: Nadal 12, Federer 6. Grand Slam finals: Six; Nadal leads 4–2. Wimbledon: Three finals, 2006, 2007; 2008; Federer won first two, Nadal won Sunday's epic. After Sunday there can be no doubt these two now rank alongside the great tennis rivalries." 
  8. Jago, Richard."Murray reaches world No.2", The Observer, 15 August 2009. Ověřeno k 16 August 2010. 
  9. a b c d e f g Rafa & Roger: The Rivalry [online]. ATP World Tour, 29 January 2009, [cit. 2009-02-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. a b c d Jenkins, Bruce."The Greatest Match Ever", San Francisco Chronicle, 7 July 2008. Ověřeno k 2009-02-14. 
  11. a b c d e Alleyne, Richard."Wimbledon 2008: John McEnroe hails Rafael Nadal victory as greatest final ever", The Daily Telegraph, 7 July 2008. Ověřeno k 2009-02-14. 
  12. a b c d e f Wertheim, Jon."Without a doubt, it's the greatest", Tennis Mailbag, SI.com, 9 July 2008. Ověřeno k 2009-02-14. 
  13. a b c d TIGNOR, Steve. W: Report Cards [online]. Tennis.com, 8 July 2008, [cit. 2009-02-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Rafael Nadal's 2004 Ranking History [online]. ATP's official site, [cit. 2009-02-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. "Nadal proves to be the real deal", BBC Sport, 5 April 2005. Ověřeno k 2009-02-14. 
  16. "Nadal Ends Federer's Winning Streak", The New York Times, 5 March 2006. Ověřeno k 2009-02-14. 
  17. "Fantastic finish in Rome: Nadal edges Federer in five-hour thriller", USA Today, 2006-05-15. Ověřeno k 2009-02-14. 
  18. Wimbledon Profile: Rafael Nadal [online]. 20 June 2007, [cit. 2009-02-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. Jenkins, Bruce."Only Nadal in way of Federer's record run", San Francisco Chronicle, 8 July 2007. Ověřeno k 2009-02-14. 
  20. Cheese, Caroline."Federer wins historic fifth title", BBC Sport, 8 July 2007. Ověřeno k 2009-02-14. 
  21. "Federer, Nadal set for Wimbledon showdown", CBC Sports (Associated Press), 5 July 2008. Ověřeno k 2009-02-14. 
  22. a b UBHA, Ravi. Nadal enters Wimbledon final with clear mental edge [online]. ESPN.com, 18 June 2008, [cit. 2009-02-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. BODO, Peter. Karma on Nadal's side [online]. ESPN.com, 5 July 2008, [cit. 2009-02-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. http://sports.espn.go.com/sports/tennis/wimbledon08/news/story?id=3475473
  25. a b Nadal defeats Federer to win Australian Open title [online]. Tennis.com (Associated Press), [cit. 2009-02-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. TIGNOR, Steve. Oz: The A-List [online]. Tennis.com, 2 February 2009, [cit. 2009-02-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. AP. First title of year gives boost to Federer [online]. Tennis.com, [cit. 2009-05-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. Nadal Tops Federer To Set Djokovic Final [online]. ATP Tour, Inc, 2011-04-01, [cit. 2011-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. Nadal Holds Off Federer For Final Berth [online]. ATP Tour, Inc, 2011-05-07, [cit. 2011-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. Nadal Denies Federer To Win Sixth Roland Garros Crown [online]. ATP Tour, Inc, 2011-06-05, [cit. 2011-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. Federer Stuns Nadal, Qualifies For SFs [online]. ATP Tour, Inc, 2011-11-22, [cit. 2011-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. CHIN, Marcus. Roger Federer Concerned for Rival Rafael Nadal's Prolonged Absence [online]. Bleacher Report, Inc., [cit. 2012-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. http://www.nytimes.com/2013/03/14/sports/tennis/federer-vs-nadal-a-magnificent-past-and-a-murky-future.html
  34. http://straightsets.blogs.nytimes.com/2013/03/15/nadal-makes-quick-work-of-ailing-federer/
  35. <http://www.atpworldtour.com/News/Tennis/2013/03/13/Shark-Bites-Miami-Final-Murray.aspx>
  36. Nadal dominates Federer to win in Rome [online]. 19 Mayl 2013, [cit. 2013-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. http://metro.co.uk/2013/11/10/barclays-atp-world-tour-finals-rafael-nadal-too-strong-for-roger-federer-as-he-reaches-tomorrows-02-final-4180985/
  38. Christopher Clarey."Tennis: Nadal to meet Federer in an exhibition", The New York Times, 2007-05-01. Ověřeno k 2009-09-14. 
  39. a b FedEx ATP Reliability Index [online]. [cit. 2012-04-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. Rafa's Discontent—or Mine? [online]. Tennis.com, May 15, 2012, [cit. 2012-07-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. Sandra Harwitt. Is Rafael Nadal the best clay-court player ever? [online]. ESPN, 2008-07-08, [cit. 2009-09-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. Xeno-philous F. Face the Facts: There's More to Nadal and Federer Than Head-To-Head Meetings [online]. bleacherreport, [cit. 2012-06-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  43. Jenkins, Bruce."Australian Open semifinal to speak volumes on Federer-Nadal rivalry", Sports Illustrated, 24 January 2012. Ověřeno k 2012-01-24. 
  44. http://www.atpworldtour.com/Players/Head-To-Head.aspx?pId=N409&oId=F324
  45. BODO, Peter. A lot at stake in the Oz finals [online]. ESPN.com, 30 January 2009, [cit. 2009-02-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. "Top 10 Men's Tennis Players of All Time", Sports Illustrated. Ověřeno k 2010-09-23. 
  47. Harwitt, Sandra."Is Rafael Nadal the best clay-court player ever?", ESPN, 1 August 2008. Ověřeno k 5 April 2010. 
  48. Rafael Nadal retakes king of clay title with French Open win [online]. [cit. 2010-07-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  49. Tandon, Kamakshi."Weighing Rafa's dominance on dirt", ESPN. Ověřeno k 1 July 2010. 
  50. GARBER, Greg. Nadal has improved virtually every aspect of his game [online]. ESPN.com, 3 July 2008, [cit. 2009-02-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  51. Ricoh ATP Matchfacts – Career 2nd Serve Points Won [online]. ATP World Tour, [cit. 2011-04-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  52. Ricoh ATP Matchfacts – Career 2nd Serve Return Points Won [online]. ATP World Tour, [cit. 2011-04-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  53. "Finding Spot in History Without Looking" New York Times, August 29, 2010
  54. a b McEnroe says Nadal can surpass Federer [online]. Fox Sports, November 16, 2010. Dostupné online. (anglicky) 
  55. "Nadal May Not Be the Best, but He Beats the Best Ever", The New York Times, June 19, 2010. 
  56. Rafael Nadal 3rd Round Press Conference [online]. May 29, 2010. Dostupné online. (anglicky) 
  57. Federer or Nadal? Re-Analyzing the Greatest of All-Time Debate [online]. September 12, 2010. Dostupné online. (anglicky) 
  58. GOMES, Alaric. Off court, we are good friends [online]. February 26, 2007, [cit. 2009-02-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  59. Bondy, Flip."Roger Federer annoyed with Rafael Nadal's slow play on court", Daily News, 5 July 2008. Ověřeno k 2009-02-14. 
  60. Australian Open: Roger Federer 'cool' with Rafael Nadal criticism [online]. January 17, 2012, [cit. 2012-01-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  61. Mahesh, S. Ram(26 August 2006)."Fierce Rivals". Sportstar Weekly29(34). The Hindu. 
  62. a b SMITH, Beverly. Matches with Nadal are special for Federer [online]. 20 July 2008, [cit. 2009-02-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  63. Tignor, Steve(January/February 2009)."Player of the Year 2008". Tennis Magazine45(1). 
  64. BODO, Peter. The Death of Wanting [online]. Tennis.com, 6 July 2008, [cit. 2009-02-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  65. BODO, Peter. Mentor Mine [online]. Tennis.com, 3 February 2009, [cit. 2009-02-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  66. Nadal-Federer Blockbuster Draws Huge TV Ratings [online]. ATP's official site, 7 July 2008, [cit. 2009-02-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  67. Kamakshi Tandon. Match of a Generation: 2008 Wimbledon Final [online]. Tennis.com, 2009-01-05, [cit. 2009-09-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  68. a b Hawkins, Keith."Federer-Nadal continue historic rivalry", ESPN, 25 January 2012. Ověřeno k 2012-01-25. 
  69. Federer downs Nadal in Seoul exhibition [online]. 21 November 2006, [cit. 2009-02-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  70. Nadal wins Battle of Surfaces exhibition [online]. swissinfo.ch, 2 May 2007, [cit. 2009-07-06]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]