Soupeření Djokoviće a Nadala

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Soupeření Djokoviće a Nadala představuje sérii vzájemných zápasů mezi dvěma profesionálními tenistyNovakem Djokovićem ze Srbska a Rafaelem Nadalem ze Španělska, kteří v současnosti dlouhodobě obývají první dvě příčky žebříčku ATP. Příběh jejich utkávání je řadou odborníků považován za jeden z nejsilnějších v celé historii tenisu. Oba hráči proti sobě svedli větší počet střetnutí, než jakákoli jiná dvojice v otevřené éře tenisu.[1] Celkově se utkali ve 42 zápasech, v nichž kladnou bilanci výher a proher drží Nadal poměrem 23–19.[2]

V sezónách 2006–2010 byla jejich vzájemná série zastiňována soupeřením Federera a Nadala. Větší pozornost na sebe začala poutat od prvního finále Grand Slamu na US Open 2010, v němž se dvojice utkala. Jedná se o jediný pár tenistů, jehož členové proti sobě odehráli finálové zápasy na všech čtyřech grandslamových turnajích, a to dokonce bez přerušení. Finálový duel na Australian Open 2012 je řadou odborníků řazen k nejlepším utkáním tenisové historie. Mary Carillová a John McEnroe označili tento zápas, spolu s jejich semifinále na French Open 2013, vůbec za nejlepší klání hraná na tvrdém povrchu a antuce.[3] Web ATPworldtour.com hodnotil soupeření této dvojice za třetí nejlepší v první dekádě třetího tisíciletí.[4]

Vůbec první duel oba proti sobě odehráli ve čtvrtfinále French Open 2006, z něhož vítězně vyšel Španěl poté, co byl srbský hráč přinucen utkání ve třetí sadě skrečovat pro zranění. Po zápasu Djoković médiím sdělil, že pochopil co je třeba udělat, aby Nadala přehrál a dodal, že soupeř byl „na antuce k poražení“. Od té doby zaujal Srb roli hlavního Nadalova soupeře na jeho nejdominantnější antuce, když mu na tomto povrchu uštědřil přes polovinu všech porážek. K premiérovému finále oba nastoupili na Indian Wells Masters 2007, z něhož vyšel vítězně mallorský rodák. Jednalo se o teprve druhé vzájemné střetnutí na okruhu ATP Tour. O týden později slavil debutový triumf Djoković, když soupeře zdolal ve čtvrtfinále Miami Masters 2007. Od března 2011 do dubna 2013 se dvojice utkala ve třinácti finálových zápasech bez přerušení, z nichž osm vyhrál srbský hráč.[5]

Některá klání jsou v rámci tenisové historie hodnocena jako významná a řazena k nejlepším, včetně antukových semifinále Madrid Masters 2009 a French Open 2013. Finále Australian Open 2012 bývá částí odborníků, analytiků a bývalých hráčů označováno za nejlepší utkání historie. Každý z členů páru v určité chvíli o druhém řekl, že pro něj představuje největšího soupeře na okruhu, který ho motivuje k předvedení ještě lepšího tenisu.[6]

Historie[editovat | editovat zdroj]

2006[editovat | editovat zdroj]

Vzájemný poměr zápasů[2]
zápasy Nadal–Djoković
celkově 23–19  
finále celkově 10–12
poměr dle turnajů
Grand Slam 9–3
finále Grand Slamu 4–3
Australian Open 0–1
French Open 6–0
Wimbledon 1–1
US Open 2–1
Turnaj mistrů 2–2
finále Turnaje mistrů 0–1
série Masters   9–13
finále série Masters 5–7
ATP 500/Gold Series 0–1
Davis Cup 1–0
poměr dle povrchů
antuka 14–4  
tráva 2–1
tvrdý povrch venku   5–11
tvrdý povrch v hale 2–3
koberec
poměr dle setů
duely na 2 vítězné sety  13–16
duely na 3 vítězné sety   10–3
duely s 5 odehranými sety   1–1

Premiérovým vzájemným kláním a jediným v dané sezóně se stalo čtvrtfinále antukového grandslamu French Open. Favorizovaný obhájce titulu a pozdější vítěz Nadal vyhrál za 114 minut první dva sety shodným poměrem 64. Djoković následně vzdal pro zranění.[7]

2007[editovat | editovat zdroj]

V sezóně se oba utkali sedmkrát, z toho pětkrát zvítězil Španěl.

Úvodním měřením sil se stal boj o titul na březnovém Indian Wells Masters. Pro srbského tenistu utkání představovalo debutové finále v sérii ATP World Tour Masters 1000, zatímco Nadal měl zkušenost již s pěti takovými zápasy. Španělský hráč zkušenosti zužitkoval k hladké výhře za 94 minut.[8] Následující týden se však poměr sil obrátil, když na sebe oba narazili ve čtvrtfinále Miami Masters. V utkání trvajícím 97 minut slavil premiérovou výhru Srb.[9]

Během letní antukové sezóny se střetli dvakrát. V obou případech triumfoval favorizovaný Mallorčan. Nejdříve soupeře zdolal mezi poslední osmičkou tenistů na Rome Masters[10] a poté o měsíc později na cestě za třetím grandslamovým titulem v semifinále French Open. Pro Djokoviće to byla první semifinálová zkušenost na turnajích velké čtyřky.[11] První zápas na trávě sehráli mezi poslední čtyřkou na wimbledonském pažitu. Po rovnocenném rozdělení prvních dvou setů byl srbský hráč přinucen utkání skrečovat.[12]

Druhé vzájemné vítězství Djoković zaznamenal na Canada Masters probíhajícím v Montréalu, když jej přehrál v semifinále. Po dalším zvládnutém klání slavil druhou trofej ze série Masters 1000.[13]

Naposledy se dvojice utkala v základní skupině šanghajského Turnaje mistrů, kde bez potíží vyhrál Španěl.[14]

2008[editovat | editovat zdroj]

V průběhu roku se pár střetl šestkrát. Nadal zvýšil kladnou zápasovou bilanci na 10–4, když čtyřikrát rivala přehrál.

Na úvod si pro výhru v semifinále březnového Indian Wells Masters došel Djoković, který za necelou hodinu a půl ztratil pouze pět gamů.[15]

Opět v semifinálové fázi svedl oba pavouk proti sobě na Hamburg Masters, kde své antukářské kvality potvrdil španělský hráč.[16] Další triumf přidal mezi poslední čtyřkou hráčů na French Open, kde vyřadil Srba třetí sezónu za sebou. Poté si připsal čtvrtý turnajový triumf z Roland Garros bez přerušení.

Následovala Nadalova výhra z boje o titul v londýnském Queen's Clubu, jež pro něj představovala vůbec první kariérní trofej z travnatého turnaje.[17]

Na letní události série US Open naopak dominoval Djoković, když si s protivníkem poradil v semifinále Cincinnati Masters.[18]

Poslední vzájemná bitva roku přišla opět v semifinálové fázi na pekingských Letních olympijských hrách. Nadal po výhře zvládl i finále a stal se olympijským vítězem.

2009[editovat | editovat zdroj]

Během sezóny se oba hráči potkali sedmkrát. Z prvních čtyř utkání vyšel vítězně Španěl, zbylé tři opanoval Srb.

Nadal během French Open 2009

V průběhu roku se členové dvojice několikrát střetli na antuce. Nejdříve je los svedl proti sobě ve finále Monte Carlo Masters, z něhož vyšel po třísetovém průběhu vítězně Nadal. Slavil tak pátou monackou trofej v řadě.[19] Na třetí pozici figurující Djoković musel obhájit titul na Rome Masters, aby se vyhnul pádu na čtvrté místo. Ve finálovém střetnutí mu však za dvě hodiny tento cíl zhatil mallorský rodák, s nímž dokázal hrát vyrovnanou partii pouze v úvodní sadě.[20]

Třetím vzájemným antukovým zápasem bez přerušení se stalo semifinále Madrid Masters. Po těžké třísetové bitvě zvítězil Nadal, jenž odvrátil tři mečboly a zvládl dva tiebreaky. Jednalo se o první vzájemný duel trvající déle než čtyři hodiny.[21] Celkový čas 4.03 hodin znamenal vůbec nejdelší utkání otevřené éry tenisu hrané na dva vítězné sety (později rekord překonal zápas Federera a del Potra v semifinále Letních olympijských hrách 2012, kde se ovšem v rozhodující sadě nehrál tiebreak).[22] Jak odborníci tak fanoušci zvolili tento mač jako nejlepší duel sezóny. Djoković později připustil, že se musel s touto prohrou dlouho vyrovnávat.

Opět po roce se oba utkali na tvrdém povrchu Cincinnati Masters. Za 92 minut vyšel ze semifinále znovu vítězně srbský tenista, pro něhož to byla první vzájemná výhra během probíhající sezóny.[23] Po zvládnutém semifinále pařížského BNP Paribas Masters, v němž mu Španěl sebral jen pět her, si došel pro premiérový titul roku v sérii Masters 1000.[24] Také závěrečné klání v základní skupině Turnaje mistrů poprvé konaného v Londýně, opanoval Srb. V duelu trvajícím bez dvou minut dvě hodiny zvládl zkrácenou hru úvodní sady a ve druhé mu prolomené podání přineslo vítězství.[25]

2010[editovat | editovat zdroj]

Z obou vzájemných utkání sezóny odešel vítězně Nadal.

Premiérové vzájemné finále na Grand Slamu dvojice odehrála během zářijového US Open. Po čtyřsetovém průběhu a 3.43 hodinách hry titul připadl Nadalovi. Stal se tak nejmladším tenistou otevřené éry, jenž zkompletoval kariérní grandslam.[26] Zároveň se po Agassim stal druhým mužským tenistou historie, jenž vybojoval tzv. Zlatý Grand Slam, dosáhl výhry na všech majorech a v olympijském turnaji.

Podruhé proti sobě nastoupili v základní fázi Turnaje mistrů. Španěl oplatil soupeři porážku z předchozího roku a po podobném průběhu zvítězil.[27]

2011[editovat | editovat zdroj]

Všech šest vzájemných klání představovala finále, z toho dvě grandslamová. Pokaždé z nich jako vítěz odešel Djoković.

Ceremoniál po finále US Open 2011, vítězný Djoković (vlevo), poražený finalista Nadal (vpravo)

Na březnové události série Masters 1000, kalifornském Indian Wells Masters, pokračoval srbský tenista ve skvělé formě, když od začátku sezóny udržoval svou neporazitelnost. V třísetovém boji o titul zdolal Nadala a na turnaji slavil druhý triumf.[28]

O dva týdny později se oba utkali v posledním duelu floridského Miami Masters. Srb dokázal po ztrátě první sady duel opět otočit a vyhrát 2:1 na sety.[29]

Ve finále antukového Madrid Masters si Djoković připsal vůbec první vzájemné vítězství na antukovém povrchu, a to ve dvou sadách.[30] V utkání o titul na navazujícím Rome Masters pak přidal další dvousetovou výhru, již čtvrtou v probíhající sezóně.[31]

Popáté oba pavouk svedl k finálovému klání na travnatém Wimbledonu. Po dvou hodinách a dvaceti osmi minutách srbský hráč vybojoval premiérový wimbledonský titul, když soupeře přehrál ve čtyřech setech.[32]

Naposledy, pošesté, na sebe opět narazili ve finále US Open, kde v předchozím ročníku slavil titul Španěl. Djoković však protivníkovi porážku oplatil. Po čtyřech hodinách a deseti minutách získal třetí Grand Slam kariéry, k němuž potřeboval odehrát čtyři sety.[33]

2012[editovat | editovat zdroj]

Ze čtyř vzájemných střetnutí zvítězil Nadal třikrát. Úvodní finálový zápas na Grand Slamu připadl Djokovićovi, druhý pak Španělovi.

Nadal po Wimbledonu 2012 nehrál několik měsíců pro zranění

Finále Australian Open představovalo napínavou pětisetovou bitvu, která se zapsala do historie tenisu. Po 5.53 hodinách hry slavil čtvrtý grandslamový triumf Djoković. Oba členové dvojice se tak objevili ve třetím finále majoru za sebou, po Wimbledonu 2012 a US Open 2012. Zápas se stal nejdelším grandslamovým finále v otevřené éře tenisu, bez rozdílu soutěže. Po dohrání byli finalisté tak vyčerpaní, že na závěrečném ceremoniálu seděli namísto obvyklého setrvání ve stoje. Nadal duel okomentoval jako největší porážku kariéry a nejlepší zápas, který kdy odehrál. Djoković uvedl, že na tento moment nikdy nezapomene a vítězství považuje ve své kariéře za přelomové.[34]

V boji o titul na antukovém Monte–Carlo Masters dosáhl španělský hráč na osmou turnajovou trofej z monacké události v řadě. Prodloužil tak svou rekordní sérii v otevřené éře tenisu v počtu vyhraných ročníků na jediném turnaji. Poprvé od listopadu 2010 dokázal Djokoviće porazit, když mezi lednem 2011 až lednem 2012 soupeř zvítězil ve všech sedmi finálových duelech.

Ve finále Rome Masters oplatil španělský hráč Srbovi dvousetovou porážku z předchozího roku a zaznamenal šestou římskou trofej od sezóny 2005.

Na grandslamu French Open se oba potkali opět až v boji o titul. Stali se tak teprve druhou mužskou dvojicí v historii tenisu, jejíž členové se probojovali do čtyř finále Grand Slamu za sebou. Pro oba byl zápas výzvou. Nadal mohl výhrou překonat rekordních šest Bjorgových titulů z Roland Garros bez přerušení. Djoković se naopak mohl stát prvním mužským tenistou od Roda Lavera, jenž v roce 1969 zvítězil na čtyřech majorech v řadě. Španěl potvrdil roli výborného antukáře, a po sérii tří proher z finále Grand Slamu, soupeře za necelé čtyři hodiny přehrál po čtyřsetovém průběhu. Vytrvalý déšť zápas opakovaně přerušil. Poprvé od roku 1973 tak došlo k jeho dohrání až v pondělí (od stavu 6–4, 6–3, 2–6, 1–2 z pohledu Nadala). Mallorský rodák se ziskem sedmého Poháru mušketýrů stal nejúspěšnějším hráčem pařížského grandslamu.[35] Současně vyrovnal nejvyšší počet vítězných grandslamů ve dvouhře z jediného turnaje, když se zařadil po bok sedmi wimbledonských výher Američana Peta Samprase.

2013[editovat | editovat zdroj]

Po třech výhrách si z celkového počtu šesti klání připsal každý člen dvojice.

Potřetí se oba potkali ve finále Monte Carlo Masters a poprvé v něm dokázal zvítězit srbský hráč. Ukončil tak Španělovu rekordní sérii osmi monackých titulů v řadě. Zápas představoval jejich první duel od červnového boje o trofej na French Open 2012 a celkově dvanácté finálové utkání z posledních třinácti střetnutí.[36][37]

Na French Open 2013 prohrál Djoković s Nadalem v semifinále

Na French Open na sebe narazili v semifinále. Nadal byl třetí nasazený a figuroval ve stejné polovině pavouku jako srbská světová jednička. Duel je považován za jedno z nejlepších antukových představení v historii tenisu. Ve čtvrté sadě byl Španěl dva míče od postupu, ale Srb zvládl tiebreak, kterým poslal bitvu do pátého rozhodujcího dějství. V něm pak po dramatické koncovce připadl zápas sedminásobnému šampiónu poměrem her 9–7, přestože měl soupeř za stavu 4–2 výhodu prolomeného podání. Utkání trvalo čtyři hodiny a třicet sedm minut. Po vítězném finále se Nadal stal prvním mužem v historii, kterému se podařilo jediný Grand Slam vyhrát osmkrát. V historických tabulkách se dvanáctou trofejí dotáhl na Australana Roye Emersona, s nímž spolusdílel 3. místo za sedmnácti tituly Federera a čtrnácti trofejemi Samprase.

Z hlediska vývoje semifinálového zápasu se jednalo téměř o zrcadlově obrácený průběh[38] vůči finále na Australian Open 2012, v němž Djoković vedl 2–1 na sety a ve čtvrté sadě byl také pouhé dva míče od postupu. Nadal se tehdy do zápasu obdobně vrátil zvládnutou zkrácenou hrou. V pátém setu měl poražený hráč vždy break k dobru a v jeho prostředku udělal lehkou nevynucenou chybu, která znamenala rozhodující obrat nadějného vývoje. V melbournském finále poslal Nadal do autu bekhend za stavu 4–2 a 30–15 (a nesotáhl daný game k vedení 5–2), zatímco Djoković zkazil do sítě jasný vítězný míč za stavu 4–3. Pokažené balóny znamenaly naději pro pozdější vítěze, kteří si následně vzali ztracené podání zpět. Djoković dovedl finále Australian Open 2012 k výhře poměrem 7–5 a Nadal rozhodl semifinále French Open 2013 ve svůj prospěch výsledkem 9–7. Španěl po vítězném utkání prohlásil, že se jednalo téměř o „dokonalou spravedlnost“ ve vzpomínce na rok starou porážku v Melbourne Parku.[39]

Nadal byl tak za své devítileté působení na Roland Garros nucen odehrát druhé pětisetové klání (předtím v pěti sadách porazil pouze Johna Isnera v 1. kole French Open 2011).

V semifinálové fázi srpnového Canada Masters zvítězil Španěl ve třech setech, když v těsném průběhu rozhodl až tiebreak posledního dějství. Po zvládnutém finále dosáhl na rekordní 25. titul ze série Masters 1000. Nadal zvládl také přímý boj o trofej na US Open. Ve finále newyorského grandslamu se dvojice potkala potřetí. Španěl slavil po čtyřsetovém vývoji šestou výhru z posledních sedmi zápasů.

Poslední dva duely roku naopak připadly srbskému tenistovi shodným poměrem gamů 6–3 a 6–4. Přestože Djoković nejdříve triumfoval ve finále China Open, bodový zisk Španělovi po turnaji zajistil návrat na pozici světové jedničky právě na úkor Srba. Poté se utkali ve finále londýnského Turnaje mistrů, kde Djoković slavil třetí titul ze závěrečné události roku. Naopak Nadalovi neumožnil zkompletovat sbírku všech významných trofejí, když mu titul z Turnaje mistrů stále jako jediný unikal.

Španěl zakončil sezónu na prvním a Srb na druhém místě světové klasifikace. Djoković zaznamenal od zářijové prohry ve finále US Open sérii 24zápasové neporazitelnosti. Dominanci v probíhající sezóně dvojice potvrdila bodovým stavem, když součet obou hráčů činil 25 290 bodů, což bylo více než celkový bodový součet v pořadí třetího až sedmého tenisty světa.

2014[editovat | editovat zdroj]

Třetí vzájemný finálový duel za sebou Djoković vyhrál, když ve finále březnového Miami Masters zdolal Španěla 6–3 a 6–3. V sérii finálových vítězství pak pokračoval na květnovém Rome Masters, kde si připsal 19. titul ze série Masters 1000.

Ve finále French Open přerušil Nadal soupeřovu čtyřzápasovou šňůru výher. Duel byl také kláním, kdo bude po French Open figurovat na čele žebříčku ATP. Přes ztrátu úvodní sady dovedl Španěl zápas k vítěznému konci, když získal zbylé tři dějství. Při první mečbolové příležitosti soupeře zakončil Djoković duel dvojchybou. Poměrem 3–6, 7–5, 6–2 a 6–4 si manacorský rodák připsal rekordní devátý Pohár mušketýrů pro šampióna Roland Garros a celkově 14. grandslamovou trofej, čímž se v historických tabulkách dotáhl na druhou pozici Američana Peta Samprase.[40] Po zápase měl turnajovou bilanci 66 výher a jedinou porážku z roku 2009. Stal se prvním mužem historie tenisu, jenž dokázal jediný Grand Slam vyhrát devětkrát. Pohár mu předala švédská legenda a šestinásobný šampión z pařížské antuky Björn Borg. Při ceremoniálu Nadal uvedl: „Je to den plný emocí. Tenis mi dnes vrátil, co mi vzal v Austrálii. Novak je velký soupeř. Je mi ho líto, ale věřím, že tenhle turnaj jednou vyhraje.[41]

Analýza[editovat | editovat zdroj]

Tenisoví komentátoři Dick Enberg, John McEnroe a Mary Carillová se shodli na tom, že soupeření této dvojice má potenciál stát se největším měřením sil dvou tenistů v historii, a to díky vysokému počtu již odehraných zápasů, jejich vysoké úrovni, a také nízkému věkovému odstupu – přibližně jednoho roku, obou aktérů.[42]

Djoković slaví titul na Australian Open 2011

Djoković představuje hráče s nejvyšším počtem výher nad Nadalem na okruhu ATP Tour. To platí i opačně, když španělský tenista uštědřil Srbovi nejvíce porážek. Djoković svého rivala jako jediný porazil ve čtyřech finále antukových turnajů. Někteří odborníci se domnívají, že jako jediný dokáže být právě na antukovém povrchu vyrovnaným soupeřem Nadala, když jeho druhý úhlavní protivník Roger Federer, zaznamenal úhrnem pouze dvě antuková vítězství. Španěl i Srb praktikují podobný herní styl.

V úvodní fázi vzájemných klání měl navrch Nadal, jenž vedl 16–7 na zápasy. Poté přišlo Djokovićovo období, když srbský hráč zvítězil v sedmi finálových utkáních za sebou a snížil negativní bilanci na 14–16. Následovala opět Španělova dominance během níž mallorský rodák vyhrál šest ze sedmi duelů. Poslední dvě střetnutí roku 2013 připadly Djokovićovi.

Web ATPworldtour.com hodnotil v roce 2009 soupeření této dvojice jako třetí nejlepší v úvodní dekádě třetího tisíciletí, ačkoli měření sil obou hráčů započalo relativně pozdě, až v průběhu sezóny 2006.[4]

Poměr zápasů dle turnaje a povrchu[editovat | editovat zdroj]

Vzájemný poměr zápasů dle turnaje a povrchu
tvrdý venku antuka tráva tvrdý v hale celkem
Djoković Nadal Djoković Nadal Djoković Nadal Djoković Nadal Djoković Nadal
Australian Open 1 0 1 0
French Open 0 6 0 6
Wimbledon 1 1 1 1
US Open 1 2 1 2
Indian Wells 2 1 2 1
Miami 3 0 3 0
Monte-Carlo 1 2 1 2
Řím 2 3 2 3
Hamburk / Madrid 1 2 1 2
Kanada 1 1 1 1
Cincinnati 2 0 2 0
Paříž 1 0 1 0
Peking 1 0 1 0
Turnaj mistrů 2 2 2 2
Londýn, Queen's Club 0 1 0 1
Davis Cup 0 1 0 1
Letní olympijské hry 0 1 0 1
Celkem 11 5 4 14 1 2 3 2 19 23

Seznam zápasů: Djoković–Nadal[editovat | editovat zdroj]

Legenda
2004–2008 od 2009 Djoković Nadal
Grand Slam Grand Slam 3 9
Tennis Masters Cup ATP World Tour Finals 2 2
ATP Masters Series ATP World Tour Masters 1000 13 9
ATP International Series Gold ATP World Tour 500 1 0
ATP International Series ATP World Tour 250 0 1
Davis Cup Davis Cup 0 1
Letní olympiáda Letní olympiáda 0 1
Celkem 19 23

Dvouhra: 42 (19–23)[editovat | editovat zdroj]

č. rok turnaj povrch fáze vítěz výsledek čas D–N
1. 2006 FRA Roland Garros antuka čtvrtfinále Nadal 6–4, 6–4skreč 1:54 0–1
2. 2007 USA Indian Wells tvrdý finále Nadal 6–2, 7–5 1:34 0–2
3. 2007 USA Miami tvrdý čtvrtfinále Djoković 6–3, 6–4 1:37 1–2
4. 2007 ITA Řím antuka čtvrtfinále Nadal 6–2, 6–3 1:41 1–3
5. 2007 FRA Roland Garros antuka semifinále Nadal 7–5, 6–4, 6–2 2:28 1–4
6. 2007 UK Wimbledon tráva semifinále Nadal 3–6, 6–1, 4–1skreč 1:41 1–5
7. 2007 Kanada Kanada tvrdý semifinále Djoković 7–5, 6–3 1:51 2–5
8. 2007 China Turnaj mistrů tvrdý (h) základní skupina Nadal 6–4, 6–4 1:44 2–6
9. 2008 USA Indian Wells tvrdý semifinále Djoković 6–3, 6–2 1:28 3–6
10. 2008 Německo Hamburk antuka semifinále Nadal 7–5, 2–6, 6–2 3:03 3–7
11. 2008 FRA Roland Garros antuka semifinále Nadal 6–4, 6–2, 7–6(7–3) 2:49 3–8
12. 2008 UK Queen's Club tráva finále Nadal 7–6(8–6), 7–5 2:16 3–9
13. 2008 USA Cincinnati tvrdý semifinále Djoković 6–1, 7–5 1:26 4–9
14. 2008 China Letní olympiáda tvrdý semifinále Nadal 6–4, 1–6, 6–4 2:10 4–10
15. 2009 ESP Davis Cup antuka 1. kolo Nadal 6–4, 6–4, 6–1 2:28 4–11
16. 2009 MON Monte-Carlo antuka finále Nadal 6–3, 2–6, 6–1 2:43 4–12
17. 2009 ITA Řím antuka finále Nadal 7–6(7–2), 6–2 2:03 4–13
18. 2009 ESP Madrid antuka semifinále Nadal 3–6, 7–6(7–5), 7–6(11–9) 4:03 4–14
19. 2009 USA Cincinnati tvrdý semifinále Djoković 6–1, 6–4 1:32 5–14
20. 2009 FRA Paříž tvrdý (h) semifinále Djoković 6–2, 6–3 1:17 6–14
21. 2009 UK Turnaj mistrů tvrdý (h) základní skupina Djoković 7–6(7–5), 6–3 1:58 7–14
22. 2010 USA US Open tvrdý finále Nadal 6–4, 5–7, 6–4, 6–2 3:43 7–15
23. 2010 UK Turnaj mistrů tvrdý (h) základní skupina Nadal 7–5, 6–2 1:52 7–16
24. 2011 USA Indian Wells tvrdý finále Djoković 4–6, 6–3, 6–2 2:25 8–16
25. 2011 USA Miami tvrdý finále Djoković 4–6, 6–3, 7–6(7–4) 3:21 9–16
26. 2011 ESP Madrid antuka finále Djoković 7–5, 6–4 2:17 10–16
27. 2011 ITA Řím antuka finále Djoković 6–4, 6–4 2:12 11–16
28. 2011 UK Wimbledon tráva finále Djoković 6–4, 6–1, 1–6, 6–3 2:28 12–16
29. 2011 USA US Open tvrdý finále Djoković 6–2, 6–4, 6–7(3–7), 6–1 4:10 13–16
30. 2012 AUS Australian Open tvrdý finále Djoković 5–7, 6–4, 6–2, 6–7(5–7), 7–5 5:53 14–16
31. 2012 MON Monte-Carlo antuka finále Nadal 6–3, 6–1 1:18 14–17
32. 2012 ITA Řím antuka finále Nadal 7–5, 6–3 2:20 14–18
33. 2012 FRA Roland Garros antuka finále Nadal 6–4, 6–3, 2–6, 7–5 3:49 14–19
34. 2013 MON Monte-Carlo antuka finále Djoković 6–2, 7–6(7–1) 1:52 15–19
35. 2013 FRA Roland Garros antuka semifinále Nadal 6–4, 3–6, 6–1, 6–7(3–7), 9–7 4:37 15–20
36. 2013 Kanada Kanada tvrdý semifinále Nadal 6–4, 3–6, 7–6(7–2) 2:28 15–21
37. 2013 USA US Open tvrdý finále Nadal 6–2, 3–6, 6–4, 6–1 3:21 15–22
38. 2013 China Peking tvrdý finále Djoković 6–3, 6–4 1:27 16–22
39. 2013 UK Turnaj mistrů tvrdý (h) finále Djoković 6–3, 6–4 1:36 17–22
40. 2014 USA Miami tvrdý finále Djoković 6–3, 6–3 1:24 18–22
41. 2014 ITA Řím antuka finále Djoković 4–6, 6–3, 6–3 2:19 19–22
42. 2014 FRA Roland Garros antuka finále Nadal 3–6, 7–5, 6–2, 6–4 3:31 19–23
D–N – Djoković–Nadal

Rekordy[editovat | editovat zdroj]

Rafael Nadal, Nicolás Massú a Novak Djoković na konferenci v La Monedě, 2013.
  • nejvyšší počet odehraných utkání jedné dvojice v otevřené éře (42),
  • nejvyšší počet odehraných utkání jedné dvojice na Grand Slamu (12), stejně jako u páru Djoković–Federer,
  • nejvyšší počet odehraných utkání jedné dvojice v sérii Masters 1000 (22),
  • nejvíce výher nad světovou jedničkou v řadě jedním tenistou během jedné sezóny (v roce 2011 zdolal Djoković jako světová dvojka či trojka prvního hráče Nadala pětkrát v řadě),
  • nejdelší finále Grand Slamu v otevřené éře (Australian Open 2012, 5.35 hod),
  • nejdelší utkání v historii Australian Open (finále 2012),
  • nejdelší utkání v otevřené éře hrané na dvě vítězné sady a s tiebreakem v rozhodujícím setu (semifinále Madrid Masters 2009),
  • nejdelší utkání v sérii Masters 1000 hrané na dvě vítězné sady (semifinále Madrid Masters 2009),
  • nejdelší utkání v historii Madrid Masters (semifinále 2009),
  • jediná mužská dvojice v otevřené éře, která se utkala ve finále všech čtyř Grand Slamů,
  • jediná mužská dvojice v otevřené éře, která se utkala ve finále všech čtyř Grand Slamů bez přerušení.

Exhibice[editovat | editovat zdroj]

Bogotská exhibice, konaná 21. března 2011, představovala první vzájemný zápas takového charakteru mezi Djokovićem a Nadalem. Španěl v ní vyhrál po dvousetovém průběhu. Historicky se jednalo o vůbec nejkvalitněji obsazené tenisové utkání hrané na kolumbijské půdě.[43] Druhý exhibiční zápas, jehož výtěžek měl směřovat Nadalově nadaci a fotbalovému týmu Real Madrid, byl plánován na 14. července 2012. Místem konání se měl stát domovský stadion Realu Santiago Bernabéu.[44] Vzhledem k Nadalově dlouhodobému zranění po Wimbledonu 2012 se však duel neuskutečnil.[45]

Seznam exhibic[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra: 3 (1–2)[editovat | editovat zdroj]

č. rok místo konání povrch vítěz výsledek D–N
1. 2011 COL Bogotá, Kolumbie tvrdý Nadal 7–6(7–5), 6–3 0–1
2. 2013 CHI Santiago de Chile, Chile tvrdý Djoković 7–6(7–3), 6–4[46][47] 1–1
3. 2013 ARG Buenos Aires, Argentina tvrdý Nadal 6–4, 7–5[48] 1–2
D–N – Djoković–Nadal

Vývoj kariéry dvojice[editovat | editovat zdroj]

Djoković (nar. 22. května 1987) je téměř o jeden rok mladší než Nadal (nar. 3. června 1986). Tabulka uvádí srovnání vývoje tenisových kariér obou členů dvojice. V každém svislém sloupci je dosažný věk tenisty v konkrétní sezóně a kumulovaný zisk titulů a výher (vítězných zápasů) do konce dané sezóny. Počátek je v 18 letech stáří obou hráčů, čemuž odpovídá rok sezóny, v němž tohoto věku každý z dvojice dosáhl.

Například Djoković sezónu 2010 zakončil ve věku 23 let. Do té doby vyhrál celkově 1 Grand Slam, 85 grandslamových utkání a na okruhu ATP získal celkem 18 titulů. Sezónu pak zakončil na 3. místě žebříčku a na jeho čele v celé kariéře nefiguroval ani jeden týden. Ve srovnání s tím, Nadal ve 23 letech zakončil sezónu 2009. Do té doby zvítězil celkem na 6 Grand Slamech a vyhrál 36 titulů. Danou sezónu 2009 zakončil na 2. místě a v celé kariéře byl 46 týdnů světovou jedničkou.

Věk (na konci sezóny) 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30
Djokovićovy sezóny 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017
Nadalovy sezóny 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016
tituly na Grand Slamu Djoković 0 0 0 1 1 1 4 5 6 (7)
Nadal 0 1 2 3 5 6 9 10 11 13 (14)
výhry* na Grand Slamu Djoković 5 14 33 51 66 85 110 134 158 (175)
Nadal 6 19 36 56 80 95 120 143 157 171 (187)
tituly celkově Djoković 0 2 7 11 16 18 28 34 41 (45)
Nadal 1 12 17 23 31 36 43 46 50 60 (64)
výhry* celkově Djoković 13 53 121 185 263 324 394 469 543 (580)
Nadal 45 124 183 253 335 401 472 541 583 658 (702)
konečný žebříček Djoković 78. 16. 3. 3. 3. 3. 1. 1. 2. (1.)
Nadal 51. 2. 2. 2. 1. 2. 1. 2. 4. 1. (2)
týdnů světovou jedničkou Djoković 0 0 0 0 0 0 26 62 101 (104)
Nadal 0 0 0 0 19 46 76 102 102 115 (141)
* – výhra znamená vítězný zápas

Chronologické srovnání dvojice na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Podle kalendářního roku[editovat | editovat zdroj]

2005–2010[editovat | editovat zdroj]

Tenista 2005 2006 2007 2008 2009 2010
AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA
Novak Djoković 1R 2R 3R 3R 1R QF 4R 3R 4R SF SF F W SF 2R SF QF 3R QF SF QF QF SF F
Rafael Nadal 4R W 2R 3R A W F QF QF W F 4R SF W W SF W 4R A SF QF W W W

2011–2014[editovat | editovat zdroj]

Tenista 2011 2012 2013 2014
AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA AUS FRA WIM USA
Novak Djoković W SF W W W F SF F W SF F F QF F W
Rafael Nadal QF W F F F W 2R A A W 1R W F W 4R
Legenda
tučně pár se na turnaji utkal A turnaje se hráč nezúčastnil
Q1–3 prohra v kole kvalifikace R prohra v daném kole turnaje
QF prohra ve čtvrtfinále SF prohra v semifinále
F prohra ve finále W vítězství v turnaji

Vítězové Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Rok Australian Open French Open Wimbledon US Open
2005 RUS Marat Safin ESP Rafael Nadal SUI Roger Federer SUI Roger Federer
2006 SUI Roger Federer ESP Rafael Nadal SUI Roger Federer SUI Roger Federer
2007 SUI Roger Federer ESP Rafael Nadal SUI Roger Federer SUI Roger Federer
2008 SRB Novak Djoković ESP Rafael Nadal ESP Rafael Nadal SUI Roger Federer
2009 ESP Rafael Nadal SUI Roger Federer SUI Roger Federer ARG Juan Martín del Potro
2010 SUI Roger Federer ESP Rafael Nadal ESP Rafael Nadal ESP Rafael Nadal
2011 SRB Novak Djoković ESP Rafael Nadal SRB Novak Djoković SRB Novak Djoković
2012 SRB Novak Djoković ESP Rafael Nadal SUI Roger Federer GBR Andy Murray
2013 SRB Novak Djoković ESP Rafael Nadal GBR Andy Murray ESP Rafael Nadal
2014 SUI Stanislas Wawrinka ESP Rafael Nadal SRB Novak Djoković

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Djokovic–Nadal rivalry na anglické Wikipedii.

  1. Nadal Edges Djokovic In Montreal Thriller, Faces Raonic in Final [online]. ATP World Tour, [cit. 2013-09-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b (anglicky) Poměr vzájemných utkání: Djoković vs. Nadal na oficiální stránce ATP World Tour
  3. BBC Sport – Novak Djokovic v Rafael Nadal: Players & pundits hail 'greatest' match [online]. Bbc.co.uk, 2012-01-29, [cit. 2013-09-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b RIVALRIES OF THE DECADE [online]. [cit. 2011-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Novak & Rafa: The Rivalry [online]. ATP World Tour, 6 November 2012, [cit. 2013-04-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. "Rivalstva XXI veka: Da li je Rafole već srušio Fedala?", B92 - Saša Ozmo, 8. 1. 2014.. Ověřeno k 18. 1. 2014.. 
  7. ATP World Tour. Match Stats No. 1 [online]. [cit. 2011-09-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ATP World Tour. Match Stats No. 2 [online]. [cit. 2011-09-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ATP World Tour. Match Stats No. 3 [online]. [cit. 2011-09-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ATP World Tour. Match Stats No. 4 [online]. [cit. 2011-09-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ATP World Tour. Match Stats No. 5 [online]. [cit. 2011-09-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ATP World Tour. Match Stats No. 6 [online]. [cit. 2011-09-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ATP World Tour. Match Stats No. 7 [online]. [cit. 2011-09-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ATP World Tour. Match Stats No. 8 [online]. [cit. 2011-09-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ATP World Tour. Match Stats No. 9 [online]. [cit. 2011-09-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ATP World Tour. Match Stats No. 10 [online]. [cit. 2011-09-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ATP World Tour. Match Stats No. 12 [online]. [cit. 2011-09-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ATP World Tour. Match Stats No. 13 [online]. [cit. 2011-09-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ATP World Tour. Match Stats No. 16 [online]. [cit. 2011-09-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ATP World Tour. Match Stats No. 17 [online]. [cit. 2011-09-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ATP World Tour. Match Stats No. 18 [online]. [cit. 2011-09-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. Best Matches of the Year [online]. 9 December 2009. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ATP World Tour. Match Stats No. 19 [online]. [cit. 2011-09-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. In-Form Djokovic Cruises Past Nadal, Reaches 10th Final Of Year [online]. 14 November 2009, [cit. 2009-11-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ATP World Tour. Match Stats No. 21 [online]. [cit. 2011-09-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ATP World Tour. Match Stats No. 22 [online]. [cit. 2011-09-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ATP World Tour. Match Stats No. 23 [online]. [cit. 2011-09-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. DWYRE, Bill. Novak Djokovic finds a secret to tennis success and a dent in Rafael Nadal's armor [online]. Los Angeles Times, 2011-03-20, [cit. 2011-09-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. FODENS, Eve. Novak Djokovic hot streak rolls on as Rafael Nadal is edged out [online]. The Scotsman, 2011-04-04, [cit. 2011-09-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. Newbery, Piers."Novak Djokovic ends Nadal's run on clay in Madrid", BBC Sports, 2011-05-08. Ověřeno k 2011-09-30. 
  31. Hudson, Elizabeth."Novak Djokovic beats Rafael Nadal to win Rome Masters", BBC Sports, 2011-05-15. Ověřeno k 2011-09-30. 
  32. "Novak Djokovic wins Wimbledon title", ESPN, 2011-07-03. Ověřeno k 2011-09-30. 
  33. The Washington Post and The New York Times. Novak Djokovic beats Rafael Nadal in U.S. Open men's final [online]. The Seattle Times, 2011-09-12, [cit. 2011-09-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. Longest Men's Singles Championship Final [online]. ESPN Sports, 30 January. Dostupné online. (anglicky) 
  35. NADAL TOPS DJOKOVIC TO BREAK BORG'S PARIS RECORD [online]. ATP World Tour, 11 June. Dostupné online. (anglicky) 
  36. Nadal, Djokovic seal third Monte Carlo final [online]. Australian Broadcasting Corporation, 2013-04-21, [cit. 2013-09-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. Djokovic dethrones Nadal in Monte Carlo [online]. Australian Broadcasting Corporation, 2013-04-22, [cit. 2013-09-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. Steve Tignor. The Heroic and the Human [online]. tennis.com, 2013-06-07, [cit. 2013-09-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. Matt Cronin. Nadal: I deserved French Open win after Australian Open loss [online]. tennis.com, 2013-06-07, [cit. 2013-09-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. Král Roland Garros Nadal porazil Djokoviče a z Paříže si odváží už rekordní 9. titul!. tenisportál.cz [online]. 2014-06-08 [cit. 2014-06-08]. Dostupné online.  
  41. Neporazitelný Nadal přemohl Djokoviče a dobyl devátý triumf. ČT Sport [online]. 2014-06-08 [cit. 2014-06-08]. Dostupné online.  
  42. "Novak In the Sky With Biplanes". Ověřeno k 14 July 2011. 
  43. "Nadal beats Djokovic in Colombia's most important tennis match ever", 21 March 2011. Ověřeno k 21 March 2011. 
  44. "Exhibition match set for Madrid", 11 April 2012. Ověřeno k 30 May 2012. 
  45. "Injured Nadal out of Djokovic exhibition", 5 July 2012. Ověřeno k 5 July 2012. 
  46. "Nole bolji od Nadala i u Čileu na oproštaju Nikolasa Masua", 21 November 2013. Ověřeno k 21 November 2013. 
  47. "Nadal y Djokovic dan una lección magistral en el adiós de Massú", 21 November 2013. Ověřeno k 21 November 2013. 
  48. "Nole nastavio da zabavlja Argentince: "pretvorio" se u Nadala na meču sa Rafom", 25. 11. 2013. Ověřeno k 25. 11. 2013. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]