Solaris Urbino 18

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Solaris Urbino 18
Solaris Urbino 18 v německém Reutlingenu
Solaris Urbino 18 v německém Reutlingenu
TypUrbino 18
VýrobceSolaris
Výroba v letechod 1999
Technické údaje
Délka17 900–18 000 mm
Šířka2550 mm
Výška2850 mm
Pohotovostní hmotnost14 000–16 000 kg
Obsaditelnost
Míst k sezení34–56
Míst k stání118–142
Motory a převodovky
MotorCummins ISBe5 250B / ISLe4 340B
Výkon motoru178 kW / 250 kW
MotorMAN D2866 LOH25 / LOH27
Výkon motoru228 kW
MotorDAF PR228 / PR265
Výkon motoru231 kW / 266 kW
PřevodovkaVoith Diwa D864.3E / D864.5
Druh převodovkyautomatická (4)
PřevodovkaZF Ecomat 5HP590 / 6HP592C
ZF Ecomat 6HP594 / 6HP602 / 6HP604
Druh převodovkyautomatická (5 / 6
6 / 6 / 6)
PřevodovkaZF 6AP 1400 B Ecolife / 1700 B Ecolife
Druh převodovkyautomatická (6)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Solaris Urbino 18 je kloubový nízkopodlažní autobus, který od roku 1999 vyrábí polská firma Solaris Bus & Coach.

Urbino 18 představuje nejkapacitnější autobus z modelové řady Solaris Urbino. Jedná se o třínápravový městský autobus, který se skládá ze dvou částí, jež jsou spojeny kloubem a přechodovým měchem. Vstup do vozu zajišťují čtvery dvoukřídlé dveře. Standardně je jako pohonná jednotka používán dieselový motor. V roce 2005 byl vyroben jediný prototyp, který je poháněn stlačeným zemním plynem. V roce 2006 byly představeny také první vozy s hybridním pohonem a se spalovacím motorem, který splňuje normu EEV, která platí v Evropě od října 2009. Oba poslední typy se dostaly také do sériové výroby.

Největším provozovatelem vozů Urbino 18 je berlínský (téměř 260 kusů) a varšavský (465 vozidel) dopravní podnik. Solaris Urbino 18 jezdí také v mnoha dalších polských městech a byl exportován i do dalších zemí (např. Itálie, Švédsko nebo Lotyšsko). V Česku je kloubový Solaris v provozu v Olomouci (23 kusů; cena autobusu pořízeného v roce 2013 činila 6,6 milionů korun[1]), Chomutově (3 kusy), Plzni (32 kusů), Ostravě (32 kusů, z toho 25 kusů CNG - 15 vozů III. generace a 10 vozů IV. generace), u dopravce Martin Uher z Mníšku pod Brdy (12 kusů, z toho 1 vyřazen), u Arrivy City Praha (4 kusy) a ČSAD Střední Čechy (21 vozů). Celkem 69 autobusů Urbino 18 bylo od roku 2014 dodáno do Brna (36 vozů 3. generace,[2][3] 33 vozů 4. generace). V prosinci 2015 byly dodány tři vozy tohoto typu do Českých Budějovic. V roce 2019 pořídil Dopravný podnik Bratislava 6 ojetých vozů III. generace z Berlína a o rok později 12 nových vozů IV. generace, z toho jeden pouze pro účely autoškoly. V roce 2020 začaly autobusy Solaris Urbino 18 jezdit i v Liberci (celkem 10 vozů na CNG, k nimž se přidaly 3 ojeté dieselové vozy z Plzně), na podzim 2020 začala dodávka dalších 37 vozů na CNG do Ostravy. V květnu 2021 začala dodávka 9 dieselových vozů pro České Budějovice.[4] Na Slovensku jsou v provozu v Bratislavě, v Košicích a v Prešově.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Obnova vozového parku autobusů [online]. Dpmo.cz, 2013-01-22 [cit. 2014-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-29. 
  2. ČTK. V Brně bude jezdit 36 autobusů Solaris za 236 milionů Kč [online]. Ceskenoviny.cz, 2014-01-22 [cit. 2014-01-22]. Dostupné online. 
  3. Miky. Flotila Solarisů kompletní [online]. Bmhd.cz, 2014-12-09 [cit. 2014-12-10]. Dostupné online. 
  4. Mgr. Barbora Smudková. NEJNOVĚJŠÍ AUTOBUSY SOLARIS URBINO 18 ZAČALY PLNIT VOZOVNU DPMCB [online]. DPMCB, 2021-05-20 [cit. 2021-05-20]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]