Sokolovna v Rakovníku
| Sokolovna v Rakovníku | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | moderna |
| Architekt | Otakar Novotný |
| Výstavba | 1913–1914 |
| Současný majitel | město Rakovník |
| Poloha | |
| Adresa | Tyršova 733, Rakovník II,  Česko |
| Ulice | Tyršova |
| Souřadnice | 50°6′7,67″ s. š., 13°43′59,1″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 25916/2-2902 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | http://www.sokolrakovnik.cz/ |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sokolovna v Rakovníku je stavba ve stylu geometrické moderny od architekta Otakara Novotného z let 1913–1914. Sokolovna se nachází v ulici Tyršova u městských sadů v blízkosti centra města, stále je využívaná místní sokolskou jednotou a od roku 2017 je chráněna jako národní kulturní památka.
Historie a popis[editovat | editovat zdroj]
V roce 1886 věnovala rakovnická městská rada místnímu Sokolu pozemek určený pro výstavbu sokolovny. V roce 1897 byla stanovena velikost objektu a projektováním byl pověřen stavitel Donda. Výstavba sokolovny byla ovšem zahájena až 30. března 1913 podle projektu architekta Otakara Novotného. Již 20. června 1914 byla hotová stavba slavnostně otevřena v rámci sletu sokolských jednot budečské župy.[1]
Pozoruhodná budova, která je charakteristická výrazně členěnými neomítanými průčelími z režných světle šedých šamotových cihel (objekt byl přezdíván jako „Bílý dům“[2]), byla pak vždy využívána ke sportovním a tělovýchovným účelům, i když v souvislosti s politickými zvraty byla od roku 1941 předávána různým uživatelům či správcům.[3] Až roku 2005 bylo právo užívání převedeno zpět na Sokol.
Promyšlené uspořádání dispozice a monumentalita stavby umožnila využívání i pro reprezentační potřeby města. V roce 1926 se zde např. uskutečnilo slavnostní uvítání prezidenta T. G. Masaryka při jeho návštěvě města. Po výtvarné stránce architekt Novotný rozvinul na budově své poznatky o stavbách s líci z režných cihel, které poznal při studijní cestě do Nizozemí a Belgie v roce 1908. Střešní štít nad vstupem je ozdoben mozaikou s emblémem sokola s rozepjatými křídly a s činkou v pařátech. Interiéry jsou zachovány téměř v intaktní nenarušené podobě a výtvarné hodnotě.[3] Díky tomu byla nařízením vlády ze dne 20. února 2017 sokolovna vyhlášena národní kulturní památkou.[4][5][6]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ HARTL, Roman. Bílý klenot mezi sokolovnami. NaCestu. Roč. 1., čís. 5, s. 20–25.
- ↑ Sokolovna (Rakovník, Česko) [online]. Středočeská vědecká knihovna v Kladně [cit. 2019-07-06]. Dostupné online.
- ↑ a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-02-22]. Identifikátor záznamu 137060 : Sokolovna. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ CIGÁNKOVÁ, Simona. Na dnešním zasedání vláda schválila návrh MK ČR na prohlášení 15 nemovitých kulturních památek za národní kulturní památku [online]. Ministerstvo kultury ČR, 2017-02-20 [cit. 2017-02-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-23.
- ↑ KOUKALOVÁ, Šárka. Sokolovna v Rakovníku – nová národní kulturní památka Středočeského kraje [online]. Národní památkový ústav, 2017-03-23 [cit. 2017-04-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-23.
- ↑ Nařízení vlády č. 69/2017 Sb., o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky. [cit. 2017-04-28]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HAVLOVÁ, Ester; JUNEK, Jiří; KOUKALOVÁ, Šárka; LUKEŠ, Zdeněk. 100 staveb. Moderní architektura Středočeského kraje. 1. vyd. Praha: Titanic, 2006. 239 s. ISBN 80-86652-31-9. S. 94–95.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sokolovna v Rakovníku na Wikimedia Commons - Dějiny T. J. Sokol Rakovník a sokolovny v datech, Sokol Rakovník
