Sociální pedagogika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Sociální pedagogika představuje aplikované odvětví pedagogiky zabývající se výchovným působením na rizikové a sociálně znevýhodněné skupiny Mládeže a dospělých. Je rovněž zaměřena na výchovu a pomoc rodinám s problémovými dětmi, na skupiny mládeže ohrožené drogami, na jedince propuštěné z vazby aj.

Definice pedagogického slovníku je však jenom velmi úzce pojatá definice sociální pedagogiky. Jedná se o hraniční disciplínu, která čerpá z mnoha oborů - právo, psychologie, pedagogika, sociologie, antropologie, filozofie...

B. Kraus ve svém díle poukazuje na dvě hlavní oblasti působení sociální pedagogiky. Podle něj by se sociální pedagogika, která je v první řadě pedagogikou (předmětem zkoumání je výchovný proces), měla zabývat pouze problémy, které už neřeší žádná jiná oblast pedagogiky. Tímto dospěl k již zmíněným dvěma oblastem a těmi jsou prevence a terapie. Jako sociálně pedagogickou prevenci chápeme působení sociálního pedagoga v oblasti výchovy, kde je hlavním faktorem působení na rozvoj osobnosti prostředí. Jde tedy o rozbor aspektů působících v prostředí rodiny, vrstevnických skupin a společenských organizací. Sociálně pedagogická terapie se potom má zabývat výchovou či převýchovou lidí, kteří mají problém se jakkoliv zařadit do společnosti. Mezi takové mohou patřit například osoby propuštěné z výkonu trestu odnětí svobody, nepřizpůsobiví jedinci, přistěhovalci apod.

Je nutné nezaměňovat pojmy sociální pedagogika a sociální práce

Literatura[editovat | editovat zdroj]

PRŮCHA, MAREŠ, WALTEROVÁ : Pedagogický slovník,1995,s. 203
KLAVPILOVÁ S.: Kapitoly ze sociální pedagogiky, Olomouc 1996, s. 14
ARNULF Hopf: Sociální pedagogika pro učitele, Praha 2001, ISBN 80-7290-053-6
SEMRÁD,J. JURÁČKOVÁ,I.; ŠÍMA, V. Průvodce sociální pedagogikou v kontextu pedagogických věd. Hradec Králové, Gaudeamus, 2007. 121 s. ISBN 978-80-7041-897-0