Snovačka pokoutní
 Snovačka pokoutní | |
|---|---|
.jpg) Snovačka pokoutní - samice | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (Arthropoda) |
| Podkmen | klepítkatci (Chelicerata) |
| Třída | pavoukovci (Arachnida) |
| Řád | pavouci (Araneae) |
| Čeleď | snovačkovití (Theridiidae) |
| Rod | snovačka (Steatoda) |
| Binomické jméno | |
| Steatoda bipunctata Linné, 1758 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Snovačka pokoutní (Steatoda bipunctata) je pavouk, který měří okolo 4 až 7 mm. Jeho hlavohruď je červeno hnědá, oválný zploštělý zadeček nahoře je černo hnědý s zřetelným dlouhým pruhem uprostřed. Další světlý pruh má na obou stranách těla od předního okraje až ke středu zadečku. Samec má velká makadla.
Způsob života[editovat | editovat zdroj]
Snovačka pokoutní si spřádá nepravidelnou síť s oky, od níž smeřují k zemi lapací vlákna pokrytá kapičkami lepu. Díky hrubě kožovitému zadečku s voskovou vrstvou na povrchu je zvláště odolná proti vysušení. Může celé měsíce přežívat bez potravy a vody.
Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]
Páření probíhá na jaře a na podzim. Při námluvách vydává samec pomocí stridulačních orgánů a střídavých pohybů zadečku cvrčivý zvuk, kterým přiměje samici vyjít z úkrytu. K páření dochází na pavučinovém můstku, který před pářením utkal samec. První makadlo samec zavádí často déle než hodinu,po přestávce, v níž dílem znovu cvrká, pak zavede druhé makadlo. Růžově zbarvená vajíčka jsou v kokonu umístěna na okraji hnízda.
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Vyskytuje se i tam, kde domácí pavouci nežijí, tedy na velmi suchých nebo vytápěných místech a ve volné přírodě – na skalách, v křoví, pod kameny a podobně.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu snovačka pokoutní na Wikimedia Commons 
Taxon Steatoda bipunctata ve Wikidruzích
