Snježana Kordićová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Snježana Kordić
Snježana Kordić v roce 2011
Snježana Kordić v roce 2011
Narození29. října 1964 (59 let)
Osijek
BydlištěZáhřeb
Národnostchorvatká
Alma materMünsterská univerzita
Fakulta humanitních a sociálních věd
Osijekská universita
Povolánílingvistka
ZaměstnavateléStrossmayerova univerzita v Osijeku
Univerzita v Záhřebu
Rúrska univerzita v Bochumu
Vestfalska Wilhelmova univerzita v Münsteru
Humboldtova univerzita v Berlíně
Univerzita Johanna Wolfganga Goetheho Frankfurt
Nábož. vyznáníateismus
Funkcedocent
Websnjezana-kordic.from.hr
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Snježana Kordić (* 29. říjen 1964, Osijek) je chorvatská lingvistka, slavistka a vysokoškolská pedagožka.

Biografie

Kordićová studovala jihoslovanské filologii v Osijeku a magisterský studijní program lingvistiky v Záhřebu. V roce 1990 pracovala na univerzitě v Osijeku a od roku 1991 pracovala na Katedře chorvatština Univerzity v Záhřebu. V roce 1993 obhájila disertační práci na Filozofické fakultě Univerzity v Záhřebu. V letech 1993–2007 pracovala v Německu: na univerzitě v Bochumi, univerzitě v Münsteru, kde se v roce 2002 habilitovala, Humboldtově univerzitě v Berlíně a univerzitě Johanna Wolfganga Goetheho ve Frankfurtu nad Mohanem.

Publikovala přes 150 lingvistické práce. Odborně se zajímá o gramatiku, syntax, pragmatiku, lexikologii, korpusová lingvistiku, a sociolingvistiku.[1] Co se problematiky jazykových vztahů mezi Chorvaty, Srby, Bosňáky a Černohorci týče, je názoru, že všichni hovoří jedním jazykem (viz srbochorvatština).[2][3]

Knižní publikace

Recepce v českých slavistických časopisech

Frekvence relativizátorů (Kordić)

O knihy Relativna rečenica:

„ Monografie S. Kordićové je detalním popisem typů relativních vět v chorvatštině. [...] Monografie se může stát dobrým východiskem pro podrobnou konfrontaci relativních vět v slovan. jazycích.[4] “
— Helena Běličová

O knihy Riječi na granici punoznačnosti:

„ Představuje totiž důkladnou analytickou, informačné bohatou a vědecky spolehlivou práci. [...] Výkladová vyváženost, argumentační střízlivost a stylová jasnost charakterizuje tuto knihu stejně jako předchozí její monografii o relativních větách z r. 1995 (Kordić, S., Relativna rečenica, Zagreb 1995); ta byla v mezinárodních slavistických kruzích příznivě přijata (pro čtenáře Slavie ji recenzovala H. Běličová, Slavia 66, 1997, č. 1, s. 98–l00) a přeložena do němčiny. Z monografie Kordićové mohou s prospěchem čerpat nejen kroatisté, ale všichni, kdo se zabývají konfrontačním a typologickým studiem slovanských jazyků.[5] “
— Ludmila Uhlířová
Soubor:Snjezana Kordic, Jezik i nacionalizam, 2010.jpg
Kniha Kordićové Jazyk a nacionalismus 2010

O knihy Jezik i nacionalizam:

„ A stejně tak podle Kordićové a na základě vědeckých argumentů, které na čtyřech stovkách stránek autorka trpělivě snáší, objektivně a reálně existuje i srbochorvatština, bez ohledu na to, jak horlivě se nacionalisticky smýšlející lingvisté na slovanském jihu snaží dokázat pravý opak. Ať už na celý problém máme názor jakýkoliv, kniha je bezesporu jednou z nejzásadnějších a nejpřínosnějších publikací, které se k analyzované otázce vyslovují.[6] “
— Pavel Krejčí

Reference

  1. ↑ VLAŠIĆ, Marija. Tradice purizmu v chorvatské jazykovědě. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, březen 2010. 162 s. (Disertační práce). Dostupné online. (srbochorvatština) 
  2. ↑ MAPPES-NIEDIEK, Norbert. Die Sprache Serbokroatisch: Kein Narrenrabatt. fr-online.de. 2011-01-17. Dostupné online [cit. 2016-06-01]. (německy) 
  3. ↑ A.Be./VLM. JEZIK I NACIONALIZAM - Lingvistica Kordić: Hrvati, Srbi i Bošnjaci govore istim jezikom [online]. Večernji.hr, 2010-08-15 [cit. 2016-06-01]. Dostupné online. 
  4. ↑ BĚLIČOVÁ, Helena. Knižní recenze „Relativna rečenica“ od Snježane Kordićové. Slavia: časopis pro slovanskou filologii. 1997, roč. 66, čís. 1, s. 98–100. Dostupné online [PDF]. ISSN 0037-6736. BibCzechLing 1995CZ021302. 
  5. ↑ UHLÍŘOVÁ, Ludmila. Knižní recenze „Riječi na granici punoznačnosti“ od Snježane Kordićové. Slavia: časopis pro slovanskou filologii. 2003, roč. 72, čís. 3, s. 334–336. Dostupné online [PDF]. ISSN 0037-6736. BibCzechLing 2002CZ031794. 
  6. ↑ KREJČÍ, Pavel. Knižní recenze „Jezik i nacionalizam“ od Snježane Kordićové. Opera Slavica: slavistické rozhledy. 2012, roč. 22, čís. 4, s. 59–63. Dostupné online [PDF]. ISSN 1211-7676. Repo 16091/79373. 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Snježana_Kordićová&oldid=16416527“