Smolenický zámek
| Smolenický zámek | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 14. století |
| Poloha | |
| Adresa | Smolenice,  Slovensko |
| Pohoří | Malé Karpaty |
| Souřadnice | 48°30′49″ s. š., 17°25′56″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Smolenický zámek se vypíná nad obcí Smolenice na úpatí Malých Karpat v okrese Trnava. Je to nejnovější zámek na území bývalého Československa, neboť byl dostavěn až v roce 1953.[1] Od té doby slouží až dodnes jako reprezentační a kongresové centrum Slovenské akademie věd.[2]
Historie
Na místě dnešního zámku stával původně středověký hrad, postavený ve 14. století jako poslední z řady pevností, jež chránily malokarpatské průsmyky. Na hradě, jenž byl původně královským majetkem, se vystřídala řada majitelů.
Roku 1388 připadl na základě darovací listiny císaře Zikmunda vévodovi Ctiborovi ze Ctibořic a Beckova.
Od poloviny 15. století vlastnili hrad i obec hrabata z Pezinku a Svätého Jura.
V 16. století přešel do majetku rodu Orzságů a posléze Erdödyů, kteří jej vlastnili téměř dvě století.
Roku 1777 přebírá hrad a celé smolenické panství hrabě Ján Pálffy. V té době již byl hrad neobydlený a chátral, protože Erdödyové neměli na jeho údržbu peníze.[1] Jelikož zde Pálffyové nesídlili, pustnutí hradu pokračovalo.
V období napoleonských válek počátkem 19. století nakonec vyhořel a z původního gotického hradu zůstala jen část vnějšího opevnění a pětiboká hlavní věž. Až v roce 1887 začal hrabě Jozef Pálffy s prvními pracemi na opravě bašt.[2] Původní bašty dostaly nástavbu a byly zastřešeny.
K budování současného Smolenického zámku přikročil hrabě Pálffy až počátkem 20. století. V roce 1911 zde začal ve vlastní režii budovat rodinné sídlo podle historizujícího návrhu architekta Jozefa Huberta, jenž vycházel z francouzských vzorů.[1] Ze starého hradu byla při přestavbě zachována jen část vnějšího opevnění. Vzhledem k 1. světové válce musely být práce přerušeny.
V období po 1. světové válce došlo k provizornímu zakrytí části prostor a byl sem převezen rodový archiv.[2] Rodu Pálffyů patřil hrad až do roku 1945.
V dalších stavebních úpravách se pokračovalo až poté, co zámek převzal do svého vlastnictví stát. Zámek byl dokončen za použití moderních stavebních metod, takže klenby, věž a řada dalších prvků jsou ze železobetonu.[1] V roce 1953 pak byl zámek předán do užívání Slovenské akademii věd.
Zajímavosti
Interiéry, jež byly vybudovány ještě za hraběte Pálffyho, jsou „provedeny v duchu romantické neogotiky“.[1] Novější interiéry pak již celé odpovídají duchu 50. a 60. let, jak ukazují keramické obklady a podlahy z broušeného teraca.
Vzhledem ke skutečnosti, že zámek je majetkem SAV, je pro veřejnost zpřístupněn jen částečně – zahrady, nádvoří, vybrané místnosti. Od brány vede na věž 156 schodů.
Pro svůj romantický vzhled bývá zámek často využíván filmaři, především pro natáčení pohádek.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Smolenický zámok na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b c d e www.hrady.cz
- ↑ a b c www.kcsmolenice.sav.sk
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Smolenický zámek na Wikimedia Commons - Kongresové centrum SAV
- Zámky.sk
