Smlouva z Hünkâr-İskelesi
Smlouva z Hünkâr-İskelesi (také Ünkar-Iskelessi) představuje dohodu o spejenectví Ruska a Turecka, uzavřenou 8. července 1833 na istanbulském předměstí Hünkâr-İskelesi. Následovala po rusko-turecké válce v období 1829-1833.
Pozadí [editovat]
Egyptský paša Muhammad Alí vedl Egypt k bojům o vymanění se z područí Osmanské říše sultána Mahmuta II.. V druhé polovině roku 1831 usiloval paša o zvýšení vlivu a převzetí moci nad Palestinou, Sýrií a Arábií. Snadno zneškodnil turecké vojenské jednotky a ohrozil samotný Istanbul. Britové a Francouzi stáli na egyptské straně, naopak ruský car Mikuláš I. Pavlovič poskytl armádu, aby podpořila Turecko. Tato akce byla hlavní příčinou následné mírové smlouvy z května 1833, která vzala Muhammadovi Alímu krátkou kontrolu nad Sýrií a Arábií.
Obsah slouvy [editovat]
8. července 1833 podepsalo Rusko a Turecko dohodu o spojenectví v Hünkâr-İskelesi. V ní se obě strany zavázaly, poskytnout si vzájemnou pomoc při napadení území třetí stranou. V tajném oddílu smlouvy však bylo Turecko vyňato z povinnosti poskytnout vojenské jednotky; namísto toho přislíbilo uzavřít úžiny Bospor a Dardanely pro cizí lodě s výjimkou Ruska.
Velká Británie a Francie byly podezřívány z uzavření smlouvy, v důsledku obavy volného pohybu ruského loďstva skrze úžiny. Rusko-turecká dohoda však nebyla nikdy uskutečněna a nahradila jí Londýnská konvence o Úžinách z roku 1841.
Literatura [editovat]
- PEČENKA, M.; LUŇÁK, P.. Encyklopedie moderní historie. Praha : Libri, 1998. ISBN 80-85983-46-X.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Treaty of Hünkâr İskelesi na anglické Wikipedii.
