Smlouva z Björkö

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Císař Vilém II.
Císař Vilém II.
Car Mikuláš II.
Car Mikuláš II.
Heinrich von Tchirschky
Heinrich von Tchirschky
Aleksei Birilev
Aleksei Birilev

Smlouva z Björkö, také známá jako smlouva z Koivisto, byla tajná dohoda podepsaná 24. července 1905 mezi carem Mikulášem II. Ruským a Vilémem II. z Německého císařství u finského ostrova Koivisto v Björkö.[1] Vilém byl jejím hlavním autorem, ale jednal bez konzultace se svými ministry. Proto byla rychle zamítnuta a nikdy nevstoupila v platnost.[2]

Tajná schůzka[editovat | editovat zdroj]

Tato tajná smlouva o vzájemné obraně byla podepsána na schůzce, kterou uspořádal Vilém II. pouhé čtyři dny předem. Důkazem toho, že k setkání došlo, jsou telegramy, které si vyměnili, nazývané korespondence Viléma a Mikuláše, zveřejněné v roce 1917 novou revoluční vládou v Rusku.

Smlouva[editovat | editovat zdroj]

Celková obranná smlouva obsahovala čtyři články a byla podepsána Vilémem II. a carem Mikulášem II. a dále byla spolupodepsána Heinrichem von Tschirschkym, šéfem německého ministerstva zahraničí, a ministrem námořnictva Alexejem Birilevem.

Tato smlouva byla důsledkem jednání o případném spojenectví těchto dvou velmocí, která se uskutečnila v říjnu a listopadu 1904. Tehdy car Mikuláš II. pod vlivem porážky v rusko-japonské válce a na domácí půdě právě vrcholící revoluce souhlasil se vznikem obranného paktu, ve kterém by byla podmínka vzájemné vojenské pomoci při napadení některou z evropských velmocí. Tento obranný akt byl při tajném setkání jejich jachet (německé Hohenzollern a ruské Standart). Tato smlouva však nebyla nikdy naplněna,[1] protože ji ruská vláda spolu s ministerstvem zahraničí odmítly uznat bez konzultace a souhlasu Francie. Ta se ovšem zdráhala po událostech 1. marocké krize do jakékoli kontinentální aliance vstoupit.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Емец, В. А. Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2019-08-18]. Heslo БЬЁРКСКИЙ ДОГОВО́Р 1905. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-08-18. (rusky) 
  2. MOMBAUER, Annika; DEIST, Wilhelm. The Kaiser: New Research on Wilhelm II's Role in Imperial Germany. [s.l.]: Cambridge University Press, 2003. 316 s. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEČENKA, M.; LUŇÁK, P. Encyklopedie moderní historie. Praha: Libri, 1998. ISBN 80-85983-46-X.