Smlouva o sdružení

Smlouva o sdružení je smlouva, kterou se za účelem dosažení určitého cíle zakládá sdružení osob, tzv. konsorcium. Toto sdružení ale není právnickou osobou, nemůže tedy samo o sobě vystupovat jako samostatný subjekt práva, nemůže vlastnit majetek apod. Jde vlastně jen o závazkový vztah mezi účastníky sdružení. V českém právu je upravena v § 829–841 občanského zákoníku, v novém občanském zákoníku je v § 2716–2746 upravena obdobná smlouva o založení společnosti.

Účastníci sdružení se na dosažení sjednaného cíle mohou podílet jak vlastní pracovní činností, tak poskytováním peněz nebo jiných věcí a zároveň mají povinnost zdržet se jakékoli činnosti, která by mohla znemožnit nebo i jen ztížit dosažení tohoto cíle. Poskytnutý i následně společnou činností získaný majetek se stává spoluvlastnictvím všech a ze závazků vůči třetím osobám jsou všichni zavázáni společně a nerozdílně. Pokud smlouva nestanoví jinak, rozhodují o obstarávání společných věcí jednomyslně.

Každý účastník může ze sdružení vystoupit, ne však v nevhodné době a k újmě ostatních, ledaže jde o vážné důvody. Z vážných důvodů lze také kohokoli ze sdružení vyloučit, a to jednomyslně, ledaže je smlouvou dohodnuto jinak. Pokud účastník vystoupí nebo je vyloučen, jsou mu všechny jím do sdružení vnesené věci vráceny a podíl na majetku se mu vyplatí v penězích, ale nezprostí se odpovědnosti za závazky, které do té doby vznikly. Při rozpuštění sdružení se účastníci vypořádají tak, jak bylo ve smlouvě dohodnuto, jinak rovným dílem.