Smírčí kříž
Smírčí kříž je kamenný kříž postavený nejčastěji na místě, kde se stal hrdelní zločin nebo neštěstí.
Využití[editovat | editovat zdroj]
Ve středověku bylo možno při trestání provinilců uplatnit systém tzv. smírčího práva, kdy byl provinilci uložen nějaký úkol, kterým odčinil svůj zločin. Takovým úkolem kromě vyrovnání s postiženou rodinou mohlo být i vytesání a vztyčení kamenného kříže na místě, kde byl zločin spáchán.
Podobným symbolem je křížový kámen, což je kříž vytesaný do kamene a nemá tudíž klasický „křížový" obrys.
Soudnictví ve středověké západní Evropě vycházelo z křesťanského kanonického práva založeného na hodnotách duchovních, svědomí a rozumu. Život na naší zemi nám daroval Bůh. A lidský život byl chápán jako nejvyšší hodnota. Pro spásu lidí, jejich vykoupení od hříchu Ježíš Kristus zemřel na kříži. Vraždou, usmrcením člověka pohrdl jedinec Kristovou výkupnou obětí a darem stvoření. Toto jednání si vůči živoucímu Bohu žádalo usmíření – potvrdit, že si křesťané váží Vykupitelova kříže. A tak vedle odškodnění pozůstalých byli pachatelé zločinu odsuzováni ke stavbě smírčích křížů.
Křížové kameny byly stavěny také jako upomínka na pohromy, například morové epidemie.
Výzkum na území Česka[editovat | editovat zdroj]
V roce 1997 byl vydán soupis (citován jako katalog) všech dosud nalezených smírčích křížů na území Česka. Katalog sestavilo muzeum v Aši a na něj navázaná Společnost pro výzkum kamenných křížů. Autoři vycházeli z desítek písemných podkladů od roku 1884. Katalog je tříděn po okresech a nalezené kříže byly očíslovány a popsány. Společnost později vydala novelizace, protože kříže byly a jsou dále nacházeny. V roce 2003 měla společnost zmapováno ve své centrální evidenci 3893 kamenných křížů na území celé České republiky.[1]
Jinou aktivitu vyvinul Klub českých turistů – odbor Dvůr Králové nad Labem, který po roce 2000 vydal sérii zhruba 20 záznamníků tematických turistických odznaků (TTO) motivující turisty k jejich vyhledávání a zakreslení současného stavu.[2] V brožurkách je použit systém očíslovaných křížů z výše uvedeného katalogu a dodány jejich souřadnice.
Ukázky kamenů[editovat | editovat zdroj]
-
Smírčí kříž u silnice z Růžové do Nové Olešky -
-
Smírčí kříž v obci Hubíles -
Křížový kámen u silnice z Rozsochatce do Havlíčkova Brodu na místě vraždy z roku 1648 -
Smírčí kříž v Pruchné (polská část Těšínska) -
Křížový kámen u Veverské Bítýšky -
Jediný smírčí kříž na území Maďarska – Magyarcsanád -
Královec, smírčí kříž
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ BĚLOHRADSKÝ, René; BELISOVÁ, Natálie; BOŘIL, Petr. Kamenné kříže Čech, Moravy a Slezska. Liberec: Knihy 555, 2013. ISBN 978-80-86660-37-0. Kapitola 30 let Společnosti pro výzkum kamenných křížů, s. 33.
- ↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. TTO Kamenné kříže Českolipsko. Dvůr Králové nad Labem: KČT Dvůr Králové nad Labem, 2005. Kapitola Dosud vydané záznamníky, s. 50.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- AUTORSKÝ KOLEKTIV. Kamenné kříže Čech a Moravy. Praha: Argo, 1997. ISBN 80-7203-157-0. S. 400.
- BĚLOHRADSKÝ, René; BELISOVÁ, Natálie; BOŘIL, Petr. Kamenné kříže Čech, Moravy a Slezska. Liberec: Knihy 555, 2013. ISBN 978-80-86660-37-0. S. 370.
- AUTORSKÝ KOLEKTIV. TTO Kamenné kříže Českolipsko. Dvůr Králové nad Labem: KČT Dvůr Králové nad Labem, 2005. S. 52.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu smírčí kříž na Wikimedia Commons - Smírčí kříže
- Smírčí kříže na Chebsku Archivováno 16. 6. 2013 na Wayback Machine.
- Smírčí kříže a kameny
- Kamenné kříže, křížové kameny, smírčí kříže – ODKAZ, JENŽ POTŘEBUJE AUTORIZOVANÉ PŘIHLÁŠENÍ
