Sluneční kříž

Sluneční kříž

Sluneční kříž je symbol ve tvaru pravoúhlého kříže uprostřed kruhu. Je to pravděpodobně nejstarší a jeden z nejpoužívanějších symbolů Západní civilizace. Ve své nejstarší podobě zobrazuje putování Slunce ročními obdobími.

Symboly slunečního kříže byly nalezeny vyryté v kameni v jeskyních z období paleolitu na Pyrenejském poloostrově, ve formě cest v Callanishi ve Skotsku, ryté nebo malované na keramiku v Samarské kultuře (doba měděná), v Anatolii, Mezopotámii, území dnešního Íránu nebo Indie.

V obdobích prehistorických náboženství nordické doby bronzové se artefakty s tímto symbolem vyskytovaly ve formě kultovních předmětů buď v jantaru nebo ulité z kovu v místech dnešního Švýcarska nebo Dánska.

Pro pohanské náboženství Wicca, která vzniká v 50. letech minulého století, tento symbol představuje koloběh Slunce v průběhu roku a samotný kříž pak rovnodennosti a slunovraty, rozdělující rok na čtyři roční období. Je symbolem i germánských a slovanských pohanských náboženství, která vznikla stovky let před naším letopočtem.

Křesťanství tento pohanský symbol adaptovalo mezi své symboly (římsko-katolický kříž) přibližně během 2.-3. století našeho letopočtu.

Ve verzi se zdvojenými čarami kříže a menším kruhem ve svém středu byl používán prvními národy amerického kontinentu.

Ve starověkém řecku byl sluneční kříž symbolem Země a jako takový byl převzat středověkými astrology. Ve středověké alchemii též symbolizoval měděné sloučeniny.

V moderní době je používán některými pravicovými, nacionalistickými a neonacistickými hnutími, kde má reprezentovat árijskou rasu. (Podle některých pramenů je svastika jednou z forem Vikingského slunečního kříže, navíc zvýrazňujícího pohyb.)

Související články

• Keltský kříž

• Země

Literatura

• Smith, D. J.: The Pagan Cross, ISBN 978-1-4141-0426-3
• Hislop, Alexander: The Two Babylons, kapitola V, část VI.

Externí odkazy

• Sun Cross

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sun cross na anglické Wikipedii.