Slovenská republika rad

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Šablona:Infobox zaniklý stát Slovenská republika rad (SRR) nebo Slovenská sovětská republika (slovensky: Slovenská republika rád, maďarsky: Szlovák Tanácsköztársaság), byla dočasným státním útvarem existujícím od 16. června do 7. července 1919 na větší části území východního a jižního Slovenska i (dle map v historických atlasech)[1][2] na okrajové části severního Maďarska. Jednalo se o komunistický stát s diktaturou proletariátu, naprosto závislý na Maďarské republice rad.

Územní rozsah

Územní rozsah SRR byl poměrně velký. Součástí SRR byla tato města: Nové Zámky, Štúrovo, Levice, Šahy, Banská Štiavnica, Zlaté Moravce, Nová Baňa, Zvolen, Žiar nad Hronom, Tisovec, Detva, Lučenec, Rimavská Sobota, Rožňava, Gelnica, Prešov, Trebišov, Turňa nad Bodvou, Michalovce, Bardejov a Košice.[3][4]

Historie

SRR byla vytvořena po protiofenzívě vojsk Maďarské republiky rad v době, kdy probíhala intervence rumunských a československých vojsk proti MRR a přechodné vlny komunistických protestů a revolucí po Říjnové revoluci v Rusku roku 1917 a první světové válce. Byla absolutně závislá na Budapešti a v pozadí jejího vytvoření byly snahy o obnovení velkých Uher, které zanikly v důsledku válečné porážky krátce před koncem roku 1918.[zdroj?]

Vyhlášení Slovenské republiky rad

V průběhu intervenční války proti Maďarské republice rad (dále MRR), které se zúčastnila i československá armáda, přešla maďarská Rudá armáda do protiútoku a přechodně obsadila část východního a jižního Slovenska, kde pod její záštitou a podle vzoru MRR převzal moc místní proletariát. Dne 16. června 1919 byla v Prešově vyhlášena Slovenská republika rad (dále SRR) a vytvořené její ústřední orgány: Revoluční výkonný výbor a Revoluční vládní rada (šlo vlastně o vládu) v čele s českým revolucionářem Antonínem Janouškem.

Vláda SRR vydala výnos o zespolečenštění výrobních prostředků, znárodnění továren nad 20 pracovníků, velkostatků a peněžních ústavů. Vypracovala plán na vytvoření nových výrobních vztahů v zemědělství, zastavila činnost normálních soudů a nahradila je „revolučními tribunály“, zestátnila školy, zřídila slovenskou „Rudou armádu“ a bezpečnostní sbor „Rudá stráž“. Kvůli krátké době trvání SRR se však tato komunistická opatření nemohla uskutečnit.

Existence SRR byla svázaná s osudem MRR. Cílem SRR a MRR bylo opětovné sjednocení Uher, ovšem již ne jako království, nýbrž jako komunistické republiky.[zdroj?]

Ustanovení SRR bylo prvním pokusem o vytvoření státu diktatury proletariátu na území Slovenska.

Zánik

Památník SRR v Prešově

Po ústupu maďarské Rudé armády ze Slovenska přešla vláda SRR a jednotky její armády na maďarské území. SRR přestala existovat a oblasti, které kontrolovala, byly 7. července 1919 obsazeny československým vojskem.

Odkazy

Reference

  1. Školní atlas Československých dějin. Praha: Kartografie, n. p., 1971. Kapitola Ohlas Velké říjnové socialistické revoluce na území ČSSR, s. 33. (Čeština) 
  2. Atlas Československých dějin. Praha: Ústřední správa geodézie a kartografie, 1965. Kapitola Slovenská republika rad roku 1919, s. 29. (Čeština) 
  3. Školní atlas Československých dějin. Praha: Kartografie, 1971. Kapitola Ohlas Velké říjnové socialistické revoluce na území ČSSR, s. 33. (Čeština) 
  4. Atlas Československých dějin. Praha: Ústřední správa geodézie a kartografie, 1965. Kapitola Slovenská republika rad roku 1919, s. 29. (Čeština) 

Související články

Externí odkazy