Jeskyně na Slovensku
(přesměrováno z Slovenské jeskyně)
Krasová území na Slovensku zabírají významnou část jeho území – přes 2700 km2. Nacházejí se ve většině významných slovenských pohoří a na mnoha dalších místech:
- Západní Tatry, Vysoké Tatry a Belianské Tatry
- Nízké Tatry (Demänovský kras, Ďumbierský kras aj.)
- Strážovské vrchy
- Velká Fatra, Malá Fatra, Chočské vrchy
- Spišsko-gemerský kras (Muráňská planina, Slovenský ráj)
- Slovenský kras
- Malé Karpaty
Na Slovensku je známo více než 5350 jeskyní, nejvíc registrovaných jeskyní se nachází ve Slovenském krasu, Nízkých Tatrách a Spišsko-gemerském krasu (Slovenský ráj, Muráňská planina), Velké Fatře, Západních, Vysokých a Belianských Tatrách.
Veřejnosti zpřístupněné jeskyně[editovat | editovat zdroj]
Na Slovensku se nachází 12 veřejnosti zpřístupněných jeskyní Slovenskou správou jeskyní:
- Belianská jeskyně v Belianských Tatrách
- Bystrianská jeskyně v Nízkých Tatrách
- Demänovská jeskyně svobody v Nízkých Tatrách
- Demänovská ledová jeskyně v Nízkých Tatrách
- Dobšinská ledová jeskyně ve Slovenském ráji
- Jeskyně Domica ve Slovenském krasu
- Jeskyně Driny v Malých Karpatech
- Gombasecká jeskyně ve Slovenském krasu
- Harmanecká jeskyně ve Velké Fatře
- Jasovská jeskyně ve Slovenském krasu
- Ochtinská aragonitová jeskyně ve Slovenském krasu
- Važecká jeskyně v Nízkých Tatrách
Dále se na Slovensku nachází i další jeskyně turisticky zpřístupněné jinými subjekty:
- Krásnohorská jeskyně ve Slovenském krasu
- Jeskyně mrtvých netopýrů v Nízkých Tatrách
- Zlá díra u Prešova
- Bojnická hradní jeskyně na Bojnickém zámku (součást prohlídky)
Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO[editovat | editovat zdroj]
Jeskyně Slovenského a Aggteleckého krasu na slovensko-maďarském pomezí byly zapsané do seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Na slovenské straně se jedná o jeskyně:
- Dobšinská ledová jeskyně
- Jeskyně Domica
- Gombasecká jeskyně
- Jasovská jeskyně
- Krásnohorská jeskyně
- Ochtinská aragonitová jeskyně
Nej slovenských jeskyní[editovat | editovat zdroj]
Nejdelší jeskyně[editovat | editovat zdroj]
| Pořadí | Název | Poloha | Délka |
|---|---|---|---|
| 1 | Demänovský jeskynní systém | Nízké Tatry | 41 681 m |
| 2 | Jeskyně měsíčního stínu | Vysoké Tatry | 31 840 m |
| 3 | Stratenská jeskyně – Psí díry | Slovenský ráj | 23 809 m |
| 4 | Jeskyně mrtvých netopýrů | Nízké Tatry | 21 113 m |
| 5 | Jeskyně Štefanová | Nízké Tatry | 17 981 m |
| 6 | Jeskyně Javorinka | Vysoké Tatry | 11 936 m |
| 7 | Jeskyně Zlomísk | Nízké Tatry | 11 255 m |
| 8 | Skalistý potok | Slovenský kras | 8 215 m |
| 9 | Domica – Čertova díra | Slovenský kras | 8 127 m |
| 10 | Systém Hipmanových jeskyní | Nízké Tatry | 7 650 m |
Nejhlubší jeskyně[editovat | editovat zdroj]
| Pořadí | Název | Poloha | Hloubka / převýšení |
|---|---|---|---|
| 1 | Systém Hipmanových jeskyní | Nízké Tatry | 499 m |
| 2 | Jeskyně Javorinka | Vysoké Tatry | 480 m |
| 3 | Jeskyně měsíčního stínu | Vysoké Tatry | 451 m |
| 4 | Skalistý potok | Slovenský kras | 376 m |
| 5 | Jeskyně mrtvých netopýrů | Nízke Tatry | 324 m |
| 6 | Javorová propast | Nízké Tatry | 313 m |
| 7 | Jeskyně v Záskočí – Na Predných | Nízké Tatry | 284 m |
| 8 | Černohorský jeskynní systém | Vysoké Tatry | 232 m |
| 9 | Kuní propast | Slovenský kras | 203 m |
| 10 | Tristarská propast | Belianské Tatry | 201 m |
| 11 | Demänovský jeskynní systém | Nízké Tatry | 196 m |
Zajímavosti slovenských jeskyní[editovat | editovat zdroj]
- největší podzemní prostor je Pohádkový dóm v Stratenské jeskyni s délkou 192 m, šířkou 46 m, průměrnou výškou 11 m, plochou 9 040 m2 a objemem 79 017 m3. Druhým největším je Bystrický dóm (objem 52 000 m3, výška 40 m) v Jeskyni mrtvých netopýrů v Ďumbierském krase.
- největší stalagmit vysoký 32,6 m je v Krásnohorské jeskyni (jeden z nejvyšších na světě).
- jeskyně Domica patří mezi nejvýznamnější lokality výskytu sintrových štítů a bubnů na světě.
- Gombasecká jeskyně je výjimečná výskytem tenkých a křehkých trubicovitých sintrových brček
- největší náteky bílého měkkého sintru jsou v Harmanecké jeskyni.
- největší objem ledu je v Dobšinské ledové jeskyni (přes 110 100 m3), která patří mezi nejvýznamnější ledové jeskyně na světe.
- další významné ledové jeskyně jsou Demänovská ledová jeskyně, Velká ledová propast na Ohništi v Nízkých Tatrách, Ledová propast v Červených vrších, dále Silická lednice (vchod pouze ve výšce 503 m n. m.) na Silické planině v Slovenském krasu.
- první zpřístupněnou jeskyní byla Plavecká jeskyně v Malých Karpatech někdy v letech 1802 – 1809. Jasovskou jaskyni zpřístupnili v roce 1846, Dobšinskou ledovou jeskyni zpřístupnili v roce 1871, Belianskou jaskyni v roce 1881 a Demänovskou ledovou jeskyni začali zpřístupňovat v 80. letech 19. století.
- Dobšinská ledová jeskyně patří mezi první elektricky osvětlené jeskyně na světě, osvětlení Bunsenovými hořáky bylo zavedené v roku 1882, řádné elektrické osvětlení roku 1887.
- největší roční návštěvnost ze zpřístupněných jeskyní má Demänovská jaskyně svobody (v posledních letech 155 tisíc až 175 tisíc osob). Mezi nejvíce navštěvované jeskyně dále patří Belianská jeskyně, Dobšinská ledová jeskyně a Demänovská ledová jeskyně.
- jediná zpřístupněná jeskyně s podzemní plavbou pro návštěvníky je jeskyně Domica
- jeskyní Domica prochází státní hranice s Maďarskem, na maďarské straně se pak jeskyně nazývá Baradla
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ TENCER, Ján. Najhlbšie jaskyne Slovenska 2013 [online]. 1.4.2013, rev. 30.4.2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-09.
- ↑ TENCER, Ján. Najdlhšie jaskyne Slovenska 2013 [online]. 1.4.2013, rev. 30.4.2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-09.