Slovanský sjezd

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Slovanský sjezd v Praze probíhal ve dnech 2. až 12. června 1848. Snažil se sjednotit všechny Slovany žijící v rakouské monarchii.

Měl 4 hlavní body:

vytvoření spolku rakouských Slovanů,
řešil vztah k slovanům mimo Rakousko,
vztah k neslovanským národům v rakouských zemích,
vztah rakouských slovanů k neslovanským národům mimo Rakousko (zejména Německo).

Sjezd byl zahájen 2. června 1848 v Praze. Jeho základní ideou byli panslavismus a austroslavismus. Předsedou sjezdu byl František Palacký, který propagoval austroslavismus jako obranu proti pangermanismu. Sjezd provázela nejednotnost jednotlivých národů. Přesto se sjezd dohodl na Manifestu sjezdu Slovanského k národům Evropským, jehož hlavní myšlenkou bylo právo na sebeurčení národů. Na uskutečnění se významně podílel také Karel Havlíček Borovský.

V době sjezdu došlo k potyčkám mezi radikálními studenty a armádou. Studenti byli tvrdě potlačeni.