Slezské Pavlovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Možná hledáte: Pawłowice – obec v polské části Slezska.
Slezské Pavlovice
Zámek Slezské Pavlovice
Zámek Slezské Pavlovice
Znak obce Slezské PavloviceVlajka obce Slezské Pavlovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecOsoblaha
Obec s rozšířenou působnostíKrnov
(správní obvod)
OkresBruntál
KrajMoravskoslezský
Historická zemětéměř celá obec Morava (respektive moravská enkláva ve Slezsku), ale malá část jejího území náleží ke Slezsku
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel184 (2023)[1]
Rozloha6,63 km²[2]
Katastrální územíSlezské Pavlovice
Nadmořská výška200 m n. m.
PSČ793 99
Počet domů48 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduSlezské Pavlovice 16
793 99 Osoblaha
slezskepavlovice@cbox.cz
StarostkaBc. Lenka Drozdová, DiS.
Oficiální web: www.slezskepavlovice.cz
Slezské Pavlovice
Slezské Pavlovice
Další údaje
Kód obce551881
Kód části obce113301
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Slezské Pavlovice (do roku 1947 Německé Pavlovice[4], německy Deutsch Paulowitz) se nachází v okrese BruntálMoravskoslezském kraji. Žije zde 184[1] obyvatel. Území obce je tvořeno stejnojmenným katastrálním územím. Navzdory svému současnému názvu se jedná o vůbec nejsevernější moravskou[5] obec.

Název[editovat | editovat zdroj]

Místní jméno bylo odvozeno od osobního jména Pavel a znamenalo "Pavlovi lidé". Od 14. století se objevuje přívlastek Deutsch/Německé podle jazyka obyvatel na odlišení od nedalekých Horních a Dolních Povelic (původně Pavlovic), v nichž se mluvilo česky. Po druhé světové válce přívlastek změněn na Slezské, ač vesnice nikdy ke Slezsku nepatřila.[6]

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Obec Slezské Pavlovice sousedí na západě, severu a východě s Polskem (gminy Lubrza a Racławice Śląskie), nejbližší město v Polsku je Prudník, který se nachází 5,5 km, a na jihu s Hlinkou a Osoblahou. Od okresního města Bruntál je vzdálena 39,5 km a od krajského města Ostrava 67,5 km.

Geomorfologicky patří Slezské Pavlovice k provincii Středoevropská nížina, subprovincii Středopolské nížiny, oblasti Slezská nížina (geomorfologický celek Opavská pahorkatina (polsky Płaskowyż Głubczycki), podcelek Osoblažská nížina). Nejvyššího bodu dosahují u tzv. Švédského sloupu (polsky Szwedzki Słup, německy Schweden Säule) na severní hranici (257 m n. m.).

Území Slezských Pavlovic patří do povodí Odry, resp. řeky Osoblahy. Jižní částí území obce protéká říčka Prudník, přitékající z Polska, kde protéká stejnojmenným městem, a vlévající se později do Osoblahy. Samotnými Pavlovicemi protéká Pavlovický potok, který východně od vsi napájí Pavlovický rybník II.

Území obce pokrývá z 84,5 % zemědělská půda (77,5 % orná půda, 6 % louky a pastviny), z 1,5 % les a z 11,5 % zastavěné a ostatní (např. průmyslové) plochy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1267. U jižního okraje katastru obce existovala dříve malá osada Závsí (německy Hinterhäsel), která měla status místní části[7] obce. Obec Slezské Pavlovice byla původně obývána výlučně německým obyvatelstvem a nesla název Německé Pavlovice. Po poválečném odsunu Němců byla roku 1947 přejmenována na svůj současný název[4][8] nerespektující příslušnost k Moravě. Součástí katastru obce je od 14. února 1959 také slezské území mezi říčkou Prudníkem a Sádeckým potokem[9], které bylo připojeno k Československu od Polska na základě Smlouvy mezi Československou republikou a Polskou lidovou republikou o konečném vytyčení státních hranic, podepsanou ve Varšavě dne 13. června 1958. Toto vytyčení hranice upravoval československý zákon č. 62/1958 Sb. Od roku 1961 do 23. listopadu 1990 byla dnešní obec Slezské Pavlovice částí obce Osoblaha.

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel Slezských Pavlovic podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[10][11][12][13]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 555 580 531 497 497 437 427[p 1][p 2] 231 295 260 246 213 189 215 [p 3]

Ve Slezských Pavlovicích je evidováno 58 adres, vesměs čísla popisná (trvalé objekty).[14] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo 48 domů, z toho 39 trvale obydlených.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. z toho: 0 Čechoslováků, 420 Němců; 426 řím. kat., 1 evang.
  2. z toho: Závsí 32 obyvatel
  3. z toho: 162 Čechů, 1 Moravan, 21 Slováků; 72 řím. kat., 2 čsl. hus., 1 pravosl., 103 bez vyzn.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. a b Výnos ministra vnitra č. 494/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
  5. Zpravodaj vexilologického klubu v Praze 3 - Nové prapory a znaky obcí Osoblažska I, str. 2
  6. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 228, 229.
  7. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 193, 1935. Kapitola Hlavní část: místní obce, osady a jejich místní části, s. 60. 
  8. http://www.turistika.cz/mista/slezske-pavlovice--1
  9. http://mapy.cz/#!x=17.690823&y=50.306924&z=13&l=5
  10. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 710–711. 
  11. LEVÁKOVÁ, Ivana. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. Kapitola Hlavní část: místní obce, osady a jejich místní části, s. 60. 
  12. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online. 
  13. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1080–1081. 
  14. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-06. 
  15. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-23]. Identifikátor záznamu 120504 : Kostel sv. Ondřeje. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]