Slezská nářečí

Je navrženo sloučení tohoto článku s článkem Lašská nářečí.

Je navrženo sloučení tohoto článku s článkem Slezština (lechický jazyk).

Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Slezská nářečí jsou nebo byly slovanské dialekty na území Slezska. Dosud se jimi mluvi na Horním Slezsku (okolí Katovic, Ratiboře, Hlubčic) a Těšínsku, kde podle některých zdrojů^[zdroj?] je považovano za samostatný jazyk po naszymu. Na Dolním Slezsku slovanské dialekty vymřely koncem 19. století. V širším smyslu se ke slezštině počítají také nářečí lašská.

Slezská nářečí se dost liší od sebe navzájem. Část jich je mazuřících, na západě se blíží lužické srbštině, na jihovýchodě přechází do moravských nářečí češtiny a goralštiny. Mají mnoho vlastností typických pro lechickou skupinu západoslovanských jazyků, jsou ovšem značně ovlivněny češtinou a němčinou.

Vymřelé dialekty Dolního Slezska se vyznačovaly např. mazuřením (vjecořo večeře) či přehláskou 'e > 'o po š, č, ř, ž, ň, ľ, ť, ď (podobně jako dolnolužičtina a část nářečí severoopavských).

V Horním Slezsku nazývali Němci místní slovanské dialekty pohrdavě Wasserpolnisch.

Související články

• Slezština (lechický jazyk)