Slepýš křehký

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxSlepýš křehký
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaplazi (Reptilia)
Řádšupinatí (Squamata)
Podřádještěři (Sauria)
Čeleďslepýšovití (Anguidae)
Rodslepýš (Anguis)
Binomické jméno
Anguis fragilis
Linné, 1758
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slepýš křehký (Anguis fragilis) je představitel beznohých ještěrek. V Česku je silně ohrožen[2] a jeho stavy poslední dobou klesají.

Taxonomie

Dříve byly rozeznávány dva poddruhy slepýše křehkého:

  • Anguis fragilis fragilis Linné, 1758; je rozšířen po celé Evropě
  • Anguis fragilis colchicus Nordmann, 1840; vyskytuje se v Íránu a na Kavkaze a v jihovýchodní Evropě. K nalezení je i na východním Slovensku a velice vzácně se objevuje i na jihovýchodě Moravy.

V současnosti je poddruh Anguis fragilis colchicus považován za samostatný druh Anguis colchica (Nordmann, 1840) – slepýš východní.

Areál rozšíření

Je rozšířen prakticky po většině území Evropy, od Pyrenejského poloostrova až po Kavkaz a Ural. V Irsku, na Krymu, na jihu Španělska a některých středomořských ostrovech se nevyskytuje, chybí též v severní Skandinávii a Laponsku. Mimo Evropu se vyskytuje v severovýchodním Turecku a v Arménii.

Slepýš křehký žije téměř na celém území ČR, od nížin až po víc jak 1000 m n. m., nejpočetnější populace však vytváří zhruba od 400 do 700 m n. m.

Vzhled

hlava slepýše
Odpadlý ocas slepýše

Dorůstá obvykle délky 30 cm, maximálně do 45 cm. Má malou, poměrně vysokou hlavu, která je tupě zakončená. Od protáhlého trupu je téměř neoddělená. Po celé délce hřbetu se táhnou dva pruhy větších šupin.[3] Zbarven je nenápadně hnědě, s jedním, dvěma, nebo i třemi tmavými pruhy a modročerným břichem u samic, samci mívají břicho spíše břidlicově šedé, často se žlutavou kresbou. Slepýš však může být svým zbarvením i kresbou značně variabilní, někteří jedinci mají nádech spíše do žluta, jiní naopak přecházejí až do červenavého odstínu mědi. Někteří samci mají blankytně modré skvrny na bocích. Pohybuje se plazením jako hadi, ale není tak mrštný.

Stanoviště

Česku se běžně vyskytují v lesích na pasekách, v křovinatých stráních i na loukách od nížin až do horských poloh. Slepýši žijí skrytě, přes den se ukrývají pod kameny, v pařezech, pod listím a teprve za soumraku vylézají ven. Objevují se zejména po dešti, kdy na zemi pátrají po dešťovkách a slimácích. Také březí samičky lze zastihnout při slunění.

Etologie

Slepýš přes zimu hibernuje a vylézá na jaře, koncem března až počátkem května (záleží na podnebí a počasí).

Způsob života a potrava

Slepýš křehký je věrný svému stanovišti, proto ho můžeme na témže místě potkávat i několik let. Převážně však žije skrytě a to i díky svému pomalému pohybu. Vyhledává vlhčí místa. Na zimu se ukrývá často do kompostů na zahrádkách, přebývá ve vyhnilých pařezech nebo zimuje v norách hlodavců, skalních škvírách, kamenitých sutích nebo dokonce na odpadních skládkách. Zimu přečká ve společnosti svých druhů případně jiných zástupců plazů nebo obojživelníků. Přes zimu hibernuje, tj. ukládá se k zimnímu spánku.

Slepýši loví v noci. Aktivní jsou především časně zrána a za soumraku nebo po teplých deštích, kdy hledají potravu. Narazit na něj můžeme ale i přes den, a to od jara do podzimu. Většinou se ale přes den ukrývá, především v mechu a pod kameny.[3] Potravou slepýšů jsou z větší části žížaly a slimáci, případně i různí členovci, larvy a červi přiměřené velikosti.

V případě nebezpečí slepýš může odlomit část ocasu, který sebou ještě nějakou chvíli mrská. Slepýší ocas po čase částečně regeneruje.[4]

Rozmnožování

Páření probíhá krátce po probuzení ze zimního spánku, ke kladení vajec (rození mláďat) dochází na přelomu července a srpna, výjimečně k němu může u některých populací dojít až počátkem září. Samci mají tzv. hemipenis a při kopulaci si samičku přidržují kousáním do šíje.[5] Samice mohou mít až 15 mláďat, výjimečně i více. Slepýš křehký je vejcoživorodý, vaječný vývoj probíhá v těle samice a mláďata se klubou při průchodu vejce kloakou.

Význam

Slepýš je zcela neškodná ještěrka, která však bývá neznalými zaměňována s hadem a preventivně likvidována. Je to nejen nesmyslné, ale také nezákonné, neboť je v Česku chráněn jako silně ohrožený druh.[2] Je chráněn ve všech svých vývojových stádiích. Chráněna jsou jím užívaná přirozená i umělá sídla a jeho biotop.[6]

Odkazy

Reference

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
  2. a b Příloha č. III vyhlášky ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb., v platném znění
  3. a b http://www.priroda.cz/lexikon.php?detail=1149
  4. BBC - Science & Nature - Wildfacts - Slow worm [online]. BBC [cit. 2007-05-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Orgie: slepýš má dva penisy, a při páření drží svou vyvolenou za šíji. Bruntálský a krnovský deník. 2012-05-21. Dostupné online [cit. 2017-07-31]. 
  6. § 50 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění.

Literatura

  • MORAVEC, Jiří, a kol. Plazi. Fauna ČR. 1. vyd. Praha: Academia, 2015. 531 s. ISBN 978-80-200-2416-9. Kapitola Anguis fragilis – slepýš křehký, s. 237–261. 
  • Světem zvířat. Ryby, obojživelníci a plazi.
Tento článek obsahuje text (GFDL licence) ze stránek Richarda Horčice o hadech.

Externí odkazy