Slatiňany (zámek)
Zámek Slatiňany patří k nejvýznamnějším budovám města Slatiňany v okrese Chrudim. Spolu s přilehlým rozsáhlým parkem se nachází na jihozápadním okraji města. Zámek má trojkřídlý půdorys v podobě k severu otevřeného písmene U, od severozápadního strany vybíhá k západu dodatečně přistavěné další křídlo. Největších architektonických změn zaznamenal v 19. století, kdy byla majitelem rodina Auerspergů.
Historie [editovat]
Předchůdkyní zámku byla středověká tvrz, poprvé připomínaná roku 1371 v držení Zbyňka Orháje ze Slatiňan. Jejími pozůstatky jsou gotické sklepy pod západním křídlem zámku. Po roce 1580 dal Bohuslav Mazanec z Frymburka tvrz rozšířit a přestavět na renesanční zámek pod vedením Ulrika Aostalliho. Tato budova dodnes představuje stavební jádro zámku. Od roku 1623 přestal být zámek načas panským sídlem a v závěru třicetileté války byl opakovaně vydrancován Švédy. Zpustlý zámek dal po roce 1669 opravit Adam Zikmund Purkhart z Voděrad. Vyjma nové barokní střechy se tím renesanční vzhled zámku příliš nezměnil. Další úpravy zámku proběhly za Jana Adama z Auerspergu před rokem 1755. Synovec a dědic Jana Adama, Karel z Auerspergu nechal počátkem 19. století sjednotit vzhled zámku v klasicistním stylu, namísto valbové střechy nastoupila nižší střecha mansardová a renesanční arkády na nádvoří byly vystřídány pavlačemi. Za dalšího držitele, Karlova prasynovce Vincenta Karla z Auerspergu, došlo (stejně jako na zámku Žleby) koncem 40. let 19. století k novogotické úpravě, provedené Benediktem Škvorem a jeho žákem Františkem Schmoranzem st. Přestavby probíhaly až do konce 19. století i za dalšího z Auerspergů, Františka Josefa. Zámek byl ozdoben věžičkami a došlo ke zrušení dosavadního hlavního vstupu z jižní strany; od té doby se do zámku vstupuje od severu. Severní konec západního křídla doplnila mohutná hranatá čtyřpatrová věž a na ni k západu navazující nové křídlo. Interiéry byly vybaveny ve stylu druhého rokoka. Krytá chodba spojila zámek s panskou oratoří v sousedním kostele sv. Martina, přestavěném roku 1892.
V letech 1898 až 1901 získal zámecký areál zhruba nynější podobu vybudováním hřebčína, Švýcárny a Kočičího hrádku (miniatury gotického hradu při okraji zámeckého parku). Roku 1942 zdědil zámek po Ferdinandu Auersperkovi Josef Trautmannsdorf, kterému byl majetek v roce 1945 zkonfiskován a přešel do vlastnictví státu.
V letech 1950 až 1952 bylo v prostorách zámku zřízeno hippologické muzeum, které dokumentuje vývoj koně od jeho vzniku (zhruba před 55 mil. lety) po současnost. Ve 34 místnostech zámku jsou umístěny předměty s koňskou tematikou ze 122 hradů a zámků. Svým rozsahem a komplexností sbírek se stalo toto museum nejrozsáhlejší v Evropě. V přilehlém hřebčíně si můžete prohlédnout koně Převalského, v minulosti v přírodě vyhynulého.
Roku 2001 byl slatiňanský zámek rozhodnutím vlády ČR prohlášen národní kulturní památkou.
Literatura [editovat]
- Hrady zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (VI.). Východní Čechy. Praha, 1989, s. 451-453
