Skupina Praxis

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Jako Skupina Praxis se označuje skupina filosofů a sociálních vědců z bývalé Jugoslávie, zastupující myšlenky humánního, nedogmatického marxismu. Skupina vydávala i stejnojmenný časopis Praxis, který byl považován za vedoucí žurnál pro marxistickou teorii své doby, a pořádala mezinárodně uznávané semináře Letní škola na Korčule (na ostrově Korčula)[1]. Skupina existovala v období 1963 až 1975 (kdy byla zakázána).

Vznik, cíle[editovat | editovat zdroj]

V akademickém a intelektuálním prostředí tzv. „nezávislosti“ Jugoslávie a její vlastní cesty pod patronátem J. B. Tita, které se přes stalinistické rysy přinejmenším navenek vyznačovalo jistým liberálním pojetím úlohy intelektuálů, se v šedesátých letech 20. století profilovala skupina filosofů, sociologů a dalších vědců sociálních věd, která chtěla započatý proces dále projektovat a rozvíjet. Výchozím poznáním této skupiny bylo přesvědčení, že leninismus i stalinismus jsou apologetická učení, která jsou kontrární učení Marxe a která degenerovala s cílem uchování elitářské moci stranického aparátu. V podmínkách Jugoslávie, která si pod vedením Tita získala pověst jistým způsobem na Moskvě nezávislého státu, se pak ukázala být nezbytnou i praktická potřeba modifikace tzv. titoismu, praktikovaného Svazem komunistů Jugoslávie (SKJ).

Názorově vycházela skupina z pozic radikální kritiky stalinismu ve snaze rekonstrukce autentického marxismu. Erich Fromm se v tomto smyslu vyjádřil i v předmluvě k Markovićovu dílu From Affluence to Praxis, kde poznamenal, že teorie skupiny Praxis představuje návrat ke skutečnému Marxovi a afront proti zkreslení Marxe pravicovými sociálními demokraty a stalinisty[2].

Mezinárodního významu dosáhla skupina nejpozději po vydání sborníku Socialist Humanism od Ericha Fromma roku 1965, do kterého přispělo osm členů skupiny: Mihailo Marković, Gajo Petrović, Danilo Pejović, Veljko Korać, Rudi Supek a Predrag Vranicki. Diskuse skupiny získaly velkou pozornost i v nedogmatických kruzích na Západě, především i v důsledku pořádání každoroční tzv. Letní školy na Korčule. Tato symposia byla otevřená a účastnili se jich známí marxisté a filosofové z celého světa.

Časopis Praxis[editovat | editovat zdroj]

Časopis Praxis, který vyjadřoval názory skupiny Praxis, vycházel v letech 1965 až 1974 (zakázán byl počátkem roku 1975). K redakci pro vedením G. Petroviće a R. Supka patřili profesoři z různých jugoslávských universit a dále mnoho zahraničních filosofů, sociologů a dalších vědců jako Norman Birnbaum, Ernst Bloch, Erich Fromm, Jürgen Habermas, Leszek Kołakowski, Henri Lefebvre, Georg Lukács, Herbert Marcuse a další[3].

Na stránkách časopisu, který byl teoretickou platformou skupiny, vyšla i základní prohlášení skupiny, mimo jiné i v úvodníku k prvnímu číslu vydání 1965[4] a později v úvodníku prvního čísla mezinárodního vydání roku 1981[5].

Časopis vycházel i jako mezinárodní vydání: v letech 1965 až 1973 paralelně k jugoslávskému vydání, v letech 1981 až 1994 pak jako výlučné zahraniční vydání[6]. V letech 1965 až 1973 vycházel časopis paralelně i jako mezinárodní vydání. Po zákazu časopisu 1975 začal roku 1981 v Oxfordu vycházet následný časopis Praxis international za podpory dřívějších členů redakce R. Supka, M. Markoviće, L. Tadiće a S. Stojanoviće, zatímco většina dřívější redakce s tímto krokem nesouhlasila. Časopis vycházel do roku 1994, od té doby vychází pod titulkem Constellations: An International Journal of Critical and Democratic Theory.

Letní škola na Korčule[editovat | editovat zdroj]

Každoročně pořádaná Letní škole na Korčule, která se (s jednou výjimkou) konala na ostrově Korčula poblíž Dubrovníku, si jako i časopis Praxis získala věhlas jako přední diskusní fórum pro otázky marxismu a filosofie. Letní škola byla zásadně otevřená všem zájemcům a nebyla přitom omezena pouze na zastánce marxismu. K účastníkům patřily osobnosti jako Norman Birnbaum, Ernst Bloch, Erich Fromm, Jürgen Habermas, Leszek Kołakowski, Henri Lefebvre, Georg Lukács, Herbert Marcuse, Eugen Fink, Shlomo Avineri a další; z tehdejšího Československa se seminářů zúčastnili např. Karel Kosík (byl i členem redakce časopisu) a Ivan Sviták. K účastníkům symposia patřil ale například i teolog a vatikánský páter Gustav Vetter.

Semináře se konaly každoročně k jistému tematickému celku[7]:

  • 1963: Vývoj a kultura (konalo se v Dubrovníku)
  • 1964: Smysl a perspektivy socialismu
  • 1965: Co jsou dějiny?
  • 1966: (seminář odvolán v důsledku nátlaku SKJ)
  • 1967: Tvorba a kreativita
  • 1968: Marx a revoluce
  • 1969: Moc a humanita
  • 1970: Hegel a naše doba (k 200. výročí narození)
  • 1971: Utopie a realita
  • 1972: Svoboda a rovnost
  • 1973: Podstata a hranice občanské společnosti
  • 1974: Umění v moderní společnosti

Členové skupiny[editovat | editovat zdroj]

Členové skupiny Praxis, z převážné většiny profesoři filosofie, sociologie nebo politologie, byli zároveň i redakčními členy časopisu a náleželi přípravnému a organizačnímu výboru symposia Letní škola na Korčule. Jednalo se o tyto osobnosti[8]:

Vliv, význam, represe[editovat | editovat zdroj]

Skupina Praxis dosáhla svou otevřeností velkého významu a vlivu zejména na západní neortodoxní marxistické učení té doby (a také naopak) i mimo něj. I když jasně formulované cíle skupiny Praxis byly poněkud odlišné, ovlivnily jistě i myšlení alespoň některých teoretiků pražského jara (které samo o sobě bylo spíše pokusem o reformu komunistického řádu, ne marxismu jako takového).

Činnost skupiny stála po celou dobu jejího trvání v centru pozornosti a kritiky stranických činitelů SKJ (členům skupiny se dostalo obvyklého přízviska „profesionální antikomunisté“). Na nátlak strany bylo letní sympozium roku 1966 odřeknuto. Činnost skupiny byla počátkem roku 1975 v Jugoslávii zakázána. Roku 1975 přestal časopis na nátlak strany vycházet, letní symposium se přestalo konat[1], a osm universitních profesorů a členů skupiny (Mihailo Marković, Ljubomir Tadić, Zagorka Golubović, Svetozar Stojanović, Miladin Životić, Dragoljub Mićunović, Nebojša Popov and Trivo Inđić) bylo na základě usnesení srbského parlamentu vyloučeno z university.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. a b PROSPEROV NOVAK, Slobodan. Povijest hvratske književnosti - sjećanje na dobro i zlo. [s.l.] : Marijan tisak. ISBN 953-214-207-X. Kapitola Salonski komunizam Praxisa, s. 133. (chorvatština) 
  2. Mihailo Marković, From Affluence to Praxis (Philosophy and social criticism), Ann Arbor, 1974
  3. Viz http://solidarnost.mahost.org/PS_redakcija_praxis.htm
  4. http://www.marxists.org/subject/praxis/issue-01/why-praxis.htm (anglicky)
  5. http://www.marxists.org/subject/praxis/praxis-international/editorial-01.htm (anglicky)
  6. ISSN 0260-8448
  7. Ursula Rütten, Marxismus als Gesellschaftskritik. Die PRAXIS-Gruppe in Jugoslawien - ihre Grenzen und Möglichkeiten, disertace, TH Aachen 1976
  8. Ursula Rütten, Marxismus als Gesellschaftskritik. Die PRAXIS-Gruppe in Jugoslawien - ihre Grenzen und Möglichkeiten, disertace, TH Aachen 1976, srv. také http://solidarnost.mahost.org/PS_redakcija_praxis.htm.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Erich Fromm (vyd.), Socialist Humanism: An International Symposium, Doubleday & Co Ltd, 1965 (anglicky)
  • Ursula Rütten, Marxismus als Gesellschaftskritik. Die PRAXIS-Gruppe in Jugoslawien - ihre Grenzen und Möglichkeiten, disertace, TH Aachen 1976 (německy)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]