Skupina FIAT
| FIAT GROUP | |
|---|---|
 Logo | |
| Základní údaje | |
| Právní forma | akciová společnost |
| Datum založení |  11. července 1899, Turín |
| Datum zániku | 31. prosinec 2010 |
| Osud | Rozdělení společnosti na automobilovou výrobu a výrobu zemědělských i průmyslových strojů |
| Nástupci | Stellantis – automobilový průmysl ; CNH Industrial – zemědělské a průmyslové stroje |
| Zakladatel | Giovanni Agnelli |
| Sídlo | Turín,  Itálie |
| Adresa sídla | Turín, Itálie |
| Souřadnice sídla | 45°1′57,29″ s. š., 7°40′0,96″ v. d. |
| Klíčoví lidé | John Elkann, prezident Sergio Marchionne, CEO |
| Charakteristika firmy | |
| Oblast činnosti | strojírenský |
| Obrat | 59.4 miliard € (2008)[1] |
| Provozní zisk | 3,8 mld. € (2012) |
| Výsledek hospodaření | 3.0 miliard € (2008)[1] |
| Celková aktiva | 82,1 mld. € (2012) |
| Vlastní kapitál | 13,2 mld. € (2012) |
| Zaměstnanci | 198 348[1] |
| Majitel | Exor (30,1 %) |
| Dceřiné společnosti | Seznam společností Automobilky Zemědělství a průmysl Součástky a systémy
|
| Identifikátory | |
| Oficiální web | www.fiatgroup.com |
| ISIN | IT0001976403 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fiat Group byla do 31.prosince 2010 největší italskou průmyslovou společností a jednou z nejstarších v evropském automobilovém průmyslu. Sídlo společnosti bylo v Turíně, ale skupina měla 188 továren a byla přítomna v 50 zemích po celém světě.
Dne 1.ledna 2011 proběhla reorganizace s oddělením výroby zemědělských strojů od skupiny Fiat, čímž vznikly dvě nové průmyslové skupiny: Fiat S.p.A.[3] (původně zkratka z Fabbrica Italiana Automobili Torino) a Fiat Industrial. Fiat Group byl strojírenský koncern se sídlem v Itálii. Vyráběl osobní i nákladní automobily, autobusy, zemědělské a stavební stroje nebo zařízení do továren. Působil také na mediálním a finančním trhu. V historii vyráběl i letadla a vlaky. Vlastní 633 společností a asi třetinu svých aktivit provozuje přímo v Itálii.[1] Patřil mezi 100 světových společností s největším obratem.[4]
Firmy[editovat | editovat zdroj]
Průmyslové a výrobní aktivity byly organizovány do těchto provozních sektorů.
Automobily[editovat | editovat zdroj]
- 100 % Fiat Group Automobiles (zkráceně FGA) byla společnost založená, aby nahradila předchozí Fiat Auto SpA. Navrhovala a vyráběla značky Fiat, Alfa Romeo, Lancia (v koncernu od roku 1969), Abarth a Fiat Proffesional
- 100 % Maserati – v koncernu od roku 1991
- 85 % Ferrari
Zemědělské i stavební stroje a průmyslová vozidla[editovat | editovat zdroj]
Do skupiny Fiat patřila společnost CNH Global NV, která působila ve výrobě traktorů a zemědělských strojů.
- 89,3 %[zdroj?] CNH – značky CASE, New Holland, Steyr a Kobelco
- 100 %[zdroj?] Iveco – nákladní a vojenské vozy a autobusy, včetně částí Iveco Magirus (hasičská technika), Iveco Astra (těžká nákladní technika) a Iveco Irisbus (autobusy, součástí bylo i Iveco Czech Republic (do roku 2007 pod názvem Karosa) nebo Ikarus)
Komponenty a výrobní systémy[editovat | editovat zdroj]
- 100 % FIAT Powertrain Technologies – motory a převodovky
- 100 % Magneti Marelli – od roku 1967; značky Cofap, Carello, Automotive Lighting, Siem, Cofap, Jaeger, Solex, Veglia Borletti, Vitaloni a Weber
- 84,8 % Teksid
- 100 % Comau
Média[editovat | editovat zdroj]
Ostatní[editovat | editovat zdroj]
Podíly v menších firmách a menšinové podíly v bankách a mediálních společnostech.
Vlastníci[editovat | editovat zdroj]
Tradičním a hlavním vlastníkem byla rodina Agnelliových. Ta držela 30,5 % akcií[1] a měla významné slovo ve vedení firmy. Akcie společnosti byly obchodovány na burzách v Miláně, Paříži a Frankfurtu.
V roce 2000 došlo k dohodě o partnerství s americkým koncernem General Motors, díky jejíž finanční stránce Fiat získal akcie GM (5,1 %) a GM pak akcie automobilové divize Fiatu (20 %). Součástí dohody byla i opce na nákup zbytku akcií automobilové divize Fiatu.[5] GM této možnosti nevyužil a dohoda byla zrušena v roce 2005.
V dubnu 2009 společnost uzavřela dohodu o partnerství s bankrotující americkou automobilkou Chrysler, podle které v ní mimo jiné získala 20% podíl s možností nárůstu až na 51 %.[6]
V lednu 2010 generální ředitel Sergio Marchionne oznámil plán na uzavření pobočky Fiat v Termini Imerese a 21. dubna 2011 byl valnou hromadou jmenován John Elkann prezidentem Fiat Group. Při stejné příležitosti Sergio Marchionne představuje novou vizi skupiny na období 2010–2014. Plán počítá s oddělením zemědělských, průmyslových a hnacích odvětví, oddělit od Fiat Group a sloučit je do nové společnosti Fiat Industrial. Zároveň pro výrobu automobilového průmyslu vytvoření divize Fiat S.p.A.
Rozdělení Fiat Group proběhlo k 1. lednu 2011 a od tohoto data se John Elkann stává prezidentem Fiat SpA, zatímco Sergio Marchionne přebírá roli generálního ředitele Fiat SpA a prezidenta Fiat Industrial.
V roce 2014 po další reorganizaci zaměřené na integraci Fiatu a Chrysleru, byla zrušena společnost Fiat SpA a založena nová společnost Fiat Chrysler Automobiles (FCA). Ta se 16. ledna 2021 sloučila s francouzskou skupinou Groupe PSA a tím vznikla nová společnost Stellantis NV, která je současným producentem výroby motorových vozidel.
Skupina Fiat Industrial pro výrobu zemědělských strojů fungovala do roku 2013, kdy proběhla fúze z holandskou společností CNH Global NV. Tím vznikla globální skupina CNH Industrial NV, která vyrábí stroje pro zemědělství a stavebnictví, autobusy a speciální vozidla.
Dřívější majetek a licence[editovat | editovat zdroj]
VAZ[editovat | editovat zdroj]
V roce 1966 společnost prodala licenci na výrobu vozidel do Sovětského svazu, kde v Sovětském Rusku ve městě Togliatti vznikla nová továrna na výrobu vozů značky Žiguli pod označením VAZ (Volžskij avtomomobilnyj zavod) odvozených z modelu 124. Dnes se v továrně vyrábí i vozy značky Volga (česky : Volha).
FIAT Ferroviaria[editovat | editovat zdroj]
Dnes už není součástí koncernu. Patří francouzskému výrobci vlaků TGV Alstomu. Od roku 1969 vyrábí vlaky typu Pendolino.
FIAT Avio[editovat | editovat zdroj]
Letecká továrna.
Přehrada Kariba[editovat | editovat zdroj]
Přehrada Kariba v Zimbabwe postavená roku 1956 na řece Zambezi byla tou dobou největší na světě.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Automobil Fiat 500 -
Autobus Irisbus Citelis 12m -
ETR 401, Pendolino první generace
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e Fiat Group - Annual Report, Consolidated and Statutory Financial Statements. www.fiatgroup.com [online]. [cit. 2009-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-06-11.
- ↑ Archivovaná kopie. www.fiatgroup.com [online]. [cit. 2008-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-08-20.
- ↑ Archivovaná kopie. www.fiatgroup.com [online]. [cit. 2008-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-09-19.
- ↑ Forbes - The Global 2000
- ↑ eironline - General Motors and Fiat SpA form alliance
- ↑ Reuters - Chrysler files for bankruptcy; inks Fiat deal
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Skupina FIAT na Wikimedia Commons
