Skrytá církev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

(Moravská) skrytá církev se říká skupině organizované a formované tajným římskokatolickým biskupem Felixem Davídkem a jeho nejbližšími spolupracovníky. Tuto skupinu tvořilo 15 biskupů vysvěcených tajně Davídkem a asi 160 kněží vysvěcených touto skupinou biskupů. Značná část z těchto osob dodnes nebyla odtajněna. Po roce 1970 Davídek světil na jáhny či kněze i ženy a ženaté muže. Tato skupina byla jednou z mnoha větví tzv. podzemní, skryté, tajné, mlčící, umlčené, ilegální, či neoficiální církve, tedy z neoficiálních struktur či aktivit uvnitř katolické církve během komunistického režimu v Československu.

Davídek se po návratu z vězení v roce 1964 pokusil realizovat svou ideu katolické univerzity, a proto se spojil se skupinou kolem Stanislava Krátkého, aby společně uskutečnili systém vzdělávání a aby též hledali možnosti svěcení pro připravené kandidáty. V roce 1967 byl vysvěcen na biskupa slovenským tajným biskupem Peterem Dubovským Davídkův žák ing. Jan Blaha, který bezprostředně po návratu od Dubovského vysvětil na biskupa svého učitele Felixe Marii Davídka. Od této chvíle pak začal Davídek vytvářet skrytou církevní strukturu v úplnosti.

Ve dnech 25.–26. prosince 1970 na tajném synodu v Kobeřicích u Brna, takzvaného „koncilu Božího lidu“, došlo k rozkolu mezi Davídkem a třemi z jím vysvěcených biskupů, kteří odmítali například jeho odvážná zdůvodnění pro kněžské svěcení žen a pokoušeli se konání synodu zmařit. Spor byl také o to, zda skrytá církev má již pracovat, nebo zda má jen čekat v záloze, dokud nebude veřejná část církve zcela paralyzována. Davídek kvůli porušení přísahy tyto tři biskupy (Josef Dvořák, Jiří Pojer, Bedřich Provazník) suspendoval z jejich funkcí, oni však jeho rozhodnutí nepřijali a působili odtrženě od něj až téměř do listopadu 1989. Stanislav Krátký se pokoušel obě strany usmiřovat, Davídkovi odpůrci hledali zastání u Dubovského.

Po změně režimu v roce 1989 se církev k Davídkovým aktivitám stavěla rezervovaně. Vstřícně ke skryté církvi přistupoval z biskupské konference zejména Antonín Liška a zpočátku i Miloslav Vlk. Nakonec Davídkova svěcení byla prohlášena za pochybně platná a tajní biskupové byli žádáni, aby se vzdali všech projevů své biskupské hodnosti, kněží byli přezkušováni a přesvěcováni, pokud byli ochotni se oficiálnímu vedení církve ve všem podrobit.

Obsah 1 Biskupové skryté církve 2 Kněží skryté církve 3 Související články 4 Literatura

[editovat] Biskupové skryté církve

• Pavel Hnilica, * 30. března 1921 Unatín (Slovensko), jezuita, knězem od 29. září 1950, na biskupa jej 2. ledna 1951 vysvětil Robert Pobožný.
• Ján Chryzostom Korec, * 22. ledna 1924 Bošany, jezuita, knězem od 1. října 1950, na biskupa jej 24. srpna 1951 vysvětil Pavel Hnilica, od 6. února 1990 biskupem nitranským, od 28. června 1991 kardinálem.
• Dominik Kalata, * 19. května 1925 Nowa Biala (Polsko), jezuita, knězem od 12. srpna 1951, na biskupa jej 9. září 1955 vysvětil Ján Chryzostom Korec
• Peter Dubovský, * 28. června 1921 Rakovice (Slovensko), jezuita, na biskupa jej 18. května 1961 vysvětil jezuita Dominik Kalata, od 12. ledna 1991 a znovu od 30. července 1997 pomocným biskupem banskobystrickým.
• Jan Blaha, * 12. března 1938 v Česku, knězem od 12. července 1967, na biskupa jej 28. října 1967 vysvětil Peter Dubovský. V současnosti výpomocný duchovní ve farnosti Brno-Křenová.
• Felix Maria Davídek, * 21. ledna 1921 Chrlice u Brna, knězem od 24. července 1945, na biskupa jej 27. října 1967 vysvětil Jan Blaha zřejmě bez souhlasu Dubovského. Davídek zemřel v Brně 18. srpna 1988
• Eugen Kočiš (*1926), na biskupa vysvěcen v roce 1967 Felixem Davídkem, po přijetí konsekrace sub conditione pomocný biskup v Apoštolském exarchátu České republiky.
• Ivan Ljavinec (*1923), na biskupa vysvěcen v roce 1968 Felixem Davídkem, v součanosti emeritní exarcha Apoštolského exarchátu České republiky.
• Stanislav Krátký (*1922), na biskupa jej vysvětil 27. srpna 1968 Felix Maria Davídek. Nyní proboštem v Mikulově.
• Jiří Pojer, syn známého brněnského nakladatele Jana V. Pojera (1900-1984), zakladatele edice krásných knih Atlantis. Třicet posledních let svého života prožil ve Švýcarsku. Dvě ukázky z jeho písemné pozůstalosti vyšly v roce 2007 v prvním a druhém čísle časopisu Proglas.
• Josef Dvořák, jeden z biskupů, kteří se Davídkovi postavili na koncilu v Kobeřicích, proto byl Davídkem později suspendován.
• Dobroslav M. Kabelka O.Praem., premonstrát, na biskupa vysvěcen v roce 1968 Felixem Davídkem.
• Martin Hrbča, * 11. 9. 1924 v Brezovci, na biskupa vysvěcen v září 1968 Felixem Davídkem, zemřel v roce 2002.
• Josef Blahník, na biskupa vysvěcen v roce 1970 Felixem Davídkem, politický vězeň ve Valdicích a na Mírově, zemřel v roce 1989.
• Jindřich Pešek, salesián, misionář v Jižní Americe, na biskupa vysvěcen v roce 1971 Felixem Davídkem, již zemřel.
• Oskar Formánek SJ, 7. září 1915 Lysý pod Makytou (Slovensko), jezuita od 29. ledna 1934, knězem od 25. ledna 1945, na biskupa jej v roce 1972 vysvětil Felix Maria Davídek. Formánek zemřel 21. července 1991.
• Marián Potáš OSBM, bývalý provinciál baziliánů na Slovensku. Na biskupa vysvěcen v roce 1972 Felixem Davídkem. Autor duchovních publikací.
• Jiří Krpálek, * 6. září 1931 v Brně, na biskupa vysvěcen v roce 1973 Felixem Davídkem, v současnosti farářem v Kuřimi u Brna. V březnu roku 2007 mu byl na základě dekretu papeže Benedikta XVI. udělen titul kaplan Jeho Svatosti s právem užívat před svým jménem čestný titul monsignore.
• Ivan S. Klement O.Praem., premonstrát, na biskupa vysvěcen Felixem Davídkem v roce 1973, po revoluci byl farářem ve Staré Říši, již zemřel.
• Václav Razik, známý kněz brněnské diecéze, bratr Mečislava Razika, na biskupa vysvěcen v roce 1978 Felixem Davídkem, již zemřel.
• Bedřich Provazník (*1936), na biskupa vysvěcen v roce 1969 biskupem Eugenem Kočišem. Od roku 1992 byl farářem v Ostrovačicích u Brna, v letech 1996-2004 rosickým děkanem. Zemřel 4. 2. 2007 v Ostrovačicích. Papež Benedikt XVI. mu v lednu 2007 udělil čestý titul Mons. za zásluhy o církev.
• Dušan Špiner, * 7. února 1950 Vydrník (Slovensko), knězem od 9. července 1973, na biskupa jej 7. října 1979 vysvětil Felix Maria Davídek. Nyní odborným asistentem na Palackého univerzitě v Olomouci, autor několika publikací a mnoha článků.
• Josef Hinterhölzl, kněz brněnské diecézem, na biskupa vysvěcen v roce 1984 Felixem Davídkem.
• Fridolín Zahradník, na biskupa vysvěcen na přelomu let 1970/1971 Bedřichem Provazníkem, v letech 1983-1988 byl na základě zinscenovaného procesu vězněn, po revoluci založil občanské sdružení Emauzy ČR, jehož je bývalým předsedou.
• Jan Konzal, známý pražský teolog, autor mnoha publikací a článků.
• Karel Chytil, sloužil u Britského královského letectva, vzděláním sociolog, patřil do společenství Mons. Václava Dvořáka. Na biskupa konsekrován v roce 1988 Felixem Davídkem .
• Nikodém Mikuláš Krett OSBM, bazilián v Košicích, na biskupa vysvěcen v roce 1975 Fridolínem Zahradníkem.
• Mons. Bartolomej Urbanec (*1937), kněz košické diecéze, na biskupa vysvěcen Fridolínem Zahradníkem, v roce 2005 obdržel Cenu Košického samosprávného kraje.
• Anton Novobilský - římskokatolický kněz košické arcidiecéze na odpočinku, na biskupa vysvěcen Nikodémem Krettem.
• o. Sergej Kovč - řeckokatolický kněz

Felix Maria Davídek celkem vysvětil 15 biskupů, většina z nich měla konat svou biskupskou službu pouze v nebezpečí nebo vězení.

[editovat] Kněží skryté církve

Felix Davídek a jím vysvěcení biskupové vysvětili asi 160 kněží, mezi nimi zřejmě asi tři ženy.

• Ambróz Belo Bajcsy OFM – františkánský klerik, vysvěcený Felixem Davídkem, později vysvěcený podmínečně
• Přemysl Coufal – zemřel vlivem teroru Státní bezpečnosti 24. února 1981 v Bratislavě. V usnesení Generální prokuratury SR z roku 1991 se uvádí, že podle některých svědectví byl tajným benediktinským opatem.
• Jozef Fajnor – bývalý saleziánský klerik
• Jozef Falat (29. 1. 1925 – 18. 2. 2003) – bývalý klerik Společnosti Božího Slova, podmínečně vysvěcený 22. března 1994
• Ing. Jiří Florián – šéfdramaturg Centra náboženské tvorby České televize, předseda Rady Českého rozhlasu.
• František Fráňa (* 1938) – spirituál Kolpingova díla ČR, prezident občanského sdružení Středisko Radost
• Filip Milan Gono CCG – těšitel, nevyjasněné úmrtí
• Eduard Vincent Halenár – bývalý saleziánsky klerik
• Ing. Martin Holík (* 1960) – ředitel Radia Proglas
• Josef Hořák (* 1933) – administrátor řeckokatolické farnosti Jihlava
• Josef Javora (22. 10. 1934 – 13. 2. 2002) – řeckokatolický kněz, autor poezie (Výběr z hroznů, MCM, Olomouc 2006)
• Ludmila Javorová byla na jáhna a na kněze vysvěcena Felixem Davídkem dne 28. prosince 1970
• František Karlík (* 19. 5. 1929), kněz nitranské diecéze n. o. v Žilině, ordinovaný biskupem Nikodémem Mikulášem Krettem OSBM v Košicích, podmínečně vysvěcený 13. 6. 1992
• doc. Ing. Radomil Kaláb – bývalý farář v Brně-Žebětíně, dnes výpomocným duchovním ve farnosti u kostela sv. Jakuba v Brně
• Ing. Pavel Kolář – rektor kostela sv. Rodiny v Grohově ulici v Brně
• MUDr. Eduard Kožuch – lékař v Malackách
• mons. Ján Krajňák – bývalý proděkan řeckokatolické fakulty v Prešově
• dr. Ing. Eduard Krumpolc (* 1943) – proděkan CMTF UP Olomouc
• Jiří Kvapil – administrátor řeckokatolické farnosti Kroměříž
• JUDr. Vendelín Laca (* 31. 1. 1932) – právník v Šuranech, bývalý klerik Malého semináře v Trnavě
• Ernest Marko – bývalý klerik Společnosti Božího Slova, později vysokoškolský pedagog
• ThLic. Mgr. Ing. Vojtěch Mičan – farní vikář řeckokatolické církve pro okres Frýdek-Místek.
• Albert Florián Michal CCG – bohoslovec Kongregace těšitelů, vysvěcený v roce 1971, později podmínečně vysvěcený
• Ing. František Mikeš – chemik, působí v Americe v Eastern Laboratories a občasně na CMTF UP Olomouc.
• Jozef Mužila († 2007)
• MUDr. Oliver Oravec
• Jozef Pavlovič (* 1956) – teolog, jazykovědec, řeckokatolický kněz, žije v Bratislavě, od roku 1997 je vedoucím katedry slovenského jazyka a literatury Pedagogické fakulty Trnavské univerzity
• Karel Pražák
• František Provazník – bratr mons. Bedřicha Provazníka, v letech 1990 až 1991 vyučující na Biskupském gymnáziu v Brně, pak farářem v Lysicích
• Anton Semeš – bývalý salesiánský klerik, vysvěcený Nikodémem Mikulášem Krettem
• Stanislav Skalský – bývalý děkan ve Vrchlabí
• mons. Josef Suchár – biskupský vikář královéhradecké diecéze, děkan kolegiátní kapituly v Litomyšli, farář v Neratově a předseda sdružení Neratov
• mons. Josef Šik – kaplan farnosti u kostela sv. Tomáše v Brně
• Augustín Štohl (24. 10. 1922 – 7. 1. 2001) – kněz bratislavsko-trnavské arcidiecéze n. o. v Pezinku, ordinovaný Felixem Davídkem po roce 1968, podmínečně vysvěcený 27. 9. 1993
• Ján Štohl – bývalý student salesiánského gymnázia v Šaštíně
• Ján Valiga – bývalý klerik Společnosti Božího Slova
• Ing. Pavel Vácha – bývalý ostravský děkan řeckokatolické církve
• doc. ThDr. Václav Ventura – vedoucí katedry fundamentální a dogmatické teologie KTF UK, kněz řeckokatolické církve
• Jozef Veselý – bývalý klerik Společnosti Božího Slova
• Vladimír Julián Veškrna CFSS – člen Kongregace bratří Nejsvětější Svátosti (petrini)
• Ivan Vladimír Vítek CFSS – člen Kongregace bratří Nejsvětější Svátosti (petrini), první spirituál Biskupského gymnázia v Brně (1990 až 1991), již zemřel

[editovat] Související články

• Felix Maria Davídek
• Pronásledování katolické církve v Československu

[editovat] Literatura

• Fiala, P. a Hanuš, J. (1999): Skrytá církev. Felix M. Davídek a společenství Koinótés, Brno: CDK.
• Rozhovor s Jozefem Pavlovičem, Rasismus.sk (16. 4. 2009 původní obsah stránky nedostupný)