Skorec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Skorec

skorec asijský (Cinclus pallasii)
skorec asijský (Cinclus pallasii)
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: pěvci (Passeriformes)
Podřád: zpěvní (Passeri)
Infrařád: Passerida
Nadčeleď: Muscicapoidea
Čeleď: skorcovití (Cinclidae)
Sundevall, 1836
Rod: skorec (Cinclus)
Borkhausen, 1797

Skorec (Cinclus) je rod pěvců. Je to jediný rod čeledi skorcovitých, zahrnuje 5 druhů. Žijí v Severní a Jižní Americe, severozápadní Africe, Evropě a Asii. Délka těla je 14 - 19 cm. Obývají horské bystřiny, ve kterých loví různé drobné živočichy. Lov probíhá zvláštním způsobem, skorci totiž běhají pod vodou. Jsou na to adaptováni méně pneumatizovanou kostrou, hustým opeřením a zakrytými ušními otvory. Žijí osaměle ve vymezených revírech podél vodních toků. V Evropě včetně Česka žije jediný druh, skorec vodní (Cinclus cinclus).

Fylogeneze[editovat | editovat zdroj]

Podle analýz DNA spadají skorci do kladu Muscicapoidea společně se špačky (Sturnidae), drozdci (Mimidae), drozdy (Turdidae) a lejsky (Muscicapidae).[1][2]. Nejblíže příbuznou skupinou jsou přitom drozdi.[3]

Jak ukázaly studie mitochondriální DNA, skorci se vyvinuli v eurasijské oblasti před asi 4 milióny let (dnes zde žije skorec vodní a skorec asijský). Poté odtud kolonizovali nejprve Severní Ameriku (skorec šedý) a nakonec Jižní Ameriku (skorec bělohlavý a skorec rezavohrdlý). Oba jihoamerické druhy jsou si blízce příbuzné a tvoří spolu se severoamerickým skorcem šedým sesterskou skupinu eurasijských skorců.[3]

Druhy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Hudec, Karel a spol. Fauna ČSSR, Ptáci 3/I. Praha: Academia. 1983. 388 S.
  • Šťastný, K., Drchal, K. Naši pěvci. Praha: SZN. 1. vyd. 1984. 176 S.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ERICSON, Per G. P.; JOHANSSON, Ulf S. Phylogeny of Passerida (Aves: Passeriformes) based on nuclear and mitochondrial sequence data. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2003, roč. 29, s. 126-138. Dostupné online.  
  2. ZUCCON, D. a kol.. Nuclear and mitochondrial sequence data reveal the major lineages of starlings, mynas and related taxa. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2006, roč. 41, s. 333-344.  
  3. a b VOELKER, Gary. Molecular phylogenetics and the historical biogeography of dippers (Cinclus). Ibis. 2002, roč. 144, čís. 4, s. 577-584.