Skalára amazonská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Skalára amazonská

Klasická (šedá) forma
Klasická (šedá) forma
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída: ryby (Osteichthyes)
Třída: paprskoploutví (Actinopterygii)
Nadřád: kostnatí (Teleostei)
Řád: ostnoploutví (Perciformes)
Čeleď: vrubozubcovití (Cichlidae)
Rod: skalára (Pterophyllum)
Binomické jméno
Pterophyllum scalare
Lichtenstein, 1823
Synonyma
  • Platax scalaris Cuvier, 1831
  • Plataxoides dumerilii Castelnau, 1855
  • Pterophillum eimekei Ahl, 1928
  • Pterophyllum altum (non Pellegrin, 1903)
  • Pterophyllum dumerilii (Castelnau, 1855)
  • Pterophyllum eimekei Ahl, 1928
  • Zeus scalaris Schultze, 1823

Skalára amazonská (Pterophyllum scalare; Lichtenstein, 1823, někdy nesprávně zkráceně skalár) je sladkovodní a jedna z nejoblíbenějších akvarijních ryb z čeledi vrubozubcovitých. Také díky všeobecné oblibě akvaristů patří skalára amazonská k nejznámějším zástupcům vrubozobcovitých ryb (Cichlidae).

Skalára amazonská je vzhledově velice zvláštní ryba: jejich velikost se pohybuje kolem 15 cm a jsou to ploché ryby, což jim umožňuje splynout s okolním prostředím. Původní (šedá) forma je šedá z černými pruhy. Během několika desetiletí jejího chovu se vyšlechtily takové mutace jako: dlouhoploutvé a závojové; co se týče barevných mutací, dnes známé takové formy jako je například zlatá, zebra, mramorová, černá, kouřová, koi, černohlavá, stříbrná atd. Do Evropy byla skalára amazonská poprvé zavezena v roce 1911 a netrvalo dlouho aby se z ní stala jedna z nejpopulárnějších akvarijních ryb.

Mramorová forma
Zlatá forma

Její domovinou je Jižní Amerika a to právě Amazonie od které získala také svůj název amazonská. Zde vyhledává převážně zarostlé a pomalu tekoucí vody, jelikož se jedná o velice klidnou rybu. Mimo jiné je také velice společenská - ve volné přírodě žije v hejnech čítající několik desítek kusů a proto se doporučuje i v akváriu chovat minimálně 6 až 8 kusů. Její nádrž by měla mít délku alespoň 120 cm. Těmto rybám vyhovuje teplo, na které jsou zvyklé ze své domoviny (doporučuje se teplota kolem 26 °C), a vyšší nádrže (minimální výška by měla být 50 cm), kde se cítí lépe kvůli svému vysokému tělu a kde také mohou předvádět své nádherné dlouhé ploutve. Skaláry amazonské nepatří mezi agresivnější ryby až na výjimku v době rozmnožování a proto je možné chovat skalára spolu s dalšími menšími (!) rybami (např. s tetrou neonkovou). V tomto případě by však měla nádrž obsahovat hustý rostlinný porost, kam by se v případě nutnosti ukryly jak jiné rybky, tak samotní skaláři.

Otázka, jak rozlišit pohlaví u těchto ryb, je jedna z nejčastěji kladených k tomuto druhu. Je to možné jen v době tření, kdy mají samci močopohlavní bradavky špičaté, zatímco samice tlusté a válcovité. K odchovu je nejlépe vybrat přirozeně vytvořený pár v rámci větší skupiny. Samice se vytírají především na svislé plochy jako jsou dlouhé listy, kořeny, vybavení akvária, ale někdy i na stěny akvária. Během tření může samice snést něco kolem 300 jiker. V době rozmnožování začnou být samci agresivnější, začnou si hlídat své teritorium a může se stát, že zaútočí i na jiné druhy menších ryb. Proto není na škodu v tomto období menší rybky přendat do jiné nádrže. Po nakladení jiker se o ně starají oba dva rodiče. Provádí ovívání jiker, aby jim zajistili přísun čerstvé vody a vybírají neoplodněné a plesnivé jikry. Tato činnost často chovateli připadá jako požírání jiker, ale není tomu tak. Plůdek se vykulí zhruba za dva až tři dny po nakladení jiker a rozplave se zhruba do pěti až sedmi dnů po vykulení. Mladé rybky nabývají podoby svých rodičů asi po 3-4 týdnech.

Co se týče vybavení akvária, mělo by obsahovat častý rostlinný porost, či jiné úkryty (např. umělé jeskyňky, kořeny). Na tvrdosti vody příliš nezáleží, ale doporučuje se tak 5 - 15° dGH. Doporučené pH je 6 - 8. Co se týče krmení skalárů amazonských, tak by měl být jídelníček pestrý; střídávejte jak živou, tak mrazenou potravu, přijímají i krmiva umělá a sušená. Mláďatům by se zprvu měla dostávat živočišná potrava, například nauplie žábronožky solné či buchanky později například krájené nítěnky. Skaláři amazonští jsou velice náchylní na leknutí, které může dospět dokonce i k úhynu.

Při dobré péči se můžou skaláři v zajetí dožít až 10 let.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BURZANOVSKÝ, Jan. Dobrodružství s amazonskými anděly. Zeleneč : Burzanovský, 2010. 328 s. ISBN 978-80-254-6609-4.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]