Simona Stašová
| MgA. Simona Stašová | |
|---|---|
 Simona Stašová v roce 2019 | |
| Narození | 19. března 1955 (69 let) Praha  Československo |
| Alma mater | Akademie múzických umění v Praze |
| Choť | Pavel Trávníček (bývalý) Eusebio Ciccotti (bývalý) Pavel Skřípal (bývalý) |
| Děti | Marek Ciccotti Vojtěch Staš |
| Rodiče | Břetislav Staš a Jiřina Bohdalová |
| Oficiální web | simonastasova |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Simona Stašová (* 19. března 1955 Praha) je česká herečka.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodila se do rodiny herečky Jiřiny Bohdalové a seismologa Břetislava Staše. I po rozvodu spolu rodiče udržovali dobré vztahy. Po absolutoriu konzervatoře studovala na DAMU, po ukončení školy v roce 1978[1] hrála nejprve rok v Českých Budějovicích, poté 14 let v Divadle E. F. Buriana v Praze Na Poříčí. Od roku 1991 je členkou Městských divadel pražských. Spolupracovala s Divadlem K a současně hostovala i v Divadle za branou II. a v Činoherním klubu. Od roku 1993 začala pravidelně hrát v Divadle ABC. Spolupracovala s uznávanými českými režiséry: Filipem Renčem (Román pro ženy, Sebemilenec), Milanem Cieslarem (Láska je láska), Janem Hřebejkem (Pelíšky).
Stašová byla třikrát vdaná. První, pětileté manželství, bylo s hercem Pavlem Trávníčkem. Podruhé za Itala Eusebia Ciccottiho, se kterým má syna Marka. Seznámili se v roce 1985 na studentském festivalu Cilect a vztah jim vydržel osm let. S třetím manželem, Pavlem Skřípalem, má syna Vojtěcha. Avšak i toto manželství skončilo rozvodem.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Film a televize[editovat | editovat zdroj]
- Kdo je kdo (1973) … Libuše
- Královské řádění (1974) … panna Marta ze Zbýšova
- Žena za pultem (1977) … učednice Zuzana
- Buldoci a třešně (1981) … servírka
- Jako kníže Rohan (1983) … Pepi Krančilová
- Létající Čestmír (1983) … dospělá Barborka Bartáková
- Panoptikum Města pražského (epizoda "Atentát na ministerského předsedu") (1987) … Lojzka, Lulu
- Blázni a děvčátka (1989) … Kocmanová
- Přítelkyně z domu smutku (1992) … Anča
- Ranč U zelené sedmy (1998) … učitelka Peštová
- Pelíšky (1999) … Šebková
- Musíme si pomáhat (2000) … Libuše Šimáčková
- Místo nahoře (2002) … Věra Lukešová
- Román pro ženy (2005) … Jana
- Místo v životě (2006) … Věra Lukešová
- Dítě hvězdy (2007) … žebračka, žena, královna
- Muži v naději (2011) … Marta, Rudolfova žena
- Láska je láska (2012) … Zdena
- Sebemilenec (2013) … Libuše
- Život je život (2015) … Jana
- Lída Baarová (2016) … Ludmila Babková (matka Baarové)
Divadlo[editovat | editovat zdroj]
- 2005 Brian Friel: Lásky paní Katty, Alice McGuire, Divadlo Na Jezerce, režie Vladimír Strnisko
- 2008 William Russell: Shirley Valentine, Shirley Valentine, Divadlo ABC, režie Zdeněk Kaloč
- 2008 Bengt Ahlfors: Paní plukovníková, Annika Bergerová, Divadlo Na Jezerce, režie Vladimír Strnisko
- 2015 Rodolfo Sonego, Renato Giordano: Vím, že víš, že vím, Divadlo ABC, režie Vladimír Strnisko
Práce pro rozhlas[editovat | editovat zdroj]
- 1990 Jiří Robert Pick: Anekdoty Franci Roubíčka, tragikomedie o muži, který nedokázal neříct anekdotu. Hudba Vladimír Truc. Dramaturg Dušan Všelicha. Režie Josef Červinka. Účinkují: Tomáš Töpfer, Růžena Merunková, Barbora Kodetová, Marie Marešová, Miloš Hlavica, Jiří Lábus, Zdeněk Ornest, Josef Velda, Oldřich Vízner, Martin Velda, Simona Stašová a Jaroslava Kretschmerová. Natočeno v roce 1990.[2]
- 1993 Miloň Čepelka: Freony, Minihoror. Český rozhlas. Hudební improvizace Emil Viklický. Dramaturg Josef Hlavnička. Režie Jan Fuchs. Účinkují: Václav Vydra, Jan Teplý, Simona Stašová a Jaroslav Kepka.
- 1993 Ladislav Klíma: Edgar. rozhlasová úprava Pavel Minks, dramaturg Hynek Pekárek, v režii. Josefa Červinky hráli: Jiří Schwarz, Simona Stašová a Jiří Holý.[3]
Ocenění[editovat | editovat zdroj]
Český lev[editovat | editovat zdroj]
- 1999 Pelíšky (nominace)
- 2005 Román pro ženy (nominace)
- 2016 Lída Baarová (nominace)
TýTý[editovat | editovat zdroj]
Thálie[editovat | editovat zdroj]
- 2006 Činohra ženy (nominace)
- 2008 Činohra ženy (výhra)
Golden Reel Awards[editovat | editovat zdroj]
- 2014 Sebemilenec (výhra)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Absolventi DAMU 1949–2017, vyd. Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze, Praha, 2018, str. 104
- ↑ Jiří Robert Pick: Anekdoty Franci Roubíčka. Dvojka [online]. 2021-01-09 [cit. 2021-01-09]. Dostupné online.
- ↑ MÍŠKOVÁ, Gabriela. Směšnost a hrůznost jsou sestry. Edgar Ladislava Klímy ve Strašidelném létu na Dvojce. Program [online]. Český rozhlas, 2021-07-14 [cit. 2021-07-25]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Simona Stašová na Wikimedia Commons 
Osoba Simona Stašová ve Wikicitátech
- Simona Stašová na Kinoboxu
- Simona Stašová na mestskadivadlaprazska.cz
- Simona Stašová: Mám těžší duši než máma, Ona Dnes
- Simona Stašová: Rádio je potvora, týdeník Rozhlas
- Profil Simony Stašové na webu Divadla Na Jezerce
- Simona Stašová na ČT
