Silicidy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Silicidy jsou sloučeniny křemíku s elektropozitivnějšími prvky.

Křemík je elektropozitivnější než uhlík a silicidy jsou strukturně bližší boridům než karbidům. Silicidy, podobně jako karbidy a boridy, nejsou jednoduše tvořeny kovalentními molekulami. V silicidech se vyskytují různé vazby od vodivých kovových struktur po kovalentní či iontové.

Strukturní typy[editovat | editovat zdroj]

Atomy křemíků mají ve struktuře silicidů rozmanité postavení, a to jako:

  • samostatné atomy křemíku, které existují v elektricky vodivých silicidech mědi (Cu5Si), vanadu, chromu a manganu ((V,Cr,Mn)3Si), železa (Fe3Si), manganu (Mn3Si), a v nevodivých silicidech (Mg,Ge,Sn,Pb)2Si, (Ca,Ru,Ce,Rh,Ir,Ni)2Si
  • křemíkové dvojice Si2, které existují v silicidech uranu (U3Si2), hafnia a thoria
  • křemíkové tetraedry Si4, které existují v silicidech draslíku (KSi), rubidia (RbSi) a cesia (CsSi)
  • křemíkové řetězce Sin, které existují v silicidech uranu (USi), titanu, zirkonia, hafnia, thoria, ceru a plutonia (Ti, Zr, Hf, Th, Ce, Pu)Si, vápníku (CaSi), stroncia (SrSi) a yttria (YSi)
  • rovinné hexagonální grafitupodobné vrstvy atomů Si, které existují u silicidu uranu β-USi2 a u silicidů lanthanoidů a dalších aktinoidů a ve zvrásněné podobě u silicidu vápníku CaSi2
  • otevřené trojrozměrné skelety atomů Si, které existují v silicidech stroncia SrSi2, thoria ThSi2 a uranu α-USi2

Reakce[editovat | editovat zdroj]

Silicidy alkalických kovů (např. Na2Si) a kovů alkalických zemin (např. Ca2Si) reagují s vodou za vzniku vodíku a/nebo silanů (křemíkovodíků). Silicidy přechodných kovů jsou naproti tomu netečné k vodným roztokům čehokoliv s výjimkou kyseliny fluorovodíkové; reagují však s agresivnějšími činidly jako jsou roztavený hydroxid draselný nebo fluor a chlór za červeného žáru.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku silicide na anglické Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • REMY, Heinrich. Anorganická chemie. první. vyd. [s.l.] : [s.n.], 1961.  
  • GREENWOOD, N. N; EARNSHAW, A. Chemie prvků. první. vyd. Praha : Informatorium, 1993. ISBN 80-85427-38-9. (čeština)