Silicid hořečnatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Silicid hořečnatý
Vzorec
Vzorec
Obecné
Systematický názevSilicid hořečnatý
Sumární vzorecMg2Si
Vzhledčerná krystalická látka
Identifikace
Registrační číslo CAS22831-39-6
Vlastnosti
Molární hmotnost76,7 g/mol
Teplota tání1 102 °C; tj. 1 375 K
Hustota1,988 g/cm3
Rozpustnost ve voděnerozpustný
Bezpečnost
GHS02 – hořlavé látky
GHS02
[1]
Varování[1]
R-větyR23, R24, R25 R34
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Silicid hořečnatý je černá krystalická látka se vzorcem Mg2Si.

Výroba[editovat | editovat zdroj]

Tuto látku lze laboratorně vyrobit reakcí hořčíku a oxidu křemičitého při zahřívání do rudého žáru:
4Mg + SiO2 —t→ 2MgO + Mg2Si
Tato však vzniká směs, která je kontaminovaná a nečistoty nejsou oddělitelné běžnými metodami.
Na výrobu vysoce čistého produktu se používá hydrid hořečnatý a křemík, výroba pak probíhá dle rovnice:
2MgH2 + Si —250 °C→ Mg2Si + 2H2
Výroba je však mnohem dražší, i když produkt pak může dosáhnout značné čistoty.

Reakce[editovat | editovat zdroj]

Reakce silanu (vznikajícího po přidání Mg2Si do roztoku HCl) se vzduchem

Silicid křemičitý reaguje s kyselinou chlorovodíkovou za vzniku silanu, SiH4:
Mg2Si + 4HCl → 2MgCl2 + SiH4
Za pokojových teplot nereaguje s vodou, ale za zvýšených teplot reaguje velice obdobně.
Silan pak reaguje se vzduchem a samovznítí se, je-li reakce prováděna v kádince, vznikající bubliny se vzněcují až explodují.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Tato látka se používá na laboratorní výrobu silanu a dá se používat i na výrobu jiných silicidů.
Silan se pak užívá na organické syntézy a na výrobu silikonů.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Magnesium silicide na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Magnesium silicide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


Anorganické soli hořečnaté
Halogenidy a pseudohalogenidy
Soli kyslíkatých kyselin

(neuvedeny soli
se záměnou kyslíku za jiný prvek,

složené a „zásadité“)
Chlornan hořečnatý (Mg(OCl)2) • Chlorečnan hořečnatý (Mg(ClO3)2) • Chloristan hořečnatý (Mg(ClO4)2) • Bromičnan hořečnatý (Mg(BrO3)2) • Bromistan hořečnatý (Mg(BrO4)2) • Jodičnan hořečnatý (Mg(IO3)2) • Jodistan hořečnatý (Mg(IO4)2) • Dijodistan hořečnatý (Mg2I2O9) • Siřičitan hořečnatý (MgSO3) • Hydrogensiřičitan hořečnatý (Mg(HSO3)2) • Síran hořečnatý (MgSO4) • Hydrogensíran hořečnatý (Mg(HSO4)2) • Seleničitan hořečnatý (MgSeO3) • Hydrogenseleničitan hořečnatý (Mg(HSeO3)2) • Selenan hořečnatý (MgSeO4) • Telluričitan hořečnatý (MgTeO3) • Telluran hořečnatý (MgTeO4) • Dusitan hořečnatý (Mg(NO2)2) • Dusičnan hořečnatý (Mg(NO3)2) • Fosfornan hořečnatý (Mg(PO2H2)2) • Hydrogenfosforitan hořečnatý (MgHPO3) • Dihydrogenfosforečnan hořečnatý (Mg(H2PO4)2) • Hydrogenfosforečnan hořečnatý (MgHPO4) • Fosforečnan hořečnatý (Mg3(PO4)2) • Difosforečnan hořečnatý (Mg2P2O7) • Arsenitan hořečnatý (Mg(AsO2)2) • Arseničnan hořečnatý (Mg3(AsO4)2) • Tantaličnan hořečnatý (Mg(TaO3)2) • Hydrogenuhličitan hořečnatý (Mg(HCO3)2) • Uhličitan hořečnatý (MgCO3) • Šťavelan hořečnatý (Mg(CO2)2) • Křemičitan hořečnatý (Mg2SiO4) • Trikřemičitan hořečnatý (Mg2Si3O8) • Boritan hořečnatý (Mg3(BO3)2) • Manganistan hořečnatý (Mg(MnO4)2) • Chromitan hořečnatý (Mg(CrO2)2) • Chroman hořečnatý (MgCrO4) • Dichroman hořečnatý (MgCr2O7) • Molybdenan hořečnatý (MgMoO4) • Wolframan hořečnatý (MgWO4) • Vanadičnan hořečnatý (Mg(VO3)2) • Titaničitan hořečnatý (MgTiO3) • Hlinitan hořečnatý (Mg(AlO2)2) • Heptahlinitan dodekahořečnatý • Diuranan hořečnatý (MgU2O7)
Soli tvořené záměnou vodíku
ze sloučenin typu prvekx – vodíky
Jiné
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Silicid_hořečnatý&oldid=20365314“