Signalizace (telekomunikace)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

V telekomunikacíchsignalizace následující významy:

Signalizační systémy mohou být klasifikovány podle svých základních vlastností, popsaných níže:

Účastnická a síťová signalizace[editovat | editovat zdroj]

Účastnická signalizace je signalizace mezi telefonem a telefonní ústřednou.

Síťová signalizace je signalizace mezi ústřednami.

In-band a out-of-band signalizace[editovat | editovat zdroj]

Signalizace v přenosovém kanálu (anglicky in-band signaling) je přenášena stejným kanálem jako telefonní hovor. Příkladem je Tónová volba (DTMF), která se v současnosti používá na většině telefonních linek k účastníkovi.

Signalizace mimo přenosový kanál (anglicky out-of-band signaling) je telekomunikační signalizace na vyhrazeném kanále odděleném od telefonní hovoru. Out-of-band signalizace se používá v Signalizačním systému č. 7 (SS7), což je současný standard pro signalizaci mezi ústřednami používaný prakticky v celém světě po dobu přibližně 20 let[1].

Linková a registrová signalizace[editovat | editovat zdroj]

Linková signalizace slouží pro přenos informací o stavu linky nebo kanálu, jako je zavěšeno, obsazeno, které se označují jako dohlížecí, vyzváněcí proud (vyzvánění), a recall. V polovině 20. století byly dohlížecí signály na meziměstských linkách v Severní Americe obvykle in-band, například tónem o kmitočtu 2600 Hz, což vyžaduje pásmovou zádrž aby se zabránilo rušení. Na konci století všechny dohlížecí signály byly out-of-band. S příchodem digitálních linek začaly být dohlížecí signály přenášeny prostředky, které poskytuje digitální spoj.

Registrová signalizace je určena k přenosu adresní informace jako je telefonní číslo volaného nebo volajícího. V počátcích telefonie v manuálních ústřednách se adresní informace sdělovala hlasem, jako „Prosím spojte mi pana Kováře“. V první polovině 20. století se pro zadávání adresní informace používala rotační číselnice, která krátce přerušuje linkový proud – tak zvaná pulzní volba, přičemž adresa je určena počtem impulzů. Ve druhé polovině nebo poslední čtvrtině 20. století se přešlo na adresní signalizace pomocí tónové volby.

Channel-associated a common-kanál signalizace[editovat | editovat zdroj]

Signalizace přidružená k (hovorovému nebo přenosovému) kanálu (anglicky Channel-associated signaling, CAS) – signalizační kanál je používán pro jediný přenosový kanál.

Signalizace společným kanálem (anglicky Common-channel signaling, CCS) – signalizační kanál přenáší signalizační informace pro několik přenosových kanálů. Tyto přenosové kanály proto mají společný signalizační kanál.

Compelled signalizace[editovat | editovat zdroj]

Compelled (vynucovaná) signalizace znamená signalizaci, kde příjem každého signálu musí být explicitně potvrzeno příjemcem, než je možné poslat další signál[2]

Compelled signalizace je většina forem registrové signalizace R2 používané v Evropě, zatímco signalizace R1 používaná v Severní Americe není compelled.

Termín se používá pouze u signalizačních systémů, ve kterých se používají diskrétní signály (např. kombinaci tónů pro označení číslice). U signalizačních systémů, které jsou založeny na výměně zpráv (jako SS7 a ISDN Q.931), může každá zpráva přenášet větší množství informací (např. několik číslic telefonního čísla) nemá tato vlastnost význam.

Klasifikace[editovat | editovat zdroj]

Každý signalizační systém může být charakterizován podle každé z výše uvedených vlastností. Například:

  • Tónová volba je in-band, registrový signalizační systém s asociovaným kanálem. Není compelled.
  • Signalizační systém č. 7 (např. TUP nebo ISUP) je out-of-band signalizační systém se společným kanálem, který zahrnuje jak linkovou tak registrovou signalizaci.
  • Tarifní impulzy (v různých zemích se používají pulzy o kmitočtu 50 Hz, 12 kHz nebo 16 kHz posílané ústřednou do veřejných telefonních přístrojů nebo tarifních počitadel) jsou out-of-band (protože nespadají do kmitočtového rozsahu používaného pro přenos telefonního signálu, 300-3400 Hz) a channel-associated. Většinou autorů jsou považovány za linkovou signalizaci.
  • Signalizace EM (E&M) je out-of-band channel-associated signalizační systém. Základní systém je určen pro linkovou signalizaci, ale pokud se používají desítkové pulzy, může také přenášet registrové informace. Obvykle se ale linková signalizace E&M používá spolu s registrovou signalizací DTMF.
  • Naproti tomu, signalizační systém L1 (který typicky využívá různě dlouhé tóny o kmitočtu 2280 Hz) je in-band channel-associated signalizační systém, stejně jako SF 2600 Hz systém dříve používaný ve firmě Bell System.
  • Signalizační systémy nazývané Loop start, ground start, obracení polarity a systémy s obracením polarity impulzů jsou všechny stejnosměrné, tedy out-of-band, a channel-associated, protože stejnosměrný proud se objevuje na okruhu použitém pro přenos hovoru.

Signalizační systémy se společným kanálem jsou ze své podstaty out-of-band; in-band signalizační systémy používají vždy signalizaci přidruženou k přenosovému kanálu. Existují však i out-of-band signalizační systémy, která jsou channel-associated (např. tarifní impulzy).

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Signaling in/out-of-band Definition [online]. PC Magazine Encyclopedia, [cit. 2012-04-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. compelled signaling [online]. National Telecommunications and Information Administration, [cit. 2012-04-11]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]