Siemens ES64U4

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Elektrická lokomotiva Siemens ES64U4
Lokomotiva ÖBB 1216 236 ve stanici Brno hlavní nádraží
AT řada 1216
DE řada 183
PL řada 5 370 (EU44)
SI řada 541
Základní údaje
Výrobce Siemens
Rok výroby 2005 – 2011
Počet vyrobených kusů min. 113
Provozovatel ÖBB, DB AG, PKP,
Období provozu 2005–dosud
Hodinový výkon 6 400 kW
Trvalý výkon 6 000 kW
Maximální tažná síla 304 kN (podle verze)
Maximální rychlost 230 km/h
Vytápění vlaku Elektrické
Lokomotivní brzda elektrodynamická rekuperační + odporová
samočinná tlaková
přímočinná
Hmotnost a rozměry
Hmotnost ve službě 87 t
Nápravový tlak
Délka přes nárazníky 19 580 mm
Rozvor podvozku
Minimální poloměr
projížděných oblouků
120 m
Rozchod kolejí 1 435 mm
Parametry pohonu
Uspořádání pojezdu Bo´ Bo´
Napájecí soustava 25 kV 50 Hz, 15 kV 16,7 Hz, 3 kV ss
Regulace pohonu IGBT
Typ trakčního motoru asynchronní
Přenos kroutivého momentu Dutý hřídel
Seznam českých a slovenských lokomotiv

Lokomotiva typu Siemens ES64U4 je univerzální vícesystémová elektrická lokomotiva s asynchronními motory konstruovaná na bázi EuroSprinter, nasazená z počátku jako řada 1216 (Taurus III) ÖBB, v dalších letech i ALEX (řada 183), SŽ (řada 541), PKP (řada EU44) a dalších dopravců. Poprvé byla lokomotiva představena veřejnosti 31. března 2005 v Mnichově.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Lokomotiva je svojí elektrickou částí velmi podobná typu ES64F4, tvar a konstrukce skříně a pojezdu však vychází z typu ES64U2 s následujícími hlavními odlišnostmi:

  • skříň vozidla je o 300 mm delší,
  • každé stanoviště má z obou stran vstupní dveře (do ES 64U2 se vstupuje skrz strojovnu),
  • odlišné uspořádání a zakrytování přístrojů na střeše,
  • snížená střední část střechy pro splnění požadavků vyhlášky UIC 505 (obrys pro vozidla),
  • střední návěstní světlo přemístěno nad čelní okno,
  • návěstní světla z LED,
  • madla pro posunovače protažená až do rohů.

Pro dodržení hmotnosti lokomotivy byla snížena hmotnost transformátoru o 2,5 t. Tím se poněkud omezil i maximální výkon lokomotivy – trvalý 6 MW, hodinový 6,4 MW.[1]

ÖBB 1216 Taurus 3[editovat | editovat zdroj]

V říjnu 2003 změnily ÖBB objednávku na posledních 68 lokomotiv řady 1116 (typ ES64U2) na 50 lokomotiv zdokonalené verze, které budou moci být provozovány i na systému 3 kV ss.[1][2]. ÖBB plánovaly jejich nasazení zejména v Itálii a ve Slovinsku. Lokomotivy byly podle specifikací vybaveny příslušnými typy sběračů, vlakových zabezpečovačů a rádií, tzv. národními balíčky:

  • 1216 001-025 jako varianta A pro Rakousko, Německo, Itálii a Slovinsko
  • 1216 141-150 jako varianta B pro Rakousko, Německo a Slovinsko
  • 1216 226-240 jako varianta C pro Rakousko, Německo, Česko a Slovensko

Kvůli zpoždění ve schvalovacím procesu pro připuštění na českou a slovenskou železniční síť byly stroje 1216 227–231 přestavěny na variantu B a v dubnu 2007 přeznačeny na 1216 127–131. Ve stejném měsíci byl stroj 1216 232 přestavěn na variantu A a přeznačen na 1216 032. Tento stroj byl použit pro schvalovací proces – pro jízdy rychlostí do 200 km/h v Itálii.[2]

Od GVD 2007 začaly tyto stroje v rámci zkušebního provozu zajíždět do Českých Budějovic a do Brna. V červnu 2008 byla varianta C schválena s určitými omezeními pro provoz na síti SŽDC.[3] Dne 27. října 2008 dojel poprvé stroj této řady vlastní silou až do Prahy, byl to 1216 239 v čele vlaku 573. Jeho nasazení pak pokračovalo na vlacích Ex 573 / 572 / 579 / 578 do 18. listopadu, od 11. listopadu přešel na trať Praha – Děčín.[4] Od GVD 2009 pak byly lokomotivy řady 1216 nasazeny v běžném provozu na vlacích EC mezi Prahou a Vídní. Přímé vozbě dále do Německa však bránily problémy s přejezdem česko-německé hranice, které se podařilo vyřešit až o rok později. Vzhledem k úvraťovým jízdám mezinárodních vlaků přes pražské hlavní nádraží není momentálně potřeba jejich nasazení směrem do Německa.

Od konce května 2010 byla řada 1216 nasazena na vedení přímých EC vlaků mezi Mnichovem a severní Itálií – Veronou, Boloní a Milánem.

Lokomotiva ES64U4 řady 1216 v nátěru Českých drah na brněnském hlavním nádraží

Od prosince 2014 se plánuje nasazení s railjety na lince Praha – Brno – Vídeň – Štýrský Hradec (něm. Graz).[5]

SŽ 541[editovat | editovat zdroj]

Slovinský dopravce Slovenske železnice (SŽ) si objednaly 20 lokomotiv tohoto typu. Lokomotivy byly dodány v období červen 2006 – květen 2007 a označeny řadou 541. Dalších 12 strojů této řady bylo objednáno v lednu 2007 (celková cena 48 milionů €), tyto lokomotivy byly nasazovány do provozu postupně od května 2009.[6].

  1. 541 001–022 varianta B2 pro Slovinsko, Rakousko, Německo, a Chorvatsko
  2. 541 101–110 varianta F pro Slovinsko, Rakousko, Německo, Česko, Slovensko, Maďarsko, Itálii a Chorvatsko

PKP EU 44 Husarz[editovat | editovat zdroj]

Polský EU44 "Husarz"

V červnu 2008 objednaly polské železnice 10 lokomotiv typu ES64U4. Lokomotivám byla přidělena řada EU44 a byly pojmenovány Husarz (husar). První lokomotivu dodal Siemens v září téhož roku, a to s německým označením 183 601. Tato lokomotiva absolvovala nejprve sérii zkušebních jízd pro schválení tohoto typu v Polsku.[7] V lednu 2009 k ní přibyla 183 602. Do června 2010 bylo dodáno všech 10 objednaných strojů. Od sedmého stroje byly dodávány již s polským označením řady 5 370, předchozí stroje s německým označením byly přeznačeny na tuto řadu počátkem července 2010.[8] Od června 2010 zajíždí řada EU44 do Bohumína.

Dne 30. července 2010 podepsaly PKP Intercity a Siemens smlouvu na dodávku dalších 10 lokomotiv ES64U4 v ceně 44,5 milionů €.

Soukromí dopravci[editovat | editovat zdroj]

Mezi další provozovatele těchto lokomotiv patří napřííklad RTS Rail Transport Service GmbH, LTE, Adria Transport, CargoServ, SLB, WLB a další. Arriva vlastní 5 lokomotiv typu ES64U4-G, které jsou vybaveny pouze pro napájecí soustavy 15 a 25 kV. Jedná se o stroje 183.001–005.

Rychlostní rekord[editovat | editovat zdroj]

Siemens ES64U4 1216 050 v Hersbrucku

Dne 2. září 2006 ustanovila lokomotiva 1216 050 (tehdy ještě ve stavu Siemens, dnes ÖBB 1216 025) nový rychlostní rekord elektrických lokomotiv.[9]). Na vysokorychlostní trati NorimberkIngolstadt mezi stanicemi Kinding a Allersberg dosáhla rychlosti 357 km/h a překonala tak rekord lokomotivy BB 9004 SNCF z roku 1955.

Až do roku 2008 byla tato lokomotiva používána při zkušebních jízdách v různých zemích, včetně ČR. 25. května 2008 byla předána ÖBB a od 23. června 2008 je nasazena v provozu jako 1216 025.[9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Siemens ES 64 U 4 ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Siemens ES64U4 na německé Wikipedii.

  1. a b Karl Gerhard Baur. Die neue Reihe 1216 der ÖBB. Eisenbahn Kurier. červen 2005, s. 60-63.  
  2. a b ÖBB 1216 [online]. railcolor.net, [cit. 2009-01-25]. Dostupné online.  
  3. První tranzitní koridor bude konečně tranzitní
  4. http://www.klubfoticu.estranky.cz/clanky/nezarazene/taurusy-u-nas_-samozrejmost
  5. Praha – Brno – Vídeň – Graz: Od prosince 2014 každé dvě hodiny prémiovým vlakem railjet, tisková zpráva ze 6. září 2012
  6. Slowenische Bahn bestellt Siemens-Lokomotiven im Wert von 48 Millionen Euro [online]. Siemens, 2008-01-20, [cit. 2009-01-25]. Dostupné online.  
  7. PKP IC ES64U4 [online]. railcolor.net, [cit. 2009-01-25]. Dostupné online.  
  8. 183 603 and 604 already in revenue service [online]. railcolor.net], [cit. 2010-01-26]. Dostupné online.  
  9. a b Siemens 21136 [online]. railcolor.net, [cit. 2009-01-25]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BAUR, Karl Gerhard. EuroSprinter - Die erfolgreiche Lokomotivfamilie von Siemens. Freiburg : EK-Verlag, 2007. ISBN 3-88255-226-3. (němčina) 
  • PALFINGER, Michael. Taurus - Die Werbeloks der ÖBB. Eisenbahn-Bildarchiv - Band 36. Freiburg : EK-Verlag, 2009. ISBN 3-88255-375-8. (němčina) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]