Siegfried Kapper

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Siegfried Kapper
Siegfried Kapper (1848)
Siegfried Kapper (1848)
Narození21. března 1820
Praha-Smíchov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí7. června 1879 (ve věku 59 let)
Pisa
Italské královstvíItalské království Italské království
Povoláníbásník, překladatel, lékař-spisovatel, spisovatel a lékař
Alma materVídeňská univerzita
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Siegfried Kapper (21. března 1820 Praha Smíchov[1]7. června 1879 Pisa) byl český a německý romantický básník, spisovatel, cestovatel a lékař.

Život[editovat | editovat zdroj]

Siegfried Kapper (1870)

Narodil se jako Isaac Salomon Kapper v rodině židovského učitele, navštěvoval českou školu na Smíchově a od roku 1830 gymnázium na Malé Straně. V letech 1836-1839 studoval filosofii na Karlově univerzitě, zajímal se o českou literaturu a spřátelil se s mladými českými básníky, zejména s Karlem Sabinou a V. B. Nebeským. Hlásil se k české, německé i židovské totožnosti a snažil se smiřovat nacionální nepřátelství, což mu mnozí vytýkali. Po ročním pobytu jako domácí učitel v Rusku vystudoval v letech 1841-1847 medicínu ve Vídni a stal se lékařem v chorvatském Karlovaci. Roku 1843 vydal svoji prvotinu „České listy“, kterou však česká kritika odmítla. Roztrpčen odmítavými postoji českých vzdělanců (zejména Karla Havlíčka), začal se zajímat o jihoslovanské jazyky a kulturu, hodně cestoval a psal většinou německy.

Roku 1848 odejel do Vídně, kde působil jako novinář, a po porážce revoluce cestoval po Uhrách a Bosně a napsal několik cestopisů. Po cestách v Německu a v Itálii se roku 1854 vrátil do Čech, oženil se a působil jako lékař v Dobříši a od roku 1860 v Mladé Boleslavi. [2] Po roce 1870 se přestěhoval do Prahy a publikoval také česky.[3] Předválečný Spolek akademiků židů přijal jeho jméno a na jeho rodném domě zasadil pamětní desku.[4]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

V německém prostředí měly Kapprovy spisy velký úspěch. Jeho živé cestopisy po Srbsku, Chorvatsku, Bosně, Bulharsku a Rumunsku spojují nadšení pro lidové kultury a poezii s ostrou pozorovací schopností etnografa. Řada jeho německých básní, inspirovaných českou a srbskou lidovou poezií, byla zhudebněna např. J. Brahmsem a zlidověla nejen v Německu.[5]

  • Slavische Melodien (Slovanské melodie,1844)
  • Südslawische Wanderungen (Cesty mezi jižními Slovany, 1851)
  • Die serbische Bewegung in Süd-Ungarn (Srbské hnutí v jižních Uhrách, 1851, historická monografie)
  • Gesänge der Serben (Zpěvy Srbů, 1852; česky 1872)
  • Christen und Türken (Křesťané a Turci, 1854)
  • Lazar, der Serbenczar (Lazar, car Srbů. Podle hrdinských pověstí a písní, 1851)
  • Herzel und seine Freunde. Bilder aus dem böhmischen Schulleben (Herzl a jeho přátelé. Obrázky ze školního života v Čechách, 1853)
  • Falk. Eine Erzählung (1853)
  • Das Vorleben eines Künstlers. Roman (1855)
  • Die Handschriften von Königinhof und Grünberg. Altböhmische Poesien aus dem 10. bis 12. Jahrhundert (Královédvorský a Zelenohorský rukopis. Staročeská poezie z 10. až 12. století, 1859. Překlad a úvod.)
  • Das Böhmerland. Wanderungen und Ansichten mit Illustrationen (Čechy, Cesty a názory s ilustracemi, 1863)
  • Märchen aus dem Küstenlande (Pohádky přímořské, 1865, česky 1873 a 1998)
  • Serbische Nationalpoesie II. (Srbská lidová poezie, 1871)
  • Gusle. Serbische Gedichte (Gusle. Srbské básně, 1874, česky 1876) [3] [2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a obřízce Archivováno 27. 4. 2017 na Wayback Machine. židovské náboženské obce na Smíchově
  2. a b [1]
  3. a b Ottův slovník naučný, heslo Kapper, Siegfried.
  4. Ottův slovník naučný nové doby, heslo Kapper, Siegfried.
  5. Např. [2] Archivováno 8. 10. 2007 na Wayback Machine., kde jsou i další písně.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Kapper, Siegfried. Sv. 13, str. 974
  • Ottův slovník naučný nové doby, heslo Kapper, Siegfried. Sv. 5, str. 379
  • Krejčová, H., Siegfried Kapper. Symbol česko-židovského hnutí. In: Židovská ročenka Č. 5751, 1990/1991, str. 86–89.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]