Sidney Godolphin
| Sidney Godolphin | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 15. června 1645 Breage |
| Úmrtí | 15. září 1712 (ve věku 67 let) nebo 19. září 1712 (ve věku 67 let) St Albans |
| Místo pohřbení | Westminsterské opatství |
| Povolání | politik |
| Ocenění | Podvazkový řád |
| Politická strana | Toryové |
| Choť | Margaret Blagge Godolphin (od 1675)[1][2] |
| Děti | Francis Godolphin, 2. hrabě Godolphin[1] |
| Rodiče | Francis Godolphin[1] a Dorothy Berkeley[3][1] |
| Příbuzní | Jael Boscawen[1] a Henry Godolphin[1] (sourozenci) Mary Osborne, vévodkyně z Leeds, Harriet Pelham-Holles[1], Hary Godolphin[3], Lady Margaret Godolphin[3] a William Godolphin, Marquess of Blandford[3] (vnoučata) |
| Funkce | Member of the 1661-79 Parliament (1665–1669) Lord Lieutenant of Cornwall (1705–1710) První Lord státní pokladny Member of the 1680-81 Parliament Lord High Treasurer … více na Wikidatech |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sidney Godolphin, 1. hrabě Godolphin (Sidney Godolphin, 1st Earl Godolphin, 1st Viscount Rialton, 1st Baron Godolphin) (15. června 1645, Breage, Anglie – 15. září 1712, St. Albans, Anglie) byl anglický státník, celkem čtyřikrát byl prvním ministrem (1684–1685, 1690–1697, 1700–1701, 1702–1710). Proslul jako vynikajicí finanční odborník, bez ohledu na politické zvraty jeho služeb využili čtyři panovníci. V roce 1684 s titulem barona vstoupil do Sněmovny lordů, v roce 1706 získal titul hraběte.
Kariéra
Pocházel ze starobylého rodu z Cornwallu, byl třetím synem poslance Sira Francise Godolphina (1605–1667), po matce byl spřízněn s rodem Berkeley. Na počátku vlády Karla II. byl představen u dvora a získal přízeň vlivných osobností, brzy navíc proslul jako odborník na finanční záležitosti, v mládí též krátce sloužil v armádě Ruprechta Falckého. V letech 1668–1681 byl členem Dolní sněmovny, působil také jako diplomat (1672 ve Francii, 1678 v Nizozemí), jako správce královského šatníku (1678–1679) se dostal k vyšším úřadům, poté byl lordem pokladu (1679–1684). V roce 1680 se stal členem Tajné rady a od května do srpna 1684 provizorně spravoval úřad ministra vnitra. V roce 1684 získal titul barona a vstoupil do Sněmovny lordů, v závěru vlády Karla II. zastával úřad prvního lorda pokladu, tedy prvního ministra (1684–1685).
Za Jakuba II. sice přišel o nejvyšší vládní post, ale jako lord komoří královny Marie Modenské a králův finanční poradce si udržel jistý vliv. Znovu se prvním ministrem stal za vlády Viléma III. (1690–1697), odstoupit musel po kompromitaci ve Fenwickově spiknutí, později se do úřadu vrátil (1700–1701). Vrcholu kariéry dosáhl za vlády královny Anny, která k němu sice měla výhrady, ale k moci se znovu dostal díky svému příteli, vévodovi z Marlborough. V letech 1702–1710 byl opět prvním ministrem a díky své obratné hospodářské a finanční politice dokázal udržovat Anglii velmocenské postavení za války o španělské dědictví. V roce 1704 získal Podvazkový řád a v roce 1706 byl povýšen na hraběte. V roce 1708 bylo jeho postavení ohroženo obviněním ze zneužívání kompetencí, ale nakonec byl odvolán až v rámci protiwhigovské kampaně v létě roku 1710. V letech 1705–1710 byl též lordem-místodržitelem v Cornwallu.
Rodina
S manželkou Margaret Blagge (1652–1678) měl jediného syna Francise.
Sidneyův starší bratr Sir William Godolphin (1640–1710) byl dlouholetým členem Dolní sněmovny, v roce 1661 získal titul baroneta a zastával též nižší státní úřady. V Dolní sněmovně zasedal také mladší bratr Charles Godolphin (1650–1720).
Literatura
- KOVÁŘ, Martin: Stuartovská Anglie; Praha, 2001 ISBN 80–7277–059–4
- KOVÁŘ, Martin: Velká Británie v éře Roberta Walpola; Praha, 2004 ISBN 80–86642–23–2