Seznam vítězů mužské čtyřhry na French Open

Vítězové mužské čtyřhry French Open
Vítězové mužské čtyřhry French Open
www.rolandgarros.com
Grand Slam	French Open
Místo	Paříž, Francie
Areál	Stade Roland-Garros
Organizátor	Francouzská tenisová federace
První ročník	1891
Povrch	štěrk či antuka / venku (1891–1907); antuka / venku (od 1908)
Odměna	590 000 EUR / pár (2023)
Trofej	Pohár Jacquese Brugnona
Nejvyšší počet titulů
amatérské éry	13 – Max Decugis; (jen pro členy francouzských klubů); 6 – Roy Emerson; (bez omezení členství)
otevřené éry	4 – Daniel Nestor; Max Mirnyj
otevřené éry v řadě	3 – Daniel Nestor
Současní vítězové
	Ivan Dodig (CRO) (druhý titul); Austin Krajicek (USA) (první titul)

Seznam vítězů mužské čtyřhry na French Open uvádí přehled šampionů mužské deblové soutěže French Open, turnaje známého také pod názvem Roland Garros, oficiálně francouzsky Les Internationaux de France de Roland Garros.

French Open je tenisový Grand Slam, každoročně hraný na přelomu května a června. Premiérový ročník mužské čtyřhry se odehrál v roce 1891, ale až od roku 1925 bylo mistrovství zpřístupněno pouze tenistům registrovaným ve francouzských klubech. Chronologicky představuje druhý major sezóny zařazený mezi Australian Open a Wimbledon. Od roku 1928 probíhá na otevřených antukových dvorcích areálu Stade Roland-Garros v Paříži. V roce 1968 se jako první z grandslamů otevřel profesionálům.

Do soutěže nastupuje šedesát čtyři párů se šestnácti nasazenými. Od roku 1973 se hraje sedmibodový tiebreak, (do roku 2021) s výjimkou rozhodující sady. V ročníku 2022 byla zkrácená hra zavedena i do rozhodujícího setu za stavu her 6–6 jako 10bodový supertiebreak.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Max Mirnyj (Bělorusko)

Daniel Nestor (Kanada)

Rekordmani otevřené éry se 4 trofejemi

French Open organizované Francouzskou tenisovou federací je druhým ze čtyř Grand Slamů sezóny. Probíhá na přelomu května a června. Turnaj byl založen v roce 1891. Před rokem 1925 na něm mohli startovat pouze tenisté registrovaní ve francouzských klubech. V tomto období získal rekordní počet třinácti titulů Francouz Max Decugis.^[1]^[2]

Mezi lety 1915–1919 se šampionát nekonal v důsledku první světové války. V období 1941–1945 probíhal ve vichistickém režimu Tournoi de France uzavřený pro Francouze. Jeho výsledky nebyly francouzským svazem započítány do oficiálních statistik ani do historie grandslamu. Do počátku otevřené éry v roce 1968 se turnaj konal pod názvem French Championships. Prvními vítězi, po zpřístupnění hráčům mimo francouzské kluby v roce 1925, se stali francouzští mušketýři Jean Borotra a René Lacoste. V tomto období vyhrál nejvyšší počet šesti trofejí Australan Roy Emerson.^[1] V rámci otevřené éry pak rekordní zápis čtyř titulů vytvořili Kanaďan Daniel Nestor a Bělorus Max Mirnyj včetně dvou společných triumfů z let 2011 a 2012. Nejstarším šampionem open éry se v roce 2022 stal 40letý Nizozemec Jean-Julien Rojer. Jeho spoluhráč, Salvadorec Marcelo Arévalo, byl vůbec prvním vítězem grandslamové čtyřhry ze Střední Ameriky.^[3]^[4]

V letech 1925–1971 všechna utkání probíhala na tři vítězné sety. Od sezóny 1972 byl tento formát ponechán pouze pro finále. Předchozí kola přešla na systém zápasů do dvou vítězných setů, rovněž tak i nakonec finále v roce 1990.

Vítězové získávají od roku 1989 zdobný stříbrný pohár „Coupe Jacques Brugnon“, pojmenovaný na počest jednoho ze čtyř mušketýrů Jacquese Brugnona.^[5]

Přehled finále[editovat | editovat zdroj]

French Championships[editovat | editovat zdroj]

Rok	vítězové	poražení finalisté	výsledek
Championnat de France amateurs international (1891–1924)^{^{[p 1]}}
1891	B. Desjoyau T. Legrand	Cucheval-Clarigny Boulanger
1892	J. Havet D. Albertini	Cucheval-Clarigny Carlos de Candamo
1893	Jean Schopfer J. Goldsmith	G. Hetley Ortmans	6–4, 4–6, 6–2
1894	Gérard Brosselin J. Lesage	G. Hetley Robinson	6–4, 2–6, 6–2
1895	André Vacherot Christian Winzer	Paul Lebreton Paul Lecaron	6–2, 6–1
1896	F. Warden Wynes	André Vacherot Marcel Vacherot	6–4, 8–6
1897	Paul Aymé Paul Lebreton	Francky Wardan Longchamps	6–3, 6–0
1898	Marcel Vacherot Xenophon Kasdaglis
1899	Paul Aymé Paul Lebreton
1900	Paul Aymé Paul Lebreton
1901	André Vacherot Marcel Vacherot
1902	Max Decugis J. Worth
1903	Max Decugis J. Worth	André Vacherot Marcel Vacherot	8–6, 6–4^skreč
1904	Max Decugis Maurice Germot
1905	Max Decugis J. Worth
1906	Max Decugis Maurice Germot
1907	Max Decugis Maurice Germot	G. Siry Robert Wallet	6–4, 6–2, 6–1
1908	Max Decugis Maurice Germot
1909	Max Decugis Maurice Germot
1910	Marcel Dupont Maurice Germot
1911	Max Decugis Maurice Germot	André Gobert William Laurentz	6–3, 6–4, 7–5
1912	Max Decugis Maurice Germot
1913	Max Decugis Maurice Germot
1914	Max Decugis Maurice Germot	William Laurentz Ludwig von Salm	6–4, 6–4, 4–6, 4–6, 6–4
1915	nehráno^{^{[p 2]}}
1916
1917
1918
1919
1920	Max Decugis Maurice Germot
1921	André Gobert William Laurentz
1922	Jacques Brugnon Marcel Dupont
1923	François Blanchy Jean Samazeuilh
1924
Internationaux de France amateurs (1925–1967)^{^{[p 3]}}
1925	Jean Borotra René Lacoste	Henri Cochet Jacques Brugnon	7–5, 4–6, 6–3, 2–6, 6–3
1926	Vincent Richards Howard Kinsey	Henri Cochet Jacques Brugnon	6–4, 6–1, 4–6, 6–4
1927	Henri Cochet Jacques Brugnon	Jean Borotra René Lacoste	2–6, 6–2, 6–0, 1–6, 6–4
1928	Jean Borotra Jacques Brugnon	Henri Cochet René de Buzelet	6–4, 3–6, 6–2, 3–6, 6–4
1929	René Lacoste Jean Borotra	Henri Cochet Jacques Brugnon	6–3, 3–6, 6–3, 3–6, 8–6
1930	Henri Cochet Jacques Brugnon	Harry Hopman Jim Willard	6–3, 9–7, 6–3
1931	George Lott John Van Ryn	Vernon Kirby Norman Farquharson	6–4, 6–3, 6–4
1932	Henri Cochet Jacques Brugnon	Christian Boussus Marcel Bernard	6–4, 3–6, 7–5, 6–3
1933	Pat Hughes Fred Perry	Vivian McGrath Adrian Quist	6–2, 6–4, 2–6, 7–5
1934	Jean Borotra Jacques Brugnon	Jack Crawford Vivian McGrath	11–9, 6–3, 2–6, 4–6, 9–7
1935	Jack Crawford Adrian Quist	Vivian McGrath Don Turnbull	6–1, 6–4, 6–2
1936	Jean Borotra Marcel Bernard	Pat Hughes Raymond Tuckey	6–2, 3–6, 9–7, 6–1
1937	Gottfried von Cramm Henner Henkel	Norman Farquharson Vernon Kirby	6–4, 7–5, 3–6, 6–1
1938	Bernard Destremau Yvon Petra	Don Budge Gene Mako	3–6, 6–3, 9–7, 6–1
1939	Don McNeill Charles Harris	Jean Borotra Jacques Brugnon	4–6, 6–4, 6–0, 2–6, 10–8
1940	nehráno^{^{[p 4]}}
1941
1942
1943
1944
1945
1946	Marcel Bernard Yvon Petra	Enrique Morea Pancho Segura	7–5, 6–3, 0–6, 1–6, 10–8
1947	Eustace Fannin Eric Sturgess	Tom Brown Bill Sidwell	6–4, 4–6, 6–4, 6–3
1948	Lennart Bergelin Jaroslav Drobný	Harry Hopman Frank Sedgman	8–6, 6–1, 12–10
1949	Pancho Gonzales Frank Parker	Eustace Fannin Eric Sturgess	6–3, 8–6, 5–7, 6–3
1950	Bill Talbert Tony Trabert	Jaroslav Drobný Eric Sturgess	6–2, 1–6, 10–8, 6–2
1951	Ken McGregor Frank Sedgman	Gardnar Mulloy Dick Savitt	6–2, 2–6, 9–7, 7–5
1952	Ken McGregor Frank Sedgman	Gardnar Mulloy Dick Savitt	6–3, 6–4, 6–4
1953	Lew Hoad Ken Rosewall	Mervyn Rose Clive Wilderspin	6–2, 6–1, 6–1
1954	Vic Seixas Tony Trabert	Lew Hoad Ken Rosewall	6–4, 6–2, 6–1
1955	Vic Seixas Tony Trabert	Nicola Pietrangeli Orlando Sirola	6–1, 4–6, 6–2, 6–4
1956	Don Candy Bob Perry	Ashley Cooper Lew Hoad	7–5, 6–3, 6–3
1957	Mal Anderson Ashley Cooper	Don Candy Mervyn Rose	6–3, 6–0, 6–3
1958	Ashley Cooper Neale Fraser	Robert Howe Abe Segal	3–6, 8–6, 6–3, 7–5
1959	Nicola Pietrangeli Orlando Sirola	Roy Emerson Neale Fraser	6–3, 6–2, 14–12
1960	Roy Emerson Neale Fraser	José Luis Arilla Andrés Gimeno	6–2, 8–10, 7–5, 6–4
1961	Roy Emerson Rod Laver	Robert Howe Bob Mark	3–6, 6–1, 6–1, 6–4
1962	Roy Emerson Neale Fraser	Wilhelm Bungert Christian Kuhnke	6–3, 6–4, 7–5
1963	Roy Emerson Manuel Santana	Gordon Forbes Abe Segal	6–2, 6–4, 6–4
1964	Roy Emerson Ken Fletcher	John Newcombe Tony Roche	7–5, 6–3, 3–6, 7–5
1965	Roy Emerson Fred Stolle	Ken Fletcher Bob Hewitt	6–8, 6–3, 8–6, 6–2
1966	Clark Graebner Dennis Ralston	Ilie Năstase Ion Țiriac	6–3, 6–3, 6–0
1967	John Newcombe Tony Roche	Roy Emerson Ken Fletcher	6–3, 9–7, 12–10

French Open[editovat | editovat zdroj]

Rok	vítězové	poražení finalisté	výsledek
Internationaux de France – Ère Open (od 1968)^{^{[p 5]}}
1968	Ken Rosewall Fred Stolle	Roy Emerson Rod Laver	6–3, 6–4, 6–3
1969	John Newcombe Tony Roche	Roy Emerson Rod Laver	4–6, 6–1, 3–6, 6–4, 6–4
1970	Ilie Năstase Ion Țiriac	Arthur Ashe Charlie Pasarell	6–2, 6–4, 6–3
1971	Arthur Ashe Marty Riessen	Tom Gorman Stan Smith	6–8, 4–6, 6–3, 6–4, 11–9
1972	Bob Hewitt Frew McMillan	Patricio Cornejo Jaime Fillol	6–3, 8–6, 3–6, 6–1
1973	John Newcombe Tom Okker	Jimmy Connors Ilie Năstase	6–1, 3–6, 6–3, 5–7, 6–4
1974	Dick Crealy Onny Parun	Bob Lutz Stan Smith	6–3, 6–2, 3–6, 5–7, 6–1
1975	Brian Gottfried Raúl Ramírez	John Alexander Phil Dent	6–4, 2–6, 6–2, 6–4
1976	Fred McNair Sherwood Stewart	Brian Gottfried Raúl Ramírez	7–6^(8–6), 6–3, 6–1
1977	Brian Gottfried Raúl Ramírez	Wojciech Fibak Jan Kodeš	7–6, 4–6, 6–3, 6–4
1978	Gene Mayer Hank Pfister	José Higueras Manuel Orantes	6–3, 6–2, 6–2
1979	Gene Mayer Sandy Mayer	Ross Case Phil Dent	6–4, 6–4, 6–4
1980	Victor Amaya Hank Pfister	Brian Gottfried Raúl Ramírez	1–6, 6–4, 6–4, 6–3
1981	Heinz Günthardt Balázs Taróczy	Terry Moor Eliot Teltscher	6–2, 7–6, 6–3
1982	Sherwood Stewart Ferdi Taygan	Hans Gildemeister Belus Prajoux	7–5, 6–3, 1–1^skreč
1983	Anders Järryd Hans Simonsson	Mark Edmondson Sherwood Stewart	7–6^(7–4), 6–4, 6–2
1984	Henri Leconte Yannick Noah	Pavel Složil Tomáš Šmíd	6–4, 2–6, 3–6, 6–3, 6–2
1985	Mark Edmondson Kim Warwick	Šlomo Glickstein Hans Simonsson	6–3, 6–4, 6–7, 6–3
1986	John Fitzgerald Tomáš Šmíd	Stefan Edberg Anders Järryd	6–3, 4–6, 6–3, 6–7^(4–7), 14–12
1987	Anders Järryd Robert Seguso	Guy Forget Yannick Noah	6–7, 6–7, 6–3, 6–4, 6–2
1988	Andrés Gómez Emilio Sánchez	John Fitzgerald Anders Järryd	6–3, 6–7^(8–10), 6–4, 6–3
1989	Jim Grabb Patrick McEnroe	Mansour Bahrami Eric Winogradsky	6–4, 2–6, 6–4, 7–6^(7–5)
1990	Sergio Casal Emilio Sánchez	Goran Ivanišević Petr Korda	7–5, 6–3
1991	John Fitzgerald Anders Järryd	Rick Leach Jim Pugh	6–0, 7–6^(7–2)
1992	Jakob Hlasek Marc Rosset	David Adams Andrej Olchovskij	7–6^(7–4), 6–7^(3–7), 7–5
1993	Luke Jensen Murphy Jensen	Marc-Kevin Goellner David Prinosil	6–4, 6–7^(4–7), 6–4
1994	Byron Black Jonathan Stark	Jan Apell Jonas Björkman	6–4, 7–6^(7–5)
1995	Jacco Eltingh Paul Haarhuis	Nicklas Kulti Magnus Larsson	6–7^(3–7), 6–4, 6–1
1996	Jevgenij Kafelnikov Daniel Vacek	Guy Forget Jakob Hlasek	6–2, 6–3
1997	Jevgenij Kafelnikov Daniel Vacek	Todd Woodbridge Mark Woodforde	7–6^(14–12), 4–6, 6–3
1998	Jacco Eltingh Paul Haarhuis	Mark Knowles Daniel Nestor	6–3, 3–6, 6–3
1999	Maheš Bhúpatí Leander Paes	Goran Ivanišević Jeff Tarango	6–2, 7–5
2000	Todd Woodbridge Mark Woodforde	Paul Haarhuis Sandon Stolle	7–6, 6–4
2001	Maheš Bhúpatí Leander Paes	Petr Pála Pavel Vízner	7–6, 6–3
2002	Paul Haarhuis Jevgenij Kafelnikov	Mark Knowles Daniel Nestor	7–5, 6–4
2003	Bob Bryan Mike Bryan	Paul Haarhuis Jevgenij Kafelnikov	7–6^(7–3), 6–3
2004	Xavier Malisse Olivier Rochus	Michaël Llodra Fabrice Santoro	7–5, 7–5
2005	Jonas Björkman Max Mirnyj	Bob Bryan Mike Bryan	2–6, 6–1, 6–4
2006	Jonas Björkman Max Mirnyj	Bob Bryan Mike Bryan	6–7^(5–7), 6–4, 7–5
2007	Mark Knowles Daniel Nestor	Lukáš Dlouhý Pavel Vízner	2–6, 6–3, 6–4
2008	Pablo Cuevas Luis Horna	Daniel Nestor Nenad Zimonjić	6–2, 6–3
2009	Lukáš Dlouhý Leander Paes	Wesley Moodie Dick Norman	3–6, 6–3, 6–2
2010	Daniel Nestor Nenad Zimonjić	Lukáš Dlouhý Leander Paes	7–5, 6–2
2011	Max Mirnyj Daniel Nestor	Juan Sebastián Cabal Eduardo Schwank	7–6^(7–3), 3–6, 6–4
2012	Max Mirnyj Daniel Nestor	Bob Bryan Mike Bryan	6–4, 6–4
2013	Bob Bryan Mike Bryan	Michaël Llodra Nicolas Mahut	6–4, 4–6, 7–6^(7–4)
2014	Julien Benneteau Édouard Roger-Vasselin	Marcel Granollers Marc López	6–3, 7–6^(7–1)
2015	Ivan Dodig Marcelo Melo	Bob Bryan Mike Bryan	6–7^(5–7), 7–6^(7–5), 7–5
2016	Feliciano López Marc López	Bob Bryan Mike Bryan	6–4, 6–7^(6–8), 6–3
2017	Ryan Harrison Michael Venus	Santiago González Donald Young	7–6^(7–5), 6–7^(4–7), 6–3
2018	Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut	Oliver Marach Mate Pavić	6–2, 7–6^(7–4)
2019	Kevin Krawietz Andreas Mies	Jérémy Chardy Fabrice Martin	6–2, 7–6^(7–3)
2020	Kevin Krawietz Andreas Mies	Mate Pavić Bruno Soares	6–3, 7–5
2021	Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut	Alexandr Bublik Andrej Golubjev	4–6, 7–6^(7–1), 6–4
2022	Marcelo Arévalo Jean-Julien Rojer	Ivan Dodig Austin Krajicek	6–7^(4–7), 7–6^(7–5), 6–3
2023	Ivan Dodig Austin Krajicek	Sander Gillé Joran Vliegen	6–3, 6–1

Statistiky[editovat | editovat zdroj]

Vícenásobní vítězové od 1925[editovat | editovat zdroj]

Tenista	éra			roky vítězství
Tenista	amatérská	open	celkově	roky vítězství
Emerson, RoyRoy Emerson (AUS)	6	0	6	1960, 1961, 1962, 1963, 1964, 1965
Borotra, JeanJean Borotra (FRA)	5	0	5	1925, 1928, 1929, 1934, 1936
Brugnon, JacquesJacques Brugnon (FRA)	5	0	5	1927, 1928, 1930, 1932, 1934
Mirnyj, MaxMax Mirnyj (BLR)	0	4	4	2005, 2006, 2011, 2012
Nestor, DanielDaniel Nestor (CAN)	0	4	4	2007, 2010, 2011, 2012
Trabert, TonyTony Trabert (USA)	3	0	3	1950, 1954, 1955
Fraser, NealeNeale Fraser (AUS)	3	0	3	1958, 1960, 1962
Newcombe, JohnJohn Newcombe (AUS)	1	2	3	1967, 1969, 1973
Järryd, AndersAnders Järryd (SWE)	0	3	3	1983, 1987, 1991
Haarhuis, PaulPaul Haarhuis (NED)	0	3	3	1995, 1998, 2002
Kafelnikov, JevgenijJevgenij Kafelnikov (RUS)	0	3	3	1996, 1997, 2002
Paes, LeanderLeander Paes (IND)	0	3	3	1999, 2001, 2009
Lacoste, RenéRené Lacoste (FRA)	2	0	2	1925, 1929
Cochet, HenriHenri Cochet (FRA)	2	0	2	1930, 1932
Bernard, MarcelMarcel Bernard (FRA)	2	0	2	1936, 1946
Petra, YvonYvon Petra (FRA)	2	0	2	1938, 1946
McGregor, KenKen McGregor (AUS)	2	0	2	1951, 1952
Sedgman, FrankFrank Sedgman (AUS)	2	0	2	1951, 1952
Rosewall, KenKen Rosewall (AUS)	1	1	2	1953, 1968
Seixas, VicVic Seixas (USA)	2	0	2	1954, 1955
Cooper, AshleyAshley Cooper (AUS)	2	0	2	1957, 1958
Stolle, FredFred Stolle (AUS)	1	1	2	1965, 1968
Roche, TonyTony Roche (AUS)	1	1	2	1967, 1969
Ramírez, RaúlRaúl Ramírez (MEX)	0	2	2	1975, 1977
Gottfried, BrianBrian Gottfried (USA)	0	2	2	1975, 1977
Stewart, SherwoodSherwood Stewart (USA)	0	2	2	1976, 1982
Mayer, GeneGene Mayer (USA)	0	2	2	1978, 1979
Pfister, HankHank Pfister (USA)	0	2	2	1978, 1980
Fitzgerald, JohnJohn Fitzgerald (AUS)	0	2	2	1986, 1991
Eltingh, JaccoJacco Eltingh (NED)	0	2	2	1995, 1998
Vacek, DanielDaniel Vacek (CZE)	0	2	2	1996, 1997
Bhúpatí, MahešMaheš Bhúpatí (IND)	0	2	2	1999, 2001
Björkman, JonasJonas Björkman (SWE)	0	2	2	2005, 2006
Bryan, BobBob Bryan (USA)	0	2	2	2003, 2013
Bryan, MikeMike Bryan (USA)	0	2	2	2003, 2013
Krawietz, KevinKevin Krawietz (GER)	0	2	2	2019, 2020
Mies, AndreasAndreas Mies (GER)	0	2	2	2019, 2020
Mahut, NicolasNicolas Mahut (FRA)	0	2	2	2018, 2021
Herbert, Pierre-HuguesPierre-Hugues Herbert (FRA)	0	2	2	2018, 2021
Dodig, IvanIvan Dodig (CRO)	0	2	2	2015, 2023

Vítězové podle státu od 1925[editovat | editovat zdroj]

Stát	éra			titul^{^{[p 6]}}
Stát	amatérská	open	celkově	první	poslední
Spojené státy americké Spojené státy americké	17	26	43	1926	2023
Austrálie Austrálie	26	13	39	1935	2000
Francie Francie	20	7	27	1925	2021
Švédsko Švédsko	1	6	7	1948	2006
Německo Německo	2	4	6	1937	2020
Španělsko Španělsko	1	5	6	1963	2016
Nizozemsko Nizozemsko	0	6	6	1973	2002
Indie Indie	0	5	5	1999	2009
Jižní Afrika Jižní Afrika	2	2	4	1947	1972
Bělorusko Bělorusko	0	4	4	2005	2012
Kanada Kanada	0	4	4	2007	2012
Švýcarsko Švýcarsko	0	3	3	1981	1992
Rusko Rusko	0	3	3	1996	2002
Česko Česko	0	3	3	1996	2009
Spojené království Spojené království	2	0	2	1933	1933
Československo Československo^{^{[p 7]}}	1	1	2	1948	1986
Itálie Itálie	2	0	2	1959	1959
Rumunsko Rumunsko	0	2	2	1970	1970
Mexiko Mexiko	0	2	2	1975	1977
Belgie Belgie	0	2	2	2004	2004
Nový Zéland Nový Zéland	0	2	2	1974	2017
Chorvatsko Chorvatsko	0	2	2	2015	2023
Maďarsko Maďarsko	0	1	1	1981	1981
Ekvádor Ekvádor	0	1	1	1988	1988
Zimbabwe Zimbabwe	0	1	1	1994	1994
Bahamy Bahamy	0	1	1	2007	2007
Peru Peru	0	1	1	2008	2008
Uruguay Uruguay	0	1	1	2008	2008
Srbsko Srbsko	0	1	1	2010	2010
Brazílie Brazílie	0	1	1	2015	2015

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

↑ Turnaj uzavřen pouze pro tenisty registrované ve francouzských tenisových klubech.^[2]
↑ Nehráno pro první světovou válku.
↑ Turnaj zpřístupněn tenistům, kteří nebyli členy francouzských klubů. Až do roku 1967 na něm hráli pouze amatérští hráči.
↑ Nehráno pro druhou světovou válku.
↑ Turnaj otevřen profesionálním tenistům.
↑ Pokud jsou oba členové vítězného páru z jednoho státu, přičítají se státu +2 tituly, v opačném případě +1 titul každému státu dle vítězů
↑ šedě zvýrazněn zaniklý stát.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku List of French Open men's doubles champions na anglické Wikipedii.

↑ ^a ^b RECORD NUMBERS OF TITLES. Roland Garros [online]. [cit. 2022-07-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-06-20. (anglicky)
↑ ^a ^b LEWIS, Gabrielle. French Open history. BBC Sport. 2002-05-23. Dostupné online [cit. 2009-07-01].
↑ Arevalo/Rojer Save 3 Championship Points, Capture Roland Garros Crown. ATP Tour [online]. 2022-06-04 [cit. 2022-06-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-06-04. (anglicky)
↑ El Salvador's Arevalo first central American player to win Grand Slam title in Paris. Reuters [online]. 2022-06-04 [cit. 2022-06-04]. Dostupné online. (anglicky)
↑ The trophies - Roland-Garros. Roland-Garros Tournament [online]. [cit. 2022-07-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-06-06. (anglicky)

[jméno1-6] Turnaj uzavřen pouze pro tenisty registrované ve francouzských tenisových klubech.^[2]

[7] Nehráno pro první světovou válku.

[8] Turnaj zpřístupněn tenistům, kteří nebyli členy francouzských klubů. Až do roku 1967 na něm hráli pouze amatérští hráči.

[9] Nehráno pro druhou světovou válku.

[10] Turnaj otevřen profesionálním tenistům.

[11] Pokud jsou oba členové vítězného páru z jednoho státu, přičítají se státu +2 tituly, v opačném případě +1 titul každému státu dle vítězů

[12] šedě zvýrazněn zaniklý stát.

[:2-1] RECORD NUMBERS OF TITLES. Roland Garros [online]. [cit. 2022-07-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-06-20. (anglicky)

[BBCHistory-2] LEWIS, Gabrielle. French Open history. BBC Sport. 2002-05-23. Dostupné online [cit. 2009-07-01].

[3] Arevalo/Rojer Save 3 Championship Points, Capture Roland Garros Crown. ATP Tour [online]. 2022-06-04 [cit. 2022-06-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-06-04. (anglicky)

[4] El Salvador's Arevalo first central American player to win Grand Slam title in Paris. Reuters [online]. 2022-06-04 [cit. 2022-06-04]. Dostupné online. (anglicky)

[5] The trophies - Roland-Garros. Roland-Garros Tournament [online]. [cit. 2022-07-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-06-06. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[p 1]

[p 2]

[p 3]

[p 4]

[p 5]

[p 6]

[p 7]

Vítězové a vítězky Grand Slamu

Australian Open	mužská dvouhra • ženská dvouhra • mužská čtyřhra • ženská čtyřhra • smíšená čtyřhra • junioři

French Open	mužská dvouhra • ženská dvouhra • mužská čtyřhra • ženská čtyřhra • smíšená čtyřhra • junioři

Wimbledon	mužská dvouhra • ženská dvouhra • mužská čtyřhra • ženská čtyřhra • smíšená čtyřhra • junioři

US Open	mužská dvouhra • ženská dvouhra • mužská čtyřhra • ženská čtyřhra • smíšená čtyřhra • junioři