Seznam státních převratů a pokusů o převrat

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zavraždění Julia Caesara (44 př. Kr.), malba od Vincenza Camucciniho

Toto je chronologický přehled státních převratů a pokusů o státní převrat od starověku po současnost.

Období před Kristem[editovat | editovat zdroj]

První tisíciletí našeho letopočtu[editovat | editovat zdroj]

Nero byl cílem mnoha spiknutí. Na snímku je sádrová busta v Puškinově muzeu v Moskvě
As-Saffá je provolán chalífou

Mezi lety 1000–1699[editovat | editovat zdroj]

Pražská defenestrace v roce 1618
Generál Ji Seong-gye, později korunován Taejo Čosonský

1700–1799[editovat | editovat zdroj]

1800–1899[editovat | editovat zdroj]

Generál Napoleon Bonaparte během státního převratu18. Brumairu v Saint-Cloud, výřez z malby Françoise Bouchota, 1840

1900–1909[editovat | editovat zdroj]

1903[editovat | editovat zdroj]

1908[editovat | editovat zdroj]

1909[editovat | editovat zdroj]

1910–1919[editovat | editovat zdroj]

1910[editovat | editovat zdroj]

1913[editovat | editovat zdroj]

Dav občanů okolo Citadely (La ciudadela) během La decena tragica v roce 1913

1916[editovat | editovat zdroj]

1917[editovat | editovat zdroj]

1919[editovat | editovat zdroj]

1920–1929[editovat | editovat zdroj]

Obžalovaní před soudem ve věci Pivní puč. Ludendorff je pátý zleva s Hitlerem doprava. Ernst Röhm stojí vpravo před Hitlerem. Pouze dva z obžalovaných, Hitler a Frick, jsou oblečeni v civilním oděvu

1920[editovat | editovat zdroj]

1921[editovat | editovat zdroj]

1922[editovat | editovat zdroj]

Benito Mussolini a fašistické černé košile během pochodu na Řím v roce 1922. Mussolini se do většiny pochodu nezapojoval

1923[editovat | editovat zdroj]

1924[editovat | editovat zdroj]

1925[editovat | editovat zdroj]

1926[editovat | editovat zdroj]

Józef Piłsudski a další vůdci Květnového povstání (1926) na Poniatowském mostě ve Varšavě

1928[editovat | editovat zdroj]

1929[editovat | editovat zdroj]

1931[editovat | editovat zdroj]

1932[editovat | editovat zdroj]

Pochod na podporu vyhlášení Chilské socialistické republiky, před palácem La Moneda (12. června 1932)

1930–1939[editovat | editovat zdroj]

1930[editovat | editovat zdroj]

1933[editovat | editovat zdroj]

1934[editovat | editovat zdroj]

1935[editovat | editovat zdroj]

1936[editovat | editovat zdroj]

Nadporučík Niu Jošitada a jeho vzbouření vojáci při Incidentu z 26. února roku 1936

1937[editovat | editovat zdroj]

  • Brazilský prezident Getúlio Vargas, jenž vládl demokraticky od roku 1934, zahájil samopřevrat a stal se diktátorem Brazílie (Estado Novo - "Nový stát").

1938[editovat | editovat zdroj]

1939[editovat | editovat zdroj]

1940–1949[editovat | editovat zdroj]

1940[editovat | editovat zdroj]

1941[editovat | editovat zdroj]

1942[editovat | editovat zdroj]

  • Převrat francouzské domobrany v Alžíru, jímž 400 civilních francouzských vlastenců během 15 hodin zneškodnilo vichistický XIX. armádní sbor v Alžíru, uvěznili vichistické generály (Juina, Darlana ad.), čímž umožnili okamžitý úspěch operace Torch.

1943[editovat | editovat zdroj]

1944[editovat | editovat zdroj]

Zasedací místnost, kde Hitler roku 1944 přežil pokus o atentát

1945[editovat | editovat zdroj]

1947[editovat | editovat zdroj]

1948[editovat | editovat zdroj]

1949[editovat | editovat zdroj]

1950–1959[editovat | editovat zdroj]

1951[editovat | editovat zdroj]

1952[editovat | editovat zdroj]

1953[editovat | editovat zdroj]

Události v Íránu 1953

1954[editovat | editovat zdroj]

1955[editovat | editovat zdroj]

1956[editovat | editovat zdroj]

1957[editovat | editovat zdroj]

1958[editovat | editovat zdroj]

1959[editovat | editovat zdroj]

1960–1969[editovat | editovat zdroj]

1960[editovat | editovat zdroj]

1961[editovat | editovat zdroj]

1962[editovat | editovat zdroj]

1963[editovat | editovat zdroj]

1964[editovat | editovat zdroj]

1965[editovat | editovat zdroj]

1966[editovat | editovat zdroj]

1967[editovat | editovat zdroj]

1968[editovat | editovat zdroj]

1969[editovat | editovat zdroj]

1970–1979[editovat | editovat zdroj]

1970[editovat | editovat zdroj]

1971[editovat | editovat zdroj]

1972[editovat | editovat zdroj]

1973[editovat | editovat zdroj]

1974[editovat | editovat zdroj]

1975[editovat | editovat zdroj]

1976[editovat | editovat zdroj]

1977[editovat | editovat zdroj]

1978[editovat | editovat zdroj]

1979[editovat | editovat zdroj]

1980–1989[editovat | editovat zdroj]

1980[editovat | editovat zdroj]

1987[editovat | editovat zdroj]

2010–2020[editovat | editovat zdroj]

2015[editovat | editovat zdroj]

2016[editovat | editovat zdroj]

2017[editovat | editovat zdroj]

2018[editovat | editovat zdroj]

2019[editovat | editovat zdroj]

2020[editovat | editovat zdroj]

2020–současnost[editovat | editovat zdroj]

2020[editovat | editovat zdroj]

2021[editovat | editovat zdroj]

2022[editovat | editovat zdroj]

2023[editovat | editovat zdroj]

  • Útok na brazilský kongres: Příznivci bývalého prezidenta Jaira Bolsonara vrtrhli 9. ledna 2023 do Národního kongresu, Nejvyššího federálního soudu a paláce Planalto v Brazílii ve snaze zvrátit výsledek brazilských parlamentních voleb v roce 2022 a žádali o vojenský převrat proti prezidentovi Luizovi Ináciovi Lulovi da Silvovi.[41][42]
  • Moldavský pokus o státní převrat: Moldavská prezidentka Maia Sanduová v únoru 2023 představila veřejnosti plány, které ukazovaly na ruské snahy svrhnout moldavskou vládu.[43]
  • V dubnu 2023 naplno vypukly boje mezi súdánskou armádou a vlivnými polovojenskými Jednotkami rychlé podpory. Polovojenské jednotky RSF oznámily, že převzaly kontrolu nad prezidentským palácem a mezinárodním letištěm v hlavním městě.[44] RSF vede bývalý Burhánův zástupce Muhammad Hamdan Dagalo. Krvavý boj o moc, který v Súdánu propukl 15. dubna, vyvolal rozsáhlou humanitární krizi, v jejímž důsledku muselo opustit své domovy více než 1,6 milionu lidí, z nichž na 400 tisíc uprchlo do sousedních států.[45]
  • Dne 30. května 2023 bylo v Kyrgyzstánu zatčeno 30 osob za plánování státního převratu.
  • Vzpoura Wagnerovy skupiny: 23. června 2023 ruská paramilitantní organizace Wagnerova skupina zahájila v Rusku vzpouru, která je namířena proti ruské armádě, ministerstvu obrany ruska a samotnému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Vzpoura je důsledkem útoku ruské armády na tábor žoldáků z 23. června.[46]
  • Dne 26. července proběhl vojenský převrat v Nigeru. Během něj byl nigerský prezident Mohamed Bazoum zadržen prezidentskou stráží a vlády se zmocnila Národní rada pro ochranu vlasti v čele s generálem Abdourahamanem Tianim, který byl o dva dny později prohlášen novou hlavou státu.
  • Dne 31. července byla v Sierra Leone zatčena skupina vojáků, policistů a civilistů, která údajně plánovala státní převrat. Podle kritiků byla skupina zatčena v rámci potlačování opozice, která neuznala volby z června 2023. Obvinění z pokusu o státní převrat mělo být jen záminkou.
  • Dne 30. srpna 2023 skupina vojáků v Gabonu oznámila anulování právě proběhlých voleb (vítězem byl dlouholetý prezident Ali Bongo), uzavření hranic a rozpuštění institucí. Novým vůdcem byl pro přechodné období byl jmenován generál Brice Oligui Nguema.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Birth of Roman Republic [online]. UNRV History [cit. 2008-10-02]. Dostupné online. 
  2. 100-50 př. Kr. [online]. History Central [cit. 2008-10-02]. Dostupné online. 
  3. 50-0 př. Kr. [online]. History Central [cit. 2008-10-02]. Dostupné online. 
  4. BINGHAM, Woodbridge. Li Shih-min's coup in A. D. 626. I: The climax of princely rivalry. Journal of the American Oriental Society. 1950. 
  5. History of the Plot [online]. The Gunpowder Plot Society [cit. 2008-10-02]. Dostupné online. 
  6. History of England: In the name of God, go [online]. HistoryWorld [cit. 2016-03-18]. Dostupné online. 
  7. New York Times Special Report: Secret History of the CIA in Iran, http://www.nytimes.com/library/world/mideast/041600iran-cia-index.html
  8. Cullather, Nick. Secret History: The CIA's classified account of its operations in Guatemala, 1952–1954. [s.l.]: Stanford University Press, 1999. ISBN 0-8047-3311-2. 
  9. DEPALMA, Anthony. Ramón Barquín, Cuban Colonel, Dies at 93. New York Times. 2008-03-06. Dostupné online [cit. 2008-03-31]. 
  10. SULLIVAN, Patricia. Ramón M. Barquín, 93; Led Failed '56 Coup in Cuba. Washington Post. 2008-03-06. Dostupné online [cit. 2008-03-31]. 
  11. Szulc, pg. 78
  12. Szulc, str. 81
  13. Szulc, pgs. 80-81
  14. The Middle East and North Africa, 2004. 50th. vyd. London: Europa, 2004. (Regional surveys of the world). Dostupné online. ISBN 1-85743-184-7. 
  15. Szulc, str. 75
  16. Szulc, pgs. 82-83
  17. Falcoff, Mark, Kissinger and Chile Archivováno 3. 10. 2012 na Wayback Machine., Commentary, 2003.
  18. Nina J. Fitzgerald, Somalia: issues, history, and bibliography, (Nova Publishers: 2002), s. 25.
  19. Vůdce pokusu o puč v Burkina Fasu se údajně nachází na ambasádě Vatikánu. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2015-09-30 [cit. 2021-01-13]. Dostupné online. 
  20. Turecko týden po otřesu: 10 tisíc lidí ve vazbě, 15. červenec jako Den mučedníků. ČT24 [online]. 2016-07-22 [cit. 2020-01-14]. Dostupné online. 
  21. Burkina Faso 'foils coup plot by forces loyal to Compaore' [online]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  22. Burkina Faso foiled coup attempt in early October, minister says [online]. Dostupné online. 
  23. Au Burkina Faso, le pouvoir affirme avoir déjoué une tentative de coup d’Etat [online]. Dostupné online. 
  24. [1][nedostupný zdroj] Baghdadi survives coup attempt by ISIS Islamic Police in Mosul
  25. http://www.faz.net/aktuell/politik/ausland/venezuela-putsch-gegen-maduro-laut-regierung-niedergeschlagen-15139281.html
  26. http://www.spiegel.de/politik/ausland/venezuela-soldaten-rufen-zu-putsch-auf-mehrere-festnahmen-a-1161569.html
  27. http://www.n-tv.de/politik/Soldaten-rufen-zu-Putsch-auf-article19970593.html
  28. Archivovaná kopie. deutsch.rt.com [online]. [cit. 2017-12-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-10-24. 
  29. Zimbabwe's President Mugabe resigns [online]. 21. listopadu 2017 [cit. 2017-11-21]. Dostupné online. 
  30. Cameroon, Equatorial Guinea reopen border after four months. Cameroon Intelligence Report. 23. dubna 2018. Dostupné online [cit. 2018-04-24]. 
  31. Etiopie zažila nezdařený puč. E15. 24. června 2019, roč. 2019, s. 10. Dle ČTK. 
  32. DIALLO, Tiemoko. Mali soldiers promise elections after coup condemned abroad [online]. Reuters.com, 2020-08-19 [cit. 2020-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. Myanmarská armáda zadržela vládu a vyhlásila výjimečný stav. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2021-08-02]. Dostupné online. 
  34. Převrat v Barmě: Armáda zadržela politiky včetně Su Ťij a chopila se moci. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2021-02-08]. Dostupné online. 
  35. Barmu převzala armáda. Zadržela Su Ťij, vyhlásila výjimečný stav. iDNES.cz [online]. 2021-02-01 [cit. 2021-02-08]. Dostupné online. 
  36. Vojenská rada v Čadu jmenovala civilního premiéra. Přesto lidé v ulicích opět demonstrovali. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-04-28 [cit. 2023-09-01]. Dostupné online. 
  37. HÁJEK, Adam. Macronovi dochází trpělivost s válkou v Sahelu. Stáhneme se, hrozí. iDNES.cz [online]. 2021-05-31 [cit. 2023-09-01]. Dostupné online. 
  38. Vojenský převrat v Súdánu. Armáda rozpustila přechodnou vládu a vyhlásila výjimečný stav. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-10-25 [cit. 2023-09-01]. Dostupné online. 
  39. Vojáci v Burkina Fasu sesadili prezidenta. Zastavili také platnost ústavy a rozpustili vládu a parlament. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-01-24 [cit. 2023-09-01]. Dostupné online. 
  40. Lídr převratu v Burkina Faso: Obnovíme bezpečnost. Až budou vhodné podmínky, vrátí se ústavní pořádek. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-01-28 [cit. 2023-09-01]. Dostupné online. 
  41. Pro-Bolsonaro rioters stormed Brazil's Congress, Supreme Court and presidential palace. CNBC [online]. [cit. 2023-03-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. Bolsonarovi příznivci vtrhli do parlamentu a dalších budov. Brazilský exprezident to odsoudil. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2023-03-03]. Dostupné online. 
  43. Has Russia been planning a coup in Ukraine's neighbour, Moldova? Here's what we know. ABC News. 2023-02-14. Dostupné online [cit. 2023-03-03]. (anglicky) 
  44. Silná střelba, kouř, panika. V Súdánu se střetla armáda a polovojenské jednotky. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2023-04-15 [cit. 2023-09-01]. Dostupné online. 
  45. ‚Jsme ve skutečném pekle.‘ V Súdánu znovu zesílily boje, Chartúm čelí bombardování. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2023-06-05 [cit. 2023-09-01]. Dostupné online. 
  46. Vzpoura Wagnerovy skupiny. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. Page Version ID: 22915876. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Szulc, Tad (1965). "Latin America", The New York Times Company, Library of Congress 65-27528

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]